PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„V úvodním Debussyho Preludiu k Faunovu odpoledni vynikla citlivá interpretace orchestru.“

„Určité hudební momenty poutaly svojí zvukovou barevností.“

„Nejvíce by teto interpretaci slušelo označení ‚pečlivá‘, se snahou vyhrát všechna hudebně důležitá místa a nic tzv. ‚neodfláknout‘.“

Letošní festivalová připomínka odkazu skladatele Bohuslava Martinů je u konce a rozhodně se může těšit z úspěšného 31. ročníku. Na pátém, závěrečném koncertě Dní Bohuslava Martinů, který se konal 9. prosince v Sále Martinů na pražské HAMU, zazněla díla pro komornější obsazení symfonického orchestru, což Karlovarskému symfonickému orchestru spolu s dirigentem Ondřejem Vrabcem zvukově slušelo. Roli sólisty přijal klavírista Daniel Wiesner.

„Písně uvedené během sobotního večera byly zkomponovány přímo pro kabaret, případně byly v kabaretu uváděny či byly podobnou estetikou inspirovány.“

„Dominika Škrabalová se na koncertu předvedla jako pěvecký chameleon, s přehledem střídající nálady, pěvecké styly i způsoby interpretace.“

„Moji domněnku, že se s tímto písňovým repertoárem zcela nepotkala, paní Hebousse potvrdila dvěma operetními áriemi…“

Spolek Lieder Society, který u nás dlouhodobě a systematicky propaguje a uvádí repertoár umělecké písně, pro sobotní večer na Novoměstské radnici připravil program, který byl odbočkou z jeho standardně uváděného repertoáru. Zůstal sice u písní, ale vsadil na lehčí múzu, konkrétně na písně kabaretní a kabaretem inspirované. Účinkovala dvě písňová dua: sopranistka Magdaléna Hebousse s klavíristou Ahmadem Hedarem a mezzosopranistka Dominika Škrabalová s klavíristou Lukášem Michelem.

„U soudobých novinek má interpret větší možnost vnést do díla svůj osobní pohled.“

„Všichni studenti obdivovali Valentinu Kameníkovou… uchvacovala nás nejen její dokonalá technika, ale také obrovský temperament a cit pro sdělení vnitřního obsahu.”

„Tvrdím, že na pódiu jsme si všichni rovni.”

Na závěrečném koncertu festivalu Dny Bohuslava Martinů vystoupí 9. prosince v pražském Sále Martinů jeden z nejlepších tuzemských regionálních orchestrů – Karlovarský symfonický orchestr pod taktovkou šéfdirigenta Ondřeje Vrabce. Jako sólista se představí český klavírista Daniel Wiesner. Nejen o jeho vášni k novější hudbě či Bohuslavu Martinů, ale i o klavírní spolupráci a studiích klavíru jsme vedli rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz.

„Kvarteto naplnilo dílo energií, vášnivostí v rytmu a ve výrazu a také lyrikou – to vše už v první větě Con brio.“

„Pavel Haas Quartet je unikátní v zobrazení emotivních poloh kvartetní hudby Martinů.“

„Třetí smyčcový kvartet Martinů je považován za dílo, ve kterém autor experimentuje.“

Dvě hudební události na jednom místě: Pavel Haas Quartet vystoupil na 31. ročníku festivalu Dny Bohuslava Martinů v úterý 2. prosince a zároveň zveřejnil nový kompaktní disk s kvartety Martinů. Koncert v Sále Martinů v Lichtenštejnském paláci na pražské Malé Straně měl na programu Smyčcový kvartet č. 1 Vítězslavy Kaprálové a tři kvartety (č. 3, 5, a 7) od Bohuslava Martinů. Právě tato díla soubor natočil u Supraphonu a disk vyšel 29. září letošního roku. Po koncertě byl tento titul slavnostně pokřtěn, byť šampaňské neteklo proudem a obal disku zůstal alkoholem nedotčen. Úchvatný zážitek z provedení nezkalil dramaturgicky provokativní fakt, že kvarteto hrálo tři skladby Martinů v jednom sledu, moudře přerušeném přestávkou.

