PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Rosenthal-Theater v Selbu s kapacitou 620 míst byl otevřen v roce 1982 po několikaleté rekonstrukci bývalého divadla Grenzlandtheater. V podstatě Funguje jako reprezentativní polyfunkční městské kulturní centrum.“

„Ve výrazově vkusném provedení dokáže Gerhild Romberger vyjádřit všechny krajní polohy intimní zpovědi – od úzkosti a obav přes důvěru a úlevný pocit až po hymnickou oslavu v závěru cyklu.“

„Jakub Hrůša jako zkušený interpret Martinů zpřehlednil náročnou partituru pečlivým vypracováním jednotlivých frází v nástrojových skupinách“.

Patnáctitisícové hornofrancké město Selb je sice partnerským městem Pardubic, jeho nejbližším českým protějškem je však západočeská Aš. Je proto přirozené, že právě do těchto dvou protilehlých měst se soustřeďují Bavorsko-české týdny přátelství (Freundschaftswochen Bayern–Tschechien). Letos se tam konají od 20. května do 3. srpna a zahrnují aktivity z oblasti sportu, turistiky a kultury.

„Na počátku července se Soběslav na více než týden stává ‚hudební laboratoří‘.“

„Festival zahájil houslista koncertní mistr České filharmonie Jan Fišer. Uvedl skladby od Johanna Sebastiana Bacha, Bély Bartóka a Fritze Kreislera a oslnil svým výkonem přítomné publikum.“

„Absolventky a absolventi nabídli hutnou porci hudby napříč styly a několik skvělých hráčských výkonů. Celkem letošní interpretační kurty navštěvovalo neuvěřitelných šedesát účastnic a účastníků.“

Patnáctý ročník interpretačních kurzů v jihočeské Soběslavi a s nimi spojený komorní hudební festival nabídl vedle zavedených jmen jako Jan Fišer, Orbis Trio a Jiří Pinkas, Kukal Quartet nebo Radka Fišarová i vynikající výkony mladých absolventů kurzů…

„Jednu z festivalových konstant hned na začátku v parku na prvním zámeckém nádvoří znovu potvrdilo nedělní podvečerní vystoupení Jazzbandu schwarzenberské gardy.“

„Vystoupení Dvořákova tria jak imanentní kvalitou svého projevu, tak odezvou publika, které aplaudovalo vestoje, možno do jisté míry považovat za dominantu festivalu.“

„Dějištěm sobotního závěrečného koncertu byl prostor kostela Božího Těla v areálu bývalého kláštera. Důsledně sledoval a také završil onu charakteristickou „španělskou linii“ letošního festivalového ročníku.“

Po týdnu odmlky, následujícím po Barokní noci konané o posledním červnovém víkendu, pokračoval během prvního červencového týdne 37. ročník Festivalu komorní hudby v Českém Krumlově sérií osmi navzájem stylově i žánrově svébytných koncertů, dohromady dávajících pestrý a ve svém výsledku i zážitkově atraktivní, avšak esteticky hodnotný souzvuk. Festival se letos konal v termínu od 23. června do 9. července.

„Irvin Venyš zaujal introvertnou hĺbkou prežitku bez náznaku akejkoľvek maniery. Nádherne budoval frázy a tóny viedol v príkladnej kultivovanosti.“

„Čajkovskij rozpracoval part každého nástroja tak bohato a premyslene, že trio znie ako celý orchester a závažné dielo má obsahom i rozsahom priam symfonické rozmery.“

„Smetanovo trio sa predstavilo ako súbor, ktorý suverénne zvláda absolútne odlišné hudobné svety.“

Jubilejný tridsiaty ročník festivalu Janáček a Luhačovice sa po úvodnom koncerte na Lázeňskom námestí presunul do obľúbeného priestoru Lázeňského divadla, v ktorom sa koná väčšina podujatí hlavného programu. Táto pôvabná divadelná budova, postavená podľa projektu architekta Františka Skopalíka, v tomto roku oslavuje 115. výročie svojho otvorenia. Komorná scéna s výbornou akustikou je neodmysliteľnou súčasťou festivalu i ďalších kultúrnych podujatí Luhačovíc.

„V úvodním Novém špalíčku Bohuslava Martinů Sylva Čmugrová svým hlasově ukázněným projevem prokázala vzácný smysl pro interpretaci ohlasové tvorby, vzniklé na texty Sušilovy sbírky lidových písní.“

„Karel Untermüller svým ušlechtilým tónem, neomylnou intonací a procítěným přednesem znovu potvrdil svoji příslušnost k našim předním interpretům.“

„Jako ukázka živého tvůrčího potenciálu současné skladatelské generace byla zařazena Symfonieta „La petite Joie“ skladatele, klavíristy a herce Ondřeje Brouska.“

S prvním červencovým týdnem v Mariánských Lázních skončil jeden ze tří hudebních festivalů konaných v nejzápadnější části naší republiky (dalšími jsou Hudební léto Borska v okolí Boru u Tachova a Dveře jízdárny dokořán ve Světcích). Již sám dvojjazyčný název Živé pohraničí – Lebendes Grenzland naznačuje, že hudba se zde pěstuje pravidelně, dokonce za přítomnosti stálého symfonického tělesa, a že kulturní akce přináší požitky pro posluchače z obou stran hranice. Ve srovnání s minulým ročníkem byl program omezen. Na rozdíl od mnohých festivalů zde připravované akce nejsou závislé na přízni počasí, mohly se tudíž uskutečnit podle stanoveného plánu.

