PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Z původního nepříliš vyhovujícího prostoru Kulturního domu směřují Ostrava Days do zajímavých alternativních prostorů.“

„Tohle nebyl můj šálek kávy, a to především z důvodu přepálených časových proporcí.“

„Sál už v tuto noční hodinu značně prořídl, ale ti, kteří vydrželi, rozhodně nemuseli litovat.“

Festival Nové a experimentální hudby Ostravské dny začal ve čtvrtek v prostoru bývalého dolu Hlubina úvodním třídílným koncertním projektem. Přehlídka je pojata jako bienále. Střídá se s festivalem Ostravské dny nové opery, New Opera Days Ostrava – NODO. Letos dospěla k jubilejnímu 10. ročníku. Od prvního dne nabízí neopakovatelné zážitky se současným uměním.

„Nástroj firmy Mühleisen je největší v Bádensku-Württembersku. Miluji ty varhany!“

„V osmnácti jsem byl pokřtěn a zcela jsem podlehl fascinaci hudbou a bohoslužbami.“

„Varhanní koncert je v Japonsku druhem zábavy, rozhodně za hranicí původní myšlenky pouhé kostelní hudby.“

Je titulárním varhaníkem hlavního luteránského kostela ve Stuttgartu a žádaným koncertním umělcem, uplatňuje se i jako dirigent a sbormistr. Studoval na univerzitě v Tokiu a od roku 2010 jako stipendista japonského ministerstva kultury na Vysoké hudební škole ve Würzburku. Úspěšnou kariéru odstartoval Kensuke Ohira vítězstvím v prestižní soutěži Johanna Pachelbela v Norimberku v roce 2016…

„Letošní kurzy povede Martina Janková s klavíristou Gérardem Wyssem, třetím je klavírista Ivo Kahánek.“

„Požádali jsme herečku Eliškou Balzerovou, zda by svým úžasným přednesem nedoprovodila pěvce. Přednese text písně v překladu, než se bude zpívat.“

„Jsme producenty filmu o Jiřím Suchém „Lehce s životem se prát“. V Karlových Varech získal Cenu diváků, v září bude premiéra v Praze.“

Ivana Leidlová je zakladatelkou a ředitelkou neziskové organizace Zámek Liteň, mající za cíl trvalé hodnotné využívání areálu zámečku v městysi Liteň na Berounsku. Od 19. století patřila Liteň rodu Daubků, který svými aktivitami přispěl k rozvoji obce i k uznání českých podnikatelů jako důležitého hospodářského a politického činitele Habsburské monarchie a později i Československé republiky….

„Můj učitel mi říkal, že česká hornová škola patří ke špičce ve světě a že se mi určitě vyplatí přijet a strávit celý týden s českými lektory.“

„O kurzech mi řekla maminka a vyrazily jsme na ně společně.“

„Na kurzech se mi líbí všechno, prostředí kde bydlíme, kde máme lekce, samozřejmě přístup pedagogů.“

Patří k největším akcím svého druhu. Letní hornové kurzy provázející festival Za poklady Broumovska se letos konaly popáté a jejich rozměr úctyhodně roste. Do z většiny opravených prostor barokního klášterního skvostu se sjelo přes šest desítek mladých hornistů. Celý uplynulý týden je vedl tým lektorů v čele se Zuzanou Rzounkovou, posílený o tři korepetitory…

„Zahájení 101. sezóny 7. a 8. září plánuje Národní divadlo moravskoslezské ve velkém stylu.“

„Všechny tři soubory se symbolicky vrátí k některým titulům premiérovaným hned v první sezóně před sto lety.“

„Mrtvé město Ericha Wolfganga Korngolda, brněnského rodáka, zazní v Ostravě 23. dubna 2020 poprvé.“

Přesně před sto lety, 12. srpna 1919, zahájili Ostravané slavnostním uvedením Prodané nevěsty českou divadelní éru v budově Městského divadla, která do té doby sloužila německojazyčnému provozu. České divadlo se hrálo od roku 1894 v Národním domě, dnešním komplexu Divadla Jiřího Myrona. Už před vznikem Československa, 13. října 1918, se v Ostravě ustavil Spolek Národní divadlo moravskoslezské…

