KlasikaPlus.cz© – portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Jiří Linha (1930-2022) english

10. únor 2022 16:01 SouvislostPlus Petr Veber

„V nejlepších letech rozvíjeli Linha Singers koncertní činnost v Československu i v zahraničí, experimentovali s hudebními projekty významných soudobých autorů a nahrávali, ale také pořádali cykly koncertů pro mládež.“

„Jako inspiraci mohl mít francouzskou vokální skupinu Les Swingle Singers.“

„Jiří Linha byl do konce života umělecky plně aktivní.“

Ve věku 91 let se uzavřel život Jiřího Linhy, po více než půlstoletí uměleckého vedoucího vokálně-instrumentální skupiny Linha Singers. Byl dirigentem, sbormistrem, vokalistou, skladatelem a aranžérem, na začátku umělecké dráhy sborovým zpěvákem. Jeho transkripce přivedly mnoho lidí ke klasice. 

Pro soubor Linha Singers, který založil v polovině šedesátých let, napsal Jiří Linha na tři sta partitur. Jsou mezi nimi díla pro jeho soubor a různá obsazení od smyčcového kvarteta po symfonický orchestr. Vedle jeho vlastních skladeb tvořily velkou část repertoáru původní, zvukově jedinečné vokální transkripce instrumentálních děl světových i tuzemských klasických mistrů, ale také vlastní aranžmá černošských spirituálů, country, muzikálových písní, šansonů i tanečních skladeb. Jiří Linha mohl mít jako inspiraci francouzskou vokální skupinu Les Swingle Singers, interpretující od roku 1962 scattovým jazzovým stylem skladby autorů vážné hudby.

V roce 1966 se na čas formace rozpadla, ale nové obsazení souboru, které mělo premiéru v roce 1967, podřídil Linha už definitivně jasnému záměru – vybudovat umělecky zcela nezávislé těleso s vlastním repertoárem a osobitou hudební řečí. V nejlepších letech rozvíjeli Linha Singers koncertní činnost v Československu i v zahraničí, experimentovali s hudebními projekty významných soudobých autorů a nahrávali, ale také pořádali cykly koncertů pro mládež nebo spolupracovali s lékaři v boji proti drogovým závislostem.

Jiří Linha byl nejprve členem Kűhnova dětského sboru a jako dospělý pak Českého pěveckého sboru; oba řídil Jan Kühn. Linhovy představy o umění, jeho vkus i nároky výrazně ovlivnily zkušenosti ze spolupráce s velkými orchestry a dirigenty…

V roce 1953 vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy s diplomem středoškolského učitele hudby. Zpíval a dirigoval v Československém státním souboru písní a tanců a v Uměleckém souboru ministerstva vnitra, kde v roce 1963 představil veřejnosti své první vokální kvinteto. Začal spolupracovat s Tanečním orchestrem Československého rozhlasu i s televizí. Jeho skupina byla doprovodným tělesem v nahrávkách a koncertních produkcích tanečních písní tehdejších sólistů.

Od roku 1970 byl soubor pod správu Státního divadelního studia, od roku 1980 působil v rámci Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK a od devadesátých let existuje jako samostatná nezisková obecně prospěšná společnost. Dodnes repertoár Linha Singers tvoří především vokální přepisy hudby mistrů 17. až 19. století a řada skladeb soudobých autorů. Jiří Linha byl do konce života umělecky plně aktivní.

Narodil se v Praze 15. listopadu 1930, zemřel 10. února 2022.

Foto: Linha Singers 

Zveřejněno v: SouvislostPlus

Témata: jiri linha Petr Veber symfonicky orchestr hl m prahy fok

Petr Veber

Novinář, hudební kritik

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů a rozhlasových pořadů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispíval do odborných českých hudebních měsíčníků i do deníků a dalších časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas, do Hudebních rozhledů a Harmonie a publikoval na internetu. Píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem a spolumajitelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz a aktivním dennodenním spoluautorem jeho obsahu.



Příspěvky od Petr Veber



Více z této rubriky