PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Sólista Jiří Vodička přistoupil k realizaci koncertu dvojnásob tvůrčím způsobem.“

„Houslista se tak mohl věnovat i výrazovému poselství skladby, i když pravda poněkud méně soustředěně, než by to dokázal s dirigentem.“

„Orchestr sice postrádal očekávanou větší hravost, přesto zahrál Haydnovu symfonii pečlivě.“

Centrum sociálních služeb Klíč pořádá už tradičně koncert vážné hudby v bazilice na Svatém Kopečku u Olomouce. Letos v úterý 9. září se úlohy vystupujícího ujala Moravská filharmonie, se kterou se sólově v Koncertu pro housle a orchestr e moll Felixe Mendelssohna-Bartholdyho představil koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodička. Ten se také ujal dirigování, a to v další skladbě, Symfonii č. 88 Josepha Haydna.

„Max Reger? Bach dvacátého století!“

„Maurice Duruflé je Ravelem varhan.“

„V improvizaci nikdy nesmíte být systematičtí, ale v daném okamžiku vždy otevření neznámému.“

Na mezinárodní varhanním festivalu Audite organum v Praze v bazilice svatého Jakuba, který trvá ještě po zbytek prvního měsíce sezóny, přijel 11. září italský varhaník Marco d´Avola, a to s Bachovými a Franckovými díly a s hudbou Percyho Eastmana Fletchera,  Jehana Alaina, Marca Enrica Bossiho i s hudbou vlastní. O týden dřív byl hostem festivalu Francouz David Cassan. Ten se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz vrací k repertoáru svého koncertu, tedy k dílům od Bacha, Liszta a Duruflého, ale hovoří i svatojakubském nástroji a o umění improvizace.

„Skladba Credo, otevřeně svým titulem odkazující ke křesťanství, byla v roce 1968 dalším skandálem, který definitivně vedl k zákazu uvádění jeho děl.“

„Jeho hudba je jedinečně ukotvena mezi zvuky a tichem, je jasně rozpoznatelná od vší jiné – září v ní trojzvuky a působí zvláštním způsobem krystalicky čistě, projasněně a mysticky.“    

„Během posledních dvou desetiletí Pärt upravil nejméně tři desítky svých dřívějších děl a také složil několik nových skladeb, vesměs drobnějších.“

Žije už několik desetiletí na Západě. Patří však i evropskému Východu. Jeho převážně spirituální a vizionářská hudba, ve struktuře zjednodušená a ve výrazu neutrální, díky tomu mysteriózně hluboká a velmi působivá, je inspirována jak západoevropskou středověkou kulturou, tak kulturou a zbožností pravoslavnou. Arvo Pärt, mezinárodně proslulý umělec estonského původu, několik let po sobě celosvětově nejhranější současný autor, se 11. září 2025 dožívá devadesáti.

„Druhý Šostakovičovův koncert je podle mého názoru ještě hlubší. Nutí vás opravdu přemýšlet a uvažovat.“

„Hudba skladatele musí být absolutní prioritou.“

„Česká hudba je prostě úžasná; nemůžete ji nemilovat.“

V roce padesátého výročí úmrtí Dmitrije Šostakoviče na Pražském jaru hrála s Bostonskými symfoniky autorův První houslový koncert a moll a 18. září ji čeká „šostakovičovský“ návrat do Čech. Se zlínskou Filharmonií Bohuslava Martinů provede skladatelův Druhý houslový koncert h moll. Řeč je o lotyšské houslistce Baibě Skride, která od skoro čtvrt století starého vítězství na bruselské Soutěži královny Alžběty s úspěchem brázdí světová pódia. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se svěřuje se svým srdečným vztahem k Šostakovičově hudbě, která k ní promlouvala už od dětství prožitém ještě v Sovětském svazu. Vzpomíná na své pražskojarní vystoupení, prostor věnuje srovnání obou koncertů a prozrazuje, v jakých momentech jí naskakuje husí kůže…

„V Capuçonově provedení se Korngoldova skladba proměnila v éterický, jemně zdramatizovaný tvar, ve kterém vládly prchavé, místy až impresionisticky náladové koláže.“

„Úvod Brucknerova symfonického monumentu byl svěřen smyčcům, z jejichž pianově introvertní a výrazově lehce zakalené hry se postupně rodila mohutná klenba.“

„Symfonické těleso špičkově usouvztažňovalo jednotlivé motivické buňky, které se pak jako drobné říčky slévaly do rozvášněného veletoku rozsáhlých melodických linií.“

Vznešený duch pozdního romantismu sebejistě vkročil 9. září do Dvořákovy síně, aby posluchače odzbrojil patetismem Antona Brucknera a tradicionalismem Ericha Wolfganga Korngolda. Světoznámé symfonické těleso Gustav Mahler Jugendorchester pod vedením uznávaného mistra dirigentského gesta Manfreda Honecka připravilo pro osmnáctý ročník Dvořákovy Prahy co do obsazení a technických požadavků náročný repertoár, který rudolfinské publikum omráčil uvědomělou interpretační perspektivou a přesvědčivými instrumentálními výkony. O sólový vrchol večera se postaral francouzský houslista Renaud Capuçon, jehož impresivní projev učinil z Korngoldova koncertantního kusu zvukově a výrazově vyvážené dílo.

