PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Zavazuje nás to k tomu, abychom dál šířili po světě odkaz jedinečných českých hudebníků.“

„Méně se ví, že Dvořák se podílel na budování moderních principů hudebního vzdělávání a stál u vzniku americké konzervatoře.“

„„Česká kultura hrála vždy důležitou úlohu při vytváření české národní identity“

Ve Washingtonu právě začíná slavnostní koncert České filharmonie v Kennedy centru, kterým vyvrcholí zahraniční oslavy stoletého výročí vzniku samostatného Československa. Česká filharmonie při této příležitosti převezme CENU ANTONÍNA DVOŘÁKA z rukou ministra kultury Antonína Staňka a filantropa Karla Komárka.

„V pěti podlažích má síň na 2800 míst, pódium – mušle bez varhan – je široké a hluboké.“

„Alisa Weilerstein se dovede v nesmírném kontrastu, stejně extrémně, i zkáznit a ztišit.“

„Semjon Byčkov v koncertu i v Sedmé symfonii nacházel víc klidu, zamyšlenosti, opravdovosti a zvukové uměřenosti.“

Výhradně Dvořákova hudba zněla v sobotu večer v New Yorku v podání České filharmonie a Semjona Byčkova. Koncert v zaplněné Carnegie Hall měl velmi srdečný ohlas. Orchestr zněl ve slavné síni měkce až téměř tlumeně, český klasik dostal od šéfdirigenta v Sedmé symfonii i ve Violoncellovém koncertě pěkné podněty. Krásně romanticky hrála i Alisa Weilerstein.

„Vedle autorů Ostravských dnů nové hudby je Janáček najednou velmi přístupný.“

„Ostrava se s nikým nesrovnává.“

„Spolupráce s Polskem se stala jednou z našich priorit.“

Hudební maraton Leoše Janáčka soustřeďuje v Ostravě od čtvrtka do neděle víc než tucet koncertů. Janáčkův rok a zároveň oslavy stého výročí vzniku Československa tak korunuje festival, který u nás zatím nemá obdoby. Informovali jsme o něm ZDE. Společně s dalšími institucemi za ním stojí Janáčkova filharmonie Ostrava. Její ředitel Jan Žemla se v rozhovoru pro KlasikuPlus zamýšlí nad Janáčkovým odkazem i nad prioritami tělesa v regionu.

„Počet premiér nově uváděných děl se nedá s dnešní situací srovnat.“

„Když si Hába vzal do hlavy, že dá postavit čtvrttónové křídlo, podařilo se mu myšlenku realizovat během dvou let.“

„Došlo k násilnému řezu, který je znát i dnes, po osmdesáti letech.“

Jaká byla první republika? V čem jsme byli dobří a zajímaví? A o co vše jsme přišli za druhé světové války? To jsou otázky, které jako druhá strana mince rozhodně patří k připomínkám letošního stého výročí vzniku Československa. Odpovídá na ně muzikoložka a překladatelka Vlasta Reittererová, která byla v říjnu jedním z hostů orchestru PKF-Prague Philharmonia v cyklu koncertů a debat Krása dneška.

„Pro hymny a pro předehru k Prodané nevěstě usednou s filharmoniky studenti Royal Academy of Music.“

„Je to poprvé, co podnikáme takový společný projekt s orchestrem mezinárodního formátu.“

„Do dvou dnů rezidence České filharmonie se vešly i komorní koncerty, mistrovské kurzy a debaty.“

„Je tu nějaký Brit?“ Semjon Byčkov se otáčí od dirigentského pultu do sálu. „Bylo v pořádku tempo?“ Právě dohrál s Českou filharmonií a se studenty Royal Academy of Music „God Save The King“ a zjišťuje, jestli večer nevzbudí nelibost. Odkudsi se ozve souhlasné přitakání. Šéfdirigent se s úsměvem obrací zpět k hráčům. „Tak pojďme na Smetanu.“

