Jaká bude akustika Vltavské filharmonie? Pokračují měření na modelu
„Jde o geometrii prostoru, ale i o materiály a jejich povrchy.“
„Měří se simulace sálu zaplněného lidmi, kterých se tam má vejít až 1800.“
„Výsledná podoba sálu musí splňovat špičkové požadavky s ohledem nejen na posluchače, ale také na vystupující umělce.“

Bohatý a čistý zvuk, plný nuancí, navozující současně pocit blízkosti mezi publikem a interprety. To je cíl společnosti Nagata Acoustics odpovědné za budoucí akustiku Vltavské filharmonie, koncertního sálu, který by měl být v Praze otevřen v roce 2033. Dosavadní propočty v těchto dnech tým upřesňuje a prohlubuje pomocí fyzického modelu sálu, který má v měřítku 1:10 k dispozici v Mnichově Hradišti. Další týmy mezitím pokračují v přípravě stavební dokumentace a návazných harmonogramů i v posuzování a promýšlení urbanistických a provozních souvislostí týkajících se nejen samotného „národního hudebního centra“, ale i celé nové městské čtvrti, která v pražských Holešovicích postupně vzniká.
V akustice jde o geometrii, poměry, tvary, členění a detaily prostoru, ale samozřejmě i o materiály a jejich povrchy, řekl novinářům Mark Quiquerez z Nagata Acoustics, podle něhož se tak řeší rovněž vizuální podoba sálu. Akustické řešení je tedy od začátku úzce propojeno s architektonickým návrhem.

Dřevěný model interiéru hlavní koncertní síně Vltavské filharmonie je osazený figurkami z extrudovaného polystyrenu s vlasy a oblečky, které simulují akustickou pohltivost lidského těla a umožňují napodobit podmínky zaplněného sálu. Model pomáhá nyní akustikům zcela konkrétně zjistit, jak se vlnění bude v prostoru reálně chovat. „Nasloucháme skutečnému zvuku,“ uvedl Mark Quiquerez a vysvětlil, že frekvence zvukových signálů užité při pokusech, desetkrát vyšší a pro člověka tedy vesměs v pásmu neslyšitelnosti, se po zaznamenání transformují z měřítka 1:10 do reálných hodnot. Měří se simulace sálu zaplněného lidmi, kterých se tam má vejít až 1800.

Model o rozměrech 4,9 krát 5,8 krát 2,5 metru navrhla a podle požadavků Nagata Acoustics vyrobila česká společnost Aveton. Právě v jejích prostorách v Mnichově Hradišti se provádí měření pomocí specializovaných reproduktorů a mikrofonů, vytvářejících zvukové signály. Model 1:10 s milimetrovou přesností zachycuje geometrii budoucího koncertního sálu a umožňuje ve fyzickém prostředí dále zpřesňovat jeho akustické řešení. Příprava a výroba trvala celkem osm měsíců a pracoval na něm tým 15 lidí.

Každý nový sál na světě měl v poslední době takový model, poznamenal Mark Quiquerez na setkání s novináři. Umožňuje to podle jeho slov pokračovat ve výpočtech a v řešeních, v prvních fázích majících pro rozložení odrazů zvuku v prostoru a čase k dispozici jen počítačovou simulaci. Dosavadní propočty se tak pomocí fyzického modelu sálu upřesňují a prohlubují, spíše než jen potvrzují. Akustici sledují, jak se zvuk prostorem šíří, kdy a s jakou intenzitou přicházejí jeho jednotlivé odrazy a zda se nevyskytují nežádoucí akustické jevy. Odrazy lze prověřovat také opticky pomocí laseru a zrcadlových prvků.

Hlavní sál Vltavské filharmonie je navržen především pro symfonické koncerty s přirozenou akustikou bez ozvučení. Výsledná podoba sálu pochopitelně musí splňovat špičkové požadavky a poskytovat podmínky s ohledem nejen na posluchače, ale také na vystupující umělce. „Těším se nejenom na mimořádnou akustiku koncertního sálu, která je pro nás hudebníky zásadní, ale stále silněji mě přitahuje celý projekt Vltavské filharmonie, jeho filozofie a společenský rozměr,“ uvedl šéfdirigent Pražských symfoniků Tomáš Netopil, jeden z „ambasadorů“ nového sálu. Vltavská filharmonie bude podle jeho slov novou možností lidského setkávání a propojení s mezinárodní kulturní komunitou. „Díky tomu může dále naše společnost rozvíjet humanitní hodnoty, které jsou stále důležitější a nenahraditelnější a které s tímto unikátním místem plně souzní,“ řekl.



Foto: Vltavská filharmonie a Petr Veber
Příspěvky od Petr Veber
- Hudební obřad v Sudetech
- AudioPlus | Lukáš Janata: Když se publikum stává také interpretem
- S Lichtenštejny z Valtic do Paříže
- SOČR 100
- Pestrý konec Dvořákovy Prahy pod rukama dirigentky
Více z této rubriky
- AI nenapsala tento text
- O potřebnosti estetiky aneb Hudební kritika a rozvrat pražské univerzitní estetiky
- Rozhovory před festivalem Lípa Musica. S Martinem a Pavlou Prokešovými o hudbě, posluchačích i interpretech, o lidech kolem i o rodině
- Wigmore Hall nově i do sluchátek a telefonů
- Rozhovory před festivalem Lípa Musica. S Barborou Kabátkovou o staré hudbě a o Collegiu Vocale Gent
- Rozhovory před festivalem Lípa Musica. S Tomášem Cidlinou o českolipském regionu a jeho tradicích i o literárně-hudebním projektu Přímluvy, který z nich vychází
- Rozhovory před festivalem Lípa Musica. S Denisou Kozákovou a Zuzanou Leimer o skladatelkách a interpretkách a jejich běžném životě
- Symfonie Martinů jako šest písní zachycujících touhu a naději. Ohlasy na Hrůšovu nahrávku
- Rozhovory před festivalem Lípa Musica. S Janou Semerádovou nejen o hudbě, ale i o lidských setkáních a přátelství
- Rozhovory před festivalem Lípa Musica. S klavíristkou Terezií Fialovou a vizuálním umělcem Rudolfem Živcem o tom, jak se z bolesti rodí krása