„Učinit operu přístupnou skutečně všem? Toho se dá dosáhnout pouze skrze umělecké obsahy a kvalitu.“

„Každá ze čtyř scén musí mít svůj jasný profil, ale uvnitř každého domu musí být přítomna rozmanitost.“

„Opera musí pojmout všechny formy umění – být zajímavá pro všechny lidi zajímající se o umění.“

Od srpna je uměleckým ředitelem Opery Národního divadla a Státní opery norský manažer a režisér Per Boye Hansen. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus zdůrazňuje, že pražská operní dispozice se dvěma soubory, čtyřmi budovami a českými a německými tradicemi je snem každého ředitele… Post hudebního ředitele Státní opery začal od srpna vykonávat dirigent Karl-Heinz Steffens. Andreas Sebastian Weiser zůstává dirigentem české první scény, dirigent Jaroslav Kyzlink bude dál působit jako hudební ředitel Opery ND. Správní ředitelkou Opery ND a Státní opery je od června Bohdana Malik. Ředitel divadla Jan Burian však už řadu týdnů čelí v souvislosti s Hansenovým nástupem nesouhlasu odborů, hrozících dokonce stávkou.

„Na Spojené státy je to velmi starý kostel…!“

„Hraju na univerzitě při půlnočních recitálech, chodívá přes pět set studentů. Sál umožňuje poslouchat hudbu vleže.“

„Přál bych si, aby od Philipa Glass existovalo víc varhanních věcí.“

Prvním protagonistou letošního Mezinárodního varhanního festivalu v bazilice sv. Jakuba na Starém Městě je Američan Mark Steinbach. Zítra večer hraje na největším pražském nástroji díla Johanna Sebastiana Bacha, Luise Vierna, Antona Heillera a Philipa Glasse. V rozhovoru pro KlasikuPlus přibližuje své působiště na východě USA a americkou varhanní tvorbu. Jasně se hlásí mezi propagátory současné hudby.

„Pražský filharmonický sbor je rozhodně jeden z těch nejlepších sborů, které v Evropě máme.“

„S Vídeňskými filharmoniky jde o přátelské soutěžení. A také je to často rodinná záležitost – někdo z rodiny hraje v jednom tělese, někdo v tom druhém.“  

„Hudební Vídeň by bez Čechů – a bez Maďarů – nebyla Vídní.“

Bregenz je třicetitisícové hlavní město spolkové země Vorarlbersko. Leží na nejzápadnějším konci Rakouska na břehu Bodamského jezera a je proslulé mimo jiné svým letním festivalem, k jehož „nej“ patří jednak Jezerní scéna pro velkolepá operní představení s hledištěm pro sedm tisíc lidí, jednak také už více než sedmdesátiletá spolupráce s jedním hudebním tělesem. Rezidenčním orchestrem jsou na Bregenzer Festspiele od samého počátku, tedy od roku 1946, Vídeňští symfonikové…

„Dámy měly úspěch s koloraturami, tenoři vsadili na Donizettiho.“

„Při vystoupení Xabiera Anduagy se mi vracely vzpomínky na jeho slavného předchůdce Josého Carrerase.“

„Hlasoval jsem pro nádherný soprán Guatemalky Adriany Gonzalez a skvělý baryton Gihoona Kima.“

Psát recenze je čím dál tím těžší. Rok od roku se lepší připravenost sólistů i jejich technika, mají za sebou celou řadu Masterclasses, často u stejného Maestra, takže vystoupení jsou skutečně bezchybná. Tím spíše, jde-li o takovou soutěž jakou je Operalia. Tříčlenné poroty vybírají na základě záznamu z tisícovky zájemců 40 vyvolených. Ti poté stráví týden v místě konání soutěže, aby z nich jedenáctičlenná porota vybrala desítku finalistů. Nejen recenzentům, ale ani porotě není co závidět.

