KlasikaPlus.cz© – portál o klasické hudbě
...váš vyladěný partner
Sopranistka Kateřina Kněžíková a mezzosopranistka Markéta Cukrová, která zaskočila za Janu Sýkorovou, si můžou i přes uzavření hranic splnit další velký hudební sen. Obě se zúčastní natáčení a přenosu jednoaktové rozhlasové opery Slzy nože od Bohuslava Martinů, a to s Deutsches Symphonie-Orchester v Berlíně. Třetí sólistkou bude americká transgender barytonistka Lucia Lucas. Původně se měla opera…
Loňský ročník interpretační soutěže Nadace Bohuslava Martinů se nemohl v rámci festivalu Dny Bohuslava Martinů konat a byl přesunut na nadcházející víkend, 12.–14. února. Pořadatelé soutěž uskuteční za zvláštních prostorových a hygienických opatření. Soutěžit budou hráči na flétnu, klarinet, trubku a cembalo a povinným repertoárem jsou skladby Martinů pro tyto nástroje. Koncert vítězů v neděli 14.…
„Naši posluchači jsou 65+ a z jejich zpětné vazby víme, že koncerty na počítači spíše sledovat nebudou.“
„Zatím to ale vypadá, že do prázdného sálu zahrajeme zahajovací koncert festivalu Smetanovské dny.“
„V době, kdy se ruší všechny koncerty, vidíme smysl našich aktivit v nahrávání.“
K rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz jsme vyzvali Lenku Kavalovou, ředitelku Plzeňské filharmonie, festivalu Smetanovské dny v Plzni a koncertů Kruhu přátel hudby v Plzni. Jak říká, výpadky na příjmech ze vstupného, když veškeré zahraniční i tuzemské koncerty jsou zrušené, jsou „sakramentsky znát“ a v rozpočtu chybějí. Jedinou výhodou pandemie podle ní asi je, že se orchestr může víc věnovat nahrávacím projektům, na které se v minulých sezónách nedostávalo času.
Moravská filharmonie Olomouc odehraje 11. března od 19 hodin online koncert, jehož program si vyberou samotní příznivci orchestru. Stream bude možné sledovat na webu nebo na Facebooku MFO. Diváci mohou hlasovat pro nabídnuté skladby, a sice pro jednu kratší na začátek – Sukovo Fantastické scherzo, předehru k Rossiniho Vilému Tellovi či pro…
„Kniha paní Charlotte byla vstupní branou k našemu filmu. Není to ale typ knihy, který by mohl být zfilmován jedna ku jedné.“
„Můj život s Bohuslavem Martinů se svým narativem opírá o žánr dokumentu, využívá dobové archivy, ale zároveň pracuje s hranými scénami.“
„Do filmu jsme připsali postavu Múzy, která Bohuslava celý život provází.“
Dokumentarista Jakub Sommer natáčí pro Českou televizi film Můj život s Bohuslavem Martinů. Pokud bude (epidemiologická) situace příznivá, bude dokončen letos na podzim. Jak režisér říká, nechce z něj mít „další typický dokument o mrtvém skladateli“, ale živé svědectví o velkém tvůrci, které zprostředkuje divákům „emotivní a interesantní vhled“ do života a hudby skladatele.
