PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Partitura cestovala ve speciálním kufříku jako diplomatická zásilka za doprovodu kurýra z Ministerstva zahraničních věcí.“

„Američany také oslovuje Dvořákův přístup k afroamerické hudbě, která ho silně inspirovala.“

„Je skvělé vidět, jak je Dvořákův odkaz v Americe stále živý a jak se ho v Českém centru snaží stále propagovat.“

Autograf Violoncellového koncertu h moll Antonína Dvořáka byl bezprecedentně zapůjčen z Národního muzea do Spojených států a od 13. října do 9. listopadu vystaven v galerii historického Českého národního domu v New Yorku. České centrum ojedinělou výstavou obohatilo svou nabídku ve dnech kolem stého výročí vzniku Československa…

„Curtisův institut je taková malá butiková školička, která má ale podle amerických hodnocení nejtěžší zkoušky.“

„Když jsem se hlásil já, tak nás z asi sta houslistů brali šest.“

„Ano, je to návrat na místo činu. Nostalgie…“

Od roku 2011 usedá u prvního pultu České filharmonie. V orchestru hraje i jeho otec. Houslista Josef Špaček je koncertním mistrem, jeho otec je také Josef, ale hraje na violoncello. S laureátem Kocianovy houslové soutěže v Ústí nad Orlicí z roku 1999, vítězem houslové soutěže Michaela Hilla na Novém Zélandu v roce 2009 a prvním českým houslistou s titulem laureáta  z nejtěžší světové soutěže Královny Alžběty v Bruselu z roku 2012…

„Předání Ceny Antonína Dvořáka právě ve Washingtonu mělo jasnou symboliku.“

„Komárek by si přál, aby se zájem o hudbu a o Českou filharmonii doma zvedal.“

„Na zájezdě  zaznívá Dvořákova Sedmá a Violoncellový koncert, ale také Čajkovského hudba.“

Česká filharmonie má před sebou vystoupení v koncertním sále Michiganské univerzity ve stotisícovém městě Ann Arbor a v neděli koncert ve čtyři sta kilometrů vzdáleném Chicagu. Orchestr je od 25. října do 12. listopadu na americkém turné, při němž už hrál ke stému výročí Československa v New Yorku a Washingtonu a které zakončí v Kalifornii.

„V pěti podlažích má síň na 2800 míst, pódium – mušle bez varhan – je široké a hluboké.“

„Alisa Weilerstein se dovede v nesmírném kontrastu, stejně extrémně, i zkáznit a ztišit.“

„Semjon Byčkov v koncertu i v Sedmé symfonii nacházel víc klidu, zamyšlenosti, opravdovosti a zvukové uměřenosti.“

Výhradně Dvořákova hudba zněla v sobotu večer v New Yorku v podání České filharmonie a Semjona Byčkova. Koncert v zaplněné Carnegie Hall měl velmi srdečný ohlas. Orchestr zněl ve slavné síni měkce až téměř tlumeně, český klasik dostal od šéfdirigenta v Sedmé symfonii i ve Violoncellovém koncertě pěkné podněty. Krásně romanticky hrála i Alisa Weilerstein.

„Když vyšla v roce 1987 na zcela novém typu nosiče – na kompaktním disku, nebralo nadšení fanoušků konce.“

„Pro Václava Smetáčka byla Má vlast stěžejním dílem celé jeho kariéry.“

„V nejednom detailu je Smetáček navzdory desítkám dalších nahrávek jedinečný a osobitý.“

Označíme-li některou nahrávku za legendární, zpravidla máme na mysli historické snímky z dávných dob, které se zapsaly do historie zvukových záznamů. Nazvat tak nahrávku z digitální éry, tedy z doby spíše novější, může tedy leckoho překvapit. A přece tomu tak je – u Mé vlasti s Václavem Smetáčkem minimálně ze dvou důvodů. Jedním je jeho přítomnost za pultem České filharmonie, druhým pak skutečnost, že se jedná o vůbec první českou nahrávku vydanou na kompaktním disku. Připomeňme si ji právě dnes, v den stého výročí vzniku Československa.

„Dlouho předem usilovala o zapůjčení rukopisu Dvořákova Violoncellového koncertu. A podařilo se.“

„Hudební program je exkluzivní a má jednu česko-americkou souvislost vedle druhé.“

„Potom přichází na pódium s obvyklým úsměvem koncertní mistr Josef Špaček.“

„Tento národ je geneticky naprogramován pro hudbu,“ vyznává se na adresu Čechů Semjon Byčkov. Je pátek, Český dům v New Yorku pořádá komorní hudební večer k výročí Československa a šéfdirigent České filharmonie, vyzván, aby promluvil, propojuje improvizovanou úvahu o svobodě ducha a jazyka s konstatováním, že přijíždí s orchestrem jako se svou novou rodinou do země, kterou považuje za svou…

„Počet premiér nově uváděných děl se nedá s dnešní situací srovnat.“

„Když si Hába vzal do hlavy, že dá postavit čtvrttónové křídlo, podařilo se mu myšlenku realizovat během dvou let.“

„Došlo k násilnému řezu, který je znát i dnes, po osmdesáti letech.“

Jaká byla první republika? V čem jsme byli dobří a zajímaví? A o co vše jsme přišli za druhé světové války? To jsou otázky, které jako druhá strana mince rozhodně patří k připomínkám letošního stého výročí vzniku Československa. Odpovídá na ně muzikoložka a překladatelka Vlasta Reittererová, která byla v říjnu jedním z hostů orchestru PKF-Prague Philharmonia v cyklu koncertů a debat Krása dneška.

