„Zlatým hřebem sezony mají být Mistři pěvci norimberští.“

„Mým záměrem je, aby se ve Stavovském divadle v příštích letech z oper hrály opravdu jen Mozartovy.“

„Pro rok 2024, Rok české hudby a rok dvoustého jubilea Bedřicha Smetany, plánuje Hansen společně s představiteli divadel v Brně a Ostravě.“

Pražské Národní divadlo připravuje na příští sezonu 18 premiér, na repertoáru mu zůstává 63 titulů. Operní soubor Národního divadla a Státní opery se ve třech historických budovách bude na premiérách podílet téměř polovinou. Obsáhne spektrum od Mozarta, Smetany a Janáčka přes Bizeta, Verdiho a Wagnera až po Schreckera a Ligetiho.

Už nyní zástupci divadla hovoří jako o zlatém hřebu sezóny o plánovaném podzimním novém nastudování Wagnerových Mistrů pěvců norimberských – díle, které v roce 1888 zahájilo provoz v tehdy právě dostavěném Novém německém divadle, dnešní Státní opeře. Jedinou Wagnerovu komickou operu chystají britský režisér Keith Warner, slovenský scénograf Boris Kudlička a hudební ředitel Státní opery dirigent Karl-Heinz Steffens.

„Prvních padesát let existence dnešní Státní opery představovalo mimořádně významné a inspirativní období. Navrátíme na tamní scénu velkou operu devatenáctého století a společně objevíme i skvosty první poloviny dvacátého století,“ říká umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery Petr Boye Hansen. K nim počítá i operu Der ferne Klang (Vzdálený zvuk) od vídeňského skladatele Franze Schrekera, která se v Praze hrála poprvé a naposledy v roce 1920. Stalo se tak za řízení Alexandera Zemlinského, osm let po frankfurtské světové premiéře. V příští sezoně dílo v české metropoli nastuduje mladý ruský režisér Timofej Kuljabin. Jednu z hlavních rolí bude zpívat Aleš Briscein. Režisérka Barbora Horáková, která dosáhla v posledních letech vynikajících úspěchů na světové scéně, připraví pak do Státní opery Verdiho Rigoletta.

Nové umělecké impulsy vidí Hansen například v podobě prvního pražského uvedení opery Le Grand Macabre od György Ligetiho, podle jeho slov jednoho z nejúspěšnějších titulů současné operní tvorby. Jde o jediné operní dílo tohoto autora; mělo premiéru v roce 1978 a pro uvedení na Salcburském festivalu doznalo ještě o dvě desetiletí později značných autorských změn.

Program tří scén, na nichž se opera v Praze hraje, si klade za cíl vyvářet každé zřetelný profil. Historická budova Národního divadla je podle Hansena domovem hrdé české operní tradice. V příští sezoně se tam v novém nastudování objeví Janáčkova Káťa Kabanová (za kterou mají umělecky ručit režisér Calixto Bieito a dirigent Christopher Ward) a Smetanova Prodaná nevěsta, svěřená režisérce Alici Nellis. Ještě před nimi tam Jaroslav Kyzlink bude dirigovat novou inscenaci Carmen, jednu z nejoblíbenějších oper vůbec.

Stavovské divadlo je neodmyslitelně spjato s Mozartem. „Mým záměrem proto je, aby se tam v příštích letech z oper hrály opravdu jen Mozartovy. Cílově bychom měli mít na repertoáru v každé sezoně pět až sedm titulů, celkově zhruba pět nebo šest desítek představení,“ řekl Hansen portálu KlasikaPlus.cz. O něco větší část provozu na této scéně připadá činohernímu souboru. Prvním novým mozartovským operním titulem má být v příští sezoně Don Giovanni s barytonistou Jiřím Brücklerem v titulní úloze a v režii Švéda Alexandera Mørk-Eidema. Má to být koprodukce s divadlem v Mannheimu a zároveň první z trojice Mozartových oper složených na libreta Lorenza da Ponte, které Praha postupně přidá na repertoár. A všechny tři by měl v Praze postupně hudebně nastudovat Rinaldo Alessandrini, známý z oblasti historicky poučené interpretace starší hudby.

„V závěru sezony nás čeká Festival opery. Mezi 12. a 27. červnem 2021 budeme hrát všech osm nových titulů uvedených během sezony. Věříme, že tím zvýšíme zájem o náš program a přilákáme do Prahy ještě více milovníků opery ze zahraničí,“ uvedl Hansen.

Pro rok 2024, patrně opět Rok české hudby a navíc rok dvoustého jubilea Bedřicha Smetany, plánuje pak dramaturgické dominanty i prezentaci v zahraničí společně s představiteli Národního divadla Brno a ostravského Národního divadla moravskoslezského.

Po několikaleté rekonstrukci Státní opery, kterou vrátil uměleckému provozu letošní lednový galakoncert, uvažuje Národní divadlo o nutnosti rekonstrukce Nové scény. Začne patrně do dvou let. Ale už nyní se musí zrenovovat podzemní parkoviště pod Novu scénou. Je z roku 1983 a zavřené bude asi dva roky.

Foto: Národní divadlo Praha, Wikipedie, Youtube, Archiv KlasikyPlus