KlasikaPlus.cz© – portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Jarní koncert Kantilény přinesl radost i dětskou hravost english

„Jemné melodie ve výškách byly sopranistkami předvedeny výjimečně skvěle a intonačně přesně i v modulacích.“

„Hned v několika málo úvodních tónech Paľa předvedl svou proslulou energičnost, osobitost, expresivitu a vášeň. Svou hrou často dokázal „přebít“ i bezmála padesátičlenný sbor.“

„Je záhodno ocenit i přístup sbormistryně a umělecké vedoucí Veroniky Novosádové, která zjevně věnovala maximální úsilí a trpělivost, aby využila ryzí dětskou radost a hravost a rozvíjela jejich kreativitu.“

Nedělní podvečer 28. května ve zcela, do posledního místa zaplněném sále Besedního domu v Brně rozezněly hlasy sboru Kantiléna a jeho mladšího a staršího přípravného oddělení – Magdalenka a Kantilénka, pod vedením sbormistrů Michala Jančíka a Veroniky Novosádové a s klavírním doprovodem Marka a Kataríny Paľových. Mezi speciální hosty patřil kromě Hany Oráčové (pikola) a Natálie Khemlové (kontrafagot) i houslový virtuóz Milan Paľa. V této sestavě společně představili skladby velikánů Dvořáka, Martinů, Janáčka, dále pak Ilji Hurníka, Jaroslava Dostalíka, Milana Uherka, Martina Jakubíčka, Eduarda Douši, ale i lidové skladby v aranži od Marka Paľy.

Celý koncert uvedl dlouhý a hlasitý potlesk a nástup rudě oděného sboru Kantiléna, který večer otevřel výběrem z cyklu Moravské dvojzpěvy Antonína Dvořáka (1841–1904), konkrétně čtyřmi částmi z druhého a třetího svazku, op. 2932, který definovaly zejména poskakující melodie klavíru, široké plochy sboru a dlouhé klenuté melodie. Často kánonické, ale i jemné melodie ve výškách byly sopranistkami předvedeny výjimečně skvěle a intonačně přesně i v modulacích. Závěrečná píseň výběru Šípek se vyznačovala posmutnělou, dramaticky působící melodií, která se přelévá do vznešené až romantické atmosféry s mozartovsky znějícím doprovodem a jasně čitelnou tématikou lásky.

Další skladbou Kantilény byl cyklus Petrklíč Bohuslava Martinů (1890–1959), z něhož zaznělo všech pět částí; sbor doprovodila klavíristka Katarína Paľová a houslista Milan Paľa. Hned v několika málo úvodních tónech Paľa předvedl svou proslulou energičnost, osobitost, expresivitu a vášeň. Svou hrou často dokázal „přebít“ i bezmála padesátičlenný sbor, klavír hrající se sborem velmi často v unisonu téměř nebyl slyšitelný. Z jednotlivých skladeb lze silně pociťovat autorovu uvědomělost ohledně své národní příslušnosti, kterou zesílil svým dlouhým pobytem v zahraničí a kompozičním stylem v posledních pěti letech života orientovaným na českou hudbu. Krátké části jsou charakterizovány různorodým metrem se střídáním počtu dob v taktech a originalitou vokálních i nástrojových linií, polyfonním dvojhlasem a lidovými motivy. V závěrečné části dostává přece jen prostor klavíristka, když se střídají rychlé běhy houslí a klavíru – interpretovány velice precizně.