„Pro hymny a pro předehru k Prodané nevěstě usednou s filharmoniky studenti Royal Academy of Music.“

„Je to poprvé, co podnikáme takový společný projekt s orchestrem mezinárodního formátu.“

„Do dvou dnů rezidence České filharmonie se vešly i komorní koncerty, mistrovské kurzy a debaty.“

„Je tu nějaký Brit?“ Semjon Byčkov se otáčí od dirigentského pultu do sálu. „Bylo v pořádku tempo?“ Právě dohrál s Českou filharmonií a se studenty Royal Academy of Music „God Save The King“ a zjišťuje, jestli večer nevzbudí nelibost. Odkudsi se ozve souhlasné přitakání. Šéfdirigent se s úsměvem obrací zpět k hráčům. „Tak pojďme na Smetanu.“

„Můj učitel byl Čech – hobojista Jiří Tancibudek.“

„První zámořský orchestr, který jsem kdy slyšela, byla Česká filharmonie.“

„Jsem šťastná, že moje kniha byla přeložena do češtiny. Ale bude muset být v budoucnu přepsána. Výzkum jde dál.“

Australská muzikoložka Janice B. Stockigt, autorka monografie o Janu Dismasi Zelenkovi, knihy přeložené letos do češtiny, se s jeho hudbou setkala nejprve jako hobojistka. V rozhovoru, který KlasikaPlus natočila při zelenkovské konferenci v Praze, zaznívá řada vzpomínek. Některé sice nemají přímou souvislost s drážďanským barokním skladatelem pocházejícím z Louňovic pod Blaníkem, ale o to zajímavěji se týkají českých hudebníků a Austrálie.

„Nemůžu se zbavit hlubokého napojení na české tradice, po prvních tónech Mé vlasti jsem měl pocit absolutního domova.“

„Hudební prožitek každého člena orchestru je stejně tak důležitý jako můj.“

„Jeden z nejhezčích způsobů, jak se k orchestru dostat, je mít při všech nárocích klíček k humoru a potěšení.“

JAKUB HRŮŠA se dnes poprvé představí za dirigentským pultem Berlínských filharmoniků. Ve třech večerech uvede  s prestižním tělesem ryze český repertoár.  V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se Jakub Hrůša zamyslel nejen nad tímto přelomovým debutem v kariéře (chystáme reflexi pátečního koncertu), ale také obecně nad vztahy mezi dirigentem a orchestry,…

„Za své kořeny jsem opravdu vděčný.“

„Oslovili jsme čtrnáct skladatelů, z toho devět českých, aby nám napsali nová díla.“

„Je málo těles, která přežila s vlastní identitou. Česká filharmonie jedním z takových orchestrů je.“

Šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov dnes večer v Rudolfinu řídí program sestavený z české hudby. Nad ní, ale i nad Mahlerem, Čajkovským a světovým repertoárem a také nad svými kořeny a nad historií se zamýšlí v rozhovoru pro portál KlasikaPlus. Vyplývá z něj, že ve funkci, které se v Praze od této sezóny ujímá, bude ctít tradice a hledat cesty k jejich udržování, že však stejně tak bude usilovat o nové – a o nacházení rovnováhy.

„Jen šest orchestrů má nadále v čele stejnou osobnost jako dosud.“

„Semjon Byčkov je z hlediska filharmonie dobrá značka pro zahraničí.“

„Orchestry mívají sklon zůstávat u Čajkovského a u Brahmse, v Brně se často odvažují i jinam.“

Rozlišit, kdy se ujímají noví šéfdirigenti poprvé taktovek, kdy zahajují sezónu a kdy mají inauguraci, není úplně snadné. Panuje v tom cosi, co by nějaký hnidopich nazval asi nedůsledností a nepořádkem, co je ovšem ve skutečnosti tvůrčím přístupem. Šablona řešení prostě neexistuje. Naštěstí. Jedno je však jasné. S inauguracemi a prvními večery se roztrhl pytel. V českých zemích teď od podzimu začíná totiž na nových významných vedoucích místech pracovat nejméně osm dirigentů.

