„Přál bych si, aby JKO rezonovala doma i v zahraničí.”

„Důležité je objevit talent, rozvíjet jej a podporovat.”

„Dirigování je prioritou, bez něj bych to nemohl být já.”

Janáčkova konzervatoř (JKO) má nového ředitele. Stal se jím ostravský dirigent, skladatel a pedagog školy Tomáš Stanček, který zvítězil v konkurzu, jehož se účastnilo několik kandidátů. Mladý umělec v rozhovoru přibližuje svou koncepci, perspektivy školy a svou vizi pro budoucí léta. 

Když ses o výsledku dozvěděl, co se ti v tu chvíli honilo hlavou? 

Z počátku jsem tomu nemohl uvěřit. Zalil mě pocit štěstí a radosti! Proudilo ve mně tolik emocí, které je těžké vylíčit. Prošel jsem si hlasitou radostí i proudem slz! Když jsem se zprávu od rady kraje dozvěděl, byl jsem uprostřed sborové zkoušky. S velkou vděčností jsem v myšlenkách děkoval Pánu Bohu a všem nejbližším za podporu. Zároveň se mi velmi ulevilo, protože příprava na samotný konkurz byla velmi náročná. A to je teprve začátek cesty!  

Jakou koncepci a vizi konzervatoře jsi komisi představil? 

Komisi jsem předložil koncepci, která navazuje na to nejlepší, co škola má. Skvělý pedagogický sbor, tvůrčí a bezpečné prostředí, a respekt v regionu. Stavěl jsem na třech hlavních pilířích: Péče o pedagogy a žáky. Jako ředitel chci nadále podporovat jejich profesní růst, vytvářet jim bezpečné prostředí, které chrání před vyhořením, posiluje wellbeing a otevřený dialog. Vnímám žáka jako centrum všeho, musí mít prostor růst. 

O jaké další argumenty ses ve své argumentaci opíral? 

Opírám se o stabilní prostředí konzervatoře jako moderní školy, kterou v nové budově vytvořili ředitelé Milan Báchorek a Soňa Javůrková. Postupně se modernizují technologie a vybavení školy. Hlavní příležitostí je rekonstrukce našeho koncertního sálu Leoše Janáčka. To vybízí k tolika nápadům, kdy se můžeme profesionálně prezentovat navenek a zažívat ve školním prostředí to, za čím naši žáci směřují. Přál bych si, aby Janáčkova konzervatoř rezonovala doma i v zahraničí.

Škola s takovou tradicí a perspektivou si to nepochybně zaslouží. Co dál je pro tebe podstatné? 

Otevřenost a spolupráce. Budu moc rád, pokud se nám podaří prohloubit spolupráce s našimi partnery a navázat nové kontakty nejen v České republice ale i v zahraničí. Rozjíždíme projekty Erasmus+, tak se těšíme, jaké příležitosti to přinese. Mimo jiné bych rád navázal bližší kontakt s absolventy konzervatoře, kteří mohou posílit pestrost výuky i jméno školy a inspirovat a motivovat naše žáky do další práce. Celkově jsem komisi předložil koncepci stabilní, laskavé a ambiciózní školy, která stojí na tradici a nebojí se nových výzev a má odvahu inovovat.

To zní sympaticky. Zájem o studium na konzervatoři není v současnosti příliš potěšující. Některé nástroje se téměř neučí, nejsou žáci… Jak tento stav zlepšit? 

Myslím si, že tohle je obecný problém napříč různými obory, nejen v umění. Máme k podkladům různá data, demografická křivka o tom mnohé vypovídá. Je třeba vytrvat a být v přípravě mladých talentů velmi proaktivní. V pedagogickém týmu konzervatoře je spousta nadšených kolegů, kteří jsou v blízkém kontaktu se ZUŠ a jsou si tohoto „problému” vědomi. Je to jedna z věcí, o kterých často s kolegy diskutujeme a již nyní máme v plánu připravit koncerty nejen pro rodiče s dětmi, ale programy cílené jako workshopy pro žáky základních a mateřských škol. Naši pedagogové jezdí na ZUŠ s interaktivními programy a dílnami. Já sám jsem nově v kontaktu s Festivalem nejmenších houslistů a do dalších let jsem jim nabídnul podporu i v rámci zázemí konzervatoře. Spousta našich absolventů na ZUŠ učí a vrací se i se svými svěřenci zpět a podporují jejich další rozvoj, což je skvělé.

