„Antonín Dvořák je bezvýhradně mým nejoblíbenějším autorem.“
„Je potřeba oslovovat mladé publikum a už od toho nejmenšího, předškolního věku; dělat pro ně samostatné projekty na špičkové úrovni – děti jsou velmi vnímavé a vycítí hned jakoukoli faleš.“
„Cena Thálie to pro mne znamenala především utvrzení, že jdu správnou životní cestou a že moje práce má smysl.“
Pavla Vykopalová je pevným pilířem souboru Janáčkovy opery v Brně. Její interpretace mladodramatických sopránových rolí je vždy naplněna vroucností a opravdovostí prožitku a její charakteristická sladká barva hlasu je nezaměnitelná. V současné době se připravuje spolu se souborem na 8. října na premiéru opery Jakobín Antonína Dvořáka, ve které studuje roli Julie.
„Program v úterý můžete zahájit Houslovým koncertem Antonína Dvořáka v osobitém pojetí slavné houslistky Anne-Sophie Mutter.“
„Čtvrtek zahájí Ďáblův trylek za doprovodu Vídeňských filharmoniků. V 9:22 provede Daniel Barenboim Beethovenovu Apassionatu.“
„Vzácným hostem víkendové Návštěvy bude violoncellista, pedagog a dlouholetý člen Guarneri tria Marek Jerie. Bude vzpomínat na svá studentská léta – byl spolužák a životní přítel Jiřího Bělohlávka, který také studoval violoncello.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 4. do 10. září?
„Zazní nová bravurní nahrávka Smetanova kvartetu Z mého života v podání Pavel Haas Quartetu.“
„Z nabídky Eurorádia nejprve koncert, jehož hlavní protagonistkou je houslistka Julia Fischer a pozoruhodný dirigent mladší generace Cristian Măcelaru.“
„Tentokrát si poslechněte titul, od kterého zná každý předehru, ale málokdo pokračování. Na programu je Rossiniho velká vážná opera Vilém Tell.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 28. srpna do 3. září 2023?
„V opeře je Salome samostatně uvažující subjekt a do proroka se zamiluje, jakmile ho uvidí. Je úplně jiný, než co až dosud viděla; člověk, který jí, jako dosud jediný, nepochlebuje, ale dokonce odporuje.“
„Linda Ballová je ideální představitelkou ‚šestnáctileté princezny s hlasem Isoldy‘, jak ji charakterizoval Richard Strauss. Její křehký zjev kontrastuje s průrazným hlasem, plným vášně a dramatického napětí.“
„Závěrečná scéna, při které Salome hlavu zkoumá, ochutnává, líbá, dokonce do ní i kope, tiskne ji k sobě, takže se celá potřísní krví, stále víc a víc graduje jak v hudbě, tak ve výrazu.“
Operu Richarda Strausse Salome uvedlo v sobotu 17. června Národní divadlo v Brně jako poslední operní premiéru sezóny. Na jevišti Janáčkova divadla operu inscenoval režisér David Radok a hudebně ji nastudoval Marko Ivanović. Inscenace se setkala s nadšeným přijetím publika.
„Janáčkovo divadlo má dobrou atmosféru. Je tu specifická energie.“
„Salome změnila způsob vnímání hudebního dramatu. Je o překračování všech limitů i tabu, šokující dílo o nelidskosti, amorálnosti; o tom, kam až je člověk schopen zajít.“
„Je zajímavé, že Strauss pracoval podobně jako Janáček a ve stejné době. Strauss si napsal sám libreto podle hry Oscara Wilda; není to zpěv na poezii, ale na prózu.“
David Radok vyrostl a vystudoval díky emigraci spolu s rodiči ve Švédsku, kde se věnoval operní režii. Po revoluci se vrátil a začal působit rovněž v České republice. Vedle Národního divadla v Praze pracuje pravidelně i v Janáčkově opeře Národního divadla v Brně. Společně s dirigentem a skladatelem Marko Ivanovićem uvedli už opery Věc Makropulos, Modrovousův hrad, Monument, Tři fragmenty z Juliette a Lidský hlas nebo Petera Grimese. V současnosti společně připravují inscenaci opery Salome od Richarda Strausse, premiéru má 17. června. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se David Radok zamýšlí nad námětem Salome, vrací se k inscenaci Brittenova Petera Grimese, naznačuje, jaké opery nemá rád, a distancuje se od povrchních režijních aktualizací.
