Hudební rozměr dá oslavám osmdesátého výročí konce druhé světové války pořádaným v Den vítězství, tedy 8. května, pod hlavičkou Pražského hradu slavnostní koncert ve Španělském sále. Jeho součástí bude od osmé hodiny večerní provedení Symfonie č. 9 d moll Ludwiga van Beethovena. 

Oficiální program prezidenta republiky Petra Pavla při příležitosti osmdesátého výročí konce druhé světové války bude ve čtvrtek 8. května zahrnovat nejen tradiční pietní akt v areálu Národního památníku na Vítkově a jmenování nových generálů. Ve dvacet hodin vyvrcholí slavnostním večerem, jehož středobodem bude vedle projevu prezidenta republiky ke Dni vítězství uvedení Beethovenovy Deváté symfonie s Ódou na radost. Svátečního provedení se v přímém televizním přenosu pod taktovkou dirigenta Tomáše Hanuse ujme Symfonický orchestr Českého rozhlasu s Pražským filharmonickým sborem vedeným Lukášem Vasilkem. Sólisty budou sopranistka Simona Šaturová, mezzosopranistka Ester Pavlů, tenorista Pavol Bršlík a basista Jan Martiník. 

Poslední dokončená symfonie Ludwiga van Beethovena byla na svou dobu radikální dílo, jehož finální věta se sborem a sólisty vzbudila rozporuplné reakce, v dějinách symfonické tvorby se stala jistým bodem zlomu, neboť svojí délkou, počtem nástrojů a dynamikou předčila vše, co jí ve svém žánru předcházelo. Premiéru mělo dílo 7. května 1824 ve vídeňském Kärntnertortheater a od té doby byla mnohokrát uvedena při významných světových událostech. Mimo jiné při oslavách pádu Berlínské zdi v roce 1989, kdy se pod taktovkou Leonarda Bernsteina do provedení v jednom orchestru zapojili hráči předních těles tehdejšího Východního a Západního Německa, Sovětského svazu, Velké Británie, Francie a USA. V roce 1972 schválila melodii Ódy na radost Rada Evropy jako svou hymnu, o třináct let později se stala její instrumentální verze i oficiální hymnou Evropské unie. 

V českých zemích měla Devátá premiéru roku 1827 ve studentském provedení pražských konzervatoristů, v Praze ji později dirigoval i Gustav Mahler. V roce 1930 byla uvedena za řízení skladatele Alexandra Zemlinského při oslavách osmdesátin prvního prezidenta Československé republiky Tomáše Garrigua Masaryka. Česká filharmonie ji poprvé zahrála v roce 1903 a od té doby titul uvedla na téměř sto sedmdesáti koncertech doma i v zahraničí. Tradičně byla symfonie po léta uváděna u příležitosti zakončení festivalu Pražské jaro, zazněla tak pod taktovkou významných dirigentů včetně Ericha Kleibera, Václava Neumanna, Karla Böhma, Zubina Mehty, Carla Marii Giuliniho, Wolfganga Sawallische nebo Leonarda Bernsteina. Pražskojarní uvedení v roce 2023 za řízení Christopha Eschenbacha portál KlasikaPlus.cz reflektoval ZDE.

Foto: Pexels / Ana Carolina Escobar Arce