PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Komplet českému repertoáru jsem se bránil – nechci být zaškatulkován. Ale dělat osvětu chci. Proto Kabeláčovo Mysterium času a Dvořákův Othello.“

„Na koncertě očekávají nejen jasnost záměru, ale také nápady, o kterých se nemluvilo. Musí to být s adrenalinem.“

„Vídeňští filharmonikové jsou opravdu poslední z těch nejlepších orchestrů na světě, které jsem dosud na koncertě nepoznal.“

Jakub Hrůša je podruhé pozván k Berlínským filharmonikům. Téměř doslova do roka a do dne od tamního debutu. V polovině letošního prosince bude v sále Filharmonie v německé metropoli dirigovat Kabeláčovo Mysterium času, Dvořákovu symfonickou báseň Othello, Berliozovu lyrickou scénu Kleopatra a suitu z baletu Podivuhodný mandarína od Bély Bartóka. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz prorokuje, že v zahraniční skutečně nastává čas pro objevování hudby Miloslava Kabeláče…

„Na turné po Číně od 11. odehraje ČF celkem osm koncertů.“

„Česká filharmonie bude v Číně vystupovat pravidelně.“

„Poslední koncert turné se uskuteční 23. května ve městě Ču-chaj v deltě Perlové řeky.“

Programy se podobají jeden druhému. Smetanova Vltava, Dvořákův Mazurek, jedna část z Janáčkovy Sinfonietty, úryvek ze Sukovy Pohádky, Valse triste od Oskara Nedbala, Fibichova Koncertní polonéza a Smetanova Šárka… Česká filharmonie na turné po Číně od 11. do 23. května odehraje celkem osm koncertů. Dirigentem turné je Petr Altrichter, sólistou koncertní mistr Josef Špaček. V neděli byli v Pekingu.

„Půvab spojený s energickou, technicky bezvadnou a promyšlenou interpretací je věru nebezpečná kombinace!“

„To důležité ale přišlo se Sonátou Richarda Strausse. Byl to takřka fyzický zážitek principu napětí a uvolnění.“

„Projevily se nejen výborné technické schopnosti hráčů, ale zřejmé bylo i to, jak dobrou školou komorní hry všichni tři prošli.“

Další z absolventských koncertů studentů Pražské konzervatoře se konal v úterý 14. května v krásném prostředí historického sálu Deylovy konzervatoře. Tentokrát se představila houslistka Klára Lešková ze třídy prof. Jiřího Fišera. A zvolila program, ve kterém předvedla, jakou je zralou interpretkou.

„Vznikání komorních těles bylo inspirací pro Dvořáka, Janáčka, Nováka nebo Suka. Byla to doba, kdy vznikala stěžejní komorní díla v měřítku daleko přesahujícím naše hranice.“

„Tehdejší ředitel konzervatoře Antonín Bennewitz (1833 – 1926) v roce 1888 povýšil komorní hru na plnohodnotný předmět.“

„Komorní umění současných studentů Pražské konzervatoře bude k vidění již zítra v Koncertním sále Na Rejdišti.“

Komorní hra je dnes běžnou součástí koncertních programů a řad. Profesionální tělesa se k ní ale uchýlila až po éře domácích koncertů, které jsou její kolébkou. Velkou líhní přitom byla Pražská konzervatoř. Připomeňme si legendy komorní hry a linky, které od nich vedou až do současnosti. Víte, které špičkové skladatele tehdejší komorní uskupení inspirovala? A jací jsou současní studenti komorní hry?