Stanice Českého rozhlasu D-dur bude dnes od 20 hodin vysílat koncert sopranistky Kateřiny Kněžíkové a harfistky Kateřiny Englichové. Program s názvem Kdo v zlaté struny zahrát zná, který se konal ještě v adventní době 16. prosince v kostele Církve československé husitské v rámci koncertní sezóny cyklu Břevnovská hudební setkání, přináší hudbu Petra Ebena, Leoše Janáčka, Jana…
„Martinů se obklopoval skvělými interprety, kteří dotvářeli jeho skladby a dávali jim ten esprit, který každý komponista pro udržitelnost svého díla potřebuje.“
„Otevřela se mi krásná paleta barev, polyfonií vonících netradičních harmonických postupů, škála interpretačních možností, které nebyly zapsány v notách.“
„Ukažme si, zda se v dnešní době potkáme se skladatelem, který by inspiroval k natočení a k interpretaci svého díla tolik interpretů jediného nástroje!“
Kompletní dílo pro violoncello z pera Bohuslava Martinů, jak ho s orchestrem i s klavírem natočil Petr Nouzovský, čítá čtrnáct opusů. Český violoncellista, podle všeho zřejmě první interpret, který realizoval skutečně celou soubornou nahrávku, shrnuje pětiletou práci na těchto CD v osobním vyznání. Napsal je pro portál KlasikaPlus.cz bezprostředně po dokončení projektu…
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK připravuje na neděli 31. ledna od 18 hodin stream koncertu na svých sociálních sítích. Hudba, v níž hraje hlavní roli flétna Hany Knauerové, bude doplněna krátkými vstupy o slavném malíři Václavu Vavřinci Reinerovi. Pořadatelé představí jeho oltářní obraz v kostele svatých Šimona a Judy i díla vystavená ve sbírkách…
„Je krásným řízením osudu, že se ve stejném večeru autorsky sešel Martinů právě se Stravinským. Vždyť to byla právě jeho hudba, co ho tak silně oslovilo, že se vydal novým směrem.“
„Martinů si prý Toccatu e due canzoni představoval jako dílo ´lehké, hravé, velmi prosté´, ale zjistil, že se vyvíjí zcela po svém.“
„Paul Sacher, neúnavný propagátor hudby 20. století, objednal pro svůj Basilejský komorní orchestr více než dvě stovky děl od mnoha slavných skladatelů.“
Dirigent a filantrop Paul Sacher je osobností, které vděčil za mnohé Bohuslav Martinů. Avšak nejen on. V roce 1926, kdy mu bylo dvacet, založil Sacher Basilejský komorní orchestr, který pak po šest desetiletí vedl i financoval a pro který objednával u vůdčích skladatelských osobností současnosti nová díla. Tři z nich, od Stravinského, Honeggera a Martinů, se sešla v programu premiérového večera připomínajícího dvacáté jubileum tělesa. Stalo se tak 21. ledna před čtyřiasedmdesáti lety.
„Proslulý byl svými procházkami před JAMU, kdy každého známého poctil sejmutím klobouku, hlubokou úklonou a polohlasným ‚rukulíbám‘.“
„Jeho tvorba je celkově mimořádně rozsáhlá: čítá víc než pět set titulů nejrůznějších žánrů a zaměření.“
„Odchodem Pavla Blatného se uzavřela jedna z výrazných kapitol brněnské hudby.“
Zpráva o tom, že 20. ledna zemřel skladatel Pavel Blatný, nebyla příliš překvapivá – skladatel už dlouho neopouštěl svůj byt a posléze ani svoje lůžko, nicméně pro ty, kteří Pavla Blatného znali, to bylo velmi, velmi smutné. To proto, že představoval téměř vždy kladný pól emocí, vždy byl nabitý energií, vždy důvěřoval budoucnosti.
„Sekerův tón klavíru je mimořádně kultivovaný, jeho spolupráce je velmi citlivá.“ „Oba nástroje hráli v dokonalé souhře a zvukově vyváženě.“ „Vřelý tón houslí s přirozeným použitím vibrata doslova svítil nad klavírním partem.“ Je jedině dobře, že v současné situaci se alespoň některé koncerty paušálně neruší, ale pokud interpreti souhlasí, jejich vystoupení před prázdným sálem…
Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním (OSA) ve spolupráci s nakladatelstvím Albatros Media vydávají knihu Příběhy písní 1919–1960. Publikace vznikla k příležitosti stého výročí založení organizace, které OSA oslavila v roce 2019. Je průřezem nejoblíbenějšími a nejvýraznějšími písněmi z let 1919 až 1960 a snaží se přiblížit tvůrce i příběhy vzniku stěžejních hudebních děl po jednotlivých…
„Sólista si vytvoril priestor pre pestrý a efektný výkon, ktorý sa pre online koncert podľa môjho názoru hodil výborne.“ „Zvukovo na mňa prevedenie pôsobilo dostatočne bohato a zvučne; v tomto smere je však živý posluch naozaj nenahraditeľný.“ „Skica Macbeth a čarodejnice mala v Sekerovom podaní skutočne až orchestrálne vyznenie.“ Hoci sa program Dní Bohuslava Martinů…
„O počasí v prosinci, kdy se Bohuslav Martinů narodil, Jitřenka bohužel vůbec nereferovala, což dává tušit, že počasí nijak zásadně nevybočovalo z místního normálu.“
„Skladatel sám zimu nikterak nemiloval, naopak. Vyhovovalo mu mírnější klima Francie, kde se s velkými mrazy příliš nepočítalo.“
„Jednu pravou vysočinskou zimu prožil při návštěvě vlasti v únoru 1935. Psal tehdy: Mrzne naprosto nemožně na naši pařížskou povahu, máme ráno 26 stupňů pod nulou, chodíme na lyže, sáňky a mrzneme.“
Kdo zná Vysočinu, ví, že tu často panují poměrně tuhé zimy. Někdy je možné se setkat s označením „Malá Sibiř“, a to jak pro Martinů rodiště Poličku, tak pro některá jiná místa v okolí, proslulá silnými větry a v zimě mrazy.