Starší přípravný sbor Kantilénka za doprovodu Marka Paľy a pod vedením Veroniky Novosádové představila píseň Náš Janyčko malovaný ze sedmidílného cyklu Lidová nokturna Leoše Janáčka (1854–1928). Texty všech částí sesbíral Janáček v krajinách poblíž Žiliny jako večerní zpěvy slovenského lidu a upravil je do dvojhlasých sborů. Moravská lidová píseň Dívča, dívča pak zazněla v úpravě Ilji Hurníka. Jemný a o poznání výše položený dětský zpěv kontrastuje s předchozími skladbami, na jevišti se také objevili i dva malí sólisté, kteří svůj part zvládli výborně. V repertoáru se objevila i skladba Jaroslava Dostalíka bez klavírního doprovodu, malí sboristé však precizní dirigování Novosádové sledovali pozorně, a tak skladba vyzněla intonačně i rytmicky naprosto přesně, a to i v rychlé kánonické části na konci. Předposlední skladbou Kantilénky byla Komáři se ženili, kterou zkomponoval Milan Uherek (1925–2012) s hravým klavírním doprovodem a vtipnou, ale důmyslně secvičenou choreografií sboru. Starší přípravka zakončila své vystoupení premiérou skladby Hádanky brněnského varhaníka a skladatele Martina Jakubíčka (*1965), který byl premiéře i osobně přítomen. Hudba je inspirována písničkami pro děti, s hravým, edukativním textem a vytváří zajímavý kontrast mezi jednoduchým sborovým partem a virtuózním doprovodem, který je netypicky instrumentován pikolou a kontrafagotem.

Po pauze přišla řada na nejmladší zpěváčky – mladší přípravný sbor Magdalenka. Ta představila Pásmo jarních lidových pranostik a koled v aranži Marka Paľy a výběr ze Zvěrozpěvů Eduarda Douši. V tomto vystoupení se mísila dojemnost, roztomilost, ale i velký zápal a snaha malých talentů. Legrační verše zhudebněné s využitím všemožných hudebních stylů od blues, náznaku rocku, popu až po klasiku děti doplnily jednoduchou, význam textu dokreslující choreografií. Zde je záhodno ocenit i přístup sbormistryně a umělecké vedoucí Veroniky Novosádové, která zjevně věnovala maximální úsilí a trpělivost, aby využila ryzí dětskou radost a hravost a rozvíjela jejich kreativitu.

Koncert zakončil návrat koncertního sboru Kantiléna výběrem z baletu Špalíček Bohuslava Martinů. Zdá se, jako by Kantiléna pokračovala v hravosti a uvolněnosti předchozího vystoupení Magdalenky, což kantátovému dílu, tvořenému volným pásmem pohádek, lidových her a tradic a venkovských výjevů velmi slušelo.

Celý večer byl ve znamení hudebního mistrovství a nadšení. Sbory vystoupily s úžasnou energií a precizností předvádějíce skladby různých autorů a stylů. Koncert provázela příjemná, veselá, uvolněná a hravá jarní nálada plná barev. Nezapomenutelný zážitek, plný vášně, nadšení a uměleckého talentu, který chytl za srdce a přinesl radost všem přítomným.

******

Foto: Dag Markl

Filip Rabenseifner

Muzikolog, hudebník a publicista 

Je absolventem dvouoborového bakalářského studia muzikologie a žurnalistika na Univerzitě Palackého, nyní pokračuje studiem navazujícím magisterským v kombinaci muzikologie – mediální studia. Primárně se věnuje hudbě populární, ať už teoreticky, tak především jako aktivní interpret –kytarista. Spektrum jeho hudebního zájmu je však mnohem širší, zahrnuje tak rovněž hudbu artificiální s důrazem na 20. století a současnost. Od roku 2021 je součástí organizátorského týmu festivalu soudobé hudby MusicOlomouc, a také příležitostným technikem Moravské filharmonie Olomouc. Dále se věnuje publikační činnosti, v minulosti například přispíval jako recenzent do časopisu Fullmoon, reflektujícího populární hudební scénu u nás i v zahraničí, nebo online verze časopisu Harmonie. Na Katedře mediálních a kulturních studií a žurnalistiky působí také jako editor a správce facebookové stránky zpravodajsko-publicistického portálu Pres.UPmedia.cz. V rámci projektu Novinářský inkubátor byl vybrán, aby se jako reportér zúčastnil pražského Metronome Festivalu a mohl tak posunout svou novinářskou tvorbu na další úroveň.



Příspěvky od Filip Rabenseifner



Více z této rubriky