KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Na začátku byl hoboj

„Můj učitel byl Čech – hobojista Jiří Tancibudek.“ „První zámořský orchestr, který jsem kdy slyšela, byla Česká filharmonie.“ „Jsem šťastná, že moje kniha byla přeložena do češtiny. Ale bude muset být v budoucnu přepsána. Výzkum jde dál.“ Australská muzikoložka Janice B. Stockigt, autorka monografie o Janu Dismasi Zelenkovi, knihy přeložené letos do…

Číst dál…

Dvě symfonie a kupa přídavků navíc

„Kolik podobných milníků světové hudby orchestr v posledních letech uvedl…?“ „Osmičlenná amplifikovaná vokální skupina zpívající pod značkou London Voices byla skvěle sezpívaná.“ „Sedmá nemohla v mysli doznít. Semjon Byčkov po ní hned přidával. A hodně.“ Není symfonie jako symfonie. Dvořákova Sedmá je tím nejtypičtějším příkladem romantické klasiky. Sinfonia Luciana Beria je naopak vším,…

Číst dál…

Byčkovovo Vzkříšení s Českou filharmonií

„Česká filharmonie je ve skvělé formě.“ „Především Druhá Mahlerova symfonie je pokladnicí metafor.“ „Obě sólistky jakoby zůstaly na povrchu slov.“ Byl to slavnostní večer, i když se posluchač neubránil vzpomínce na nedávné uvedení Mahlerovy Druhé symfonie „Vzkříšení“ pod Bělohlávkovým vedením. Česká filharmonie otevřela stejným programem svoji 123. koncertní sezónu i novou éru…

Číst dál…

Právě doznělo (2)
Vzkříšení s Byčkovem

123. sezonu ve středu zahájila Česká filharmonie. Koncert byl zároveň oficiálním startem jejího nového šéfdirigenta Semjona Byčkova. Zazněla jediná skladba, rozsáhlá 2. symfonie „Vzkříšení“ Gustava Mahlera. Bezprostřední dojmy z koncertu zachytil na právě vyprázdněné varhanní empoře Rudolfina Petr Veber. Podrobněji už brzy v ReflexiPlus na našem portálu.  

Číst dál…

Jakub Hrůša: S Berlínskými filharmoniky se cítím doma a uvolněně

„Nemůžu se zbavit hlubokého napojení na české tradice, po prvních tónech Mé vlasti jsem měl pocit absolutního domova.“ „Hudební prožitek každého člena orchestru je stejně tak důležitý jako můj.“ „Jeden z nejhezčích způsobů, jak se k orchestru dostat, je mít při všech nárocích klíček k humoru a potěšení.“ JAKUB HRŮŠA se dnes poprvé představí…

Číst dál…

Úctyhodný spolek a jeho rezidenční kvarteto

„Přednost tohoto souboru spočívá v tvrdé práci i v obdarování a intuici.“ „Dílo rozezněli z úplného ticha – a s dynamikou výrazně pracovali po celý večer.“ „Vnímavého posluchače nemohou na koncertě nechat chladným.“ Pro současnou sezonu je rezidenčním souborem Českého spolku pro komorní hudbu Pavel Haas Quartet. Evidentně mezinárodně nejsledovanější tuzemské smyčcové kvarteto. První z jeho…

Číst dál…

Koncert připomněl rok 1918 i Mnichov

„Dvojkoncert je skvělá partitura, okolnosti vzniku jí přidaly temné stránky.“ „V ideálním případě mohly být akcenty o maličko měkčí.“ „Byčkov dává najevo velký respekt k naší kultuře.“ Slavnostní zahájení 123. sezóny České filharmonie teprve přijde, bude to za týden,  ale nový šéfdirigent Semjon Byčkov už s orchestrem před publikum předstoupil. Jejich mimořádný koncert…

Číst dál…

Filharmonie jako kulturní klenot.
Semjon Byčkov hovoří o nadcházejícím působení v Praze

„Za své kořeny jsem opravdu vděčný.“

„Oslovili jsme čtrnáct skladatelů, z toho devět českých, aby nám napsali nová díla.“

