PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Johann Sebastian Bach nebyl během svého života nejslavnějším z Bachů.“ 

„Moteto Jesu, meine Freude mělo být zlatým hřebem večera, spíše však naplno odhalilo slabiny německého souboru.“  

„Programu i souboru by patrně lépe slušel trochu komornější akustický prostor.“

První koncert letošního mezinárodního festivalu Letní slavnosti staré hudby nabídl ve čtvrtek 17. července v kostele Emauzského kláštera program sestavený z děl velké hudební rodiny, do které se narodil jeden z největších géniů Johann Sebastian Bach. Komorní provedení motet ze sedmnáctého a osmnáctého století obstarali členové souboru Ensemble Polyharmonique pod vedením kontratenoristy Alexandra Schneidera. Vyprodaný kostel aplaudoval hodinovému představení, které lze navzdory nejednomu interpretačnímu otazníku označit za zajímavý a důstojný začátek dalšího ročníku.

„Taneční kreace v choreografii Idy Victorie Nowakovské spojily současný výrazový projev s prvky barokních tanců.“

„Křišťálově čistý projev Simony Šaturové provázený vkusnou ornamentikou byl jedním z největších zážitků večera.“

„Výkon venezuelského trumpetisty Pacho Florese byl fenomenální.“

Emoce, elegance i odvaha spojovat hranice – to je krédo, které si do svého erbu vepsal letošní ročník jednoho z našich nejprestižnějších hudebních festivalů. Nabídne pětačtyřicet koncertů, na jejichž programu zazní nejedna česká i mezinárodní premiéra, představí se v nich zvučná jména světového renomé. Svou letošní kapitolu Festival Krumlov zahájil 11. července v barokní zámecké zahradě, kdy hudební příspěvek přinesla sopranistka Simona Šaturová spolu s venezuelským trumpetistou Pacho Floresem za doprovodu souboru Barocco sempre giovane. Hudebně-taneční open air představení dirigoval Vojtěch Spurný.

„Takzvaná stará hudba si žádá nejen respekt k tradici, ale i odvahu současného pohledu.“

„Zabývám se hudbou, která má duchovní rozměr, ale zároveň dokáže oslovit muzikologicky.“

„Rád náš soubor vnímám jako seskupení sólistů, nikoliv jako sbor.“

Ensemble Polyharmonique zahájí letošní Letní slavnosti staré hudby. Jde o sdružení zpěváků staré hudby, zaměřující se především na skladby renesance a baroka. Soubor vychází z historicky poučené interpretační praxe a spojuje vlivy německé a franko-vlámské vokální tradice. Základní obsazení tvoří šest sólistů, kteří zpívají a cappella nebo s doprovodem bassa continua. Ansámbl zvou významné festivaly po celé Evropě a jeho uměleckým vedoucím je altista Alexander Schneider, který spolupracoval s předními dirigenty jako Philipp Herreweghe, Václav Luks, René Jacobs či Howard Arman. KlasikaPlus.cz se Schneiderem přináší rozhovor.

„Na každém koncertě festivalu by měla zaznít skladba jednoho z našich současných autorů inspirovaná třeboňskými rybníky.“

„Tsukushi Sasaki hraje na soudobý nástroj, respektuje však stylová specifika hudby Bachova období.“

„Atlantis Collegium výběrem Telemannových skladeb otevírá před posluchači další, méně známé stránky skladatelovy díla a kompozičního mistrovství.“

Letošní 22. ročník festivalu Třeboňská nocturna se ohlásil slavnostním zahajovacím koncertem 8. července v zámecké konírně vystoupením pražského komorního souboru Atlantis Collegium s uměleckým vedoucím Vítězslavem Podrazilem, který doprovodil sólistku, japonskou houslistku Tsukushi Sasaki, vítězku loňského ročníku houslové sekce soutěže Pražského jara. Podstatnou část programu tvořily skladby barokních mistrů, ve své premiéře však zazněla i kompozice současného autora Romana Haase Pocta lidové písni o vodě.

