Právě doznělo (18) – Sto let od premiéry. Bergův Wozzeck v Berlíně
Wozzeck Albana Berga patří do meziválečné avantgardy a nesporně v ní vyčnívá jako moderní, ikonické, umělecky mimořádně silné dílo, milník moderní opery. Vyznačuje se temným naturalismem, drásavostí a dekadentní syrovostí. Beznadějné drama trýzněného muže znázorněním osamělosti a hledání lidskosti dodnes ohromuje i dojímá. Lukáš Hurník hovoří o současné inscenaci, za kterou v berlínské Státní opeře stojí dirigent Christian Thielemann a režisérka Andrea Breth. Hudba – ačkoli je disonantní, atonální, expresivní a drsná – příběh zjemňuje, říká o představení, které se odehrálo 18. prosince 2025 na stejném místě jako světová premiéra, od níž uplynulo sto let a čtyři dny. Jak dodává, jde o epochální dílo.

Alban Berg komponoval operu mezi roky 1915 až 1921 na vlastní libreto, na motivy dramatického fragmentu od Georga Büchnera z roku 1837. Wozzeck, česky Vojcek, nájemný voják, ponižovaný, zneužívaný a zrazovaný, ze žárlivosti a z pocitu bezvýchodnosti v záchvatu šílenství brutálně zavraždí svou milenku Marii. Pronásledován výčitkami svědomí spáchá pak sebevraždu. Jejich malý syn zůstává opuštěný… Světová premiéra se odehrála 14. prosince 1925 v berlínské Státní opeře pod taktovkou Ericha Kleibera. Uvedení provázely protesty, skladatel byl osočen z otrávení tradice německé hudby. Příběh byl vnímán současně jako revoluční i jako reakcionářský.
Druhým operním domem, který operu uvedl, bylo 11. listopadu 1926 pražské Národní divadlo. Dirigoval Otakar Ostrčil, režii měl Ferdinand Pujman. Šlo o skandál. Třetí představení provázely výtržnosti a další uvádění úřady zakázaly. O rok později Vojcka uvedli s úspěchem v Petrohradě, kde si ho Sověti kupodivu přivlastnili jako „bolševické dílo“. Alban Berg byl osobně přítomen v Berlíně, v Praze i Petrohradě.

V Praze byl Bergův Vojcek v roce 1925 uveden dvakrát, pokud se nepočítá třetí předčasně ukončené představení, v letech 1959 až 1960 jedenáctkrát a při historicky třetím nastudování v roce 2001 osmkrát.

Stephan Rabold (Staatsoper Berlin) a Lukáš Hurník
Příspěvky od Lukáš Hurník
- Právě doznělo (17) – Kouzelná Kouzelná flétna
- Pohledem Lukáše Hurníka (13)
Nadace Paula Sachera po proudu i proti němu - VideoPlus | Jiří Chvála: Dvaadevadesát let ve dvou dílech
- VideoPlus | Pavel Trojan: Směřuji k melosu
- VideoPlus | Karel Pexidr: Bažanty už nelovím
Více z této rubriky
- Až na konec světa (46)
Operetní hitmaker meziválečného období – skladatel, klavírista a libretista Ralph Benatzky - Právě doznělo (17) – Kouzelná Kouzelná flétna
- Mahler v souvislostech (6)
Přelomová Druhá symfonie - Pohledem Petra Vebera (71)
Zdeněk Šesták má ‚splněno‘ - Pohledem Petra Vebera (70)
Panna Cecilie, patronka hudebníků - Klasika v souvislostech (102)
Sir Charles
Dirigent, který byl advokátem i ‚milencem‘ české hudby - Až na konec světa (45)
Ztěžka přijímaná kněžka.
Dirigentka prvního ženského orchestru Josephine Amman-Weinlichová - Smetana v souvislostech (11)
Rok 1875
Od Šárky k Hubičce - Klasika v souvislostech (101)
Johann Strauss Sohn, král valčíků a mistr operety - Až na konec světa (44)
Dobře utajený současník.
Dirigent a umělecký ředitel Günther Herbig