„Skladba slovenského autora Jána Cikkera Slovenská suita pro velký orchestr, op. 22, je velmi svěží dílo, s nádechem impresionismu a s velkým hudebním potenciálem.“

„Sál Kongresového centra bohužel není přátelský ke zpěvu.“

„Skladba Sergeje Rachmaninova Capriccio na cikánská témata, op. 12, (Capriccio bohemien) byla dramaturgicky vybrána stylově.“

Čarovná jiskra, to byl název koncertu Filharmonie Bohuslava Martinů, který se rozezněl ve čtvrtek 27. listopadu v Kongresovém sále ve Zlíně. Dirigentem byl Tomáš Brauner a jako host vystoupila slovenská sopranistka Eva Hornyáková. Na programu byly tři skladby, které filharmonie hrála poprvé: Slovenská suita Jána Cikera, Kouzelné noci Bohuslava Martinů a Cikánské melodie Antonína Dvořáka. Na závěr zaznělo ještě Capriccio na cikánská témata Sergeje Rachmaninova. 

„Praženicova interpretace Údolí zvonů vyprávěla o surreálných krajinách, kde ozvěna neutuchá.“

„Klavírista si tak před přestávkou vysloužil trojité klanění – počet, ze kterého už publikum po zbytek koncertu neslevilo.“

„Pavol Praženica se pomalu ale jistě oddával silným emocím, které ze skladby těžil, a na chvíli se jimi nechal i pohltit.“

Přední zástupce nastupující generace klavíristů Pavol Praženica se vydal 12. listopadu do Plzně, aby zde nabídl ambiciózní sólový recitál, a to v rámci koncertní řady Kruh přátel hudby. Publikum v Domě hudby pianista zanechal velice spokojené.

„Mendelssohnovy Koncertní variace s romantickou melodickou linkou rozehráli Vilém Vlček a Denis Linnik s líbezností a lehkostí.“

„Svěžest a radost Martinů života krátce po svatbě s Charlottou je znát z každého tónu, z každé sekvence jednotlivých etud Nocturnes.“

„V Martinů Sonátě pro violoncello a klavír č. 2 se mistrovství obou mladých umělců projevilo nejvýrazněji.“

Pro letošní 30. výročí svého založení připravil Institut Bohuslava Martinů četné akce doma i v zahraničí, výstavy, přednášky, koncerty i operní představení; připomíná na nich osobnost Bohuslava Martinů nejen jako světoznámého skladatele, ale také hudebníka a přítele českých i světových umělců. Na 11. Benefičním koncertu Institutu Bohuslava Martinů ve středu 12. listopadu v Profesním domě na Malostranském náměstí přiblížil ředitel Aleš Březina třicetiletou práci Institutu a představil mladé umělce, violoncellistu Viléma Vlčka a klavíristu Denise Linnika, kteří vystoupili bez nároku na honorář.

„Na sklonku života sám předpověděl, že ‚jestli se na mě bude pro něco vzpomínat, pak to bude pravděpodobně kvůli Janáčkovi‘.“

„Jako na neuvěřitelný zážitek vzpomínal na jeden večer v roce 1947, kdy poprvé uslyšel z orchestřiště Národního divadla ‚ty nádherné hluboké mollové akordy‘, první takty opery Káťa Kabanová.“

„Němčina nebyla v Praze po válce moc populární, jak tušil, tak se učil česky.“

Britský dirigent Charles Mackerras byl milovníkem Mozarta a Händela, rád se věnoval Brahmsovi a Wagnerovi i anglickým autorům, ale jeho největší láskou byl nezpochybnitelně Leoš Janáček. Obklopený samozřejmě ještě dalšími tuzemskými skladateli od Dvořáka a Smetany po Martinů. Životní dráhu znalce a proroka české tvorby, ohraničenou daty 17. 11. 1925 a 14. 7. 2010, připomínáme zastávkami v Londýně, v Praze, Brně a Berouně při jeho nedožitých stých narozeninách.

