KlasikaPlus.cz© – portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Jaká bude akustika Vltavské filharmonie? Pokračují měření na modelu english

„Jde o geometrii prostoru, ale i o materiály a jejich povrchy.“

„Měří se simulace sálu zaplněného lidmi, kterých se tam má vejít až 1800.“

„Výsledná podoba sálu musí splňovat špičkové požadavky s ohledem nejen na posluchače, ale také na vystupující umělce.“

Bohatý a čistý zvuk, plný nuancí, navozující současně pocit blízkosti mezi publikem a interprety. To je cíl společnosti Nagata Acoustics odpovědné za budoucí akustiku Vltavské filharmonie, koncertního sálu, který by měl být v Praze otevřen v roce 2033. Dosavadní propočty v těchto dnech tým upřesňuje a prohlubuje pomocí fyzického modelu sálu, který má v měřítku 1:10 k dispozici v Mnichově Hradišti. Další týmy mezitím pokračují v přípravě stavební dokumentace a návazných harmonogramů i v posuzování a promýšlení urbanistických a provozních souvislostí týkajících se nejen samotného „národního hudebního centra“, ale i celé nové městské čtvrti, která v pražských Holešovicích postupně vzniká.

V akustice jde o geometrii, poměry, tvary, členění a detaily prostoru, ale samozřejmě i o materiály a jejich povrchy, řekl novinářům Mark Quiquerez z Nagata Acoustics, podle něhož se tak řeší rovněž vizuální podoba sálu. Akustické řešení je tedy od začátku úzce propojeno s architektonickým návrhem.

Mark Quiquerez

Dřevěný model interiéru hlavní koncertní síně Vltavské filharmonie je osazený figurkami z extrudovaného polystyrenu s vlasy a oblečky, které simulují akustickou pohltivost lidského těla a umožňují napodobit podmínky zaplněného sálu. Model pomáhá nyní akustikům zcela konkrétně zjistit, jak se vlnění bude v prostoru reálně chovat. „Nasloucháme skutečnému zvuku,“ uvedl Mark Quiquerez a vysvětlil, že frekvence zvukových signálů užité při pokusech, desetkrát vyšší a pro člověka tedy vesměs v pásmu neslyšitelnosti, se po zaznamenání transformují z měřítka 1:10 do reálných hodnot. Měří se simulace sálu zaplněného lidmi, kterých se tam má vejít až 1800.

Model o rozměrech 4,9 krát 5,8 krát 2,5 metru navrhla a podle požadavků Nagata Acoustics vyrobila česká společnost Aveton. Právě v jejích prostorách v Mnichově Hradišti se provádí měření pomocí specializovaných reproduktorů a mikrofonů, vytvářejících zvukové signály. Model 1:10 s milimetrovou přesností zachycuje geometrii budoucího koncertního sálu a umožňuje ve fyzickém prostředí dále zpřesňovat jeho akustické řešení. Příprava a výroba trvala celkem osm měsíců a pracoval na něm tým 15 lidí.

Každý nový sál na světě měl v poslední době takový model, poznamenal Mark Quiquerez na setkání s novináři. Umožňuje to podle jeho slov pokračovat ve výpočtech a v řešeních, v prvních fázích majících pro rozložení odrazů zvuku v prostoru a čase k dispozici jen počítačovou simulaci. Dosavadní propočty se tak pomocí fyzického modelu sálu upřesňují a prohlubují, spíše než jen potvrzují. Akustici sledují, jak se zvuk prostorem šíří, kdy a s jakou intenzitou přicházejí jeho jednotlivé odrazy a zda se nevyskytují nežádoucí akustické jevy. Odrazy lze prověřovat také opticky pomocí laseru a zrcadlových prvků.

Bjarke Ingels, zakladatel a kreativní ředitel architektonického studia Bjarke Ingels Group, které se v roce 2022 stalo vítězem soutěže na návrh Vltavské filharmonie

Hlavní sál Vltavské filharmonie je navržen především pro symfonické koncerty s přirozenou akustikou bez ozvučení. Výsledná podoba sálu pochopitelně musí splňovat špičkové požadavky a poskytovat podmínky s ohledem nejen na posluchače, ale také na vystupující umělce. „Těším se nejenom na mimořádnou akustiku koncertního sálu, která je pro nás hudebníky zásadní, ale stále silněji mě přitahuje celý projekt Vltavské filharmonie, jeho filozofie a společenský rozměr,“ uvedl šéfdirigent Pražských symfoniků Tomáš Netopil, jeden z „ambasadorů“ nového sálu. Vltavská filharmonie bude podle jeho slov novou možností lidského setkávání a propojení s mezinárodní kulturní komunitou. „Díky tomu může dále naše společnost rozvíjet humanitní hodnoty, které jsou stále důležitější a nenahraditelnější a které s tímto unikátním místem plně souzní,“ řekl.

Foto: Vltavská filharmonie a Petr Veber

Petr Veber

Novinář, hudební kritik

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů a rozhlasových pořadů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispíval do odborných českých hudebních měsíčníků i do deníků a dalších časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas, do Hudebních rozhledů a Harmonie a publikoval na internetu. Píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem a spolumajitelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz a aktivním dennodenním spoluautorem jeho obsahu.



Příspěvky od Petr Veber



Více z této rubriky