„Ten Domingo, který se zamiloval do Prahy.“

„Letos dosáhnou věkové hranice 32 let a je to tedy jejich poslední šance.“

„Vítězství automaticky nějaké pozvání nezaručuje, ale jsou příklady, kdy se tak stalo.“

Konečně! Šest let o tom snili. Kdo? Gabriela Boháčová a Radek Hrabě, kromě jiného zakladatelé spolku Domingo-Mozart-Prague, kde společníkem je i jeden z největších operních pěvců – Plácido Domingo. Ten Domingo, který založil v Paříži v roce 1993 operní soutěž Operalia, z níž se stal mimořádný fenomén a jedna z nejvýznačnějších pěveckých soutěží na světě…

„Připadalo mi nepatřičné psát ´závažné nesmrtelno´ na letní open air koncert spojený s vínem.“

„Vnímám energii, chcete-li vibraci daného díla. Zajímá mě příběh každé skladby.“

„Skladbu vnímám jako tematický základ pro budoucí Houslový koncert.“

Z podnětu Pavla Šporcla a také přímo pro něj zkomponoval Lukáš Sommer novou skladbu Concerto Moravian. Jako Česko-rakouská suita pro housle a orchestr měla v polovině července v rámci open air koncertu orchestru PKF – Prague Philharmonia a dirigenta Dereka Gleesona světovou premiéru na Hudebním festivalu Znojmo. Ten v 15. ročníku od 11. až 28. července připomíná hudbu skladatelů na královských dvorech a za druhé téma má výročí pádu železné opony. Právě jemu patří Sommerova kompozice. Autor v rozhovoru pro KlasikuPlus uvažuje nad historií, ale také nad skladatelskými tématy – nad vztahem virtuozity a mimohudebního programu i nad napětím mezi novátorstvím a posluchačskou přístupností.

„Jak nejlépe je možné – a k tomu ještě o kousek víc…“

„Snahou tu vždycky bylo poskytnout takové pracovní prostředí, jaké umělcům umožní podávat ty nejlepší výkony.“

„Žijeme opravdu překotné životy. Zdejší klid je skvělá věc. Včetně toho, že tu je špatný telefonní signál.“

Umělecký ředitel operního festivalu v Glyndebourne na jihu Anglie je ve funkci jen pár týdnů, ale s místem je spjat od dětství a díky své pozdější režijní práci vlastně už nepřetržitě. V rozhovoru pro KlasikuPlus přibližuje filozofii tamních operních produkcí, organizovaných od května do srpna a nezávislých na penězích od vlády. V sídle rodiny Christie začaly roku 1934 jako soukromá představení a postupně se staly světoznámou událostí, aniž by se vytratily výhody jejich privátní atmosféry…

„No problem, welcome.“

„Přestávka s prostorem pro jídlo trvá celých devadesát minut. Kdo nesedí u stolu v restauraci, je venku na trávě nebo usazen v některém ze stinných zákoutí.“

„Rozhodně ne obyčejná opera. Tak jaká tedy? Jak to mysleli? Odpovědí je šalamounský bonmot.“

„Tak to si nezapomeňte, Petře, vzít s sebou smoking.“ Pamatuji si na tu větu i po šestnácti letech. Vyslovil ji dobrý přítel české hudby Graham Melville-Mason, když jsem se před ním zmínil o své chystané cestě na operní festival v Glyndebourne na jihu Anglie. Ano, i když v našich končinách se tak často nenosívá, vzal jsem samozřejmě tenkrát večerní formální oblek s motýlkem s sebou a v Británii pak na sebe. V opačném případě bych byl jedinou výjimkou…

„Koncert jsem prožil se zavřenýma očima…“

„Kompozice symbolizuje můj obdiv k neskutečným výkonům, které lidé dokázali na vrcholu Mont Blanc.“