„Že Rožeň představil skotské kompozice, není překvapivé, vždyť tam nějakou dobu působil.“

„Hobojový koncert od Martinů – krásná část programu, interpretačně přesně pochopená.“

„Skvělé dílo, které má šanci dostat se z Kabeláčových symfonií do běžného repertoáru asi nejsnadněji.“

Pro hráče očistná zkušenost a radost z jiného druhu muzicírování, pro publikum možnost poznat nový repertoár a hudebníky víc zblízka. Tak zdůvodňují čeští filharmonici nový cyklus K, jehož první koncert se uskutečnil v neděli odpoledne.

„Jistota Kissinovy hry i náročnost, se kterou se k partituře staví, brání v hledání jakékoliv hráčské nedostatečnosti.“

„Jeho technická preciznost našla s Altrichterem – díky dirigentově schopnosti hudbu dramaticky násobit a zdobit – společnou řeč.“

„Dvořákova Osmá byla pod vedením Petra Altrichtera vlastně jako Lisztova hudba.“

Úterní koncert festivalu Dvořákova Praha byl efektním večerem – jak programem, tak především obsazením Petra Altrichtera a Jevgenije Kissina. Ačkoliv u Dvořáka se dá o Altrichterově vnější efektnosti polemizovat, v Lisztově Prvním klavírním koncertu našli interpreti společnou řeč.

„Když se odbourají manýry, tak se z Ludmily vykřeše něco úžasného.“

„Přesně to jsem chtěla do díla dostat – pokoru, cit, víru v Boha.“

„Občas třeba udělat pěvecky krok dopředu, do neznáma.“  

Vokálně-instrumentální dílo Antonína Dvořáka má v repertoáru sopranistky Kateřiny Kněžíkové výjimečné postavení. Aktuálně si to uvědomuje při letošním festivalu Dvořákova Praha, při němž se před týdnem podílela na provedení kantáty Svatební košile a na němž pro dnešní večer nastudovala titulní postavu oratoria Svatá Ludmila. „Je to moje srdcová záležitost,“ říká.

„Nemám nic proti škrtům, ale Svatá Ludmila má už ve svých genech velkorysou monumentalitu.“

„Nezkrácená podoba mi připomíná největší liturgické události.“

„Dvořák je srozumitelnější, někdy až příliš, Janáček je ten pro náročnější publikum.“

Velkolepé oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka zazní po sto letech v původním rozsahu – festival Dvořákova Praha tak dnes přispěje k letošním jubilejním oslavám československé státnosti. Nastudování se ujala špičková tělesa a sólisté z obou zemí. Pod taktovkou Jakuba Hrůši vystoupí Kateřina Kněžíková, Alena Kropáčková, Richard Samek, Jozef Benci, Ondřej Koplík, Pražský filharmonický sbor a Česká filharmonie. Dílo patří mezi mistrovy nejrozměrnější a nejhlubší kompozice, spojuje v sobě křesťanskou symboliku i linii vlasteneckou.

„Houslového partu v Bernsteinovi se ujala Hilary Hahn. V žádném případě nelze mluvit o záskoku,

„Přestože interpretovaná s vřelostí, nutně to musela být trochu ´jiná´ serenáda, než jak ji máme v uchu.“ 

Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha přivítal na svém druhém koncertu v sobotu 8. září výborný komorní ansámbl Camerata Salzburg s dirigentem Danielem Blendulfem a houslistkou Hilary Hahn. Večer přinesl zajímavou dramaturgii: Serenáda podle Platónova Symposia pro sólové housle, smyčcový orchestr, harfu a bicí Leonarda Bernsteina byla postavena do kontrastu se dvěma skladbami Antonína Dvořáka – Nokturnem H dur a Serenádou E dur. 

„Hrůša dokázal Svatební košile nahlédnout v něčem opravdu neotřele, nově.“

„Na pódiu panovala vzácná shoda.“  

„Být to v opeře, měla by Kněžíková za takovou árii aplaus na otevřené scéně.“

Jedenáctý ročník Dvořákovy Prahy otevřel v pátek v Rudolfinu koncert České filharmonie, na němž Jakub Hrůša rozezněl kantátu Svatební košile. Začátek po všech stránkách odpovídající festivalu, který to myslí vážně a náročně a ví, jak na to.

„Meta nepřekonatelnosti byla spatřována v Talichově nahrávce z roku 1950.“

„Šejnova nahrávka z roku 1959 zapůsobila velice bouřlivě až senzačně.“

„U Šejny je preferována tanečnost jednotlivých tanců, včetně těch pomalých.“

„Starším pánům kritikům ona ´hlučnost´ naopak vadila.“

„Neprávem zapomínaný Šejna byl dvořákovským dirigentem jako málokdo.“

Měsíc září přináší narozeniny Antonína Dvořáka a tím mimo jiné i programy hudebního festivalu Dvořákova Praha. Dobré důvody připomenout si jednu z legendárních nahrávek jeho hudby – Slovanské tance natočené Českou filharmonií s Karlem Šejnou.