PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Až na výjimky, jako byla rozhlasová stanice D-dur, po Fibichovi letos v předvánočních dnech nikdo ani nevzdechl.“

„Naprosto ojedinělý milostný hudební deník činí z Fibicha nejvášnivějšího hudebního erotika.“

„O Anežce Schulzové, kterou romantik Fibich miloval duší i tělem, mramorová deska na Žofíně cudně mlčí.“

Pro mnohé zůstává dnes Zdeněk Fibich, jehož život je vymezen roky 1850 až 1900, už jen autorem jednoho díla. Pokud vůbec nějakého. Jeho Poem, o kterém je řeč, není ale navíc, tak jak se hraje, ani úplně jeho. Upravil ho do líbivé podoby ze skladby V podvečer, osm let po skladatelově smrti, houslista Jan Kubelík. Melodie však Fibichova je. Ještě před zmíněnou idylickou orchestrální selankou ji užil v Upomínce č. 139 „Večery na Žofíně“, v Lentu z roku 1893, v jednom ze stovek kousků tvořících lyrický klavírní cyklus Nálady, dojmy a upomínky.

„Nechtěli jsme celý advent zpívat jenom koledy, ale čím víc se budeme blížit k Vánocům, tím víc program začne být vánočnější.“

„Rybova Česká mše vánoční letos na Vánoce…? Nikdo zatím neříkal, že by nějaká měla být…“

„Je s tím hodně práce, produkčně jde o náročnou věc, ale práce je evidentně nesena na společné vlně. Všichni toužíme po tom, dostat se do našeho normálního stavu, kdy hrajeme každý den.“

„Audio. Ready?“ štěkne muž za kamerou. Odkudsi se ozývá české přitakání. „Camera. Ready?“ štěkne ihned, opět anglicky, opět se stejným silným italským přízvukem. Kameraman Marco Chiodi se pohybuje v pražském Národním divadle už delší dobu…

„Bude ještě vůbec v ekonomice, kultuře, sociálních kontaktech, v pracovní morálce, ve vzdělávání a v mezilidských vztazích nějaká cesta zpět?“

„Jak dlouho bude trvat těm, kteří se už teď bojí chodit na koncerty, než seberou odvahu a zdravý rozum a zase se někam vydají?“

„Kdy se do programů vrátí Mahlerovy symfonie, kdy kantáty a oratoria a s nimi sbory?“

Při zpívání dochází k masivnímu šíření viru, zpěv je velmi rizikovou aktivitou, tvrdí ministr zdravotnictví Roman Prymula, na sociálních sítích vesměs nazývaný Plukovníkem. Máme tu nový obor, muzikoepidemiologii. Nebo epidemiomuzikologii. V pražském Národním divadle se proto na dva týdny zpěv zakazuje, v Brně ze stejného důvodu už podruhé odkládají premiéru Řeckých pašijí, Ostrava nepřijede do Prahy se Šostakovičovou Lady Macbeth,…

„Už mnohokrát jsme se přesvědčili, jak umělecky skvělé jsou historické nahrávky, které byly pozdějšími stereofonními i jinými verzemi zastíněny.“

„Nahrávce nesporně dominuje v té době pravděpodobně nejlepší představitel Revírníka, legenda brněnské opery Rudolf Asmus.“

„Příhody lišky Bystroušky se staly významným mezníkem nejen umělecké dráhy dirigentovy, ale i historie naší nejvýznamnější vydavatelské firmy.“

Dnes uplynulo sto let ode dne, kdy na svět přišla budoucí dirigentská legenda a dlouholetý šéfdirigent České filharmonie, Václav Neumann. Při příležitosti tohoto významného jubilea připomínáme historicky první na LP vydanou nahrávku opery Příhody lišky Bystroušky Leoše Janáčka, která vznikla v roce 1957 právě za Neumannova řízení.