„Pod barokní klenbou v akusticky nadstandardně přívětivém prostoru se muzikantům dobře hraje a dávají to rádi najevo. “

„Šlo o něco jemného, ba přímo velejemného, v co se tóny skládaly a jak harmonicky působily.“ 

„Johannes Moritz a Bernhard Prammer vynikají jako dobře sehraná dvojice, pro niž je na prvním místě citlivá a rovnovážná spolupráce obou nástrojů a cílem precizní zvuk ohromující v detailech i celku.“

Festival Hudební léto Kuks se letos koná již pošestnácté. Jeho organizační tým v čele s neúnavným Vítem Havlíčkem se pokaždé důsledně stará o to, aby naplnil mezinárodní charakter akce, a proto zve k účasti i zahraniční interprety. V sobotu 5. července vystoupili v úchvatném prostředí kostela Nejsvětější Trojice dva umělci z Rakouska – trumpetista Johannes Moritz a varhaník Bernhard Prammer.

„Velehrad je místem, kde se historie nevypráví, ale přirozeně žije.“

„Svým recitálem na Velehradě se Lukáš Hurtík představil jako interpret s citem pro vnitřní architekturu skladeb, emocionální hloubku a přirozenou pokoru vůči hudebnímu textu i prostoru.“

„Jeho recitál nebyl jen poctou Bachovi – stal se důvěrným rozhovorem s místem, které samo nese paměť víry, času a hudby.“

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje na Velehradě se 22. června rozezněla zvukem varhan – nástroje, který v sobě nese duchovní paměť místa. V rámci XII. ročníku Cyklu varhanních koncertů k významným výročím církevních osobností zazněl recitál varhaníka Lukáše Hurtíka, dramaturgicky věnovaný výročí 340 let od narození Johanna Sebastiana Bacha. Zazněla hudba, která byla mostem mezi historií, duchovnem a současným posluchačem.

„Soubor s názvem Nevermind vede Jean Rondeau, který je současně i rezidenčním umělcem festivalu.“

„Variace napsal údajně na objednávku pro hraběte Hermanna Karl Keyserlinga, aby zahnaly jeho nespavost. Tedy vlastně jako relaxační hudbu, kterou hraběti měl hrát jeho chráněnec, Johann Gottlieb Goldberg.“

„Třicet variací je systematicky uspořádáno a hlavním tématem je počáteční melodie ukolébavky, převzatá z Knížky pro Annu Magdalenu Bachovou.“

Festival Concentus Moraviae pokročil do další fáze. V pátek 20. června večer rozezněly zámeckou knihovnu Goldbergovy variace v podání vlámského souboru s názvem Nevermind. Hudba Johanna Sebastiana Bacha zazněla v úpravě pro tento soubor staré hudby, složený z flétny Anny Besson, houslí Luise Creac‘ha, violy da gamba Robina Pharoa a cembala Jeana Rondeaua.

„Podařilo se nám najít si vlastní úzkou interpretační specializaci a specifický repertoár, kterým jsme se stali známými a díky kterému jsme si získali respekt.“

„Velmi bych si přál přivézt Zelenku i do Česka, aby se jeho hudba uctila tam, odkud pochází.“

„Při některých Bachových motetech na našich koncertech posluchači skutečně pláčou.“

Francouzský basista a dirigent Lionel Meunier je zakladatelem a uměleckým vedoucím souboru Vox Luminis, který od svého založení v roce 2004 patří k nejvýraznějším ansámblům v oblasti historicky poučené interpretace. Meunier si získal mezinárodní renomé díky preciznímu přístupu a zářivému zvuku, který definoval jeho soubor specializující se na vokální hudbu 17. a 18. století. V sezóně 2024/25 Meuniera čeká debut v Carnegie Hall, navrací se do Juilliard School a pokračuje v rozsáhlém turné. To ho tuto sobotu zavede i na festival Concentus Moraviae.

