„Zazní i Novosvětská symfonie, která patří ke Karlovým Varům neoddělitelně.“

„I nadále bude orchestr mimořádné koncerty pořádat v historických sálech hotelů Pupp a Ambassador, ale abonentní sezóna je od nadcházejícího podzimu už situována do nového sálu Atrium.“

„Císařské lázně, od roku 2010 národní kulturní památka, se otevírají po mnoha letech chátrání.“

Koncertem Karlovarského symfonického orchestru, přenášeným dnes večer Českou televizí na ČT Art, se ve městě otvírají zrekonstruované Císařské lázně. Sólistou je houslista Daniel Matejča, diriguje Ondřej Vrabec. Stejný program se tam opakuje i v sobotu. Národní kulturní památka poskytne tělesu důstojné zázemí pro koncerty i zkoušky. Vedle dalších kulturních akcí v nově vestavěném sále Atrium a vedle prohlídek celého interiéru se v objektu počítá například také s kavárnou a infocentrem a od podzimu s multimediální expozicí o lázeňství.

První koncertní program Karlovarského symfonického orchestru v jeho novém sídle, zrekonstruovaných Císařských lázních, nabízí dnes a v sobotu 17. června Dvořákův Karneval, Českou rapsodii Bohuslava Martinů a Novosvětskou symfonii. Ta měla ve městě v červenci roku 1894, po předchozím uvedení v New Yorku a v Londýně, kontinentální premiéru. Zazněla v nedalekém Poštovním dvoře v podání stejného tělesa, existujícího od třicátých let 19. století, a patří tedy ke Karlovým Varům neoddělitelně. Sólistou je mladý houslista Daniel Matejča, řídí šéfdirigent Ondřej Vrabec.

Zkušebny a sál pro tři stovky posluchačů poskytnou orchestru podle jeho ředitelky Michaely Káčerkové důstojné zázemí, s novým koncertním prostorem získává hodně i hudbymilovná veřejnost. Těleso doposud koncertovalo jinde, než muselo mít zkoušky, zjednoduší se mu tedy provoz. I nadále bude mimořádné koncerty pořádat v historických sálech hotelů Pupp a Ambassador, ale abonentní sezóna je od nadcházejícího podzimu už situována do nového sálu Atrium v Císařských lázních. Pro komorní programy se počítá i s využitím Zanderova sálu a dalších prostor památkového objektu.

Multifunkční sál pojali architekti Petr Hájek, Nikoleta Slováková a Martin Stoss s respektem k historickému objektu i s ohledem na potřeby moderního kulturního prostoru. Kovová konstrukce umožňuje využití nejen jako koncertního sálu, ale také jako divadelního jeviště i prostoru pro ples či konferenci. Stojí samostatně uprostřed dvorany na šesti ocelových nohách.

Císařské lázně, od roku 2010 národní kulturní památka, se otevírají po mnoha letech chátrání. Náklady na více než tříletou rekonstrukci přesáhly miliardu korun. Stát poskytl zhruba 400 milionů, 100 milionů město a zbytek uhradí Karlovarský kraj. Od neděle bude památka přístupná široké veřejnosti; nabídne dva prohlídkové okruhy s kapacitou až čtyř tisíc návštěvníků týdně. Další provoz bude spouštěn v etapách.

Honosný objekt Císařských lázní byl postaven na místě starého pivovaru, slavnostní otevření se uskutečnilo roku 1895. Lázeňská budova nabízela více než sto koupelen a unikátní systém zpracování a dopravy slatiny pro přípravu koupelí. Za jeden den lázně obsloužily bezmála dva tisíce osob. Po vzniku Československa se přejmenovaly Lázně I. Až do konce druhé světové války fungovala budova jen během lázeňské sezony, od května do září. Přestavba na přelomu 40. a 50. let umožnila celoroční provoz, ale přinesla ztráty na původním vybavení i technologiích. S rostoucími náklady na údržbu přišlo rozhodnutí o ukončení lázeňského provozu a od konce 80. let byla budova využívána jako kasino. Později začala postupně chátrat. Rekonstrukci započal Karlovarský kraj jako vlastník stavby v roce 2019.

Císařské lázně jsou největším, architektonicky a umělecky nejbohatěji vybaveným lázeňským domem Karlových Varů a zřejmě i celé republiky. O jeho výstavbě městská rada rozhodla v roce 1893, projekt vypracovali vídeňští architekti Ferdinand Fellner a Herman Helmer, kteří stojí za dvěma stovkami staveb na území Rakouska-Uherska, většinou ve stylu novorenesance, neoklasicismu a neobaroka, někdy s prvky secese. V Karlových Varech postavili také Městské divadlo, projektovali rovněž pražskou Státní operu (tehdy Nové německé divadlo), budovu Mahenova divadla v Brně, Divadla F. X. Šaldy v Liberci, městská divadla v Jablonci nad Nisou a Mladé Boleslavi nebo divadla v Záhřebu, Salcburku, Berlíně, Segedíně, Bratislavě, Štýrském Hradci, Curychu, Budapešti, Sofii i ve Vídni.

******

Foto: Ondrej Kalman, Wikipedia / Brück & Sohn Kunstverlag Meißen / CC0, Petr Hájek Architekti, Císařské lázně – příspěvková organizace / archiv