„V roce 1959 uzrál čas k nové vzorové nahrávce. Inspirací k ní se stala tehdy probíhající skvělá inscenace, která byla hudebně v rukách Zdeňka Chalabaly.“

„Kecal Eduarda Hakena se stal přímo symbolem této role – směšně namyšlený, komicky vážný a důležitý strejda.“

„Nahrávka Zdeňka Košlera má vynikající Mařenku – na vstup Gabriely Beňačkové do mírně stárnoucí slavné pěvecké generace vzpomínáme jako na zjevení.“

Musel to být pro milovníky hudby první republiky radostný okamžik, když se ve třicátých letech objevila na trhu objemná krabice s 15 oboustranně vylisovanými standardními šelakovými deskami na 78 otáček za minutu, jejichž etikety s vyobrazením psíčka štěkajícího do gramofonové trouby (His Master´s Voice) prozrazovaly, že rozsáhlé album obsahuje celou Smetanovu Prodanou nevěstu! Do té doby se lidé u nás radovali pouze z jednotlivých operních scén a árií a s tichou závistí pokukovali po sousedních zemích v čele s Německem, kde se sběratelé mohli pochlubit prvními operními komplety… Operu, která měla premiéru v květnu 1866, zařazujeme dnes do rubriky NahrávkaPlus, protože se každoročně 12. května při zahájení Pražského jara připomíná výročí úmrtí Bedřicha Smetany.

„Vibrování mezi hudbou a slovem je silný moment – a Janáček je v tom dodneška nepřekonaný.“

„Zdá se mi, že začínám nějak víc bojovat s režiséry. Dostávají bohužel obecně čím dál víc prostoru – a to jim uvolňuje ruce, mají víc času na experimenty.“

„To je právě ta energie, kterou u Janáčka tak miluju.“

Ve Zlíně dnes diriguje orchestr žáků ZUŠ z celého kraje a profesionálů ze zlínského symfonického tělesa – první večer projektu Malí velcí filharmonici. Nejmladším se věnuje i při Letní akademii v rodné Kroměříži. Má teď za sebou Prodanou nevěstu v Drážďanech a dubnové koncerty s Českou filharmonií s hudbou vídeňských klasiků…

„Zachoval si svůj vlastní rukopis, ale pro ty, kteří to dosud nezaregistrovali, je dobré zmínit, že je žákem Miloslava Kabeláče.“

„Jaroslav Krček má bohatý muzikantský život a vytvořil něco dalšího, nového – svého. A jeho soubor Musica Bohemica, který založil v roce 1975, je toho dlouhá léta součástí.“

„S Českou filharmonií a Václavem Smetáčkem nahrál jako režisér Smetanův cyklus Má vlast, který byl v té době první digitální hudební nahrávkou v Československu.“

Soubor Musica Bohemica, hudební režie, znovuobjevování lidové hudby, komponování a aranžování, dirigování, hra na různé hudební nástroje a jejich výroba, zpěv, spolupráce s filmem, Českým rozhlasem a spousta dalších činností, často se zapojením své rodiny – to je dnešní jubilant Jaroslav Krček.

„Je nesporné, že tématem Deváté je Rozloučení Pro tolik citů, nálad a barev ale nelze prohlásit, že v této symfonii Mahler umírá.“

„Zřetelně oddělená kóda v naprostém závěru byla tečkou nad mimořádným snažením hráčů a Semjona Byčkova.“

„Příště by snad nebylo potřeba dělat z Dvořákovy síně světelnou arénu… Když Mahler premiéroval Osmou, tak i tramvaje musely přestat zvonit!“

Uvedení Deváté symfonie D dur Gustava Mahlera je vždy mimořádnou příležitostí. Pro svoji strukturu, emoční hloubku i programovou neurčitost je to hudba, která v posluchači vyvolává ty nejniternější momenty a myšlenky. Česká filharmonie se Semjonem Byčkovem ve středu postupně vystavěla celou symfonii do finále, kde svým emocionálním vypětím odkrývala její nesporný kontemplativní účinek…

„Ravelova instrumentace je jedinečný umělecký počin, chceme-li však Musorgského prožít se všemi jeho příznačnými atributy, rádi se vracíme k původnímu klavíru.“

„Nahrávka Obrázků z výstavy pod taktovkou Antonia Pedrottiho dokazuje světovou úroveň tehdejší České filharmonie.“

„Obdivujeme skvělé instrumentalisty, kteří se dokázali obdivuhodně vypořádat se svými často ne špičkovými nástroji.“

Dnes před 180 lety – 21. března 1839 – se narodil skladatel Musorgskij. Vybrat referenční orchestrální nahrávku Obrázků z výstavy, když jich jsou stovky a když stejně setkání se skutečným Musorgským nejlépe zprostředkuje původní klavírní verze skladby? Není to lehké. Bohuslav Vítek se přesto pokouší – a vysvětluje, proč nakonec dává přednost monofonnímu snímku České filharmonie z poloviny padesátých let, pořízenému s jejím tehdy častým dirigentským hostem Antoniem Pedrottim.

