Barokní inspirace v závěru abonmá Pražského komorního orchestru
Čtvrtý a poslední abonentní koncert Pražského komorního orchestru sezóny 2025 se uskuteční 11. listopadu, opět v koncertním sále Pražské konzervatoře. Návštěvníky čeká večer s hudbou období baroka či barokem inspirovanou. Sólovou houslovou kreaci nabídne koncertní mistryně orchestru často a i tentokrát hrajícího bez dirigenta Ludmila Pavlová.

V koncertním sále Pražské konzervatoře zazní nejprve Händelovo Concerto grosso č. 8 c moll, které je součástí cyklu dvanácti koncertů, které Händel vytvořil v roku 1739 během dvanácti dnů a roku 1740 je vydal pod názvem 12 Grand Concertos. Hlavním účelem této sbírky bylo vytvořit instrumentální mezihry pro divadelní představení. Concerto grosso č. 8 c moll má charakter barokní svity, některá témata skladatel převzal ze svých dřívějších skladeb.
Johann Sebastian Bach a Braniborský koncert č. 3 G dur tvoří základ světového repertoáru. Bach složil Braniborské koncerty při svém působení v Köthenu na postu kapelníka knížete Leopolda von Anhalt-Köthen. Koncerty nevznikaly najednou a každý z nich má odlišné, často velmi specifické nástrojové obsazení. Celý cyklus Bach dokončil v roce 1721 pod titulem Šest koncertů pro různé nástroje. Druhé Bachovo dílo, které je na programu večera (jako poslední v pořadí), Koncert pro housle a orchestr a moll, je dalším z jeho významných děl. Vzniklo také během skladatelova působení v Köthenu a dochovalo se v podobě originálního souboru partů z doby kolem roku 1730.

Diváci dále uslyší Serenáda č. 2 – Kasace pro dvoje housle a violu Bohuslava Martinů. Martinů vytvořil během února až března 1932 čtyři Serenády, psal je během svého pobytu v Paříži, kdy byl ovlivněn tamním uměleckým prostředím. Každá serenáda je určena pro jiné instrumentální obsazení. Druhá, s doplňujícím názvem Kasace, je smyčcové trio. Skladba byla poprvé provedena roku 1939 v Praze.
Zbylým číslem programu koncertu 11. listopadu je Concerto grosso g moll, op. 6: č. 8 „Vánoční“ Arcangela Corelliho. Celý cyklus „concert“ vyšel tiskem až v roce 1714 a právě Concerti grossi jsou dodnes z Corelliho tvorby nejvíce ceněny pro formální vytříbení concerta grossa jako barokní formy i žánru. V pořadí osmý koncert vznikl pravděpodobně v osmdesátých letech 17. století a skladatel ho napsal pro Štědrý večer s pastorelou v poslední větě.
…
Reflexe posledních dvou koncertů Pražského komorního orchestru čtěte ZDE a ZDE.
foto: archiv
Příspěvky redakce
- První sezona Michaely Rózsy Růžičkové s mariánskolázeňskými symfoniky
- Dramaturgická perla. Cappella Mariana s Harantem přímo na jeho hradě
- Janoska Ensemble v Obecním domě s adaptací Vivaldiho ‚Čtveráků‘
- Operní megahit i současný titul ‚šmrnclý‘ jazzem. Liberecká sezona 2026/27
- Druhá část Hudby Znojmo. Vrchol s Andreasem Schollem v dirigentské roli
Více z této rubriky
- První sezona Michaely Rózsy Růžičkové s mariánskolázeňskými symfoniky
- Dramaturgická perla. Cappella Mariana s Harantem přímo na jeho hradě
- Janoska Ensemble v Obecním domě s adaptací Vivaldiho ‚Čtveráků‘
- Operní megahit i současný titul ‚šmrnclý‘ jazzem. Liberecká sezona 2026/27
- Druhá část Hudby Znojmo. Vrchol s Andreasem Schollem v dirigentské roli
- Špaček, Cukrová, Willi… Žďár nad Sázavou v sezoně 2026/27 přitahuje pozornost
- Hudební léto Kuks hostí Collegium 1704 a Pavlu Radostovou
- K poctě Lukáše Hurtíka. Historické varhany Slovenska znějí popětatřicáté
- Jihočeské premiéry. Sezonu načne Čardášová princezna, v plánu je i Don Giovanni
- Do Kladrub během léta zavítá i Jiří Vodička