„Je málo těles, která přežila s vlastní identitou. Česká filharmonie jedním z takových orchestrů je.“

Šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov dnes večer v Rudolfinu řídí program sestavený z české hudby. Nad ní, ale i nad Mahlerem, Čajkovským a světovým repertoárem a také nad svými kořeny a nad historií se zamýšlí v rozhovoru pro portál KlasikaPlus. Vyplývá z něj, že ve funkci, které se v Praze od této sezóny ujímá, bude ctít tradice a hledat cesty k jejich udržování, že však stejně tak bude usilovat o nové – a o nacházení rovnováhy.

Číst dál…

Pohledem Petra Vebera
Kámen na kameni aneb Noví šéfdirigenti

„Jen šest orchestrů má nadále v čele stejnou osobnost jako dosud.“ „Semjon Byčkov je z hlediska filharmonie dobrá značka pro zahraničí.“ „Orchestry mívají sklon zůstávat u Čajkovského a u Brahmse, v Brně se často odvažují i jinam.“ Rozlišit, kdy se ujímají noví šéfdirigenti poprvé taktovek, kdy zahajují sezónu a kdy mají inauguraci, není úplně snadné. Panuje v tom…

Číst dál…

Filharmonici v novém cyklu

„Že Rožeň představil skotské kompozice, není překvapivé, vždyť tam nějakou dobu působil.“

„Hobojový koncert od Martinů – krásná část programu, interpretačně přesně pochopená.“

„Skvělé dílo, které má šanci dostat se z Kabeláčových symfonií do běžného repertoáru asi nejsnadněji.“

Pro hráče očistná zkušenost a radost z jiného druhu muzicírování, pro publikum možnost poznat nový repertoár a hudebníky víc zblízka. Tak zdůvodňují čeští filharmonici nový cyklus K, jehož první koncert se uskutečnil v neděli odpoledne.

Číst dál…

Efektní večer Dvořákovy Prahy

„Jistota Kissinovy hry i náročnost, se kterou se k partituře staví, brání v hledání jakékoliv hráčské nedostatečnosti.“ „Jeho technická preciznost našla s Altrichterem – díky dirigentově schopnosti hudbu dramaticky násobit a zdobit – společnou řeč.“ „Dvořákova Osmá byla pod vedením Petra Altrichtera vlastně jako Lisztova hudba.“ Úterní koncert festivalu Dvořákova Praha byl efektním večerem –…

Číst dál…

Kněžíková: Svatá Ludmila je bez velkooperního patosu krásná

„Když se odbourají manýry, tak se z Ludmily vykřeše něco úžasného.“

„Přesně to jsem chtěla do díla dostat – pokoru, cit, víru v Boha.“

„Občas třeba udělat pěvecky krok dopředu, do neznáma.“  

Vokálně-instrumentální dílo Antonína Dvořáka má v repertoáru sopranistky Kateřiny Kněžíkové výjimečné postavení. Aktuálně si to uvědomuje při letošním festivalu Dvořákova Praha, při němž se před týdnem podílela na provedení kantáty Svatební košile a na němž pro dnešní večer nastudovala titulní postavu oratoria Svatá Ludmila. „Je to moje srdcová záležitost,“ říká.

Číst dál…

Jakub Hrůša: O Svaté Ludmile a lásce k Dvořákovi i Janáčkovi

„Nemám nic proti škrtům, ale Svatá Ludmila má už ve svých genech velkorysou monumentalitu.“ „Nezkrácená podoba mi připomíná největší liturgické události.“ „Dvořák je srozumitelnější, někdy až příliš, Janáček je ten pro náročnější publikum.“ Velkolepé oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka zazní po sto letech v původním rozsahu – festival Dvořákova Praha tak…

Číst dál…

Camerata Salzburg oslnila Bernsteinem i Dvořákem

„Soubor hrál Dvořáka tak, jako by byl jeho kmenovým autorem.“ „Houslového partu v Bernsteinovi se ujala Hilary Hahn. V žádném případě nelze mluvit o záskoku, „Přestože interpretovaná s vřelostí, nutně to musela být trochu ´jiná´ serenáda, než jak ji máme v uchu.“  Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha přivítal na svém druhém koncertu v sobotu 8. září výborný…

