PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Sonáta pro housle a klavír F dur Antonína Dvořáka zaujala svou srdečností a neokázalostí.“

„Oblíbenost Martinů Intermezza podtrhla houslistova suverenita a empatie spolu se zpěvným, pečlivě propracovaným klavírním doprovodem.“

„Čtyřvětou Sonátu č. 3 Johannesa Brahmse uvedli houslista s klavíristou v první větě se zpěvností okořeněnou maďarským rytmem.“

Český spolek pro komorní hudbu uvádí ve svém 131. ročníku dopolední řadu koncertů – v sobotu 18. října v Sále Martinů pražské Akademie múzických umění to byl recitál houslisty Bohuslava Matouška a klavíristy Miroslava Sekery. Přivedl posluchače, kteří jsou znalí vysokého renomé obou umělců, a jejich očekávání bylo do posledního tónu avizovaného programu i následných přídavků zcela naplněno.

„Na těremin můžete interpretovat všechny nuance, třeba i glissando nebo vibrato, jako na smyčcových nástrojích.“

„Vynálezce jsem znala jako člověka aktivního, neustále pracujícího – do konce jeho života mi opravoval těremin, byl vždy připravený vyrazit na koncert.“

„Ze všeho nejdříve se musíte naučit koncentrovat na obraz zvuku a představu tónů ve vás.“

Těremin je bezdotykový hudební nástroj, který v roce 1920 vynalezl ruský fyzik a hudebník Lev Sergejevič Těrmen. Instrument je známý z oblasti filmové hudby, kde byl mnohokrát použit především v hororovém, mysteriózním a sci-fi žánru. Jeho možnosti tím ale zdaleka nekončí, věnovalo se mu a věnuje mnoho skladatelů z oblasti klasické hudby, mimo jiné Bohuslav Martinů. Hra na něj má svá specifika a je považována za velmi obtížnou. Rozhovor o tomto nástroji pro portál KlasikaPlus poskytla praneteř samotného vynálezce, celosvětově uznávaná těreministka Lydia Kavina aktuálně žijící v Oxfordu a Martin Jaroš, koncertní těreminista působící v České republice. Lydii Kavinu bude možné slyšet hrát 19. října na koncertě v Bratislavě v rámci festivalu Konvergencie.

„Pro slavnostní zahájení sezóny tak šlo těžko najít dílo jiného plzeňského autora než Zdeňka Lukáše.“

„Kultura dokonale připraveného sboru nechala vyznít madrigalům Bohuslava Martinů v jejich kráse a čistotě.“

„Orchestr Plzeňské filharmonie se zhostil provedení svrchovaným způsobem s obrovskou dynamickou škálou.“

Prvním abonentním koncertem řady Platina zahájil orchestr Plzeňská filharmonie svoji koncertní sezónu. Koncert 9. října připomenul zároveň výročí 730 let založení města Plzně. Orchestr řídil jeho šéfdirigent Chuhei Iwasaki a na programu byla díla Zdeňka Lukáše, Leonarda Bernsteina, Bohuslava Martinů a Antonína Dvořáka. Spoluúčinkoval Český filharmonický sbor Brno a dvojice sólistů.

„Martinů v dílech otiskl svou niternou lásku k rodnému kraji, jeho lidovým tradicím a zvykům v tom nejčistším tvaru dokonale souznícím s Burešovou literární předlohou.“

„Sázka na svěží pohled zprostředkovaný zúžením smíšeného sboru na osm hlasů interpretům jednoznačně vyšla.“

„Kvalitně řemeslně odvedená a zdařile vypointovaná interpretace odrážející s citem nejjemnější nuance díla byla bez rozdílu společným dílem obou zapojených souborů.“

Na svátek svatého Václava se v kostele zasvěceném tomuto českému patronovi ve středočeské Sýčině uskutečnila repríza zahajovacího koncertu festivalu Hlasy tří světů. Nedělní večer v režii dvou relativně mladých souborů Victoria Ensemble a NeoKlasik orchestru nabídl výjimečnou dramaturgii, poctivou interpretaci, a hlavně duchovní hloubku příhodnou pro sváteční čas. Titulem Mariánské legendy Bohuslava Martinů opatřený program zaujal vynalézavostí i prostou čistotou sdělení v intimně střiženém kabátku.

