KlasikaPlus.cz© – portál o klasické hudbě
...váš vyladěný partner
České centrum New York věnovalo celý duben osmdesátému výročí příjezdu Bohuslava Martinů se ženou Charlottou do Ameriky, o kterém jsme psali zde. V návaznosti na tento projekt přichystalo centrum ve spolupráci s Katelyn Bouskou, pianistkou žijící ve Filadelfii a vyučující na Curtis Institute of Music, online masterclass. Ten má být pohledem do jedinečné…
„Zcela odlišnou náladu, než mělo Janáčkovo Adagio, s sebou přinesly Ludi symphoniaci, tedy Symfonické hry – pětivěté dílo Jana Nováka.“ „Vzhledem ke Korngoldově orientaci na filmovou tvorbu není divu, že Symfonie in Fis v sobě skrývá ducha, který posluchače přímo vybízí zapojit fantazii a hledat příběh.“ „Všichni hudebníci ukrytí za mikrofony a rádiovými přijímači…
„Šéfdirigent Villaume podepsal prodloužení smlouvy na další tři sezóny.“ „V pěti koncertních řadách připravuje orchestr více než třicet různých programů.“ „Potrava pro duši je nyní stejně důležitá jako ochrana zdraví.“ Orchestr PKF – Prague Philharmonia chystá pro další sezónu pět abonentních cyklů, první programy plánuje už na 6. a 8. září.…
Moravská filharmonie Olomouc dnes od 19:00 hodin pořádá online závěrečný koncert sezóny. Orchestr bude v Redutě řídit šéfdirigent Jakub Klecker a ve světové premiéře zazní Koncert pro hoboj a orchestr Over the Horizon Zdeňka Merty, který 25. dubna oslavil sedmdesátiny. Sólového partu se ujme Vilém Veverka. Úvodní kompozicí večera bude dílo Pavla Blatného Zvony, symfonická věta věnovaná…
Další živě vysílaný koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu ze Studia 1 se ponese na vlně dvacátého století. Úvodem zazní Partita pro smyčce od Bohuslava Martinů, v dalších dvou skladbách se výrazně uplatní harfa. Introdukci a Allegro od Maurice Ravela zahraje společně s flétnistou Máriem Mesanym a klarinetistou Lukášem Dittrichem renomovaná interpretka Kateřina Englichová. Významný…
„Interpretace je úžasná věc, taková originál licence.“
„Potkat se s živým skladatelem je nezastupitelná energie, můžete poznat dílo zase z jiného úhlu.“
„Tato doba studenty vede k pocitu marnosti. Sama už skoro rok nemám co dělat, hledám si činnosti a pozoruji na sobě, jak je to ubíjející a nepříjemný pocit.“
Už více než rok je doma, bez divadla, a distančně učí. A potvrzuje, že je to psychicky i fyzicky velmi složité. Sopranistka Dana Burešová je sólistkou opery Národního divadla v Praze, kde ztvárnila mnoho titulních rolí včetně Libuše, Ruslaky, Mařenky, Jenůfy, Milady, Armidy, Taťány, Jolanty, Alžběty, Elzy a mnoha dalších. Zároveň vyučuje na Pražské konzervatoři. Sice nezahálí, ale v RozhovoruPlus popisuje, jak současná doba těžce doléhá na ní, na její studenty i na lidi a kulturu samotnou.
