PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Jako sólista se s jistotou a přehledem, s tónem bez kazu, představuje Stanislav Masaryk. Na podzim usedne ve filharmonii ve své sekci k prvnímu pultu.“

„Zjistili jsme, že technologie ani virtuální prostředí nemohou nahradit živou hudbu, živá setkávání.“

„Docela masivně obsazenou Osudovou symfonii vede Byčkov vášnivě k naléhavosti a k rychlým tempům.“

Prší. Česká filharmonie si vysnila krásný letní večer, během kterého v parku zámku Sychrov zahraje jako poděkování tuzemským zdravotníkům, těm, kteří byli připraveni bojovat v první linii s pandemií a v potřebné míře také bojovali. Pozvaní posluchači nakonec musí sedět v pláštěnkách, teplota spadla hodně pod dvacet stupňů, ale nejde o tragédii. Průtrž mračen to není. A hudba vše překlenuje.

„Vyrostl jsem na Beethovenovi, Bachovi, Mozartovi… Ti jsou mými hudebními kořeny.“

„Ano, i v krizi a v těžkostech se dají najít silné momenty, něco, co lze vzít jako příležitost.“

„Osudová? Hudba, kterou teď právě potřebujeme víc než jindy.“

Přijel z Francie, aby dirigoval dnešní open air koncert na zámku Sychrově. Na místě především pro zdravotníky, v televizi pro všechny další. Šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov v rozhovoru pro portál KlasikaPlus uvažuje o případných pozitivních stránkách koronakrize, přibližuje, jak ten čas vnímá a jak ho využil, ale hlavně hovoří o skladatelích, jejichž hudbou se teď zabývá,…

„Stal jsem se každodenním manželem a tatínkem. To je prostě úžasné.“

„Jedná se o hudbu intimní, nabitou nejzazšími skladatelskými finesami, skládanou pro potěchu ´toho nahoře´.“

„Upínám se k projektům na Dvořákově Praze, protože jsou vidinou návratu ke kvalitě a hloubce velkých symfonických projektů, kterými odjakživa žiji.“

Obecní dům umístil v době koronakrize do liduprázdného hlediště Smetanovy síně alespoň figuríny několika dirigentů: především těch, kteří tam v poslední době dirigovali při Pražském jaru Mou vlast. Je mezi nimi i Jakub Hrůša. V posledních týdnech byl ovšem šéfdirigent Bamberských symfoniků v Praze k potkání i naživo. Mnohem častěji než jindy…

„Pohled do rozhlasové fonotéky je pro mnohé pastvou pro oči.“

„I další historické nahrávky by si jistě zasloužily prezentaci.“

„V každé nabídce by se měly do určité míry objevovat skladby známé či povědomé, které pomáhají prolomit nedůvěru posluchačů.“

Muzikologa Bohuslava Vítka zná podle hlasu snad každý milovník vážné hudby, který poslouchá rozhlas. Posluchači ho vnímají jako autora a moderátora stanice D dur a dříve i pořadů na stanici Vltava. Působil také jako dramaturg orchestru FOK a Komorní filharmonie Pardubice. Aktuálně stojí za projektem Gold Edition – sérií CD s živými nahrávkami z festivalů Pražské jaro. První deska edice, která obsahuje nahrávky z prvního desetiletí festivalu, nedávno vyšla v Radioservisu. Zeptali jsme se na vznik a další pokračování.

„Generálka živého přenosu začíná v deset hodin, již o půl deváté se však Rudolfinum hemží lidmi.“

„Jde o sehraný tým lidí – nastane-li nějaký problém, vždy je po ruce někdo, kdo ho ihned vyřeší.“

„Některé skladby znám velmi dobře, s jinými se musím seznamovat. Pokaždé ale začínám s čistou partiturou,“ říká režisér Michael Beyer.“

Již potřetí uspořádala za poslední dva měsíce Česká filharmonie dobročinný koncert, tentokrát ve spolupráci a v rámci festivalu Pražské jaro. Večer se nesl v duchu mozartovského galakoncertu, a to proto, že slavné árie z Mozartových oper zazněly v podání našich slavných operních pěvců a pěvkyň. Koncert opět přenášela stanice ČT art…

„Mozart mě neustále láká, neustále baví.“

„Bez roušek. A v auditoriu už budou sedět nějací diváci.“

„V Essenu máme nastudovat novou operu na motivy filmu Dogville. Autorem je německý skladatel Gordon Kampe.“