„Hudba v podání akademiků zněla s úsměvem, příjemně, rozmarně.“

„Radost poslouchat, ale i se dívat.“

„Boha Moon se studentem Pavlem Praženicou u klavíru zahrála se zažitým výrazem Griegovu sonátu. Ševčíkovi vzdali hold jeho známou úpravou lidové písně Holka modrooká.“

Dvořákova Praha na Bořislavce, to je čtveřice neformálních festivalových koncertů s mladými interprety, cyklus stojící zdánlivě mimo hlavní dění. Koná se však už čtvrtým rokem a letošní zájem publika dává definitivně najevo, že se za hudbou dá s potěšením chodit i tam, tedy do Artia, přestože za prosklenými stěnami je na Evropské třídě opravdu rušno.

„Nejosobnější byly cesty za Johannesem Brahmsem. Ve známém skladateli, o osm let starším, našel Dvořák nejen příznivce, ale také rádce, vzor a brzy i přítele.“

„Když byla ve Dvorní opeře roku 1885 uvedena jeho opera Šelma sedlák, doprovázely ji protičeské demonstrace.“

„Ve velkém sále Musikvereinu Dvořák nejenže několikrát sledoval provedení vlastních i cizích děl, ale v letech 1887 a 1896 tam nakonec svá díla – Houslový koncert a Svatební košile – osobně dirigoval.“

Dvojí putování přes oceán do Ameriky, devět cest do Anglie, zejména do Londýna, Leedsu, Birminghamu, Worcesteru a Cambridge, jízdy do Hamburku a Berlína, řada výjezdů do Drážďan, Lipska, Frankfurtu, Kolína nad Rýnem, Bruselu nebo Budapešti a umělecké turné do Moskvy a Petrohradu… Cest do ciziny bylo v životě Antonína Dvořáka docela dost. Ale nejčastějším cílem za hranicemi českých zemí byla pro něj Vídeň.

„Když jsem poprvé Komorní filharmonii slyšel, okamžitě mě zaujala kvalita jejího zvuku. Šlo o reálný zvuk, jaký jsem si vždy představoval u středoevropského orchestru.“

„Ze své zkušenosti říkám, že umí-li hráč dobře interpretovat Haydna či Mozarta, pak zvládne zahrát všechno. Jen pravá klasika ukáže, co v kom skutečně je.“ 

„Na soudobé muzice je nejpozoruhodnější skutečnost, že posluchač se stává přímým účastníkem procesu tvorby.“

Šéfdirigentem Komorní filharmonie Pardubice se od letošního září stává Vahan Mardirossian, původem arménský dirigent a klavírista narozený v Jerevanu a žijící již dvaatřicet let v Paříži. Maestro si našel čas na rozhovor na začátku náročného týdne, v němž s pardubickým orchestrem zkouší nejen na svůj inaugurační koncert, který se uskuteční ve trojím provedení ve dnech 15. až 17. září v místním Domě hudby, ale rovněž na finálový večer soutěže hráčů na dechové nástroje Concertino Praga pořádaný ještě předtím v rámci festivalu Dvořákova Praha v pátek 12. září v Betlémské kapli.

„I začínající klarinetisté dokážou pod vedením zkušených lektorů vytvořit hudbu, která má atmosféru a hloubku a dokáže oslovit posluchače.“

„Byl to důkaz, že hudba dokáže spojovat lidi bez ohledu na věk, zkušenosti či profesi.“

„Klarinetissimo tak nebylo jen hudebním workshopem. Bylo připomínkou, že hudba je dobrodružstvím sama o sobě.“

Poslední sobotní srpnový večer roku 2025 přinesl do sálu KC Unitaria v Praze koncert, který byl víc než jen závěrečným vystoupením účastníků workshopu Klarinetissimo. Byl to svátek klarinetu, radosti z hudby a důkaz, jak velký význam má kvalitní hudební vzdělávání pro všechny generace mladých i dospělých hudebníků. Letní workshop s podtitulem Dobrodružné Klarinetissimo nabídl posluchačům i účastníkům cestu do světa filmových melodií, které zná snad každý – od Indiana Jonese a Jumanji přes Avatar, Hru o trůny až po dojemnou hudbu z filmu Jak vycvičit draka.