„Můj učitel byl Čech – hobojista Jiří Tancibudek.“

„První zámořský orchestr, který jsem kdy slyšela, byla Česká filharmonie.“

„Jsem šťastná, že moje kniha byla přeložena do češtiny. Ale bude muset být v budoucnu přepsána. Výzkum jde dál.“

Australská muzikoložka Janice B. Stockigt, autorka monografie o Janu Dismasi Zelenkovi, knihy přeložené letos do češtiny, se s jeho hudbou setkala nejprve jako hobojistka. V rozhovoru, který KlasikaPlus natočila při zelenkovské konferenci v Praze, zaznívá řada vzpomínek. Některé sice nemají přímou souvislost s drážďanským barokním skladatelem pocházejícím z Louňovic pod Blaníkem, ale o to zajímavěji se týkají českých hudebníků a Austrálie.

„Václav Hudeček se intenzivně, nezištně a účinně věnuje podpoře českých začínajících umělců.“

„Loni ceny získali skladatel, flétnista a organizátor Petr Kotík a sbormistryně Eva Šeinerová.“

„Česká hudební rada uděluje ceny od roku 1994.“

Cenu České hudební rady dnes získá Václav Hudeček. Prestižní ocenění navíc dostane ve Dvořákově síni Rudolfina během slavnostního zahájení Svátků hudby v Praze, tedy festivalu, který pořádá už sedmadvacátým rokem.

„Před 56 roky jsem slyšel Debussyho Rapsodii pro saxofon a orchestr a byl jsem tak fascinovaný, že jsem odcházel s pevným rozhodnutím hrát na saxofon.“

„Stravinský ověřoval možnosti, Gershwin je praktikoval, Bernstein plnil.“

„Mladá generace nemá žádná privilegia jen proto, že má všechno před sebou.“

Jiří Hlaváč před týdnem vstoupil do další životní dekády a významné životní jubileum oslaví jak jinak než koncertem. V podstatě bude dárkem pro diváky, kteří přijdou v sobotu večer do Sálu Martinů, kde vystoupí nejen jako interpret, ale také zazní jedna z jeho skladeb. Ministr kultury Antonín Staněk Prof. Hlaváče ocenil medailí Artis Bohemiae Amicis…

„Smetanovské dny v poslední době vykrystalizovaly díky novému pořadateli.“

„První ročník Plzeňského podzimu má za téma Československé století.“

„Markéta Cukrová přesvědčila o své všestrannosti a citu pro styl.“

Třetí večer Plzeňského podzimu, nové položky na mapě tuzemských festivalů, nesl název Prvorepublikové reminiscence a patřil mezzosopranistce Markétě Cukrové a klavíristce Kristýně Znamenáčkové. Zněla na něm francouzská a česká klavírní a vokální hudba.

„Ostravské publikum považuje Janáčka opravdu  za klasika.“

„Kasík, Vondráček, Kahánek, Bartoš, Kněžíková… Všichni pocházejí z tohoto regionu.“

„Organizátoři si jsou vědomi skutečnosti, že Janáček neměl smysl pro humor.“

Víc než tucet koncertů ve čtyřech dnech nabídne celoroční projekt Janáček Ostrava 2018 ve svém podzimním vyvrcholení – v Hudebním maratonu Leoše Janáčka. Od 25. do 28. října zazní na čtyřicet skladeb. Ke koncertním dílům se přidá i opera Osud nastudovaná v Národním divadle moravskoslezském. 

„Nemůžu se zbavit hlubokého napojení na české tradice, po prvních tónech Mé vlasti jsem měl pocit absolutního domova.“

„Hudební prožitek každého člena orchestru je stejně tak důležitý jako můj.“

„Jeden z nejhezčích způsobů, jak se k orchestru dostat, je mít při všech nárocích klíček k humoru a potěšení.“

JAKUB HRŮŠA se dnes poprvé představí za dirigentským pultem Berlínských filharmoniků. Ve třech večerech uvede  s prestižním tělesem ryze český repertoár.  V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se Jakub Hrůša zamyslel nejen nad tímto přelomovým debutem v kariéře (chystáme reflexi pátečního koncertu), ale také obecně nad vztahy mezi dirigentem a orchestry,…