Národní divadlo Brno uvede premiéru Straussovy opery Salome podle hry Oscara Wilda. V úterý 6. června se od šesti hodin večer návštěvníci Janáčkova divadla seznámí s inscenačním týmem a sólisty. Vstup je zdarma. Dílo, které má premiéru v sobotu 17. června, divadlo uvede v režii Davida Radoka a v hudebním nastudování Marka Ivanoviće. V hlavních rolích se představí Jaroslav Březina, Eva Urbanová, Linda Ballová a Birger Radde.
Ve věku sedmdesáti let se uzavřel život Kaiji Saariaho, finské skladatelky žijící od osmdesátých let v Paříži, v anketě BBC označené před čtyřmi roky za největšího žijícího hudebního tvůrce. Její hudba se řadí ke spektralismu, modernistickému směru kladoucímu důraz na fyzikální a přírodní podstatu hudebního materiálu, na zvuk a jeho vnímání, na kompoziční metodu nevracející se zpět, ale hledající zcela nové směry. Své charakteristicky bohaté polyfonní textury Kaija Saariaho často vytvářela kombinacemi živé hudby a elektroniky. Přispěla však nejen k integraci nového chápání psychoakustiky do tradic komponování pro orchestry a operní divadla, ale předtím i ke zlatému věku počítačové hudby. Když pak ale opouštěla estetiku přísného serialismu – jehož pravidla, stavící převážně na negaci, začala primárně vnímat jako nežádoucí princip – nechala se slyšet, že lepší naopak je, když „…vše je dovoleno, pokud se to dělá s dobrým vkusem.“ Získala díky tomu široký ohlas u publika i v odborných kruzích. Její tvorba vyniká velkou invencí, odvahou k inovativnosti, fantazií i mistrovským ovládáním řemesla. Tuzemské publikum se nejintenzivněji setkalo s hudbou Kaiji Saariaho díky souboru Janáčkovy opery brněnského Národního divadla, který v roce 2017 uvedl v české premiéře její operu Láska na dálku (L'Amour de loin) z roku 2000, hrané a přenášené do kin v roce 2016 newyorskou Metropolitní operou. Pod titulkem Brněnské operní mysterium čtěte o obnovení inscenace Jiřího Heřmana a Marko Ivanoviće v roce 2019. Autorka zaujala během let díly jako Graal théâtre, Verblendungen, Orion, Petals, Du cristal à la fumée, Nymphéa, Six Japanese Gardens, La Passion de Simone nebo Adriana Mater, ale i řadou komorních skladeb. Jejími posledními kompozicemi jsou Saarikoski Songs, Semafor, Vista a Reconnaissance, poslední operou byla Nevinnost (Innocence). V srpnu má mít ve Finsku premiéru její Trubkový koncert. V rodné zemi byla Kaija Saariaho v poslední době patronem a mecenášem stavby nových varhan v Helsinském hudebním centru a předsedkyní Mezinárodní varhanní skladatelské soutěže nesoucí její jméno, mající za cíl iniciovat pro tamní nástroj nový repertoár. Narodila se v Helsinkách 14. října 1952 a zemřela v Paříži 2. června 2023.
Dílo legendárního choreografa George Balanchina představí Balet Národního divadla Brno. Stane se tak prvním souborem v České republice, který provede choreografie z dílny této už zesnulé taneční osobnosti. Premiéra je na programu 5. května. Brněnský soubor uvede čtyři choreografie, mezi nimi i Čajkovského Pas de Deux na dosud nevyužívanou hudbu z Labutího jezera. Interprety budou zahraniční hvězdy Vadim Muntagirov a Fumi Kaneko, kteří vystoupili už na nedávném Balet Gala u příležitosti oslav Mezinárodního dne tance na konci dubna.
„Jsme svědky počínajícího postupného přerodu soudobého skladatele v klasika.“
„Jde o kompozičně mistrně vystavěnou volnou variační passacaglii, ale to většina posluchačů neví, nepotřebuje vědět a neřeší.“
„Ocenění pro jedno album ze sféry klasiky, pocitově přilepené spíše na chvostu ceremoniálu, odpovídá realitě.“
Mysterium času Miloslava Kabeláče v nahrávce Marka Ivanoviće a Symfonického orchestru Českého rozhlasu získalo v kategorii Klasika prestižní Cenu Anděl. Dává to smysl v sousedství jmen jako Miroslav Žbirka, Robert Křesťan & Druhá tráva, Calin, Lenny, Lazer Viking, Kalle, Štěpánka Balcarová, Insania, 58G nebo Vypsaná fiXa?