„Závěrečný koncert pěveckého masterclass ‚Letní noc‘ s operním, operetním a poprvé i muzikálovým repertoárem připravila režijně i dramaturgicky prof. Helena Kaupová.“

„První část koncertu ‚Evropský operní a operetní svět‘ zahájila sopranistka Eva Hartová a postavu loutky Olympie z Hoffmannových povídek zvládla bravurně.“

„Vanesa Soares úžasně zazpívala Summertime z první jazzové opery Porgy a Bess.“

Areál zámku Liteň obohatila nově otevřená sala terrena. V sobotu 6. září se stala báječnou kulisou závěrečnému koncertu Letní noc 12. ročníku Interpretačních pěveckých kurzů. Slavnostní koncert se stal vrcholem Festivalu Jarmily Novotné 2025, když atmosféru navodili mladí pěvci s doprovodem smyčcového kvarteta a klavíru. Ředitelka občanského sdružení Zámek Liteň Ivana Leidlová tak naplňuje základní myšlenku festivalu: vzdát hold a připomínat odkaz velké osobnosti, pěvkyně Jarmily Novotné, která na zámku Liteň bydlela se svým manželem Jiřím Daubkem až do emigrace před druhou světovou válkou. Cílem je rovněž renovace celého zámeckého areálu a jeho zpřístupnění veřejnosti.

„V posledních letech jsem hluboce přemýšel o označení a propojení kultury, národů a lidí obecně.“

„Máme letos samozřejmě výročí padesáti let od Šostakovičova úmrtí a rád bych pomohl připomenout jeho ‚antisystémovou‘ roli.“

„Za situace, kdy se náš svět každé ráno probouzí s obavou, zda vůbec bude nějaké ‚zítra‘, návrat ke spirituální čistotě a věčné naději vyjádřené širokou veřejností akceptovatelnou formou, je prostě obrovsky důležité!“

Na zahajovacích koncertech nové sezóny Janáčkovy filharmonie Ostrava 11. a 12. září povede v sále Kina Vesmír tento orchestr jeho designovaný šéfdirigent Daniel Raiskin. Na úvod zazní ve spolupráci s Varšavským filharmonickým sborem duchovní skladba Stabat Mater estonského minimalisty Arvo Pärta, což v programu doplní provedení Symfonie č. 6 h moll, op. 54 ruského autora Dmitrije Šostakoviče. S panem dirigentem jsme probrali kromě zahajovacího programu také další projekty, které jej v letošní sezóně s Janáčkovou filharmonií Ostrava čekají.

„Kateřinu Kněžíkovou mi charakterizuje ze všech nejlépe slovo profesionalita.“

„Z dirigenta Roberta Jindry vyzařuje jistota.“

„Projevy SOČRu nesly znaky rutiny, hluboce podceněný byl kontakt s publikem.“

Dvořákova Praha v pondělí 8. září načala programovou řadu nejstarostlivěji pečující o odkaz titulního skladatele. Její kurátorka, sopranistka Kateřina Kněžíková byla u toho, a to i interpretačně. Spolu s ní se v Rudolfinu představil Symfonický orchestr Českého rozhlasu vedený hlavním hostujícím dirigentem Robertem Jindrou a byť koncertní večer ke svému závěru gradoval, hlubokou stopu v paměti festivalu nezanechá.

„Je opravdu tristní, o kolik krásné hudby jsme byli ochuzeni kvůli křesťanskému učení, že žena patří pouze k rodině, nepotřebuje vzdělání a má být zticha.“

„Machautovy písně jsou často pouze jednohlasé, proto jsem se snažila citlivě vytvořit harfový doprovod tak, aby byl v souladu s dobovou praxí.“

„Někdy se na koncertech zcela zapomenu, užívám si tóny, co mi současně plynou pod rukama i z úst a cítím naprosté uvolnění.“

Sopranistka a harfistka Hana Blažíková se specializuje zejména na interpretaci středověké, renesanční a barokní hudby, přičemž spolupracuje s předními orchestry a hudebními tělesy z celého světa, mezi nimiž jsou Collegium Vocale Gent, Bach Collegium Japan, Amsterdam Baroque Orchestra, Collegium 1704 či Tiburtina Ensemble. Vystupovala na řadě významných domácích i mezinárodních festivalů. V roce 2011 debutovala v newyorské Carnegie Hall s orchestrem Bach Collegium Japan a v roce 2017 na Salcburském festivalu v sérii tří oper Claudia Monteverdiho. Na Svatováclavském hudebním festivalu se představí o třech večerech 10., 16. a 22. září.