„Samotný film by bez té geniální hudby byl de facto nevysílatelný.“

„Znovuuvedení filmu znamená především splacení dluhu české kinematografii a české hudbě.“

„Hudba celého filmu má ušlechtilý a vážný výraz.“

100. výročí vzniku Československé republiky a Den české státnosti zapracoval do své dramaturgie i Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK. Dnes a zítra v Obecním domě doprovodí projekci historického velkofilmu Svatý Václav s živou hudbou Jaroslava Křičky a Oskara Nedbala. Jde o jeden z posledních československých němých filmů a zároveň o jediný snímek věnovaný postavě patrona českých zemí…

„Fantasie a hravost autorů od první chvíle fascinovala.“

„Tahy smyčců jako by mluvily samy za sebe a nebylo třeba slov.“

„Bludiště seznamů je poctou nedávno zesnulému autorovi.“

Ztišená mluvená opera o pěti obrazech skladatele Martina Smolky a režiséra a libretisty Jiřího Adámka BLUDIŠTĚ SEZNAMŮ si vzala na paškál člověčí potřebu vytvářet seznamy, katalogy, posloupnosti a řady. Původně vznikla pod názvem Sezname, otevři se! na objednávku festivalu NODO pro Národní divadlo moravskoslezské, kde byla provedena s orchestrem a sborem. V této verzi jsme měli možnost ji zažít v úpravě pro smyčcový kvartet, harfu, klavír a herce v divadle Alfred ve dvoře.

„Místo, kam muzikanti přijdou zakoušet hudbu způsobem, na jaký bývali zvyklí, když byli mladí.“

„V domnění, že se jistě jedná o festival až o rok později, jsem nabídku přijala.“

„A prý jsem ho inspirovala k napsání skladby pro harfu.“

Estonský festivalový orchestr je na hudební scéně pojmem už několik let, ale letos se posunul zase ještě dál, když s úspěchem debutoval na londýnském festivalu BBC Proms a pak v hamburské koncertní síni Elbphilharmonie. Hraje s ním pravidelně také harfistka Jana Boušková, která i na letošní letní zkušenost vzpomíná v rozhovoru jako na něco, co přesahuje muzikantské zážitky všedních dní. A pár slov přidává pro portál KlasikaPlus.cz i zakladatel a dirigent tělesa Paavo Järvi.

„Největší síla Martinů není v rytmu, v synkopách, ale v poetičnosti a v melodičnosti.“

„Myslím, že čeští interpreti mohou Bohuslavu Martinů i škodit.“

„Lidský přesah a přátelství v hudbě mi dává mnohem víc než slavná jména a rádoby pozlátka.“

Právě dotočil violoncellové sonáty Bohuslava Martinů s legendárním Gérardem Wyssem a předtím komplet jeho orchestrálních děl. Hudba rodáka z Poličky mu změnila život, přesto se občas ptá: Proč to proboha napsal právě takhle? Čeká ho podzim v synkopickém dozvuku a dnes večer vystoupí na Dvořákově Praze v Schönbergovi. PETR NOUZOVSKÝ ale přiznává, že v životě ty nejdůležitější momenty bývají úplně jinak, než by si člověk představoval.

„Plzeň je městem lidí, kteří milují kulturu.“

„Je fascinující zabývat se souvislostmi vzniku děl, osudy skladatelů a odrazem dějin v jejich tvorbě.“

„Písňové tvorbě u nás není věnována taková pozornost, jakou si zaslouží.“

Západní Čechy ode dneška ožívají novým festivalem Plzeňský podzim. Do 2. listopadu nabídne postupně šest koncertů, které budou propagovat nejen píseň a zpěv, přestože je jeho pořadatelem spolek Česká píseň. První ročník připadl na rok, kdy oslavujeme sté výročí vzniku Československé republiky, a program koncertů se k němu více či méně vztahuje, jak nám mimo jiné potvrdil dramaturg festivalu, hobojista Vojtěch Jouza.

