PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Vyjádření solidarity je tím nejmenším, co pro ukrajinské studenty můžeme udělat.“

„Ukrajina a její lid potřebuje podpořit finančně, ale i samotné gesto je důležitým prostředkem podpory.“

„Koncert nabídne posluchačům možnost poslat finanční prostředky humanitární organizaci Člověk v tísni.“

Orchestr a sbory Pražské konzervatoře s několika sólisty z řad studentů i pedagogů vystoupí dnes večer v sále školy na koncertě, majícím podpořit humanitární pomoc Ukrajině napadené Ruskem a vyjádřit solidaritu s jejími občany. Na konzervatoři studují děti z obou zemí. Ředitel školy Petr Čech, který se na programu podílí v roli klavíristy, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje program koncertu a říká, že jako pořadatelé samozřejmě neměli v úmyslu nezařadit kompozice ruských skladatelů. Trestali bychom tak jen sami sebe. Navíc nezapomínejme, že k nám směřují také uprchlíci z Ruska, kteří utíkají před režimem z důvodu hrozících represí, upozorňuje.

„Během více než půlhodinové skladby se před námi postupně rozprostřela hudební krajina podmanivé krásy a působivé zvukovosti.“

„Hudebnímu ‚obřadu‘ podlehli všichni zúčastnění – hudebníci i publikum splynuli v jedno.“

„Hudba začíná tam, kde slovo končí. Stačí nechat ji na sebe působit.“

Klasika to nakonec nemusí mít vždy lehké, uvozuje své zamyšlení nad minulým abonentním koncertem Symfonického orchestru Českého rozhlasu muzikoložka Jarmila Tauerová. I po týdnu vzpomíná na Koncert pro bicí a orchestr od Kaleviho Ahoa jako na okamžiky, kdy byla temnou náladou a sugestivní atmosférou díla zcela stržena. A kdy mimořádně sugestivní skladba vyústila do magického ticha… Uvažuje však i nad širším kontextem. Proč nezní v programech zavedených symfonických orchestrů víc současné hudby?

„Podle Byčkova se opakují roky 1956 a 1968.“

„Na počátku dnešního koncertu, který řídí právě Byčkov, se Česká filharmonie rozhodla zahrát českou a ukrajinskou hymnu.“

„Mnohé umělecké organizace vyvěsily vlajku Ukrajiny už počátkem týdne.“

Šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov odsoudil ruský útok proti Ukrajině. Stojí v jedné řadě s představiteli tuzemské kultury, kteří se jednoznačně vymezují proti vojenské invazi a vyjadřují podporu ukrajinskému národu. Na průčelí pražského Rudolfina, sídla orchestru, visí žlutomodrá ukrajinská vlajka.

„Hrůša má schopnost učinit z rarit hudbu, kterou si publikum užije, i když si ji vysloveně nevyžádalo.“

„Bylo povzbuzující vidět, že na hudbu Bohuslava Martinů zůstali v sále všichni – i když byl jasné, že hlavním důvodem, proč se kupovaly lístky, bylo předtím účinkování pianistky Yuji Wang.“

„Vstupní pasáže 1. symfonie Bohuslava Martinů přirovnává kritik k zahradě podivně krásných květů.“

Jakub Hrůša hostoval počtvrté u Newyorských filharmoniků. A protože v roce 2024 končí dosavadní šéfdirigent orchestru Jaap van Zweden, upozornil list New York Times, že byl český dirigent prvním z řady hostů, která by pro následující týdny mohla vypadat jako série neoficiálních konkursů pro vytipování nového šéfa… Jakub Hrůša se dělil o pozornost publika s čínskou pianistkou Yujou Wang. Dirigoval od 10. do 12. února ve třech večerech program sestavený z děl Zoltána Kodályho a Franze Liszta a První symfonie Bohuslava Martinů.