„Na konzervatoři působil celé půlstoletí, na hudební fakultě AMU víc než pětadvacet let.“

„Oddaný a zasvěcený skladatelův interpret, který podstoupil životní úkol nastudovat všechny koncertantní i sólové skladby Bohuslava Martinů pro klavír.“

„Byl synem houslisty Emila Leichnera, který čtyřicet let vedle České noneto a který s ním založil Klavírní kvarteto Bohuslava Martinů.“

Zemřel klavírista Emil Leichner, dlouholetý pedagog Pražské konzervatoře a hudební fakulty AMU. Loni v létě oslavil osmdesátiny. S výjimkou Austrálie účinkoval jako sólista nebo komorní hráč na všech kontinentech. Natočil kompletní klavírní dílo Bohuslava Martinů a hudbu českého klasika dvacátého století propagoval také svými organizačními aktivitami. Stal se v tuzemské hudbě legendou.

„Brexit? Jako kdyby si obyvatelé Pompejí odhlasovali výbuch Vesuvu v domnění, že je dobrý nápad zjistit, co se bude dít.“

„Když mu bylo devět, pořídil si svou úplně první gramofonovou desku. A na ní byl Dvořákův Zlatý kolovrat s Českou filharmonií.“

„Píseň o zemi a Zlatý kolovrat si nejsou zas až tak vzdáleny. Není rozmar, že jsem program takto sestavil.“

Když byl minulý týden v Praze Sir Simon Rattle, pojal svůj pobyt spojený s dirigentským debutem u České filharmonie také hodně soukromě. Mimo jiné prý byl s dětmi v zoologické zahradě. Volného času tedy zbylo ještě méně než jindy, poskytl proto českým médiím jediný rozhovor. Byl to ten, který vysílala stanice Vltava. Zaujal v něm vedle úvah o Mahlerově hudbě také jednoznačně kritický postoj k Brexitu.

„Doufejme, že se objeví i nějaká nová opera s ambicí stát se v budoucnu českou klasikou.“

„Přijede Jakub Hrůša s Bamberskými symfoniky. Příběh budou s sebou mít. Orchestr totiž vznikl v Bavorsku z hudebníků odsunutých z Československa.“

„Kubelíkovu nahrávku mnohý posluchač vnímá jako tu jednu jedinou nezaměnitelnou a neopakovatelnou. Kéž by jí zůstala. Tak silný příběh jako on snad už nikdo nebude muset zažít.“

Před 195 lety se narodil v Litomyšli Bedřich Smetana. Už nyní se tam odpovědní zamýšlejí nad tím, jak nám ostatním i sobě důstojně a zajímavě a také dostatečně konzervativně i dostatečně moderně připomenout dvousté výročí narození skladatele v roce 2024. Zdaleka ne pouze 2. března, ale po celý rok…

„Čím blíž stojíte, čím víc se dva kvádry stojící na sobě nad vámi do výšky tyčí, tím víc nevěříte vlastním očím.“

„Původně asi měl být koncertní sál jen vestavěn do nepoužívaného skladiště. Ale architekti si řekli, že by zvenčí nebylo nic nového vidět.“

„Nechci teď říci ´už nikdy´, ale dovedu si představit, že příští písňový recitál budu mít v Laeiszhalle,“ řekl Kaufmann kvůli turistům v sále.