Konzervatoř nabízí obory, o které je i v současnosti velký zájem – hudebně dramatický obor (herectví), zpěv, klasický a současný tanec a hudební obor také nestrádá. Je však pravda že ta rozmanitost různých nástrojů není tak pestrá jako kdysi. Důležité je objevit talent, rozvíjet jej a podporovat. 

Osobně nevidím problém ani tolik v demografii, jako v motivaci žáků ZUŠ, které prostě většina konzervatoří se stávající nabídkou vzdělání nepřitahuje. Třeba kytaristů je jako hub po dešti, ale na konzervatoř se hlásí třeba dva za rok. To je zvláštní, nemyslíš? 

Proto cítím potřebu více propojit ZUŠ a konzervatoř – jejich žáky a pedagogy do celého procesu a navázat s nimi bližší kontakt. Ukázat jim možnosti, co všechno mohou v rámci oboru dělat, co mohou zažít v praxi, dát jim na vědomí, jak super naše „řemeslo“ může být a že to může být jejich životní cesta. Vnitřní motivaci, ten hnací motor, si ale musí každý zpracovat sám. Pak můžeme být žákům ve škole oporou a vytvořit jim dobré podmínky pro rozvoj. A tomu by měla samozřejmě i odpovídat na obou stranách nabídka a náplň školních procesů a předmětů. 

Naprosto souhlasím. Do funkce nastoupíš po novém roce. Co tě čeká do té doby a co je třeba zvládnout? 

Aktuálně jde o pár představení muzikálu Elizabeth v Národním divadle moravskoslezském, které diriguji. Na konzervatoři připravujeme Vánoční koncerty, kde budu vést Smíšený sbor. Do toho budu dělat „technickou podporu” své snoubence Silvii Młynarczykové, která je sbormistryně, divadelnice a má nabitý kalendář mnoha koncerty se svým Sborovým studiem Coloreton, který působí na ZUŠ Ilji Hurníka v Praze na Vinohradech. Těsně před vánočními svátky si „odskočím“ do Teplic, kde se Severočeskou filharmonií připravujeme Vánoční koncerty pro prarodiče s dětmi. No a ve zbylém čase se budeme doma chystat na Vánoce! 

Jaké první kroky tě coby nového ředitele JKO zřejmě čekají? 

Z koncertních povinností to bude příprava novoročních koncertů školy, které uvádíme jako inaugurační koncerty nově zrekonstruovaného sálu a zároveň je věnujeme vzpomínce na Soňu Javůrkovou, která vymyslela dramaturgii tohoto koncertu. Ve škole budeme připravovat dny otevřených dveří, které proběhnou 21. a 24. ledna. No a dále musím převzít „otěže”. Rád bych se setkával s kolegy osobně a zjišťoval jejich očekávání a nápady, kam budeme naši spolupráci směřovat..

Převzít otěže znamená dělat populární, ale i nepopulární rozhodnutí. Počítáš i s tím? 

Ano. Počítám s tím. Je to součástí vedoucí pozice a této práce. 

Věnuješ se úspěšně dirigování i skladbě. Teď se pro tebe otevírá nová životní kapitola. Myslíš, že v ní bude pro dirigování a skladbu čas? 

Věřím, že ano! Je pro mě osobně velmi důležité nepřijít o kontakt s realitou. Pokud mohu něco studentům nabídnout, tak to jsou mimo jiné praktické zkušenosti. Hlavně to člověka pořád udržuje v kondici a ve formě! Skladbu mám spíše jako koníčka, přikláním se k ní na objednávku nebo pro vlastní praxi. Dirigování je prioritou, bez něj bych to nemohl být já. 

A jak zní tvé přání ohledně budoucnosti Janáčkovy konzervatoře?

Konzervatoři a lidem v ní přeji, ať je stále osobitá, odvážná a v tom nejlepším slova smyslu speciální. Přeji jí spoustu krásné tvůrčí práce a dobrých lidí. Přeji všem studentům a pedagogům, abychom neztratili nadhled, měli pochopení, byli empatičtí, ale zároveň nesmlouvaví a spravedliví. 

Foto: Lucie Maceczková, archiv KlasikaPlus.cz, archiv Filharmonie Bohuslava Martinů, archiv Prague Philharmonia, Kamil Hauptman

Facebook X E-mail WhatsApp