„Zukalova hra je technicky i výrazově velice pestrá, je v ní slyšet mužnost a zároveň křehkost, koncentrovanost, ukázněnost i uvolněnost.“ „Slukovu skladbu zahrál se silnou naléhavostí a citem pro gradaci (a pauzy), přehledně ji vystavěl a jednotlivým pasážím dodal patřičné barvy.“ „Posluchač uvěří Kristině Vocetkové a Matouši Pěruškovi každý tón.“ Nadace Bohuslava Martinů zpřístupnila na svých internetových…
„Dirigentský styl Petra Popelky je neegoistický, nesebevzhlíživý, je to styl, jehož výsledkem je atmosféra, prožitek a uvolněnost muzikantů.“ „Ve strhujícím závěru nedali interpreti posluchači polevit v soustředění, vtáhli ho do každého taktu, dramatická hra sólisty se zcela prolnula s nasazením orchestru.“ „Dechové nástroje si pozorně předávaly vzájemně svá témata a byly ozdobou nejen první…
„Zaznamenané vzpomínky Charlotty Martinů prozrazují, že se dalo hledět na moře přímo z postele. Skladateli se tak v Nice docela dobře mohlo vybavovat dětství ve světnici na poličské kostelní věži – nevelký pokoj, ale okolo nekonečný prostor oblohy a dalekého obzoru.“
„Předpremiéra Otvírání studánek se uskutečnila 7. prosince 1955 v Praze za řízení Jana Kühna, ale skutečná premiéra patřila až o měsíc později, 7. ledna, Zdeňku Zouharovi a jeho pěveckému sdružení Opus. Stalo se tak v poličském Tylově domě.“
„Martinů si těžko uměl představit, jak jeho dílo může režim za železnou oponou využít pro své ideologické cíle.“
Komorní kantáta Otvírání studánek je prostá vokální skladba, v níž se díky básníkovi Miloslavu Burešovi skladatel Bohuslav Martinů vrátil v myšlenkách domů tak intimně, že si ji Češi zamilovali z jeho tvorby asi úplně nejvíc. Vznikla v létě roku 1955 v Nice na jihu Francie. Text o jarních zvycích a o hluboké sounáležitosti s tradicemi, přírodou, předky a domovem obdržel skladatel nedlouho předtím a zhudebnil ho velmi rychle. Předpremiéra kouzelného díla se konala hned toho roku v prosinci v Praze. A sedmého ledna teď uplynulo pětašedesát let od oficiální světové premiéry, která byla v Poličce.