„Skladba je hotova, až když zní.“

Hudba českého skladatele slovenského původu Juraje Filase programově navazuje na velkou evropskou hudební tradici. Vzniká vědomě a záměrně pro posluchače, je na poslech krásná a plná emocí. Juraj Filas v rozhovoru pro KlasikuPlus zmiňuje některá nedávná provedení svých skladeb, zejména opakovaná americká, vyznává se z přesvědčení, s nímž komponuje, a prozrazuje, že je jedním z autorů, kteří počítají s provedením svého díla na nových svatovítských varhanách. Ty by se měly poprvé oficiálně rozeznít přesně za jedenáct měsíců – 15. června 2020 na svátek sv. Víta, hlavního patrona římskokatolické katedrály na Hradčanech.

„Z dětství jsem měla Čechy zafixované jako velmi hodné a vděčné lidi.“

„Pracovali jsme skoro deset hodin denně, Zuzana byla naprosto neúnavná.“

„Díky ní jsem se seznámila s cembalem, které jsem předtím neznala.“

Wendy Holden (58), píšící také pod pseudonymem Taylor Holden, je původním povoláním novinářka, zahraniční a válečná korespondentka. Pracovala pro několikery britské noviny, nakonec jako editorka v Daily Telegraph. V roce 1997 vydala první knížku, která měla takový úspěch, že od roku 2000 mohla přejít na volnou nohu. Od té doby napsala více než třicet knih – a řada z nich se stala mezinárodními bestsellery…

„Zvláštní hloubku dávají filmu rozhovory se ženami Pavarottiho života, povyšují ho na film s mnohem větší výpovědní hodnotou.“

„Režisér se údajně o tenorově ohromném talentu a síle jeho umění přesvědčil až během práce na filmu.“

„To, co mi ve filmu opravdu chybí, je odvaha připomenout tenorova umělecky chybná a problematická rozhodnutí.“

Do kin dnes oficiálně vstupuje dokument Pavarotti. Natočil ho oscarový režisér Ron Howard. Film strukturoval jako operu o třech dějstvích a objevují se v něm i záběry, které zatím nikdo neviděl. Legendárního tenoristu představuje z více úhlů – jako hvězdu, která za svůj život prodala přes 100 milionů nahrávek, jako venkovana, který si hrnce, pánve, sýr a těstoviny vozil i do Číny, aby si mohl uvařit domácí jídlo, jako člověka, který se netajil nervozitou, než šel na jeviště, jako muže, který měl svůj podíl na skandálech, manželských problémech a občas se choval jako primadona. Dokument už měl svoji premiéru pro odbornou veřejnost. Trochu netradiční ReflexiPlus po jeho zhlédnutí připravil Robert Rytina.

„Po celý večer sólistka užívala hlas v nepříliš velkém zvukovém objemu; pokud už v zenitu své kariéry přece jen má nějaká omezení, je právě to způsob, jak je zmírnit.“

„Renée Fleming se cítí nejlépe v táhlých kantilénách, někdy ovšem nastavených až na extrémně pomalé tempo, které v polohlasu a s pěkným výrazem dokáže přesvědčivě celé na dechu utáhnout.“

„Bez Rusalky by pražský koncert nebyl úplný.“

Blíží se třicáté výročí sametové revoluce a koncert americké sopranistky Renée Flemingové je jasně symbolicky předznamenal. Zpívala v úterý v Obecním domě árie a muzikálové písně, včetně Rusalky, a v duchu zadání pořádajícího Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK explicitně připomněla odkaz prezidenta Václava Havla.

„Odvážná slova Daliborova, vmetena do očí přímo králi Vladislavovi. Idea svobody a živelné lásky v tomto díle je vysoce nadčasová.“

„Najít dva vyrovnané představitele titulní role je pro inscenátory úspěch.“

„Potvrdila se stará divadelní pravda, že každý večer je vždy jiný, dvakrát se nikdy nevstupuje do téže řeky!“

Národní festival Smetanova Litomyšl vrcholil 4. a 5. července dvěma představeními tragické opery Dalibor Bedřicha Smetany. Ve zcela novém nastudování Opery Národního divadla v Praze. Dirigentem byl Jaroslav Kyzlink, režisérem Jiří Nekvasil, na scéně Daniela Dvořáka. Kostýmy vytvořila Zuzana Bambušek Krejzová, sbormistrem je Pavel Vaněk. Obdobně jako o týden dřív v Praze, představila se i v Litomyšli obě premiérová pěvecká obsazení, nicméně v jiných kombinacích.