„Proboha, hlavně ať to takhle není pro zbytek života! Zpívat v koupelně prostě nikdy není tak dobré, jako zpívat před lidmi, uprostřed nich a pro ně.“

„Verdiho zpívám ráda, ale chci ukázat lidem, že jsem všestrannější.“

„V Aidě musím využívat všechny stránky svého hlasu. Je zatím nejtěžší rolí v mém repertoáru.“

Pražské Národní divadlo uvádí na scéně Státní opery Verdiho Aidu. V titulní roli jak host vstupuje do inscenace dnešním večerem mladá americká sopranistka Michelle Bradley. Zpívá pak do 23. října ještě ve čtyřech dalších představeních a má se do Prahy po tomto podzimním českém debutu vrátit k úloze Aidy i v zimě, počátkem příštího roku…

„Petra Alvarez Šimková vytváří titulní hrdinku uvěřitelně. Pěvkyně na svém místě.“

„Pavel Černoch předvedl, proč je po Evropě tak žádaný.“

„Vůbec by na mnoha klíčových místech neublížilo, kdyby se z orchestru ozývalo mnohem víc toho pravého verismu.“

Pucciniho Tosca jako replika inscenace scénografa Josefa Svobody z roku 1947 slavila úspěchy v pražské Státní opeře od roku 1999. Opět se tam teď vrátila po její rekonstrukci. První představení obnoveného projektu bylo ve středu zároveň prvním ze série večerů, pro které je letos na podzim zaslouženě vzácným a vítaným hostem v roli Cavaradossiho mezinárodně úspěšný český tenorista Pavel Černoch. Formulace Národního divadla, že vystupuje v hlavní roli, je však nešťastná. Hlavní a titulní rolí má být a je zpěvačka Floria Tosca. A Petra Alvarez Šimková se jí zhostila velmi dobře.

„Mít takovou techniku, abyste byl schopen zazpívat nekonečné legato, velké forte a vzápětí něžné piano.“

„Německý repertoár je u mě takový odříkací evergreen.“

„Mými zamilovanými jsou jednoznačně Princ v Rusalce, Laca v Jenůfě a Mario Cavaradossi v Tosce.“

Chtějí po něm Janáčka, italský repertoár, ruskou hudbu i Prince v Rusalce. Také německé role, ty ale doposud odmítal. Tenorista Pavel Černoch je kvůli celosvětové nemoci v těchto týdnech a měsících neplánovaně v Česku. Zpíval v Litomyšli, v Praze, vystoupí v Českém Krumlově, zazpívá pro festival Zlatá Praha, na podzimních beneficích…

„Přivedlo ho to ke stvoření virtuální reality na jevišti v době, kdy se o této dnes samozřejmé součásti naší elektronické existence nikomu ani nesnilo.“

„Nejefektnějších kouzel dosahoval světly a zrcadly, včetně polopropustných.“

„Čím více rozumíte technologiím, tím více si můžete fantazii poslat na špacír.“

V rozhovoru pro portál KlasikaPlus se Daniel Dvořák, někdejší žák profesora Josefa Svobody, scénograf a během let také postupně ředitel Státní opery Praha, Národního divadla v Praze a Národního divadla v Brně, zamýšlí doma v Jevanech v den stého výročí narození slavného scénografa nad jeho významem, názory a tvůrčím rukopisem…

„Hrstka sólistů s neustále se spokojeně usmívajícím šéfdirigentem zahrála Mahlera jako úžasně zajímavou skladbu.“

„Berlínští prokázali, že jsou na světové špičce. Nejen interpretačně, ale i dramaturgií a způsobem sebeprezentace.“

„Pražský večer s nezaviněně podivnou atmosférou osamělého hraní a zpívání bez reakce druhé strany.“

Symfonické a orchestrální koncerty nejsou zatím v naší nenormální karanténní době možné, a tak se malé i velké instituce soustřeďují už po řadu týdnů při benefičních a dalších koncertních streamech ke komorní hudbě. Nejdál teď zašli Berlínští filharmonikové, když při svém třicátém prvomájovém koncertě zahráli v pátek v přímém televizním přenosu v méně než patnácti lidech Mahlerovu Čtvrtou symfonii.