Symfonický orchestr Českého rozhlasu připravuje na pátek 8. ledna mimořádný koncert, ve kterém se s tělesem vůbec poprvé představí Petr Popelka, šéfdirigent Norského rozhlasového orchestru KORK v Oslo a hlavní hostující dirigent Janáčkovy filharmonie Ostrava. Společně od 20 hodin uvedou Rousselův Koncert pro malý orchestr a Šeherezádu Rimského-Korsakova a v Prvním houslovém koncertu Bohuslava Martinů…
V rámci cyklu klavíristy Ivo Kahánka s názvem Romantické večery v Rudolfinu je od Silvestra k vidění online stream komorního koncertu violoncellistky Judity Škodové a klavíristky Kateřiny Ochmanové. „Program jsme sestavily z našich nejmilejších skladeb a doufáme, že udělají radost i Vám,“ zve ke sledování diváky Judita Škodová s tím, že na koncertě zazněly skladby Pohádka pro violoncello…
„Rok 2020, magický ´twenty twenty´, přinesl všechno jiné, než kýžený krok kupředu.“
„Zmar symbolizuje osud plně nastudované inscenace Řeckých pašijí Bohuslava Martinů Národního divadla Brno…“
„Právem se asi můžeme obávat, že cesta k normálu bude pomalejší, než bychom si přáli.“
Kdo všechno doplatil na pandemii? Beethoven se svým výročím pokaženým všemi omezeními určitě; celosvětově, tak jak i koronavirus působil globálně. Nevyužitých hudebních jubileí zůstalo samozřejmě víc – v našich zeměpisných šířkách například Rejchovo. Na opatření přijímaná proti nemoci jsme ale doplatili všichni…
„Lisa Bielawa je americká skladatelka a performerka, která se rozhodla, že na pandemii zareaguje hudbou.“
„Dala se do skládání kantáty Broadcast from Home, kde text byl založen na příspěvcích, které jí zasílali lidé prostřednictvím sociálních sítí.“
„Vrcholným dílem Lisy Bielawy je opera Vireo aneb Duchovní biografie žalobce čarodějnic. Opera má ne méně než dvanáct jednání.“
Takřka rok trvající pandemie má devastující účinky. Odnáší to ekonomika, školství i kultura. Podniky nevyrábějí, a když vyrábějí, nemají odbyt. Školáci a studenti mají distanční výuku od první třídy až po doktorát. Divadla ani kina nehrají, koncerty se nepořádají. A i ty soubory, které hrát mohou, ruší představení, chybějí diváci – jako třeba filharmonikům v Berlíně. Nebo sami úplně zruší celou sezónu – jako filharmonie newyorská. Či slavná Met. To vše se samozřejmě promítá i do psychiky lidí. Ještě že máme ten internet.
„Nebude příšerně smutné, když po rozverných valčících, čtverylkách, kvapících či polkách nastane místo ovací mrtvolné ticho?“
„Rakouský veřejnoprávní vysílatel ORF se ve spolupráci s Vídeňskými filharmoniky rozhodl uskutečnit projekt Potlesk na dálku.“
„Riccardo Muti dokáže při Novoročních koncertech z Vídně vždy přesvědčit dramaturgy, aby do programu vedle ‚osvědčených hitů‘ zařadili i novinky; tentokrát zazní z osmnácti skladeb šest poprvé.“
Dlouho se zdálo, že Vídeň, hodnocená v průzkumech jako jedno z nejpříjemnějších měst na planetě, vysílá světu hned na Nový rok povzbudivý signál. Poté, co utichne silvestrovský řev opilců i dunění dělbuchů, se vynoří jiná skupina lidí. Kultivovaných, elegantně oblečených, hudbymilovných. Ve Zlatém sále vídeňského Společenství přátel hudby, proslulém Musikvereinu, oslaví s hudbou příchod dalšího z pádících roků našich ubíhajících životů. Způsobem, jaký poskytuje naději, že kultura ještě nezahynula.
Minulý rok 7. prosince zaznělo v pražském Rudolfinu oratorium Arthura Honeggera Král David, jehož provedením oslavil Pražský filharmonický sbor své pětaosmdesáté výročí. Tento koncert se sopranistkou Kateřinou Kněžíkovou, mezzosopranistkou Markétou Cukrovou, tenoristou Ondřejem Koplíkem a s vypravěčem Jaromírem Medunou v doprovodu členů Vlámského symfonického orchestru pod taktovkou Lukáše Vasilka bude k vidění na Boží…
„Sopranistka s globálním renomé zvolila ukázky z díla čelných operních skladatelů 19. století, kteří byli zároveň současníky i soky.“
„Má v lásce i český operní repertoár. Ztvárnila Kateřinu v Řeckých pašijích Bohuslava Martinů a jejím snem je Milada ve Smetanově Daliborovi.“
„Byla přesvědčivá jako Verdiho Amélie či Abigail zrovna tak jako Wagnerova Alžběta či Isolda.“
Národní divadlo moravskoslezské připravilo svým posluchačům pod stromeček koncert z árií z oper Richarda Wagner a Giuseppe Verdiho. Hlavní role se ujala německá sopranistka Maida Hundeling a diváci se mohou na ni i na orchestr NDM těšit už na zlatou adventní neděli. Záznam bude po premiérovém streamování po 20. prosinci pak přístupný on line na YouTube NDM, a to do 2. ledna 2021.