„Fenomén televizních přenosů se zrodil v matce všech veřejnoprávních institucí, v BBC, i tam ale začínali na čtyři kamery.“
„Zásadní chybou je, když si divák začne uvědomovat, jak je přenos dělaný. Televizní záznam by měl běžet, aniž by vás něco rušilo. Měli byste cítit jen emoce, které hudba nese.“
„Posláním režiséra je zprostředkovat dílo divákovi, ne vybočovat z kolejí, pokud to není nutné. “
Jeho jméno často vidíme v televizních titulcích jako režiséra hudebního dokumentu, přenosu nebo záznamu koncertu či opery. Tomáš Šimerda je ale původně operním režisérem. Na svém kontě má několik desítek operních, operetních a muzikálových inscenací. Několik let byl také uměleckým šéfem Janáčkovy opery v Brně, ředitelem divadla v Ústí nad Labem, ředitelem festivalu Zlatá Praha nebo šéfdramaturgem Centra divadelní a hudební tvorby České televize…
České centrum New York věnuje celý duben osmdesátému výročí příjezdu Bohuslava Martinů se ženou Charlottou do New Yorku. Organizátoři na svých stránkách rozdělili online příspěvky do tří kategorií. První se věnuje dílu Bohuslava Martinů v podání českých interpretů, druhá interpretaci amerických hudebníků a třetí rozhovorům za účasti hudebníků, skladatelů a odborníků. Kapitola s názvem…
„Pro svého učitele měl oslovení ´padre Martinů´, v jasné narážce na legendárního skladatele a učitele Padre Martiniho z 18. století.“
„Už v roce 1949 napsal Variace na téma Bohuslava Martinů. A poetika hudby jeho učitele se v té jeho odráží často i poté.“
„Není překvapivé, že po sovětské okupaci v roce 1968 Jan Novák s rodinou emigroval na Západ.“
V Nové Říši na jihu Vysočiny, v městečku, kterému po osm staletí vévodí premonstrátský klášter, mají dvě pamětní desky se jmény tří hudebních skladatelů. V osmnáctém století se tam narodili bratři Vraničtí, Antonín a Pavel, Beethovenovi přátelé. A přesně před sto lety, 8. dubna 1921, přišel v Nové Říši na svět Jan Novák, později žák Bohuslava Martinů. Hudebník, jehož tvorba je až překvapivě vstřícná a přehledná, skladatel, který miloval latinu a který po roce 1968 odmítl zůstat v Československu.
Na tiskové konferenci Národního divadla Brno, která se netradičně konala jen online, promluvili o plánech divadla do budoucnosti kromě ředitele Martina Glasera umělečtí šéfové všech souborů a představili projekty, na které se diváci mohou těšit v sezóně 2021/2022. Má to být i pět operních premiér – Peter Grimes Benjamina Brittena, Řecké pašije Bohuslava Martinů, Händelova Alcina, Mozartova Kouzelná flétna a Verdiho Otello. …
„Festival s optimismem slibuje po dlouhé přestávce návštěvníkům živou hudbu a umělcům skutečné publikum.“ „S optimismem nám vlastním věříme, že se Smetanova Litomyšl i v letošním roce uskuteční. Nespoléháme však jen na naši pověstnou ´kliku´, ale pro jistotu připravujeme hned několik variant.“ „První varianta počítá s programem od 10. června, druhá od 1. července.“…
„Podařilo se mu vystavět dramaturgickou linii, založenou především na provádění závažných děl 20. století – osou jeho snah bylo dílo Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů a ze zahraničních autorů Sergeje Prokofjeva.“
„Václav Nosek věřil v životaschopnost Janáčkovy hudby z pera samotného autora, bez dodatečných zákroků různých upravovatelů.“
„Obdiv zaslouží prosazení opery Řecké pašije, neboť šlo o dílo se silným duchovním poselstvím, pro tehdejší režim nepřijatelným.“
Před rovnými sto lety, 5. dubna 1921, se narodil Václav Nosek, jedna z nejvýraznějších osobností brněnského divadla druhé poloviny 20. století. Stál za prosazením a uvedením řady operních titulů, které do té doby nebyly publiku známy. Opeře svou péči věnoval jednak jako dramaturg, který dokázal neznámým či pozapomenutým operním dílům, nalezeným v různých archívech, vdechnout život, a jednak jako dirigent, který pak tato (a další) díla nastudoval.
