PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Věrni názvu umělci pod vedením svého šéfa nabídli středoevropskou hudbu 17. a začátku 18. století.“

„Mistrovství Johanna Sebastiana Bacha je všeobecně známou a neotřesitelnou hodnotou.“

„V zaplněném auditoriu bylo cítit souznění s tři století starým, vysoce uměleckým, duchovním i bezprostředně lidským dědictvím.“

Z Dvořákovy síně Rudolfina přímo do nebeských výšin vynesly své věrné posluchače soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 v úterý 18. listopadu. Instrumentální seskupení v tomto případě plnilo jen služebnou funkci bassa continua a hrálo ve složení theorba, varhany, violoncello a kontrabas; s jistotou a precizností provázelo všechny skladby večera. Hlavním nositelem oné nadpozemské krásy byl tentokrát jednoznačně šestnáctičlenný vokální soubor, schopný nejen disciplinovaného ensemblového zvuku, ale i precizních sólových kreací. Provedení řídil Václav Luks.

„Vytyčený koncept Můj vzor byl naplněn mimořádně důsledně.“

„Při pohledu do soupisu zvoleného repertoáru se mohl dostavit pocit rizikově nadměrné rozrůzněnosti a obavy výsledné nekoherentnosti pořadu. Bát se však nebylo namístě.“

„Hudečkovi diváci jsou, myslím, citliví na schopnost interpreta bavit a podat komplexní pódiový výkon.“

Svátky hudby v Praze, koncertní cyklus Václava Hudečka a jeho hostů, přinesly listopadový program s názvem Můj vzor. Společně s protagonistou už 34. ročníku koncertní řady vystoupil další houslista, mladý a talentovaný Arnau Petřivalský, umělec s katalánskými kořeny a v minulosti oceněný na Hudečkově luhačovické Akademii. Orchestrální pořad počítající s hudebníky studujícími v nižších ročnících Pražské konzervatoře a právě tam se odehrávající 18. listopadu řídil dirigent Jan Talich.

„I přes některá velmi rychlá tempa, která zvolil, byla hudební struktura vždy zřetelná, jeho hře bylo perfektně rozumět.“

„Podařilo se mu udržet hudbu živou od prvního do posledního momentu, zdálo se, že koncentrace je pro něj něčím naprosto přirozeným.“

„Vystoupení ve mně vyvolávalo mnoho otázek a provokovalo k hlubšímu prozkoumání tohoto obrovského díla.“

Skutečně mimořádný koncert měli možnost slyšet návštěvníci programu 131. sezóny Českého spolku pro komorní hudbu. V podání světově uznávaného cembalisty Mahana Esfahaniho, kurátora letošních spolkových řad, zazněl 29. října v Dvořákově síni pražského Rudolfina kompletní první díl Bachova Dobře temperovaného klavíru. Tento základní kámen klasické hudby ve své době reflektoval posun ve vývoji ladění a následně byl vzorem a inspirací mnoha dalším skladatelům. Pro Mahana Esfahaniho to byl první koncert této sezóny spolku a přestože byl plný kontrastů a nevšedního interpretačního přístupu, rozhodně nešlo o snadný poslech.

„Varhany klamou tělem – mají zdobnou barokní skříň z roku 1690, v níž je však umístěn romantický nástroj z roku 1893.“

„Ondřej Valenta mohl bez obav zařadit nejen starší mistry, ale i romantickou hudbu.“

„Varhanní parafráze pochodu z Dvořákova oratoria Svatá Ludmila byla docela neobvyklým číslem.“

Cyklus Rok na čtyři doby, odehrávající se na Mladoboleslavsku, zasáhl tentokrát do Benátek nad Jizerou. V rodišti bratří Bendů, hudebníků proslavených v osmnáctém století v německém prostředí, využil však jeden ze čtyř tamních kostelů k akci nepřipomínající tuto místní tradici – k varhannímu koncertu.

