Jakub Hrůša nadchl Vídeň hudbou Miloslava Kabeláče
Rozhlasový symfonický orchestr Vídeň měl v pátek jako hosta dirigenta Jakuba Hrůšu. Program z hudby dvacátého století, přenášený rozhlasem ORF, zahrnul Paraboly Bohuslava Martinů, Koncert pro violoncello a orchestr Györgye Ligetiho se sólistkou Alisou Weilerstein a Druhou symfonii Miloslava Kabeláče.
„Triumf pro Miloslava Kabeláče ve Vídni. Plný sál bouřící nadšením pro tohoto – zatím – zapomenutého českého symfonika. Byl jsem dojatý, jak zapůsobil…,“ řekl portálu KlasikaPlus.cz Jakub Hrůša. Vídeňští rozhlasoví symfonikové podle něj chtějí nadále v Kabeláčovi pokračovat. V minulých letech už připomněl s velkým ohlasem s různými tělesy po světě, ale i v Česku, Kabeláčovo Mysterium času.
Dílo Miloslava Kabeláče je „malý velký zázrak“, říká Jakub Hrůša. „Co na něm miluji, je jeho stylová čistota a odvaha zůstat věrný svéráznému, ale univerzálně srozumitelnému kompozičnímu pojetí, nehledícímu na módní rozmary nebo poryvy doby. Kabeláč je pro mě v uměleckém smyslu morální autorita,“ řekl rozhlasu ORF.
Současný šéf Bamberských symfoniků, stálý host České filharmonie a designovaný hudební ředitel londýnské Královské opery Covent Garden s nástupem od září 2025, je již několik let vítaným hostujícím dirigentem RSO Wien. Spolupráci na symfoniích Miloslava Kabeláče mají rozvrženu na další roky.
Vídeňský rozhlasový orchestr má původ v roce 1945. Z Velkého orchestru Rakouské rozhlasové společnosti pak v roce 1969 vznikl ORF Radio-Symphonieorchester Wien. Jeho šéfdirigenty postupně byli Milan Horvat, Leif Segerstam, Lothar Zagrosek, Pinchas Steinberg, Dennis Russell Davies, Bertrand de Billy a Cornelius Meister a od roku 2019 je šéfdirigentkou Marin Alsop.
Foto: ze zkoušky – Facebook RSO Wien
Petr Veber
Novinář, hudební kritik
Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispíval do odborných českých hudebních měsíčníků i do deníků a dalších časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe například do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas, publikoval na internetu. Píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem a spolumajitelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...
Příspěvky od Petr Veber
- AudioPlus | Pavel Smutný: Vytěžme z Roku české hudby maximum
- Káťa expresionistická a expresivní. Drážďanský Janáček podle Calixta Bieita
- Ivo Kahánek: Smetana není vedle Liszta žádnou popelkou
- AudioPlus | Martin Smolka: Hudba už nejsou melodie a akordy, které se někam odvíjejí
- Jiří Bělohlávek a Česká rapsodie vlastence Bohuslava Martinů