„Opera Libuše není dlouhá, není nudná.“

„První premiéře vévodil Adam Plachetka jako Přemysl.“

„Pražská inscenace vrcholí vizí postavení Národního divadla. Brněnská inscenace hledí dál.“ 

Nová inscenace Smetanovy Libuše v pražském Národním divadle příjemně oživuje starou pověst, ukazuje, že v této opeře lze vyzdvihnout lidský rozměr a že pro ni Smetana našel nádhernou hudbu, ale v celkovém dojmu zůstává konvenčním slavnostním představením.

„Dualita masivního hudebnického prostoru a proskleného prostoru pro veřejnost  je geniální nápad.“

„Z hlediska akustického, ani z hlediska urbanistického nepůjde o žádný kompromis!“

Brno už ví, jak bude vypadat Janáčkovo kulturní centrum. Jeho srdcem a středobodem má být koncertní sál pro třináct set posluchačů. Vizualizaci projekční tým v pátek poprvé představil veřejnosti. Plány hovoří o tom, že by nová budova vedle Besedního domu měla stát v roce 2022 a že by tedy Filharmonie Brno mohla na začátku roku 2023 už určitě koncertovat ve svém. 

„V ideálu autentické interpretace se znovu a znovu musí metodicky začínat od nuly.“

„V Polsku si nesmírně váží vlastních zdrojů, netrpí komplexem méněcennosti.“

„Jsem přesvědčen, že hudební interpretace děl 19. století byla ve své době muzikálnější.“

Musica florea připomíná dnešním večerním koncertem jako neprávem pozapomínaného velikána české hudby Jana Křtitele Vaňhala, a to novodobými premiérami jeho Symfonie f moll a Mše C dur a českou premiérou Requiem Es dur. Po pražském Klementinu vystoupí barokní orchestr a jeho sbor Collegium Floreum se stejným programem ještě 11. září v Městském divadle v Jablonci nad Nisou. KlasikaPlus.cz hovořila při té příležitosti s Markem Štrynclem, zakladatelem a uměleckým vedoucím tělesa. 

„Jestli je ještě někdo, kdo o filharmonii neví, je nejvyšší čas to napravit.“

„Hrajeme v aréně, hrajeme na náměstí, nebráníme se koncertům na letišti…“

„Jsme pyšní na činnost, kterou v kraji děláme pro děti.“

„Sezónu otevře Libor Pešek, před půlstoletím první šéfdirigent.“

„Symbolicky od něj převezme taktovku Stanislav Vavřínek, nový šéfdirigent, v pořadí desátý.“

Komorní filharmonie Pardubice vstupuje do jubilejní padesáté sezóny, a to dnešním žánrově uvolněným open-air koncertem v centru města. V pondělí 10. září pak v Sukově síni zahraje abonentům na zahajovacím koncertě klasický program – Mozarta, Dvořáka a Suka. Ředitelka orchestru Jarmila Zbořilová v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz odpovídá na otázky týkající se pozice tělesa ve městě a v kraji, jeho repertoárového záběru, koncertů a natáčení – i chystaného symbolického předání taktovky mezi prvním šéfdirigentem z roku 1969 a tím novým, letošním. 

„V Žitné Dvořák postupně bydlel nejméně ve čtyřech různých bytech.“

„Varhany, na které hrával u sv. Vojtěcha, byly přeneseny ke sv. Haštalu.“

„U Hlávků Dvořák hrával na klavír, často na čtyři ruce s paní Zdeňkou.“

„Dvořák chodil do Konviktu pravidelně také do hostince.“

„Jelikož měl s Hlaholem úzký vztah, je možné, že se byl podívat, jak se budova staví.“

Bohu díky, psávali někteří skladatelé na konci svých rukopisných partitur. Byli to zbožní muži a mysleli to jako vyjádření kratičké vděčné modlitby, jako poděkování za inspiraci, za dokončené dílo. Patřil k nim i Antonín Dvořák. Byl římský katolík. Z bytu v Žitné ulici chodil denně do kostela sv. Ignáce. Když byl na Vysoké, tak chodil hrát do kostela Nanebevzetí Panny Marie do nedalekého Třebska. Vystudoval ostatně Varhanickou školu a v mládí se živil jako varhaník.