„Nic to však nebylo proti dlouhým měsícům, které strávili na útěku z Paříže.“
„On vůbec Martinů prchal z New Yorku na venkov, jak to šlo.“
„V New Yorku Martinů zůstal do roku 1953, pak se tam z Evropy vrátil ještě v roce 1956. Napsal tam řadu svých nejlepších i nejpamátnějších děl.“
Světoběžníkem nebyl Bohuslav Martinů dobrovolně, ale úplně nedobrovolně se jím nestal. Do Paříže odešel v roce 1923 z vlastního rozhodnutí. Za hudbou, za podněty, s touhou po rozšíření obzorů, která se mu bohatě naplnila. Když se po druhé světové válce, během čtrnácti let života, které mu zbyly, nedokázal vrátit do vlasti, byl už pasivním účastníkem událostí…
„Spíše než dodržování tradičních velikonočních rituálů byly tyto velikonoční pobyty pro Martinů možností odpočinku v předjarní přírodě.“
„Martinů měl moc rád veškerá zvířata, i když s manželkou vzhledem k častému stěhování nikdy žádné trvale neměli.“
„Posledním drobnějším velikonočně laděným dílkem jsou Písničky pro dětský sbor, které komponoval na sklonku života, v únoru 1959.“
Další díl seriálu o Bohuslavu Martinů je laděn tematicky – jarně a velikonočně. Zobrazuje Bohuslava Martinů především jako člověka svázaného s přírodou, zvláště tou jarní, a představuje jeho díla spjatá s obdobím Velikonoc.
Mezinárodní hudební festival Americké jaro se tak jako v loňském roce i letos uskuteční na podzim. Zahajovacím projektem bude 13. září spojení dvou interpretů mladé generace, houslisty Josefa Špačka a violoncellisty Tomáše Jamníka, a to v multifunkčním sále DOX+. Hudebníci společně představí díla českých skladatelů 20. století. O deset dní později dojde na mimořádný společný koncert…
„Stal se v oboru etnomuzikologie mezinárodně uznávanou autoritou, renomovaným sběratelem a upravovatelem folklóru. Jeho rané, ale i mnohé pozdější skladby jsou tím rozhodně ovlivněny.“
„Cesta Bély Bartóka k mezinárodnímu uznání jako skladatele byla poměrně delší.“
„Třetí klavírní koncert byl narozeninovým dárkem pro manželku pianistku. Měl premiéru půl roku po skladatelově úmrtí.“
Umělecký vývoj Bély Bartóka se ubíral cestou od novoromantických vzorů a od Richarda Strausse a Clauda Debussyho přes dotyk se symbolismem a expresionismem a přes silnou inspiraci v lidové hudbě až po osobitou syntézu racionálního novátorství a emocionality. Skladatelův život se uzavřel v emigraci v New Yorku 26. září 1945, bylo mu pouhých čtyřiašedesát let. Dnes jsme si připomněli 140 let od jeho narození.
„Po herecké stránce je tu velký prostor pokusit se přiblížit divákovi Oněginův vnitřní svět bez velkých gest, v podstatě to vše uhrát jen silou osobnosti. Nic snadného, ale výzva, která stojí za to.“
„Rejchovo oratorium Lenora je strhující a velmi efektní dílo. Myslím, že by si zasloužilo být uváděno mnohem častěji.“
„Na divadelním jevišti se interpret může takzvaně schovat za postavu z opery, ale na koncertním pódiu je člověk sám za sebe.“
Jiří Brückler, barytonista, který je „doma“ v Národním divadle v Praze, ale současně ho rády obsazují i další operní domy naší vlasti… Mezi nimi i Národní divadlo Brno, kde je – dá se říct – pravidelným hostem a kde momentálně nazkoušel roli Evžena Oněgina ve stejnojmenné Čajkovského opeře…
Opera Národního divadla a Státní opera přistoupily kvůli koronavirovým opatřením k omezení práce ve větších kolektivech. Návrat diváků do divadel je zatím v nedohlednu. Instituce se však snaží umělce motivovat a vytvořit jim podmínky aspoň pro omezené zkoušení nebo domácí přípravu. Oba operní soubory první české scény připravují pro své diváky několik zajímavých projektů –…