„Daniel Matejča i Jan Schulmeister jsou skvělí hudebníci s jedinečnou tónovou kulturou a vynikající technikou.“

„Jako pocta svaté Ludmile a kraji opředenému legendami vyznělo Adagio Jaroslava Pelikána naprosto přesvědčivě.“

„Ve skladbě Tre ricercari nechává Martinů jednotlivé nástroje vydechnout jen málokdy.“

V roce 2023 zazářila v komorní kategorii prestižní mezinárodní soutěže Concertino Praga dvojice českých interpretů: osmnáctiletý houslista Daniel Matejča a sedmnáctiletý klavírista Jan Schulmeister. Mladé duo získalo nejen první cenu, ale také řadu cen vedlejších. Součástí první ceny byla pak mimo jiné také možnost zahrát si v sezóně 2025/26 na koncertě se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu. Mladí umělci si pro tuto příležitost připravili Mozartův Dvojkoncert D dur pro housle, klavír a orchestr. Provedli jej spolu se SOČRem a s dirigentem Jaroslavem Kyzlinkem v úterý 23. září v Betlémské kapli jako první číslo zahajovacího koncertu abonentního cyklu „B“.

„V první větě Vivace nasadila Gabriela Tardonová tempo plné energického jiskření.“

„Klavírní part celou dobu ovládala Ayla Bártová a housle Matteo Hager, dva protagonisté koncertu.“

„Matteo Hager zahrál virtuózní přídavek, druhou větu ze své vlastní sonáty.“

V rámci 10. ročníku Lednicko-valtického hudebního festivalu se 20. září konal poprvé v brněnské Redutě Prolog, tedy předjímka festivalu. Jeho základní letošní myšlenkou je Hudba z Nového světa. Večer patřil skladbám tří evropských skladatelů Igora Stravinského, Bohuslava Martinů a Jana Nováka, kteří v Americkém exilu našli inspiraci pro svou tvorbu. Provedení se ujal Ensemble Opera Diversa a dva nadaní mladí sólisté, klavíristka Ayla Bártová a houslista Matteo Hager. Koncert zasvěceně a poutavě provázel Jiří Vejvoda a taktovky se nad ansámblem ujala Gabriela Tardonová.

„Dunění motoru vystřídaly glissy a šelest houslí, připomínající svist stíhačky… a stroj se najednou vznášel ve výškách.“

„Baiba Skride se představila jako houslistka vytříbeného výrazu, se schopností obrovského hudebního tahu a emoční výpovědi, s krásným nosným tónem.“

„Nastoupili také příslušníci Vojenské hudby Olomouc v uniformách, aby vypomohli orchestru filharmonie s interpretací ikonické skladby Leoše Janáčka, kterou je Sinfonietta.“

Filharmonie Bohuslava Martinů za sebou má dvojí start. Večer 18. září načala svou jubilejní sezónu i festival Harmonia Moraviae, a to s vynikající lotyšskou houslistkou Baibou Skride a šéfdirigentem Robertem Kružíkem. Umělkyně přednesla Koncert č. 2 cis moll pro housle a orchestr Dmitrije Šostakoviče, ale efektní zahájení patřilo „patronu“ filharmonie Bohuslavu Martinů a jeho oslavě stíhače Thunderbolt P-47. Také interpretovanou Janáčkovu Sinfoniettu pak obohatila Vojenská hudba Olomouc.

„Všichni tři autoři vybraní pro tuto specifickou sestavu se narodili na začátku poslední dekády 19. století.“

„(…) nezapře v sobě však vroucnost a lyrickou melodičnost autora pocházejícího z Českomoravské vysočiny.“

„Zemlinského smyčcové kvarteto se svým názvem hlásí k významné hudební osobnosti meziválečné Prahy.“

První koncert komorního cyklu orchestru Prague Philharmonia ve své již dvaatřicáté sezoně 2025/26 přinesl objevnou, příjemnou a přitom důmyslnou dramaturgii. Uskutečnil se v pondělí 15. září v barokním refektáři Profesního domu MFF UK na Malé Straně. Podstatnou měrou se na něm podíleli členové Zemlinského kvarteta ve složení František Soušek, Petr Střížek (housle), Petr Holman (viola) a Vladimír Fortin (violoncello). Na vrcholu večera přednesli rozsáhlý Smyčcový kvartet č. 15 Franze Schuberta.