„Viděli jsme šest necelých půlhodinových portrétů našich dirigentů.“
„Jednotlivé díly se od sebe nelišily příliš svým zpracováním, ale především tím, že každý z portrétovaných dirigentů je nezaměnitelnou osobností.“
„Nezbývá než doufat, že Česká televize na svůj šestidílný záslužný cyklus v budoucnu naváže a připraví další dirigentské profily.“
Od 25. ledna do 1. března odvysílala Česká televize šestidílný dokumentární cyklus o našich dirigentských osobnostech, a sice pod jednoduchým názvem Dirigenti. Viděli jsme portréty umělců různých zaměření: od specialisty na historicky poučenou interpretaci staré hudby přes dirigenty zabývající se operou až po dirigenty působící především v zahraničí. Režie byla svěřena šesti režisérům (Markéta Ekrt Vílková, Miroslav Janek, Jakub Sommer, Petra Všelichová, Šimon Šafránek, Slobodanka Radun), kteří vytvořili velice zdařilé portréty daných osobností, v nichž jsme mohli nahlédnout i do soukromí a podívat se na jejich dirigentskou práci u nás i v zahraničí.
„V rámci projektu Smetana200 Janáčkova opera představí Prodanou nevěstu, kterou obohatí o loutkové postavy.“
„Režisér David Radok poprvé v Čechách nastuduje Rusalku.“
„Závěr sezony bude patřit světové premiéře. Skladatelce Ľubici Čekovské se stala námětem novela Orlando spisovatelky Virginie Woolfové.“
Oslavy Roku české hudby, 170. výročí narození Leoše Janáčka, 100. výročí premiéry jeho opery Liška Bystrouška i 140 let brněnského Národního divadla představují hlavní tematické prvky operních plánů pro nadcházející sezónu souboru Janáčkovy opery i festivalu Janáček Brno. Baletní soubor brněnské scény nabídne nové choreografie, Gala proti rakovině i další ročník festivalu Dance Brno, činohra uvede devět premiér. Novou sezónu zahájí open air koncert na piazzettě před Janáčkovým divadlem s ochutnávkou operní nabídky. Další mimořádný koncert pořadatelé plánují na listopad při příležitosti představení programu festivalu Janáček Brno, v prosinci uvedou Českou a moravskou mši vánoční. Chybět nebudou ani tradiční „off programy“, diskuse s inscenátory, pořady pro rodiny s dětmi a interaktivní programy pro zvídavé diváky.
„Úroveň dříve podceňovaných regionálních orchestrů výrazně stoupla, jejich koncerty mají kvalitu, jezdí do zahraničí, hrají na festivalech, mají své publikum. A je velká škoda, že se v médiích, včetně stanice Český rozhlas D dur, objevují tak málo. Přitom všechny mají své nahrávky, jejichž dramaturgie chytře hledá málo známé a málo hrané skladby.“
„Orchestr se ve svazku s rozhlasem vždy soustřeďoval na nahrávání repertoáru starých, zejména českých mistrů, uváděl také premiéry soudobých skladatelů.“
„Méně známé orchestry, někdy regionální, někdy i z metropolí, známe samozřejmě i ze zahraničí. Jejich úroveň je často špičková a v jejich podání zaznamenáváme mimořádné umělecké nahrávky. Waleský národní orchestr pracuje ve svazku s rozhlasovou stanicí BBC a v letech 1987-1996 stál v jeho čele japonský dirigent Tadaaki Otaka.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 20. 2. do 26. 2. 2023?
„Cabani zasadili příběh Rusalky do protikladů současného světa a použili snad všechny zásadní artefakty, které ho charakterizují. Nevyhýbali se přitom ani vtipným konsekvencím, které operu okořenily, ani naturalistickým scénám."
„Opera je zarámována do stylu detektivky. V lese u jezera je v průběhu předehry nalezena mrtvola muže, kterého odváží sanitka. Na závěr je stejná scéna, jen policista zatýká Rusalku."
„Recenzované představení 11. ledna 2023 dirigovala asistentka Marka Ivanoviče, Anna Novotná Pešková, která překvapila profesionalitou a pohotovostí a dokázala dát orchestru plasticitu, hutnost a barevnost."
Soubor opery Moravského divadla v Olomouci uvedl pohádku Antonína Dvořáka a Jaroslava Kvapila Rusalka. Premiéra byla v pátek 16. prosince 2022 a vzbudila velké diskuse. O ty se postaralo svým režijním pojetím režisérské duo Šimona a Michala Cabanů. Oproti tomu hudební nastudování dirigenta Marka Ivanoviče konvenovalo Antonínu Dvořákovi a na repríze 11. ledna 2023, která obsazením odpovídala 1. premiéře, překvapila vedením orchestru jeho asistentka, mladá dirigentka Anna Novotná Pešková. V titulní roli Rusalky se představila Barbora Řeřichová, v roli Prince Jakub Rousek a ve dvojroli Cizí kněžna a Ježibaba Alžběta Vomáčková.