„Nakukujeme do zkoušky jen na chvíli, ale evidentně je akustika sálu opravdovým zázrakem… Koncert pak ukáže, že opravdu ano.“

Kolem uší studeně fičí. K otevřenému moři zbývá ještě asi osmdesát kilometrů, ale hlásí se už i tady silným větrem, vlnami a také rozpoznatelným přílivem a odlivem. Svobodné a hanzovní město Hamburk, ležící na Labi před jeho ústím do Severního moře, má jedinečný kolorit historického i současného přístavního města. A už dva roky dominantu v podobě Labské filharmonie – neopakovatelné budovy s velkým moderním koncertním sálem. Je čtvrtý únorový večer a v Elbphilharmonie je debutantem orchestr Česká filharmonie.

„Získat pro Litomyšl sopranistku Peretyatko, která se na takové úrovni věnuje belcantu, bylo skvělé.“

„Zazní i Viklického skladba na texty Václava Havla. Blíží se podzimní třicáté výročí pádu komunismu…!“

„K tomu se přidávají náročnější, ale nádherné tituly – Lady Macbeth Mcenského újezdu od Dmitrije Šostakoviče a Hry o Marii Bohuslava Martinů.“

Hlavní hvězdou a také tváří Smetanovy Litomyšle je pro letošek ruská sopranistka Olga Peretyatko. Od 13. června do 7. července nabídne národní festival třiatřicet různých programů – desítku operních představení a desítku velkých koncertů, vesměs na zámeckém nádvoří. Ostatní se odehrají ve Smetanově domě, v obou velkých chrámech, v Zámecké jízdárně a Klášterních zahradách…

„Dvořákův globální význam určitě nestojí pod významem Chopinovým.“

„V září 2020 vznikne Hudební učiliště Antonína Dvořáka jako přípravka Pražské konzervatoře.“

„Mladá filharmonie Dvořákovy Prahy bude mít od roku 2020 letní zkušební základnu v Kroměříži.“

Akademie klasické hudby rozšiřuje pole působnosti. Má v plánu obsáhnout vedle pořádání festivalu Dvořákova Praha a Cen Antonína Dvořáka také založení Hudebního učiliště jako přípravky Pražské konzervatoře, podíl na organizování Letní akademie v Kroměříži a provozování orchestru Mladá filharmonie, spolupořádání rozhlasové interpretační soutěže Concertino Praga a zřízení Vzdělávacího a informačního centra…

„Naše děti potřebují cestovat. Ne proto, aby viděly pozlátko, ale aby pochopily, že zlepší svůj život jedině tehdy, když se dokážou vymanit ze svého prostředí.“

„Romská kultura není zapomenutá, je krásná a silná.“

„Jako jedno z témat konference jsem zvolil roli hudby při překonávání překážek.“

V Belfastu dnes začíná výroční konference Asociace britských orchestrů. Na slavnostním zahájení vystoupí také členové České filharmonie a dětský pěvecký sbor pod vedením Idy Kelarové. Pořadatelé konference tak uskutečňují myšlenku, kterou Česká filharmonie realizuje s romskou mládeží už šestým rokem – a to, že hudba je mostem mezi lidmi a cestou porozumění. Na programu budou také workshopy, které propojí děti z Čhavorenge s místními dětmi různého vyznání i etnického původu.

„Ocenění za celoživotní přínos převzali při slavnostním ceremoniálu a v přímém televizním přenosu pěvkyně Soňa Červená a sbormistr Josef Pančík.“

„Talentem roku se stal šestadvacetiletý houslista Milan Al-Ashhab, absolvent teplické konzervatoře a pražské AMU.“

„S orchestrem vystoupili také čtyři mladí nadějní interpreti – osmiletá Klára Gibišová, dvanáctiletý Vilém Jirsa, třináctiletý Jan Vobořil a sedmnáctiletý Adam Klánský.“

Jedenáct jmen, jedenáct nositelů cen Classic Prague Awards 2018. Červená, Pančík, Al-Ashhab, Baborák Ensemble, Bärenreiter, Bennewitzovo kvarteto, Česká filharmonie, Katta, Mařatka, Pražský filharmonický sbor a Vodička. Blahopřání však po sobotním ceremoniálu musí směřovat i k dalším čtrnácti jménům – zbývajícím nominovaným, kteří nejsou horší než ti, co vyhráli.