„Jakmile barokní hudba přestala mít strach z odborných soudů a pedantské kritiky, jako by se znovu nadechla k životu.“

„Když postava prožívá úzkost nebo hněv, přidám ozdobu, která nezní krásně – ne všechny pocity jsou hezké a hudba by to měla reflektovat.“

„Mahler dokázal napsat pasáže naplněné extrémním klidem i děsivým chaosem.“

Britská sopranistka Lucy Crowe je nositelkou Řádu britského impéria a proslulá interpretka händelovských hrdinek, která okouzluje publikum na předních světových scénách od Londýna po New York. Byla nominována na cenu Grammy i BBC Music Magazine Award a její umělecký záběr sahá od Händela až po Strausse a Mahlera. 16. a 17. listopadu se vrací k pražskému publiku – s Českou filharmonií na koncertě Za svobodu a demokracii zazpívá Mahlerovo Vzkříšení pod taktovkou Sakariho Orama.

„Pořadatelé dnes čím dál častěji vyžadují, aby byla do programů zařazena soudobá hudba.“

„Fonetická abeceda zpěvákům neuvěřitelně pomáhá zdokonalit výslovnost.“

„U nás se říká, že studium v zahraničí je jen pro bohaté, ale není to pravda – jen je potřeba vědět, jak požádat o podporu.“

Kristýna Kůstková je česká sopranistka působící doma i v zahraničí. Vystupovala na scénách jako Carnegie Hall, Teatro Nuovo Gian Carlo Menotti či Festival dei Due Mondi a interpretuje operní role i koncertní repertoár. V tomto měsíci ukončila sezónu v italském Spoletu rolí Zuzanky ve Figarově svatbě a současně pokračuje ve studiu doktorského programu na AMU a pravidelně se věnuje sólovým recitálům a spolupráci s českými i zahraničními soubory. 10. listopadu v rámci festivalu Dny Bohuslava Martinů v skladatelově kantátě Mikeš z hor přednese sólový part za podpory Kühnova smíšeného sboru a dalších hudebníků.

„Nebylo překvapením, že baryton světového formátu Romana Janála, který na operní scéně a koncertních pódiích kraluje již drahně let, poskytl excelentní zážitek.“

„Kaplanová, zpěvačka šansonů a milostných plně významových operních árií a konec konců i lidových písní, zpívá s odzbrojující prostorou.“

„Doprovázející pianista Vojtěch Červenka, přesvědčivý v sólových skladbách, podporoval s naprostou jistotou a ohleduplností pěvecké partnery.“

Další z koncertů 43. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Talichův Beroun se konal v úterý 28. října, v den státního svátku České republiky připomínajícího vznik samostatného Československa v roce 1918. Hlediště KD Plzeňka patřilo koncertnímu provedení divadelní koláže s písněmi a recitací ze života a tvorby Bohuslava Martinů a Vítězslavy Kaprálové s názvem Bohuslav a Vita. Zpívali sopranistka Viktorie Kaplanová a barytonista Roman Janál za klavírního doprovodu Vojtěcha Červenky, režie Adam Rut. Silný příběh o vztahu uznávaného skladatele a mimořádně nadané mladičké dirigentky, rovněž skladatelky, spolehlivě zaujal publikum.