Pro letošní alternativní program Pražského jara připravil Tomáš Netopil, hlavní hostující dirigent České filharmonie a hudební ředitel a šéfdirigent filharmonie a operního divadla v Essenu, mozartovské benefiční gala. Dnes večer se koncert objeví v přímém přenosu na ČT art a na stanici Vltava Českého rozhlasu, také na webu festivalu a na sociálních sítích partnerů, včetně portálu KlasikaPlus…

„Hrstka sólistů s neustále se spokojeně usmívajícím šéfdirigentem zahrála Mahlera jako úžasně zajímavou skladbu.“

„Berlínští prokázali, že jsou na světové špičce. Nejen interpretačně, ale i dramaturgií a způsobem sebeprezentace.“

„Pražský večer s nezaviněně podivnou atmosférou osamělého hraní a zpívání bez reakce druhé strany.“

Symfonické a orchestrální koncerty nejsou zatím v naší nenormální karanténní době možné, a tak se malé i velké instituce soustřeďují už po řadu týdnů při benefičních a dalších koncertních streamech ke komorní hudbě. Nejdál teď zašli Berlínští filharmonikové, když při svém třicátém prvomájovém koncertě zahráli v pátek v přímém televizním přenosu v méně než patnácti lidech Mahlerovu Čtvrtou symfonii.

„Je to malý zázrak, jaký tvůrčí potenciál živený především idealismem a nadšením hudebníků na volné noze vykvetl v posledních letech v naší zemi.“

„Pokud se nenajde mechanismus, jak podpořit hudebníky, a ti se nuceně rozprchnou za jinou prací, hrozí totální destrukce nezávislé hudební scény.“

„Členy našeho souboru jsou mnozí zahraniční hudebníci, kteří se k nám zkrátka nedostanou. Pokud by tento stav trval i na podzim, byli bychom ve velmi těžké situaci.“

Natáčí nová videa a streamy, připravuje budoucí projekty Collegia 1704 a hodně pracuje ve prospěch celé nezávislé scény klasické hudby. Počítá ztráty a bije na poplach, protože vidí, že hudebníci budou ještě měsíce bez práce. Současně však pozoruje, že současná doba uvolňuje v lidech pozitivní energii, a tak kolem sebe i on šíří činorodou náladu…

„Pražské jaro on-line také on-line vzniká. O dalších položkách programu se jedná.“

„Festivalový koncert se vůbec poprvé uskuteční i v Brně.“

„Má vlast sice nebude moci zaznít živě, ale 11. a 12. května ji odvysílají televize a rozhlas.“

Více než deset koncertů živě přenášených z pódií pěti pražských koncertních síní, z Brna a ze Spojených států amerických a k tomu záznamy legendárních festivalových programů z uplynulých dekád, rozhovory s umělci a pohled do zákulisí příprav netradičního ročníku. To vše bude tvořit jedinečnou formu 75. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro,…

„Je to období náročné, ale zároveň očistné“

„Myslím, že delší čas na přípravu je pro naše hudebníky cenný.“

„Naši zahraniční partneři věří, stejně jako my, že situace se v dohledné době uklidní.“

Vystoupení v Elbphilharmonie nebo na Pražském jaru a mnoho dalších projektů musela ve svém diáři škrtnout Česká filharmonie. I naše přední těleso je teď v existenčním ohrožení. Snaží se, stejně jako menší soubory a jednotlivci nejen přežít, ale i pomáhat. A dělá domácí úkoly. Orchestr totiž čeká výroční sezona, která bude umělecky nesmírně náročná, takže se hráči chystají na podzimní koncerty, říká mimo jiné v RozhovoruPlus ředitel České filharmonie David Mareček.

„Živá interakce s publikem je pro mě podmínkou.“

„Orchestr bez možnosti koncertovat je něco, na co ani nechci pomyslet…“

„Mně má práce a můj orchestr už teď velmi chybí, ale vůbec si nedokážu představit, jak se cítí muzikanti na volné noze, kteří najednou přišli o vše.“

Kulturní život, a to nejen v Česku, doznal v současnosti i v blíže neurčené budoucnosti radikálních změn. Netýká se to jen divadel, kin, galerií či vydávání knih a CD, ale i klasické hudby. Tak jako v jiných oblastech se i aktivity muzikantů přesouvají na internetové platformy, ať už jsou to domácí videa, či streamované plnohodnotné koncerty. Nejde ovšem nevidět, do jakých existenčních problémů se dnes hudebníci – a zejména ti na volné noze – dostávají. KlasikaPlus některé z nich oslovila a zeptala se, jak se se současnou situací vyrovnávají.