„Milan Al-Ashhab získal titul laureáta a 6. místo v houslové soutěži.“

„Fagotistka Michaela Špačková skončila mezi 16 nejlepšími ze 48 účastníků.“

„Celkovým vítězem a laureátem Grand Prix je ruský klavírista Alexandr Kantorow.“

Slavnostním galakoncertem v sobotu 29. června v petrohradském novém Mariinském divadle II skončila jedna z nejvýznamnějších světových hudebních soutěží – XVI. Čajkovského mezinárodní konkurs. Jeho první ročník zorganizoval v roce 1958 Dmitrij Šostakovič a měl pouze dvě sekce – klavír a housle. Porota byla jen jedna a čítala deset porotců,…

„Nikdy jsem nebyl ´jen´ koncertní varhaník.“

„Nepodbízivý crossover mimo běžné prostory je prezentací orchestru pro potenciální nové posluchače.“

„Filharmonie se ´domů´ vrátí v březnu 2020.“

Varhaník Pavel Svoboda je výkonným umělcem, absolventem pardubické konzervatoře a pak pražské AMU, též pedagogem této školy, ale také uměleckým ředitelem hudebního festivalu v Dobrušce. Od ledna 2020 bude po Jarmile Zbořilové novým ředitelem Komorní filharmonie Pardubice. V rubrice RozhovorPlus zmiňuje dvaatřicetiletý hudebník současnou podobu abonmá, začínající rekonstrukci Domu hudby i budoucí hledání cílové skupiny například také na Univerzitě Pardubice.

„Po koncertě Isabelly Faust jsem si definitivně uvědomil, že chci Bacha ještě jednou v životě natočit.“

„Z Bacha jsme naštěstí už udělali normálnějšího člověka, který jí polévku a pije pivo. Namísto toho kamenného poloboha, který jenom shlíží z nebes.“

„Za nejkrásnější na pedagogickém působení považuji skutečnost, že může jít a jde o dialog.“

Mezinárodní hudební festival Český Krumlov je přehlídkou multižánrovou, i letos přinese vedle klasické hudby také jazz, folklór, muzikál, operu a crossoverové projekty. Klasiku, tu opravdu vážně míněnou, krásnou, uměleckou, ale přesto samozřejmě přátelsky vstřícnou, reprezentuje v jeho programu mimo jiné houslista Ivan Ženatý,…

„K čemu jsou životopisy a recenze? To nejpodstatnější je, co dokážou umělci přednést v daný okamžik na pódiu.“

„Šlo o osobní výběr sopranistky, kdy se střídala díla z celého Schubertova tvůrčího období. A byl to výběr znamenitý, propojený v krásný celek.“

„Horowitz říkal: abych vyjádřil vše, co skladatel zamýšlel, je třeba mít v sobě jak anděla, tak ďábla.“

Asi tak po čtrnácti dnech, kdy jsem navštívil koncert Magdaleny Kožené a Yefima Bronfmana, jsem dostal chuť zajít na další berlínský koncert. Jak jsem již zmiňoval v článku Za Magdalenou Koženou a Yefimem Bronfmanem do Berlína, Pierre Boulez Saal jsem si velice oblíbil, a tak jsem se podíval do programu, jaké ještě zbývají koncerty v závěru sezóny…

„Vše, co jsem v Hrách o Marii viděl a přenesl na jeviště, vychází z hudby.“

„Mým snem je provést některé z částí z Her o Marii ve Vladislavském sále na Pražském hradě.“