„Skočná z opery Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta by se v takovém tempu, jaké nasadil dirigent Leoš Svárovský, utancovat nedala, byl to spíš závod s technickými možnostmi hráčů.“

„Houslista Daniel Matejča ještě student, přesto je již ostříleným sólistickým matadorem a laureátem mnoha zahraničních soutěží. Už zjevem napovídal, že koncert bude čertovský zážitek.“

„Melodie housle zpívaly ve výškách a hladily v hloubkách, v technických virtuózních částech mladý virtuóz opět udivoval lehkostí, s jakou technické nástrahy svého nástroje zvládal.“

Slavnostní koncert k výročí vzniku Československé republiky nesmí žádným rokem chybět. Je to příležitost, jak dát dárek věrným posluchačům, stejně jako orchestru. Ve čtvrtek 23. října takovým dárkem byl koncert Moravské filharmonie v sále olomoucké Reduty, který řídil dirigent Leoš Svárovský. Dramaturgie připravila skutečné prskavky, kratší a o to efektnější skladby Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany, Eugena Suchoně, Vítězslava Nováka, Bohuslava Martinů, Iljy Zelenky a Leoše Janáčka. Sólový part houslí zahrál Daniel Matejča, mladý umělec s jiskřivým muzikantským přednesem.

„Ve Smetanově Koncertní etudě C dur zaujala Kahánkova romantická virtuozita, vyžadující od interpreta precizní úhozovou techniku.“

„Z Janáčkovy skladby V mlhách uvedl klavírista Andante a nadchl svým autentickým ponořením do zadumaných a vzepjatých pasáží.“

„V rukou klarinetisty Jana Bostla s výtečným doprovodem Iva Kahánka rozkvetla Martinů Sonatina mnohabarevným souzvukem v emocemi naplněném podání.“

Umělecká inaugurace nového ředitele Pražské konzervatoře Iva Kahánka proběhla v úterý 21. října v koncertním sále Pražské konzervatoře na koncertu Jednoty pro zvelebení hudby v Čechách v rámci 13. ročníku festivalu Kultura v srdci Prahy. Ředitele a pianistu představila nejen jako vysoce renomovaného umělce, ale také znalého průvodce historií Pražské konzervatoře.

„Sonáta pro housle a klavír F dur Antonína Dvořáka zaujala svou srdečností a neokázalostí.“

„Oblíbenost Martinů Intermezza podtrhla houslistova suverenita a empatie spolu se zpěvným, pečlivě propracovaným klavírním doprovodem.“

„Čtyřvětou Sonátu č. 3 Johannesa Brahmse uvedli houslista s klavíristou v první větě se zpěvností okořeněnou maďarským rytmem.“

Český spolek pro komorní hudbu uvádí ve svém 131. ročníku dopolední řadu koncertů – v sobotu 18. října v Sále Martinů pražské Akademie múzických umění to byl recitál houslisty Bohuslava Matouška a klavíristy Miroslava Sekery. Přivedl posluchače, kteří jsou znalí vysokého renomé obou umělců, a jejich očekávání bylo do posledního tónu avizovaného programu i následných přídavků zcela naplněno.

„Na těremin můžete interpretovat všechny nuance, třeba i glissando nebo vibrato, jako na smyčcových nástrojích.“

„Vynálezce jsem znala jako člověka aktivního, neustále pracujícího – do konce jeho života mi opravoval těremin, byl vždy připravený vyrazit na koncert.“

„Ze všeho nejdříve se musíte naučit koncentrovat na obraz zvuku a představu tónů ve vás.“

Těremin je bezdotykový hudební nástroj, který v roce 1920 vynalezl ruský fyzik a hudebník Lev Sergejevič Těrmen. Instrument je známý z oblasti filmové hudby, kde byl mnohokrát použit především v hororovém, mysteriózním a sci-fi žánru. Jeho možnosti tím ale zdaleka nekončí, věnovalo se mu a věnuje mnoho skladatelů z oblasti klasické hudby, mimo jiné Bohuslav Martinů. Hra na něj má svá specifika a je považována za velmi obtížnou. Rozhovor o tomto nástroji pro portál KlasikaPlus poskytla praneteř samotného vynálezce, celosvětově uznávaná těreministka Lydia Kavina aktuálně žijící v Oxfordu a Martin Jaroš, koncertní těreminista působící v České republice. Lydii Kavinu bude možné slyšet hrát 19. října na koncertě v Bratislavě v rámci festivalu Konvergencie.