„Sekera vyzdobil melodickou linku Bachova koncertu vkusnou ornamentikou, nádhernou kantilénou vyzněla často interpretovaná druhá věta. Co do stylovosti se sólista přiblížil ideální interpretaci také v následujícím Mozartově Koncertu A dur.“

„Dirigentka Alena Hron, nikterak zbytečně neexperimentující s tempy a s tradicí kodifikovaným pojetím Novosvětské, má pro Dvořákovu hudbu cit a porozumění.“

„Výkon orchestru pod vedením mladé dirigentky nenechal nikoho na pochybách, že v Aleně Hron u nás roste další výrazná dirigentská osobnost.“

Vnášení hudby do polozapadlých koutů pohraničních oblastí a jejím prostřednictvím oživování poničených stavební památky bezesporu patří k záslužným počinům. V poslední době podobných iniciativ přibývá, ne vždy se však setkávají s potřebnou finanční podporou, jakou by si záměry organizátorů zasloužily. Festival Živé pohraničí – Lebendes Grenzland, jehož koncerty se odehrávají v nejzápadnější části naší republiky a který letos vstoupil do pátého ročníku, se musel na rozdíl od minulého roku uskromnit. Tvoří ho tři symfonické a dva komorní koncerty, 1. července je pak v Hotelu Lesní mlýn zájemcům o historii tradičně nabídnuta beseda s předními historiky, tentokrát věnovaná 85. výročí Mnichovské dohody. Zahajovací koncert se odehrál v pátek 23. června a jeho protagonisty se právem stali pianista Miroslav Sekera a dirigentka Alena Hron.

„Projekt koncertního sálu v atriu Císařských lázní je odvážným architektonickým řešením.“

„Jedno z nejstarších hudebních těles svého druhu v Evropě zde nalezne své nové, důstojné zázemí, zkušební prostory a zmíněný sál.“

„Šéfdirigent důkladně využil širokou dynamickou škálu symfoniků a podrobil akustiku nového sálu zatěžkávací zkoušce.“

Karlovarský symfonický orchestr otevřel hudbou Antonína Dvořáka a Bohuslava Martinů sál Atrium v nově zrekonstruovaných historických Císařských lázních. Prostor je novým sídlem tělesa, dlouho očekávaným kulturním stánkem lázeňského města. První hudební dojmy jsou pozitivní.

„Oba dva skladatelé své skladby věnovali Základní umělecké škole Dobřichovice k dvacátému výročí jejího založení.“

„Čistá intonace dětí, které zpívaly ve sboru, dodávala provedení na nevinnosti, přirozenosti a prostotě.“

„Možná k výjimečné atmosféře přispělo i vědomí, jak je složité uvést prezentaci podobných rozměrů v realitu a že to není samozřejmá věc.“

Ve Valdštejnské zahradě Senátu Parlamentu České republiky se konal několikahodinový závěrečný program festivalu ZUŠ Open, na kterém vystoupilo asi 950 účinkujících dětí. Dětská produkce začala už po poledni v „Zóně malých i větších múz u Rybníčku“ a současně od třinácti hodin probíhala pestrá vystoupení na ploše saly terreny. V devatenáct hodin na stejném místě program uzavřel Slavnostní večerní koncert, na kterém jako hosté vystoupili mimo jiné herec Svatopluk Schuller a zpěvák Roman Janál. Dění bylo streamované a celým odpolednem a večerem svým slovem provázela ředitelka festivalu ZUŠ Open, Irena Pohl Houkalová.

„Jemné melodie ve výškách byly sopranistkami předvedeny výjimečně skvěle a intonačně přesně i v modulacích.“

„Hned v několika málo úvodních tónech Paľa předvedl svou proslulou energičnost, osobitost, expresivitu a vášeň. Svou hrou často dokázal „přebít“ i bezmála padesátičlenný sbor.“

„Je záhodno ocenit i přístup sbormistryně a umělecké vedoucí Veroniky Novosádové, která zjevně věnovala maximální úsilí a trpělivost, aby využila ryzí dětskou radost a hravost a rozvíjela jejich kreativitu.“

Nedělní podvečer 28. května ve zcela, do posledního místa zaplněném sále Besedního domu v Brně rozezněly hlasy sboru Kantiléna a jeho mladšího a staršího přípravného oddělení – Magdalenka a Kantilénka, pod vedením sbormistrů Michala Jančíka a Veroniky Novosádové a s klavírním doprovodem Marka a Kataríny Paľových. Mezi speciální hosty patřil kromě Hany Oráčové (pikola) a Natálie Khemlové (kontrafagot) i houslový virtuóz Milan Paľa. V této sestavě společně představili skladby velikánů Dvořáka, Martinů, Janáčka, dále pak Ilji Hurníka, Jaroslava Dostalíka, Milana Uherka, Martina Jakubíčka, Eduarda Douši, ale i lidové skladby v aranži od Marka Paľy.