Původní termín šestého benefičního koncertu Institutu Bohuslava Martinů v listopadu loňského roku musel být zrušen a jako náhrada bylo stanoveno datum na letošek 7. června. I když to zatím úplně nevypadá, pořadatelé doufají, že bude moci proběhnout. Na koncertě vystoupí vokální soubor Martinů Voices s hosty – houslistou Jakubem Fišerem, violistou Jiřím Pinkasem a violoncellistou…
„Dnes jsou všichni skladatelé schopní si noty sami „vyrábět“, tedy sázet v notačních programech a korigovat.“
„Nedám dopustit na ZUŠky, na celý ten úžasný systém, kdy profesionální hudebníci profesionálně učí hudbu děti a kultivují tím celý národ.“
„Třeba se vydávání not promění v jakési virtuální licencování bez přítomnosti jakéhokoli papírového vydání.“
Nakladatelství Bärenreiter Praha existuje 30 let a patří do mezinárodní nakladatelské sítě značky Bärenreiter. S více než třemi tisíci aktivními tituly ve svém katalogu je celosvětově největším dodavatelem notových materiálů české hudby. Vydává hudbu českých autorů od baroka až po současnost, zaměřuje se na vědecko-kritické edice a nabízí i pedagogickou a instruktivní literaturu pro téměř všechny tradiční nástroje…
„Už po pár větách první Hrůšovy úvahy člověka napadne, že kdyby nebyl tak skvělým dirigentem, literární kruhy by si rvaly vlasy, že ho neulovily jako spisovatele.“
„Když hned v druhém eseji čtete, s jakou nevšední oddaností a láskou Jakub Hrůša píše o své milované Třetí symfonii, jeho entusiasmus vás přiměje k poslechu.“
„Co se děje na zkouškách, a hlavně jak rozmanité mohou být charaktery stejně kvalitních orchestrů, to ví jen hráči a dirigent… a teď i čtenáři této knížky.“
Kdo náš portál sleduje pravidelně, už ví, o čem bude řeč – o nové knížce Hrůša o Martinů, kterou nedávno vydal International Martinů Circle ve spolupráci s Institutem Bohuslava Martinů, především však ve spolupráci s dirigentem Jakubem Hrůšou. Myslím, že stojí nejen za těch pár řádků, které jí právě věnuji…
Členové Slovenské filharmonie přichystali na úterý 23. března další online komorní koncert, který bude k zhlédnutí na stránce stream.filharmonia.sk od 19 hodin. Na pódiu se představí flétnista Cyril Šikula, klarinetista Jozef Luptáčik, trumpetista Rastislav Suchan, houslistka Leila Akhmetova a violoncellisté Kristína Luptáčiková s Ken-Wassimem Ubukatou, který bude i dirigovat. Spoluúčinkovat budou fagotista orchestru Opery…
Od včerejška do čtvrtka 18. března je k vidění na stránkách mezinárodního Hong Kong Arts Festivalu, o kterém jsme psali zde, recitál klavíristy Jana Bartoše a ode dneška do pátku 19. března mohou diváci zhlédnout koncert smyčcového kvarteta Pavel Haas Quartet. Náš přední klavírista na svém koncertě hraje Janáčkova díla, a sice Klavírní sonátu…
„Vychytilova soutěž byla první, které jsem se kdy zúčastnil, a to ve svých šesti a půl letech. Až na jeden ročník soutěže tam účinkuji pravidelně.“
„Nikdy jsem si neuvědomoval, že bychom měli být slavná rodina. Vnímal jsem úspěchy rodičů a sourozenců nějak ‚normálně‘.“
„Mými vzory jsou ze současných violoncellistů určitě Kian Soltani, Michal Kaňka, Mischa Maisky, z minulosti Mstislav Rostropovič či Jacqueline du Pré.“
O Janu Mráčkovi jr. se lze dočíst na portálu KlasikaPlus.cz velmi často. Psali jsme i o jeho mladším bratru Kristianovi, který vystoupil na Svátcích hudby spolu s Václavem Hudečkem. Zbýval benjamínek –violoncellista Viktor, který shodou okolností nedávno získal druhé místo na mezinárodní soutěži. Co si myslí čtrnáctiletý mladík? Je to normální kluk, nebo nezná nic jiného než hodiny a hodiny cvičení? I proto jsme se rozhodli požádat ho o rozhovor.