„Skoro se mi chtělo věřit, že Alice Štěpánková je hotovou interpretkou, koncertní hráčkou, nikoliv studentkou akademie MenART.“

„Silvie Ježková s velkou připraveností reagovala na každého interpreta podle jeho potřeb, šla s ním po hudební cestě jako jeho hudební partnerka, podporující, vždy přítomná.“

„Intenzita tónu a zvuku violoncella Kamily Šitinové se dle mého názoru mohla rovnat těm nejlepším violoncellistům.“

Další koncert z cyklu Hudební Odyssea propojující studenty akademie MenART s jejich mentory proběhl 11. října v Atriu Žižkov. Vystoupili především studenti, kteří v rámci stipendijního vzdělávacího programu spolupracují s flétnistou Janem Ostrým. Kromě flétny také v průběhu podvečera zazněly housle, violoncello a varhany. Koncert nabídl pozoruhodné výkony nejen mladých umělců. Citlivého klavírního doprovodu se ujali Silvie Ježková a Stanislav Gallin.

„Tomáš Brauner, dnes renomovaný a vyhledávaný dirigent, se vrátil na skok jako domů, a bylo to setkání inspirativní.“

„Horké chvilky managementu filharmonie vyřešil mladičký, sotva patnáctiletý bulharský violoncellista, Darin Lambrev, který dokonce hrál zpaměti.“

„Vznikla tak sugestivní výpověď, spojená s perfekcionismem a profesionalitou, podpořená ryzí muzikalitou jednotlivých hráčů.“

Festival Harmonia Moraviae pokračoval 9. října v sále Kongresového centra koncertem, který byl pomyslným výletem do Francie. Konkrétně do Francie 19. století, reprezentované Claudem Debussym a jeho Preludiem k Faunovu odpoledni, Édouardem Lalo a Koncertem d moll pro violoncello a orchestr v podání mladičkého Darina Lambreva a na závěr zazněla Fantastická symfonie Hectora Berlioze. Filharmonii Bohuslava Martinů řídil dirigent Tomáš Brauner.

„Na první pohled mohl repertoárový rozpis až šokovat, ne-li odpudit. Nebude to bramboračka či dort, jak ho pekli Pejsek s Kočičkou?“

„Třívětý opus šarmantní Clara Dent-Bogányi přednesla s kýženou lehkostí a prožitkem, byť o nijak jednoduchý part se nejedná.“

„Usměvavé vedení Radka Baboráka na mnoha místech probouzelo úsměvy i v řadách instrumentalistů a výsledkem tedy bylo skvěle i s radostí zahrané dílo obdařené i výrazovou péčí.“

Pražští komorní sólisté uspořádali krásný koncert. Soubor vedený respektovaným hornistou Radkem Baborákem 5. října opět prokázal svůj mnohovstevnatý um ve svém novém působišti, tedy v kostele sv. Anežky České na Spořilově. Coby sólistka, ale později i členka ansámblu přispěla k suverénnímu sukcesu koncertní akce hobojistka Clara Dent-Bogányi. Skutečně, už předem je nutné zdůraznit: Bylo to skvělé z mnoha úhlů pohledu.

„Přestože se jednalo o koncert k poctě Bachovi, nezazněla ani jedna skladba interpretována dle barokních zvyklostí.“

„Tehdejší třímanuálový nástroj s 41 rejstříky byl tedy vlastně Bachovým současníkem!“

„Pavel Černý se pokusil zprostředkovat publiku fascinaci odkazem a hudbou Johanna Sebastiana Bacha tak, jak ji vnímali autoři 19. a 20 století.“

Jméno německého skladatele Johanna Sebastiana Bacha (1685–1750) zná snad každý. Říká se: „Bach je jako chléb a ten se nepřejí.“ V letošním roce slaví tento velikán 340 let od narození a současně 275 let od úmrtí. Proto se stal jedním z pilířů letošního ročníku Mezinárodního varhanního festivalu v Olomouci. Třetí koncert festivalu nesl podtitul Bachovi následovníci a obdivovatelé a zazněly na něm rozmanité skladby od baroka až po 20. století úzce spjaté s bachovskou tematikou, avšak viděny optikou období romantismu. Interpretem večera byl český varhaník Pavel Černý.

