„V souvislosti s významným rokem pro českou hudbu nebylo překvapením uvedení Předehry z opery Prodaná nevěsta, která otevřela slavnostní večer.“

„Kateřina Kněžíková přinesla lyrickou krásu; Richard Samek vyjádřil zvědavost a možná i zmatení v důsledku setkání s Juliettou.“

„Janáčkova filharmonie opět prokázala kvalitu a působivě vstoupila do dalšího roku.“

Letošním Novoročním koncertem vykročila Janáčkova filharmonie do očekávaného Roku české hudby a nabídla večer složený z děl skladatelů Bedřicha Smetany, Bohuslava Martinů a Antonína Dvořáka. Koncert se 10. ledna konal v prozatímních prostorách ostravského kina Vesmír, které na několik let nahradilo domovskou scénu filharmonie v Domu kultury. První ze čtyř připravovaných novoročních koncertů také připomněl výročí samotného hudebního tělesa – ostravská filharmonie tento rok slaví 70 let od založení. Orchestr a sólisty na koncertech řídí šéfdirigent Vassily Sinaisky, který svou spolupráci s filharmonií končí letošní sezónou.

V souvislosti s významným rokem pro českou hudbu nebylo překvapením uvedení Předehry z opery Prodaná nevěsta, která otevřela slavnostní večer. Bohatá orchestrace dokáže předávat lidový charakter hudby. Interpreti pracovali s různými barvami jednotlivých nástrojů k vytvoření autentického zvuku, který evokuje atmosféru českých folklorních tradic. Zvolené tempo bylo „tak akorát“, podtržen byl živý a radostný charakter, a přesto vynikly detaily instrumentace, výraznost motivů a specifické prvky skladby.

Scéna v lese z opery Julietta od Bohuslava Martinů je v ději celého díla důležitým okamžikem, který zahrnuje setkání hlavní postavy Michela s postavou Julietty. Martinů zde poukazuje na rysy surrealistické estetiky a zdůrazňuje prolínání reálného a snového světa. Kateřina Kněžíková (soprán), která za roli Julietty obdržela v roce 2019 Thálii a Richard Samek (tenor), který se na roli Michela momentálně připravuje v Divadle J. K. Tyla v Plzni, vykreslili posluchačům dramatický a emotivní zážitek. Kateřina Kněžíková přinesla lyrickou krásu, ale také tajemnou a záhadnou stránku osobnosti role. Richard Samek ve výrazném sólovém partu vyjádřil emocionální stav, zvědavost a možná i zmatení v důsledku setkání s Juliettou.

Prostory náhradního sálu jsou přizpůsobené, ale samozřejmě akusticky nedokonalé. A to byl možná i důvod k občasnému přehlušení zpěvních hlasů orchestrem. Jiří Hájek (baryton) se představil v postavě Prodavače vzpomínek, která představuje téma paměti a nejistoty spojené s ní. Vystihl tajemné, mystické prvky za pomoci napětí smyčců a dechových nástrojů. Pro posluchače mohl být zajímavým zpestřením jeho příchod ze zadní části koncertního sálu, který umocnil očekávání.

Po krátké přestávce přišel vrchol večera v podobě jedné z celosvětově nejvýznamnějších symfonií. Antonín Dvořák a jeho Symfonie č. 9 e moll, op. 95 „Z nového světa“ je rozhodně hudební skvost. V provedení Janáčkovy filharmonie posluchači vyslechli detailně využitou paletu nástrojových barev, čímž vynikla celá škála emocí. Od počátečního introvertního motivu první věty (Adagio – Allegro molto) šéfdirigent udržoval napětí až do konce. Přestože se v první větě udržela dramatičnost, v druhé větě (Largo) nastalo smíření, klid a pocit odpočinku. Zároveň zde přichází velmi známé, charakteristické téma, které je nekomplikované, jednoduché a zároveň plní prostor hlubokým citem. Ikonické sólo na anglický roh předvedl hobojista Dominik Bunc. (Zmíněné napětí rušil snad jen potlesk některých posluchačů mezi jednotlivými částmi.) Třetí větou (Scherzo: Molto vivace) orchestr rozsvítil radostnou a lehkou atmosféru. Také v publiku byla cítit nová energie a potvrdila Dvořákovu schopnost pracovat s různými hudebními náladami a styly. Čtvrtá věta (Allegro con fuoco) byla vrcholem a nabídla napínavý spád. Dramatický úvodní motiv okamžitě upoutal pozornost. Sinaisky dobře využil technickou zdatnost orchestrálního obsazení k vytvoření vzrušujících a dynamických momentů. Mohutné a impozantní závěrečné akordy vedly k hudebnímu triumfu a posluchače k bouřlivému potlesku a ovacím ve stoje.

Janáčkova filharmonie pod vedením Vassilyho Sinaiského opět prokázala kvalitu a působivě vstoupila do dalšího roku. Série čtyř koncertů o stejném programu, která je zakončena v Cavatina Hall v polském městě Bielsko-Biała, musí být pro hráče, zpěváky i šéfdirigenta jistě zátěží. Avšak vzhledem k úrovni ostravské filharmonie nebudou nejspíš ani další posluchači ochuzeni o neobyčejný zážitek.

******

Foto: Petr Hrubeš