Sedmdesáté narozeniny oslaví šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie Semjon Byčkov třemi koncerty. První je na programu přímo v den jubilea, ve středu 30. listopadu, další pak ve čtvrtek a v pátek. Zazní dvě páté symfonie, Ludwiga van Beethovena, kterou provede Česká studentská filharmonie, a Pátá Dmitrije Šostakoviče – ta s Českou filharmonií. Studentská filharmonie se do abonentního programu České filharmonie zapojí vůbec poprvé. Koncerty se konají ve Dvořákově síni Rudolfina vždy od půl osmé večer.
Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění v Praze a Společnost koncertních umělců tradičně 17. listopadu pořádá Koncert proti totalitě k připomínce Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva v Sále Martinů. Program představí díla skladatelů perzekvovaných totalitními režimy dvacátého století. Koncertu bude předcházet vernisáž výstavy fotografií Sametová revoluce > 1989 Dany Kyndrové a Radovana Bočka v Respiriu HAMU. Česká filharmonie vystoupí k výročí sametové revoluce se Simonem Rattlem a Magdalenou Koženou 16. i 17. listopadu. V pátek 18. listopadu zazní ke stejné příležitosti tradiční koncert Univerzity Pardubice a Komorní filharmonie Pardubice. Ve čtvrtek 17. listopadu v Sukově síni hudby v Pardubicích, v sobotu 19. a v neděli 20. listopadu v sokolovně v Novém Městě nad Metují se smetanovsko-dvořákovským programem vystoupí mládežnický orchestr Novoměstská filharmonie (NoFi) s dirigentem Markem Klimešem.
„Vrcholné Janáčkovo dílo zahrál orchestr velmi dobře, melancholicky a s dramatickým espritem.“
„Eklektický Rubinsteinův styl vyzněl v Kasíkově interpretaci poeticky, s větším akcentem na lyričnost.“
„Symfonický orchestr Českého rozhlasu provedl Čajkovského symfonii v dobré interpretaci.“
Ve Dvořákově síni Rudolfina v Praze představil v pondělí šéfdirigent Janáčkovy opery Národního divadla v Brně Marko Ivanović se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu svůj soustředěný přístup k dílům Leoše Janáčka, Antona Rubinsteina a Petra Iljiče Čajkovského. Ze sólistů byl k programu přizván renomovaný klavírista Martin Kasík.
„Brutálně suchá akustika sálu Stadionu, po rekonstrukci sice pohledného, ale klasice ani trochu nepřizpůsobeného, symfonické hudbě ani trochu nesluší a nesvědčí.“
„Martin Kasík, hrající z not, se popasoval s extrémně hustou sazbou skladby, jak nejlépe šlo.“
„Markéta Cukrová se zhostila zejména poslední části Vokální symfonie impozantně. A na rozdíl od Věry Soukupové, protagonistky někdejší první nahrávky díla, jí bylo i rozumět.“
První koncert festivalu Janáček Brno 2022 dal v pátek zaznít prostřednictvím hostování Symfonického orchestru Českého rozhlasu hudbě nepříliš často slýchané – dílům od Leoše Janáčka, Antona Rubinsteina a Vladimíra Sommera. Dirigoval Marko Ivanović. Vedle ambice přinést něco výjimečného, tedy skutečně festivalový program, mohlo být spojnicí daného výběru i Janáčkovo rusofilství. Koncert měl nicméně jeden problém. Z akustických důvodů, jak se nemilosrdně ukázalo, nebylo jeho situování na Stadion šťastné. Avšak – kam jinam…?
Vyhlašujeme výherce soutěže o dvě dvojice vstupenek na festival Janáček Brno, který se koná od 2. do 20. listopadu.
Program orchestrálního koncertu 4. listopadu nabízí tři pozoruhodná a zřídka uváděná díla, Janáčkovo Šumařovo dítě, Rubinsteinův Koncert pro klavír a orchestr č. 4 a Vokální symfonie pro alt, recitátora, sbor a orchestr Vladimíra Sommera. Symfonický orchestr Českého rozhlasu a Pražský filharmonický sbor povede dirigent Marko Ivanović. Jako sólisté vystoupí altistka Markéta Cukrová, klavírista Martin Kasík a jako recitátor Ondřej Brousek. Koncert se koná na Stadionu Kounicova.