„Lapidární, dramatická, místy i melancholická hudba Liboše Fišera ji oslovila.“

„Skladby Luboše Fišera vyžadují hodně energie, ale jsou pianisticky dobře napsané.“

„Janáčka znali. Ale zajímalo je, jak je napsaná tahle neznámá působivá hudba.“

„Ocitla jsem se v městečku ve Skalistých horách. Byly zrovna třicetistupňové mrazy.“

„V hudbě chtějí Korejci jen libozvučné věci, nic konfliktního.“

Zuzana Šimurdová nastudovala, natočila a hraje všech sedm klavírních sonát Luboše Fišera. Jednu z nich dnes česká pianistka žijící v Kanadě také zařadila do programu koncertu, který v Edmontonu připomněl dvacet let Wirthova institutu pro rakouská a středoevropská studia na University of Alberta.

„Fischer působil v Ostrově nad Ohří. Spousta lidí ho nezná.“

„Málokdo z lidí tam má hlubší kořeny, nejsou na svá města hrdí.“

„V Rastattu Fischera znají, cení si ho.“

„Jen o Fischerově hudbě festival být nemůže. Bach do kontextu patří.“

„Varhanní linie zůstává podstatnou částí festivalové dramaturgie.“

Oživování hudebního odkazu Johanna Caspara Ferdinanda Fischera a povědomí o něm je na západě Čech, odkud pocházel, pověstným během na dlouhou trať. Michaela Káčerková, která pořádá na Karlovarsku hudební festival nesoucí jméno tohoto barokního skladatele, by o tom mohla vyprávět své. Přestože dnešní koncert v Karlových Varech uzavírá již jeho čtvrtý ročník.

„Štosy katalogů gramofonových firem byly v dřevně predinternetové době takřka jediná možnost, jak se dozvědět, co je v této oblasti na trhu k mání.“

„Záznam On the Town byl inzerován jako obzvlášť významný hold nedávno zesnulému skladateli.“

„Muzikálový debut teprve šestadvacetiletého skladatele je hudebně nápaditým, energickým a na první poslech strhujícím dílem.“

„Standardního není na On the Town (ostatně ani na žádném jiném Bernsteinově muzikalovém opusu) vůbec nic.“

„V podstatě jednoduché zadání “Twenty four hours in New York” vyplnil Bernstein směsí hudby, která má šanci uchvátit svou invencí i ortodoxní milovníky klasiky.“

Leonard Bernstein (25. srpna 1918, Lawrence, Massachusetts, USA – 14. října 1990, The Dakota, New York, USA)
CD: On the Town, Deutsche Grammophon, 1993.

„Co dělal 21. srpna 1968, si Byčkov pamatuje velmi přesně.“

„Byla členkou komunistické strany, ale v jejich očích jsem viděl stud – znak inteligence.“

„O sedm let později emigroval do Ameriky.“

„Byčkov bude dirigovat 28. října v Carnegie Hall koncert České filharmonie k výročí Československa.“

„Některé okamžiky jsou šťastné, některé nesou pocit studu. Připomínat si musíme oboje.“

Bylo mu necelých šestnáct, žil v Leningradě, studoval… a co tehdy dělal, si pamatuje velmi přesně. Semjon Byčkov, nastupující šéfdirigent České filharmonie, vzpomíná na dny po 21. srpnu 1968 jako na dobu, kdy řada lidí v Sovětském svazu cítila stud. Sám o sedm let později emigroval do Ameriky.

„Mám kulturu takříkajíc v popisu práce už skoro třicet let!“

„Neměl by mediální ombudsman psát do jiných periodik?“

„Český rozhlas je pro většinu Čechů měřítkem kultury mluveného slova.“

„Kultura je systém hodnot, zvyklostí a návodů na chování.“

„Dobré je, že kritikům Českém rozhlasu záleží na tom, aby se kultura neodkazovala jen do sálů k tomu určených.“