„Koncert zarámovaly dvě rozsáhlé sborové skladby s doprovodem varhan Jiřího Laburdy a Petra Ebena.“

„Účinkoval smíšený sbor Notre Dame a svatojakubská varhanice Irena Chřibková.“

„Intonačně složité dílo bylo znamenitě nastudováno i provedeno s neutuchajícím nadšením a elánem.“

25. září zazněl závěrečný koncert Mezinárodního varhanního festivalu u sv. Jakuba. Protože se jednalo o poslední koncert jubilejní sezony, byl přizván k účinkování i smíšený sbor.

„Lukáš Klánský se klavírního partu Elegického tria chopil s elegancí a respekt budící tónovou kulturou.“

„Jejich Kreisler byl moderním, ušlechtilým, až akademickým pojetím kdysi salónní rázovité hudby se svými charakteristickým výrazovými a tempovými finesami.“

„Houslista Jan Mráček a Ivan Vokáč u violoncella (oba koncertní mistři České filharmonie) se na strhujících proměnách tématu, dynamice a výrazu nejen podíleli, ale také je rozhodně spoluvytvářeli.“

Český spolek pro komorní hudbu přivítal ve své letošní 131. sezóně Lobkowicz Trio, jehož koncert naplnil Dvořákovu síň Rudolfina ve středu 24. září. Soubor hrál skladby Sergeje Rachmaninova, Otomara Kvěcha, Fritze Kreislera a Johannesa Brahmse. Podivuhodná dramaturgie vsadila na vybrané a zjevně populární opusy včetně milé vzpomínky na uznávaného pedagoga Kvěcha. Provedení mělo dokonalý úspěch a ovace publika byly upřímně nadšené.

„Fialová a Bárta jsou často žádanými interprety, protože nenabízí jenom kvalitní umělecké uchopení díla, ale také různorodý repertoár napříč stoletími a žánry.“

„To vše s originálním světelným designem vytvořilo působivou, odlehčenou atmosféru, což se do koncertní řady Bez kravaty nesmírně hodí.“

„A i když večerní program postrádal jistou hlubší dramaturgickou vizi, což je škoda, jeho uměleckou úroveň se povedlo udržet výtečnou interpretací.“

Dvořákova Praha nově nabízí koncertní řadu s názvem Bez kravaty (No tie). Ta by podle pořadatelů festivalu měla představit program vstřícnější vůči publiku, aniž by polevil na své kvalitě, a to v uvolněné, neformální atmosféře s dress codem Casual. Lze tedy očekávat atraktivní koncertní řadu kombinující nekonvenční hudební žánry. Jeden z koncertů nového cyklu se uskutečnil dne 22. září v prostorách Divadla X10 s názvem Bach meets Bolling. Interpretovali Jiří Bárta, Terezie Fialová a také Petr Dvorský a Jiří Stivín mladší.

„Leo van Doeselaar přednesl zejména méně hrané Bachovy skladby, ze kterých však sestavil program, který měl jasnou dramaturgickou linii.“

„Interpret celý koncert využíval jen původní hrací stůl s jeho paletou rejstříků.“

„Závěr koncertu patřil Toccatě F dur. Po skladbách komornějšího charakteru to bylo důstojné rozloučení s olomouckým publikem čítajícím přes pět set posluchačů.“

57. ročník Mezinárodního varhanního festivalu Olomouc byl věnován Johannu Sebastianu Bachovi i Georgu Friedrichu Händelovi, oběma jubilujícím osobnostem, narozeným v roce 1685. Závěrečný koncert, který se konal 15. září v kostele sv. Mořice byl pak ryzí poctou jednomu z nich, tomu dříve řečenému. Interpretem večera byl nizozemský varhaník, teoretický i praktický odborník věnující se zejména bachovskému dílu Leo van Doeselaar. Toho může český posluchač znát zejména z audiovizuálního projektu All of Bach, který prezentuje Bachovu hudbu na vynikající úrovni. Významný je ale také jako titulární varhaník Královské koncertní síně v Amsterdamu či jako pedagog a držitel mnoha ocenění za svou diskografii.