Národní divadlo moravskoslezské vydalo dvě operní nahrávky ze svého repertoáru. V roce 2015 nahrál Český rozhlas Ostrava v Divadle Antonína Dvořáka záznam opery Tři přání aneb Vrtkavosti života Bohuslava Martinů a v roce 2019 to byl Osud Leoše Janáčka. CD nejsou určena k prodeji, jsou spíše sběratelskou edicí a poslouží například jako prezentační předměty NDM.…
Dirigent Jakub Hrůša stojí za vydáním nové knihy Hrůša o Martinů. Publikace přináší unikátní texty o skladateli Bohuslavu Martinů. Součástí knihy je také Hrůšův text o dirigentu Jiřím Bělohlávkovi, který byl jeho učitelem i blízkým přítelem, a rozhovor ředitele Institutu Bohuslava Martinů Aleše Březiny, iniciátora vzniku těchto esejů, s Jakubem Hrůšou. „Hrůša je v úzkém kontaktu s institucemi spojenými se jménem Bohuslava…
„Není pravdivé tvrzení, že u nás plně otevřel cestu k poznávání tvorby Martinů teprve rok 1989. Důkazem je i tato kompletní nahrávka opery Hry o Marii.“
„Jde o velké celovečerní operní dílo, budící svou koncepcí hned z několika důvodů obdiv.“
„Nahrávku Jiřího Bělohlávka právem zařazujeme do fiktivního zlatého fondu Supraphonu.“
Hry o Marii jsou fenomenálním operním dílem Bohuslava Martinů, jehož výročí jsme si připomínali v posledních dvou letech. Formou nahrávky však toto dílo před téměř čtyřmi dekádami nezvěčnil nikdo menší než Jiří Bělohlávek. Právě k jeho nedožitým pětasedmdesátinám se sluší tuto nahrávku připomenout.
„Což o to, ta parta mladých muzikantů by byla nesporně báječná,“ vypálil na mě bez okolků, „ale copak je vhodné, abych se upsal vojákům?“
„Tentam je pochybující, váhavý, opatrný Jiří Bělohlávek z minulých let! Tady se představuje rozhodný, ctižádostivý mistr taktovky.“
„Říkává se, že každý je nahraditelný, někteří jsou ale nezapomenutelní; o Jiřím Bělohlávkovi to platí bezezbytku.“
Ve vzpomínkách na Jiřího Bělohlávka bývá zmiňován protiklad, který vystihoval jeho přístup k životu: „Povahou introvert, povoláním extrovert,“ zněl například 1. června 2017, den po dirigentově úmrtí, titulek na webu ČT 24. Bylo to docela trefné. Nikoli však úplné. Na to, aby tak stručná definice platila, byl Jiří, který by dnes býval oslavil pětasedmdesát, ve skutečnosti mnohem komplikovanější, mnohovrstevnatější osobností.
„Václav Talich mladého Martinů znal jako orchestrálního hráče, v budoucnu jej měl poznat i jako skladatele.“
„Martinů Kubelíkovi věnoval své Fresky Piera della Francesca. Kubelík je spolu s Vídeňskými filharmoniky provedl ve světové premiéře v létě 1956.“
„Jiří Bělohlávek měl úžasnou schopnost dokázat v díle nalézt hloubku a vnitřní sílu a ty pak přenést na hráče orchestru.“
I když se provádění orchestrálních či jevištních děl Bohuslava Martinů věnovala řada výborných umělců, označení „martinůovský dirigent“ si dovolím přiřknout pouze několika z nich. Kritériem této volby je pochopitelně především mimořádný umělecký vklad těchto interpretů v rámci uvádění skladeb Martinů a ve většině případů také vztahy se skladatelem nejen na profesionální, ale též osobní úrovni. Zajímavým bonusem navíc je fakt, že u všech těchto dirigentů si letos budeme připomínat kulaté výročí narození či úmrtí.
„Vystačil bych si s romantiky! Pro mě by mohlo být jen 19. století.“
„Písně si můžete dovolit až v nějaké fázi kariéry, kdy už máte jméno a lidé jdou v podstatě na vás.“
„Je tolik nádherných ruských titulů, ale na programu moc nejsou, nebo jen krátce.“
Sotva dozněly tóny pražské premiéry Verdiho opery Rigoletto, ve které zpíval nájemného vraha Sparafucila a která se odehrála pouze v televizi, bez diváků, už obléká kostým Komtura a zkouší další novou inscenaci, tentokrát Mozartova Dona Giovanniho, který má premiéru v březnu ve Stavovském divadle…