„V nejlepších letech rozvíjeli Linha Singers koncertní činnost v Československu i v zahraničí, experimentovali s hudebními projekty významných soudobých autorů a nahrávali, ale také pořádali cykly koncertů pro mládež.“

„Jako inspiraci mohl mít francouzskou vokální skupinu Les Swingle Singers.“

„Jiří Linha byl do konce života umělecky plně aktivní.“

Ve věku 91 let se uzavřel život Jiřího Linhy, po více než půlstoletí uměleckého vedoucího vokálně-instrumentální skupiny Linha Singers. Byl dirigentem, sbormistrem, vokalistou, skladatelem a aranžérem, na začátku umělecké dráhy sborovým zpěvákem. Jeho transkripce přivedly mnoho lidí ke klasice. 

„Máme řadu dlouhodobých plánů, mimo jiné nahrání symfonií Gustava Mahlera, kompletního symfonického díla Josefa Suka a výběru z děl Antonína Dvořáka.“

„Česká filharmonie všechny Mahlerovy symfonie nahrála už v letech 1976 až 1982 pod taktovkou Václava Neumanna.“

„Mahler měl méně než 51 let na to, aby si uvědomil základní otázky naší existence, a ještě méně času na jejich zodpovězení.“

Vydavatelem a celosvětovým distributorem nahrávek České filharmonie bude společnost Pentatone. Její prestižní katalog obsahuje jména řady významných umělců a světových těles a hudbu mnoha staletí, komorní, symfonickou i operní. Ze smluvně uzavřeného dlouhodobého partnerství, o kterém dnes český první orchestr informoval, vyplývá, že prvním titulem bude v dubnu Mahlerova Čtvrtá symfonie, kterou filharmonici natočili s šéfdirigentem Semjonem Byčkovem a izraelskou sopranistkou Chen Reiss v srpnu 2020.

„Odešla z bedlivě sledovaných jevišť v sedmdesátých letech, včas, v okamžiku, kdy dávala příznivcům šanci, aby na ni vzpomínali jen v tom nejlepším.“

„Spory o ideální prvenství obou hvězd, které se opakovaly mezi jejich fanoušky, nemají řešení, srovnávání nedává smysl…“

„Je zajímavějším vášnivý hlas zářící komety proti krásnému a čistému hlasu klidně svítící hvězdy?“

Ve třetí čtvrtině dvacátého století vládly světovým operním scénám dvě sopranistky. Sokyně z nich učinil především bulvární tisk, ale pravda je, že byly rozdílné. Jako oheň a voda, jako tygřice a holubice. Každá budila pozornost a úžas jinak, každá fascinovala ve svém hlase něčím jiným. Temperamentní část publika se navždy rozdělila: jedni byli a jsou „callasiani“, druzí „tebaldiani“… Ano, těmi dvěma sopranistkami byly Řekyně Maria Callas, jejíž kulaté jubileum přinese prosinec roku 2023, a Italka Renata Tebaldi, od jejíhož narození uplynulo sto let už letos, právě dnes.

„Poetika romantismu se často definuje jako zpověď tragicky rozdrásané umělcovy duše, jako obraz života hrdinského a zároveň stíhaného nepřízní osudu. Schubert takovým umělcem bezesporu byl.“

„Osvojil si Beethovenův jazyk a přetvořil ho v něco jiného, vlastního – a tak otevřel cestu pro další rozvoj symfonie a jejích nejrozmanitějších pojetí.“

„Je docela možné, že Schubert takříkajíc předběhl vlastní dobu a podařilo se mu načrtnout poetiku, ke které ostatní hudební svět došel až později.“

Poslední lednový den roku 1797 se narodil Franz Schubert. Dožil se pouhých jednatřiceti let, ale i za tu krátkou dobu, která mu byla dopřána, se mu podařilo významně ovlivnit hudební vývoj. Schubert totiž patří k těm výjimečným skladatelům, jejichž dílo není cenné jen pro svou krásu, ale také protože tvoří most z jedné velké epochy do druhé a zároveň inspiruje další skladatele i dlouho poté, co bylo napsáno.

