Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním (OSA) ve spolupráci s nakladatelstvím Albatros Media vydávají knihu Příběhy písní 1919–1960. Publikace vznikla k příležitosti stého výročí založení organizace, které OSA oslavila v roce 2019. Je průřezem nejoblíbenějšími a nejvýraznějšími písněmi z let 1919 až 1960 a snaží se přiblížit tvůrce i příběhy vzniku stěžejních hudebních děl po jednotlivých desetiletích. Autory jsou publicista Josef Vlček v oblasti populární hudby a muzikolog Jaromír Havlík, který provádí čtenáře hudbou klasickou. Kniha je v prodeji od letošního 18. ledna a přibližuje ji video, v němž hovoří Josef Vlček a Roman Strejček.

„Jaromír Havlík nahlíží do tvorby autorů, jako byli Leoš Janáček, Petr Eben, Bohuslav Martinů, Miloslav Kabeláč a další. Dalo by se říci, že jde o průvodce klasickou hudbou v letech 1919–1960. I on rozdělil vývoj hudebních stylů a tvorby skladatelů do tří období,“ uvádí OSA a Havlík upřesňuje, že jeho kapitola je koncipována důsledně chronologicky a zhuštěnou formou přibližuje klíčová díla z oblasti klasické hudby v jednotlivých žánrech. „Zároveň vedle několika mezinárodně známých osobností formátu L. Janáčka, B. Martinů, A. Háby či P. Ebena připomíná řadu jmen významných českých skladatelů, kteří jsou dnes prakticky neznámí či polozapomenutí a které je žádoucí opět uvést do širšího povědomí,“ doplňuje autor.

Čeští autoři po rozpadu rakousko-uherské monarchie stáli před otázkou, kdo bude spravovat jejich práva v nově vzniklém Československu. Dne 9. října 1919 Karel Barvitius, Rudolf Piskáček, Arnošt Herman, Josef Šváb, František Šmíd, Eduard Joudal, Emil Štolc, Otakar Hanuš a Karel Hašler založili OSA. Během sta let od vzniku OSA prošla hudební branže masivním technologickým rozvojem, ke kterému výrazně přispěla hudební tvorba.

„Pokud my Češi můžeme být právem na něco pyšní, pak je to bezesporu česká hudební tvorba. Skladatelé jako Dvořák, Martinů, Vejvoda, Voskovec s Werichem nebo Suchý se Šlitrem jsou jména světového formátu. Pokud lze hledat na covidu nějaká pozitiva, pak omezení společenského života nám dalo čas na sebe sama, na náš duchovní rozvoj, který můžeme vyplnit například četbou a poslechem hudby. Věřím, že kniha osloví čtenáře svým netradičním zpracováním příběhů písniček, které jsou zasazeny do časového kontextu kulturního a společenského života v naší zemi. Přeji čtenářům poutavé cestování historií české písničky a hudební tvorby,“ zve ke čtení předseda představenstva OSA Roman Strejček.

Foto: Albatros Media

Facebook X E-mail WhatsApp