Číst dál…

Erbenovy a Dvořákovy Svatební košile jako mistrovské dílo

„Hrůša dokázal Svatební košile nahlédnout v něčem opravdu neotřele, nově.“ „Na pódiu panovala vzácná shoda.“   „Být to v opeře, měla by Kněžíková za takovou árii aplaus na otevřené scéně.“ Jedenáctý ročník Dvořákovy Prahy otevřel v pátek v Rudolfinu koncert České filharmonie, na němž Jakub Hrůša rozezněl kantátu Svatební košile. Začátek po všech stránkách…

Číst dál…

Nestárnoucí Slovanské tance

„Meta nepřekonatelnosti byla spatřována v Talichově nahrávce z roku 1950.“

„Šejnova nahrávka z roku 1959 zapůsobila velice bouřlivě až senzačně.“

„U Šejny je preferována tanečnost jednotlivých tanců, včetně těch pomalých.“

„Starším pánům kritikům ona ´hlučnost´ naopak vadila.“

„Neprávem zapomínaný Šejna byl dvořákovským dirigentem jako málokdo.“

Měsíc září přináší narozeniny Antonína Dvořáka a tím mimo jiné i programy hudebního festivalu Dvořákova Praha. Dobré důvody připomenout si jednu z legendárních nahrávek jeho hudby – Slovanské tance natočené Českou filharmonií s Karlem Šejnou.

Číst dál…

Ivan Vokáč mezi soubory, žánry a nástroji… a v Litoměřicích

„U Antonína Dvořáka je jasně slyšitelná ´česká písnička´.“

„Pokud nehraju Dvořáka, tak je to nejčastěji koncert Haydnův a nebo Elgarův.“

„Přepínání mezi žánry a mezi nástroji mě baví, a proto to jde.“

„V Escualo Quintetu hraju na klavír, věnujeme se hudbě Astora Piazzolly.“

„První symfonie Bohuslava Martinů mě zatím ve filharmonii minula.“

Cítil se výjimečně, ale rozechvění se poddat nesměl. Ivan Vokáč hrál v pátek večer sólový part Dvořákova Violoncellového koncertu na Litoměřických svátcích hudby při zahajovacím koncertě věnovaném stému výročí vzniku Československa.

Číst dál…

Stud, vzpomíná na srpen 1968 dirigent Semjon Byčkov

„Co dělal 21. srpna 1968, si Byčkov pamatuje velmi přesně.“

„Byla členkou komunistické strany, ale v jejich očích jsem viděl stud – znak inteligence.“

„O sedm let později emigroval do Ameriky.“

„Byčkov bude dirigovat 28. října v Carnegie Hall koncert České filharmonie k výročí Československa.“

„Některé okamžiky jsou šťastné, některé nesou pocit studu. Připomínat si musíme oboje.“

Bylo mu necelých šestnáct, žil v Leningradě, studoval… a co tehdy dělal, si pamatuje velmi přesně. Semjon Byčkov, nastupující šéfdirigent České filharmonie, vzpomíná na dny po 21. srpnu 1968 jako na dobu, kdy řada lidí v Sovětském svazu cítila stud. Sám o sedm let později emigroval do Ameriky.

Číst dál…

Houslový příběh vítězky Akademie Václava Hudečka

„Doma se pořád zpívalo a něco se poslouchalo.“

„Od školky jsem chtěla hrát na housle.“

„Pan profesor Fišer je nekonečnou studnicí inspirace nejen na poctivou houslovou hru, ale i na muzikantství jako takové.“

 „Akademie Václava Hudečka je především obrovskou zkušeností.“

 „Na odpočinek je potřeba vždy myslet! Ale housle přece jen aspoň na chvíli chytnu.“

Mladá, krásná, úspěšná.. a letošní vítězka XXII. Akademie Václava Hudečka v Luhačovicích, to je Marie Hasoňová.

Číst dál…