„Kvůli exotičnosti Skrjabinových úvah a hlavně kvůli jejich zkratkovitému výkladu se stalo pravidlem jeho myšlenky redukovat na výplod duševně nemocného megalomana, případně v nich vidět projev dekadence přelomu století.“

„Interpreti o Skrjabinově myšlenkovém systému nevědí téměř nic, popřípadě se jeho zralá díla dokonce bojí nastudovat, jelikož v jejich nezvyklých harmoniích hledají názvuky domnělé náklonnosti k temným silám.“

„Skrjabin byl přesvědčen, že hudba je síla schopná měnit hmotný svět.“

Právě dnes, ve čtvrtek 6. ledna, si připomínáme 150 let od narození Alexandra Nikolajeviče Skrjabina, skladatele, který bývá řazen občas mezi tvůrce skomírajícího pozdního romantismu a občas mezi vizionáře, kteří předběhli dobu a inspirovali další generace skladatelů.

„Mými hudebními prioritami je melodičnost, harmonie, jasná výstavba formy a sdělnost.“

„Jedním z jeho nejznámějších děl bylo Requiem Oratio spei, jednou z jeho posledních skladeb byla kantáta Záhořovo lože.“

„V roce 1985 se stal pedagogem Hudební fakulty Akademie múzických umění.“

Ve věku 66 let se uzavřel život Juraje Filase, českého skladatele slovenského původu, Slováka žijícího v Praze. Jeho velmi sdělná, melodická hudba se vyznačuje silnými emocemi a výrazovou vášnivostí. Umělecky přesvědčivou stylovou syntézu, stojící na opačném pólu od avantgardy, vytvořil na základě inspirace hudebními tradicemi. Zkomponoval přes 120 skladeb. Jedním z jeho nejznámějších děl se stalo Requiem Oratio spei (Modlitba naděje), které věnoval všem obětem mezinárodního terorismu. Opakovaně zaznělo také v New Yorku, naposledy loni k dvacátému výročí teroristických útoků.

„Jsme vyřízeni, starouši, jsme mrtvi a pochováni. Mladý je člověk jen jednou!“

„Je to jen náhoda, nebo stárnoucí a životem poučený Giacomo Puccini zkomponoval vědomě v roce 1917 pokračování své Bohémy?“

„Je nám velkou ctí, že náš projekt byl zařazen do doprovodného programu festivalu Opera 2022.“

Bohéma, čtvrtá nejčastěji uváděná opera světového repertoáru, slavila počátkem letošního roku 125. narozeniny. Právě dnes by slavil 163. narozeniny její autor Giacomo Puccini. Dobrá příležitost připomenout, že jeho osmá opera s názvem Vlaštovka navazuje námětem vlastně na Bohému. Robert Rytina se o literární předloze a skladatelově inspiraci rozepisuje v souvislosti se svými opakovanými pokusy uvést, navzdory koronaviru, polokoncertní podobu v tuzemsku prakticky neznámé Vlaštovky. Zve na ni teď na 18. ledna do Ctěnic na okraji Prahy.

„Festival Opera, který tradičně pořádá Jednota hudebního divadla, je společnou akcí všech divadel, a to z pohledu ekonomického i uměleckého.“

„Rozhodnutí, jakou inscenací se prezentují, je od prvního ročníku zcela na vedení divadel.“

„Slováci nabídnou české tituly – Slovenské národní divadlo inscenaci Dvořákovy opery Čert a Káča a banskobystrická Státní opera inscenaci Foersterovy Evy.“

Operní soubory z České republiky a ze Slovenska představí od 16. ledna do 29. března své nejlepší inscenace v Praze, převážně na scénách Národního divadla, ale i v dalších divadelních či nedivadelních prostorách. Festival hudebního divadla Opera 2022 je od roku 1993 jako bienále už patnáctým ročníkem. Vedle projektů velkých operních domů jsou v programu obsaženy také komorní produkce vzniklé nezávisle na tradiční síti kamenných divadel.