„Vstupní koncert festivalu Vodňanské hudební dny připomněl osobnost Váši Příhody jeho vlastní kompozicí, premiérou Houslového koncertu c moll.“

„Na koncertu se v roli sólistů představili vybraní mladí, perspektivní instrumentalisté, což je další skvělý dramaturgický počin, jenž byl na večeru ve Vodňanech v popředí pozornosti.“

„Již od svého entrée sólista Milan Al-Ashhab přesvědčoval svou naprostou technickou jistotou, zřejmou nadstavbou nad požadovanými nároky zřetelně virtuózně vystavěného partu.“

Festival Vodňanské hudební dny zahájil 12. září ve Velkém sále Městského kulturního střediska koncert Jihočeské filharmonie s dirigentem Robertem Kružíkem a zvolenými mladými sólisty. Hlavním motivem večera bylo připomenutí Váši Příhody, světoznámého houslisty a rodáka z Vodňan. A připomenut byl originálně – v roli skladatele – premiérovým provedením Houslového koncertu c moll. Sólistou byl Milan Al-Ashhab, orchestraci díla z klavírního výtahu opatřil skladatel Adam Skoumal. V programu před finální premiérou zazněly skladby Wolfganga Amadea Mozarta a Bohuslava Martinů v podání mladých nadějných umělců, což byla druhá zajímavá idea večera.

„Baví mě být varhaníkem, protože je to pestrá a komplexní hudební činnost.“

„Schmidthauerovo Scherzo má krásné melodie a zvláštní atmosféru a svými permanentními crescendy a decrescendy dává varhaníkovi hodně práce.“

„Improvizace bývala součástí života každého klasického hudebníka – je škoda, že varhany jsou už jediným nástrojem, který si tuto tradici ještě stále uchovává.“

Předposledním koncertem letošního třicátého ročníku Mezinárodního varhanního festivalu Audite organum pořádaného v bazilice sv. Jakuba v Praze na Starém Městě je 18. září recitál, který chystá mladý maďarský umělec Brúnó Kaposi. Je loňským vítězem opavské Mezinárodní varhanní soutěže Petra Ebena, a to v kategorii improvizace. Na programu má nyní vlastní improvizace a díla Johanna Sebastiana Bacha a Franze Liszta, ale představí rovněž hudbu svých krajanů. Dezsö Antalffy-Zsiross a Lajos Schmidthauer slibují být pro české publikum objevem. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Brúnó Kaposi přibližuje jejich odkaz a zamýšlí se nad tématem improvizování.

„Kateřina Kněžíková opět přesvědčila. Legato na omak hladké, rozličnost výrazových metod, témbr lahodný, vibrato tehdy, když chci, ne proto, že jinak to nejde.“

„Místy se chtělo křičet nadšením nad tou vší rafinovanou muzikalitou, péčí o pointu frází a detaily, které vědomě slouží celku.“

„Kdo nedorazil, nechť lituje.“

Dialog Vltavy se Seinou – tak bylo 14. září označeno komorní matiné v Anežském klášteře pod hlavičkou festivalu Dvořákova Praha. Náročný týden s uměním zde završila renomovaná česká sopranistka Kateřina Kněžíková, která na pódiu stanula společně s hráči Bennewitzova kvarteta, klavíristou Martinem Kasíkem a kontrabasistou Petrem Riesem. Pestrobarevnost hudebních myšlenek komponistů ze země galského kohouta se v ihned památném podání přítomných umělců ukázala jako balzám na duši Pražanů toho dne k mrzutosti sváděných škaredými mračny.

„Obrazy vznikly jako výtvarná část chystané autorské knihy o Bohuslavu Martinů, v nichž Veronika Bílková navazuje na dvě obdobné publikace o Ludwigu van Beethovenovi a Bedřichu Smetanovi.“

„Úsměvný příběh o myšákovi, který se ocitl v kouzelném světě loutek, pobavil malé i velké a ukázal, že Martinů může oslovit i dětského diváka originálním a přístupným způsobem.“

„Slavnostní koncert, konaný u příležitosti 70. výročí od prvního provedení skladby Hymnus k sv. Jakubu, jej představilo za znění většiny nástrojů, kterým skladatel dílo určil.“

Už potřetí se v Poličce konal víkendový rodinný festival hudby a tvořivé zábavy Zažít Martinů. Nabízí možnost prožít hudbu různým způsobem a je určený všem věkovým kategoriím: dospělým i malým dětem, hudebním „fajnšmekrům“, ale i naprostým laikům. Letos Polička „zažívala Martinů“ ve dnech 15. až 17. srpna. Přilákala celkem šest set návštěvníků a konala se na pěti různých místech Poličky.