„Je jiná doba, jiný čas, jiné regule.“

„Je to s publikem těžší? – Vždycky!“

„Připravovala jsem Fibichovu Hedy do Opavy. Premiéra měla být v červnu.“

Přední tuzemští operní umělci prostřednictvím televizních kamer potěší dnes večer publikum koncertem, který v přímém přenosu vysílá ČT art pod názvem Ve zpěvu hledejme úlevu… Koncert je navíc benefiční, podpoří krizovou Linku seniorů provozovanou společností Elpida. Sólisté vystoupí za klavírního doprovodu na jevišti Státní opery, z důvodů pandemie za přísných hygienických opatření a před prázdným hledištěm…

„Když přišla řada na Broučka, bylo jasné, že titulní roli v té době nezazpívá nikdo lépe než Jan Vacík.“

„Ve své dvojdílnosti a symfonické mohutnosti největší Janáčkova opera.“

„Bělohlávek dokázal orchestr BBC přivést k výrazu, bez obav popsatelnému jako dostatečně český.“

Jediná z oper Leoše Janáčka, která měla premiéru v Praze, slaví právě dnes sto let od prvního uvedení. V Národním divadle novou inscenaci připravil a 23. dubna 1920 řídil tehdejší operní šéf Otakar Ostrčil. Výlety páně Broučkovy se ostatně v hlavním městě z větší části, kromě výletu na Měsíc, odehrávají. Kompletních nahrávek vzniklo zatím pár. V Praze Neumannova v roce 1962, Jílkova v roce 1980 a neprodejná Mackerrasova na přelomu let 2003 a 2004. V Mnichově Keilberthova roku 1959. V Londýně pak v roce 2007 nahrávka Bělohlávkova.

„Zlatým hřebem sezony mají být Mistři pěvci norimberští.“

„Mým záměrem je, aby se ve Stavovském divadle v příštích letech z oper hrály opravdu jen Mozartovy.“

„Pro rok 2024, Rok české hudby a rok dvoustého jubilea Bedřicha Smetany, plánuje Hansen společně s představiteli divadel v Brně a Ostravě.“

Pražské Národní divadlo připravuje na příští sezonu 18 premiér, na repertoáru mu zůstává 63 titulů. Operní soubor Národního divadla a Státní opery se ve třech historických budovách bude na premiérách podílet téměř polovinou. Obsáhne spektrum od Mozarta, Smetany a Janáčka přes Bizeta, Verdiho a Wagnera až po Schreckera a Ligetiho.

„Turandot je pro mne esencí toho nejlepšího ze všech Pucciniho oper.“

„Nechtěl bych se podílet na tom, aby ze Zlaté kapličky byl jenom skanzen.“

„Brno je spojováno s Janáčkem. Podobně je k pražskému Stavovskému divadlu přišpendlen Mozart.“

Národní divadlo má na repertoáru nově Pucciniho Turandot. Režie a scéna je dílem Zuzany Gilhuus. Na jeviště historické budovy postavené v Praze Čechy se tato opera vrátila po více než čtyřiceti letech, během nichž se ovšem hrála ve Státní opeře, v někdejším divadle pražských Němců. Hudební ředitel Opery Národního divadla Jaroslav Kyzlink, který inscenaci připravil hudebně, se těsně před premiérou v rozhovoru pro portál KlasikaPlus zamýšlí nejen nad Pucciniho posledním dílem, ale také nad tradicemi a nad budoucností pražských operních divadel…

„Ve třinácti jsem měl velké štěstí, protože jsem se dostal do blízkosti Claudia Abbada.“

„Jsem Ital, ale z jedné čtvrtiny se cítím být Skandinávcem.“

„Operu není možné dobře dělat s týmem, který by byl celý jedné národnosti. Nezbytné jsou nové a nové podněty.“

V pražské Státní opeře se dnes večer poprvé ujímá taktovky dirigent Vincenzo Milletarì. Národní divadlo do zrekonstruované a počátkem ledna otevřené budovy přeneslo svou inscenaci Pucciniho opery Madama Butterfly, kterou v roce 2016 připravil režisér Jiří Heřman. Mladý italský umělec teď řídí prvních šest představení…