„Zakrátko sa však ukázalo, čo to znamená, keď sa vedenia významnej kultúrnej inštitúcie, akou bola Slovenská filharmónia, ujme schopný manažér a rešpektovaný umelec.“

„S otvorenými očami cestoval po svete a nechal sa inšpirovať novátorskými kultúrnymi podnetmi.“

„Bol to najlepší, najvýkonnejší a ľudsky najcharizmatickejší riaditeľ Slovenskej filharmónie v jej viac ako sedemdesiatročnej histórii.“

S koncem roku se zavírá působení Mariana Lapšanského ve funkci generálního ředitele Slovenské filharmonie. Nad jeho osmnáctiletou érou se v článku pro portál KlasikaPlus.cz zamýšlí bratislavský muzikolog Ivan Marton.

„Mozartova hudba je bytostně živá, vynalézavá a často i provokativní.“

„Kristian Bezuidenhout se věnuje historicky poučené interpretaci především skladatelů z období klasicismu a raného romantismu. Jeho nahrávky zahrnují i Mozartovo kompletní dílo pro sólový klavír.“

“ Mozart ve svých skladbách technické nedostatky kladívkového klavíru využil takovým způsobem, že se z nich stávají přednosti.“

Pátého prosince uplyne 230 let od smrti Wolfganga Amadea Mozarta, jehož jméno se postupně stalo téměř synonymem pro klasickou hudbu. Během dvou století se z osobnosti a díla podivuhodného skladatele stal fenomén, který sahá i za hranice čistě hudebního světa…

„Bylo mu šestadvacet, když ho doporučili Leonardu Bernsteinovi s tím, že otextuje písně z přelomového muzikálu West Side Story; jenže jejich pracovní vztah nebyl bez šrámů.“

„Aniž by se Sondheim zpronevěřil žánru, dokázal hudbou a hlavně texty vpašovat do muzikálů složitost mezilidských vztahů.“

„Osm cen Grammy, pět Tony Awards, jednu Cenu Americké akademie, Pulitzerovu cenu a Prezidentskou medaili svobody – to vše měl Sondheim na kontě.“

V pátek 26. listopadu se uzavřel životní příběh Stephena Sondheima – amerického skladatele a textaře. Autor bezmála dvou desítek muzikálů a vedle nich například také textu písní ze slavné West Side Story se dožil jedenadevadesáti let.

„Na vznik a vývoj rytmických mší a rytmických písní vůbec měly zásadní vliv dvě okolnosti, či ještě spíše jejich souběh.“

„Letohrad byl ohniskem. Dalo by se říci, že písně se od počátku šířily jako požár.“

„Z těchto písní doslova čiší přímost, nestrojenost, naléhavost a je snadné se s nimi identifikovat. Díky tomu mají také schopnost utkvět v paměti a potom se vynořit a provázet člověka jako motto, jako modlitba.“

V neděli čtrnáctého listopadu se v klášterním kostele na Hoře Matky Boží v Orlických horách konalo Poděkování za dar svobody a mše s kytarovým doprovodem „retro“ rytmických písní. Zde by mohla být tečka a tato věta by snad sama jako sdělení obstála. A přece… polovina listopadu… dar svobody… klášter na Králíkách… kytarová mše… a to „retro“? Hned několik těchto zmínek by si nějaké rozvedení zasluhovalo, tak tedy spíše – dvojtečka:

„Bol vždy vysielač medzi estetikou starého a estetikou nového, čo je rozhodne niečo hodné obrovského obdivu.“

„Pre mnohých klaviristov môže byť značne frustrujúce vedieť, aký zvuk sa dá pri rôznorodom materiáli dosiahnuť, a zároveň vedomie, že na úrovni Volodosa je to až neviditeľne vzdialené schopnostiam väčšiny klaviristov.“

„Donútil ma všetku pozornosť nasmerovať smerom k hudbe, ktorú hral, nie k nemu samotnému.“

Program Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného uzavřel v  úterý recitál devětačtyřicetiletého ruského pianisty Arkadije Volodose. Hudebníka, který se začal nástroji věnovat naplno až v patnácti. Interpreta, podle kterého soutěže ničí ducha hudby, a proto se nikdy žádné nezúčastnil. Umělce zvaného do prestižních koncertních síní světa. Nad jeho dosavadní kariérou i pražským programem  se aktuálně zamýšlí klavírista Adam Stráňavský.