„Cesta lidské duše je mým životním motem. Proto dělám operu a divadlo.“

Na festivalu Smetanova Litomyšl hostuje 2. července brněnský operní soubor se svou inscenací Her o Marii od Bohuslava Martinů. Diváky čeká mimořádně působivý zážitek, čtyři jednoaktové opery s mnoha pěvci a tanečníky, se sboristy na scéně i na zámeckých arkádách… a s hercem Danielem Bambasem, střídmě, ale účelně a mimořádně ústrojně uplatněným vypravěčem, průvodcem dějem…

„U nás se opravdu dře od rána do večera. Já třeba začínám ráno v půl osmé a končím po deváté večer.“

„V neděli bude slavnostní benefiční koncert pro Nadační fond profesora Pavla Pafka, na kterém vystoupí Dagmar Pecková, Miroslav Sekera a Roman Patočka.“

„Jihočeské klavírní kurzy nejsou jen výchovou nadaných adeptů klavírního umění.“

Právě dnes, 29. června, byl zahájen 33. ročník Jihočeských klavírních kurzů. Vznikly z iniciativy prof. Zdeny Janžurové, významné osobnosti české hudební pedagogiky. V roce 1986 ve spolupráci s Českou hudební společností v Praze položila základ Jihočeského hudebního festivalu a hudebních kurzů v Písku pro mladé klavíristy a houslisty. Záhy pak přizvala ke spolupráci prof. Janu Korbelovou, která její práci úspěšně rozvíjí…

„Trojan jim svými gesty dodával jistotu, povzbuzoval je, nedopustil, aby se tato náročná kompozice rozpadla.“

„Kvality skladby by měly být upozorněním pro orchestrální dramaturgy, aby jí věnovali pozornost ve svých sezonách.“

„Soubor zahrál Václava Trojana s nakažlivou chutí a radostí, po předcházejících těžkých skladbách působil uvolněněji.“

Prague Conservatory Modern, soubor založený v roce 2014, vystoupil v pondělí 24. června na koncertě v sále Pálffyovského paláce. Vedení ansámblu, který od jeho počátků řídil Chuhei Iwasaki, převzal v roce 2016 Pavel Trojan junior. Soubor, v jehož repertoáru jsou například skladby Viktora Kalabise, Jana Rychlíka či Jiřího Gemrota, uvedl na pondělním koncertě kompozice Eduarda Douši, Ysanga Yuna, Mariose Christoua a Václava Trojana. Dramaturgickým záměrem byl dialog různých hudebních světů – západního, východního (asijského) a byzantského.

„Co je velice zajímavé a důležité: každá ze Smetanových oper je úplně jiná.“

„Silnější inspiraci Wagnerem a vyrovnávání se s wagnerovským hudebním dramatem vidím v české operní tvorbě u Zdeňka Fibicha.“

„Hlavním motivem v opeře Dalibor je pro mě hudba.“

Pražské Národní divadlo dnes a v sobotu uvádí v premiéře novou inscenaci Smetanovy opery Dalibor. Za týden, ve čtvrtek a v pátek 4. a 5. července, s ní pak hostuje na festivalu Smetanova Litomyšl. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz uvažuje ředitel Národního divadla moravskoslezského Jiří Nekvasil, režisér pražské inscenace, o celém Smetanově operním díle.

„Spojení festivalů Janáčkův máj a Janáčkovy Hukvaldy se osvědčilo.“

„Vrátili jsme po letech na Hukvaldy operu.“

„Zafouká vítr – a všechna houslová sóla odnese…“

Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka, který vznikl spojením festivalů Janáčkův máj a Janáčkovy Hukvaldy, se letos v nové podobě koná podruhé. Od 28. května do 1. července láká publikum v Ostravě a v desítce dalších míst regionu do velkých koncertních síní, ale také do kostelů, do zámku, hornického muzea a rozhlasového studia a opakovaně také do prostředí pod otevřeným nebem, v oboře v Janáčkových rodných Hukvaldech. Portál Klasikaplus.cz hovořil s ředitelem festivalu Jaromírem Javůrkem. O regionu, o programu, o Janáčkovi.