V rámci šesté koncertní sezóny cyklu Břevnovská hudební setkání chystají pořadatelé online koncert z kostela Církve československé husitské v Praze, a to zítra, ve středu 16. prosince od 19 hodin. Představí se sopranistka Kateřina Kněžíková a harfistka Kateřina Englichová. Na programu budou Písně k loutně na středověkou milostnou poezii Petra Ebena, výběr z Moravské lidové poezie…
„V Praze měla první verze Smyčcového kvartetu č. 2 ´digitální premiéru´.“
„Zaznamenaný výkon je strhující.“
„Na rozdíl od mnoha jiných souborů jsme se sešli už na ZUŠ, a tak jsme si kariérou prošli úplně ´odspodu´.“
Pondělní online koncert Zemlinského kvarteta měl jako předznamenání pětadvacáté výročí Institutu Bohuslava Martinů. Stejné jubileum si však letos připomíná i sám soubor. Zvolený program oběma příležitostem plně odpovídal. Sedmý smyčcový kvartet Viktora Kalabise byl vzhledem k zásluhám tohoto skladatele o Nadaci a Institut Bohuslava Martinů logickou volbou…
„Martinů ví, že umění má řadu rolí a že jednou z nich je i polidštění.“
„Byl v cestě za svým uměleckým snem ochoten a schopen hodně obětovat. A logicky musel narážet na ty, kdo obětovali jen svůj charakter.“
„Je v něm pastorálnost, archaičnost, plastičnost, lidskost, laskavost i úsměvnost. A k tomu serióznost, odvážnost, výraznost a poetičnost.“
I tam, kde máme pocit jistoty a neměnnosti, jsou otázky, které nás mohou časem překvapit a zaskočit, protože nebyly nikdy zcela zodpovězeny. Jednou z nich je i osud Bohuslava Martinů, jehož 130. výročí narození připamatujeme právě dnes, 8. prosince. Těmito slovy uvozuje profesor Jiří Hlaváč, ředitel Nadace Bohuslava Martinů, aktuální zamyšlení pro portál KlasikaPlus.cz. Má formu rozhovoru o deseti otázkách a deseti odpovědích.
„V roce 1979 byly jeho ostatky uloženy v rodinném hrobě na poličském hřbitově. Martinů se tak vlastně dvacet let po smrti vrátil ke kořenům. Kruh se uzavřel.“
„To bude slavný muž, přivítali ho slavným zvoněním, komentovala tento fakt porodní bába.“
„A dobrá zpráva nakonec: zmíněné aktivity Polička neruší, plánuje je veřejně realizovat, byť se zpožděním. Snad to bude možné v jarních měsících.“
Před rovnými 130 lety, 8. prosince 1890, se v Poličce v obytné místnosti věže na kostele svatého Jakuba narodil Bohuslav Martinů. Neexistuje snad jiný skladatel, který by měl tak zvláštní místo narození. S nadsázkou se dá říci, že přišel na svět mezi nebem a zemí, neboť jeho rodná světnička se nachází ve výšce šestatřiceti metrů.
„Na začátku padesátých let, v kontextu poválečné avantgardy, je opera Čím lidé žijí z dnešního pohledu skoro zjevením.“ „Režisér Jiří Nekvasil použil nahrávku Jiřího Bělohlávka a obdařil ji spolu s výtvarníkem Jakubem Kopeckým poetickou, čistou a hravou vizualizací.“ „Nedlouhému dílku, i v jednoduchosti myšlenkově hlubokému a opravdovému, ztvárnění mimořádně šikovně a opravdu na míru padne.“ Podobenství, pohádka, lidová…
„Z úst těchto osobností o skladateli zaznívá mnoho pozoruhodných, někdy úsměvných, jindy až intimních výpovědí.“
„Zasloužil by si i celou řádku živých koncertů, které byly letos v prosinci v plánu, ale ze známých důvodů padly.“
„Bohuslav Martinů zítra slaví velké výročí, slavme s ním!“
Úterý 8. prosince je letos významným dnem v myslích všech, kteří tíhnou k tvorbě Bohuslava Martinů. V tomto roce se sice ze všech stran ozývá hlavně: „Beethoven, Beethoven!“ a některé orchestry jeho slavné výročí předjímaly už na sklonku loňského roku, řada institucí – a není jich málo – však v posledních dnech dělá, co může, aby patřičnou úctu vzdala i našemu skladateli, od jehož narození zítra uplyne 130 let. Mezi tyto instituce se zařadila i Česká televize a její program ČT art.