„Vyznívá poněkud nespravedlivě, že v našem povědomí se na druhý významný orchestr ve městě vzdáleném pár desítek kilometrů od hranic s Českem tak trochu zapomíná.“

„Užuž jsem si říkal, jaká smůla provází Lukáše Vondráčka na Smetanově Litomyšli. Covid, pak zdravotní indispozice a teď defekt pedálu… Naštěstí povolaný technik vše poměrně rychle vyřešil a mohlo se pokračovat.“

„Dirigent Maxim Jemeljanyčev vypadá s úsměvem na tváři a ležérně uvázanou kravatou i ve svých šestatřiceti letech spíše jako rozpustilý kluk, který nezkazí žádnou švandu. Když zazní první tóny, člověk si uvědomí, jak může zdání klamat.“

Neděle 22. června 2025 se zapíše do historie Smetanovy Litomyšle ze dvou důvodů. Poprvé na tomto festivalu vystoupil německý symfonický orchestr a zřejmě nikdy předtím zde nebyli návštěvníci svědky technického defektu klavíru prvotřídní světové značky. Sólista Lukáš Vondráček se však s nepříjemnou situací vyrovnal perfektně a připravil všem přítomným strhující zážitek. Drážďanské filharmoniky řídil sympatický dirigent Maxim Jemeljanyčev.

„Česká filharmonie pod taktovkou finské dirigentky Dalie Stasevské stylově provedla Předehru pro orchestr H 345 Bohuslava Martinů, aby připravila posluchače na slavnostní večer.“

„Důvtipný název skladby Jiřího Gemrota Pauliana psané pro Annu Paulovou vypovídá o autorově vcítění do mimořádných vkladů klarinetistky.“

„Orchestr s dirigentkou působili v Ravelově Boleru jako jedno tělo, jedna duše.“

Krásný letní večer 19. června patřil přeplněnému Hradčanskému náměstí na kouzelném závěrečném koncertu České filharmonie pod širým nebem. Vybraný, přímo letní repertoár vyslechli s nadšením nejen VIP hosté z mnoha zahraničních zastoupení a zástupci významných partnerů České filharmonie, ale také sedm set sedících a několik tisíc stojících posluchačů z řad veřejnosti, zaplňujících všechna místa náměstí a četná okna okolních budov; k nim v přímém přenosu České televize a také mezinárodní televizní společnosti Arte přibyly další desetitisíce milovníků klasické hudby doma i v zahraničí.

„Je skvělé, že se management orchestru Plzeňské filharmonie soustavně věnuje uvádění děl soudobých českých autorů.“

„Provedení Bachova koncertu d moll Barbarou Marií Willi bylo jednoduše zážitkem.“

„Vrchol koncertu přišel až po přestávce.“

Dalším, předposledním koncertem abonentní řady Diamant orchestru Plzeňské filharmonie, pokračovala s dramaturgicky skvělým programem koncertní sezóna orchestru doma, v Plzni.  22. května dirigoval šéfdirigent Chuhei Iwasaki. Na programu byla díla letošního jubilanta Jiřího Temla, Johanna Sebastiana Bacha a Bohuslava Martinů. Roli sólistky večera přijala Barbara Maria Willi.

„Sólista dokázal tento jev předat naprosto znamenitě.“

„Interpret navzdory složitosti díla dokázal formou provést srozumitelně, což je z hlediska interpretačního uchopení a vyznění často nesnadné.“

„Šavlový tanec je známý zejména v orchestrální verzi. Na koncertě zazněla transkripce klavíristy a dirigenta Alana Bushe, ale neméně znamenitá.“

Klavírní recitál Karla Košárka zanechal v Redutě Moravské filharmonie Olomouc atmosféru virtuozity i prosté obyčejnosti, kterou dodaly fragmenty lidových nápěvků. Publiku se dostalo možnosti nahlédnout do období romantismu zastoupeného Bedřichem Smetanou a Franzem Listzem, také však poznalo hudbu dvacátého století, která nabyla značné variability. Sólista završil koncert brilantním provedením světoznámého Šavlového tance a po velmi dlouhém potlesku se rozloučil přídavkem s prvky jazzu a posluchače nechal odejít s pocitem lehkosti.