„Goldbergovy variace jsou nevyčerpatelným zdrojem inspirace.“

„Chci, aby interpretace mluvila sama za sebe – natolik, že interpret ustoupí do pozadí.“

„Svoboda není ústředním pojmem mého přístupu k interpretaci, tím je vyprávění.“

Jean Rondeau, jeden z nejvýraznějších představitelů mladé generace interpretů staré hudby, přetváří zažité představy o barokní interpretaci a posouvá hranice hudební autenticity. I to je důvod, proč si jej jako letošního rezidenčního umělce vybral festival Concentus Moraviae. Rondeau na něm představí hned čtyři pojetí Bachových Goldbergových variací, a to sólově, ve spolupráci se svým souborem Nevermind a nabídne také tímto ikonickým dílem inspirovaný vlastní autorský projekt UNDR, islandsky zázrak. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Rondeau otevírá dveře do svého světa – světa, kde se technická brilance snoubí s hloubavostí a hlubokým porozuměním hudebnímu kontextu a kde cembalo či jakýkoli jiný nástroj zní s naléhavostí a poutá příběhem úspěšně oslovujícím i dnešního posluchače.

„Je skvělé, že se management orchestru Plzeňské filharmonie soustavně věnuje uvádění děl soudobých českých autorů.“

„Provedení Bachova koncertu d moll Barbarou Marií Willi bylo jednoduše zážitkem.“

„Vrchol koncertu přišel až po přestávce.“

Dalším, předposledním koncertem abonentní řady Diamant orchestru Plzeňské filharmonie, pokračovala s dramaturgicky skvělým programem koncertní sezóna orchestru doma, v Plzni.  22. května dirigoval šéfdirigent Chuhei Iwasaki. Na programu byla díla letošního jubilanta Jiřího Temla, Johanna Sebastiana Bacha a Bohuslava Martinů. Roli sólistky večera přijala Barbara Maria Willi.

„Marek Šedivý se představil jako dirigent se smyslem pro precizaci a detail.“

„Na otázku, co je to basetový roh, odpovídal Matej Veselka se smíchem po koncertě: ‚Je to semínko od basklarinetu, něco mezi klarinetem a basklarinetem, nemá to nic společného s pejskem basetem.‘“

„Nápad, se kterým autor ke kompozici přistoupil, je podobný šifrovacímu stroji se stejným názvem, který používali špioni ve válkách.“

Závěr abonentního cyklu „B“ Filharmonie Bohuslava Martinů se konal 15. května v Kongresovém centru ve Zlíně a přinesl příjemný program. Orchestr pod taktovkou Marka Šedivého hrál nejprve Fantazii a fugu c moll, BWV 537 Johanna Sebastiana Bacha a následně dva Koncertní kusy pro klarinet, basetový roh a orchestr Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Sólové party přednesli na klarinet Anna Paulová a na basetový roh Matej Veselka. Na závěr zazněla skladba Edwarda Elgara Enigma, variace na originální téma pro orchestr, op. 36, která dala jméno celému večeru. Krásný večer s krásnou hudbou…

„Jako připomínku této pro akordeon významné události uspořádala Společnost českých akordeonistů Praze malý festival.“

„Kvalitativní laťku tito dva umělci nasadili velmi vysoko.“

„Nejprve se na program dostaly akordeonové adaptace skladeb barokních mistrů.“

Akordeon byl vynalezen v roce 1822 C. F. L. Buschmannem a 6. května 1829, tedy před 196 lety, byl ve Vídni patentován, čímž došlo k jeho „povýšení“ na úroveň koncertního hudebního nástroje. Tento den nyní slavíme jako Světový den akordeonu. V připomínce této pro akordeon významné události uspořádala Společnost českých akordeonistů Praze malý festival ze dvou koncertů. Ten první se konal 4. května v sále Uměleckoprůmyslového musea, druhý o den později 5. května v kostele Českobratrské církve evangelické v Korunní ulici. Přinášíme ohlédnutí za řečeným.

„První polovina se odehrála při standardním elektrickém osvětlení, jež v Markraběcím divadle vkusně supluje záři svíček.“

„Úplnou tmu si měli podle návodu interpretek posluchači navodit použitím černých masek.“ 

„Hráčky se v druhé části koncertu rozešly do prostoru divadla, a předvedly tak jeho jedinečné akustické možnosti.“

V sobotu 10. května pokračoval festival Musica Bayreuth dalším, tentokrát komorním koncertem. V provedení čtyřčlenného ženského souboru Marsyas Baroque Ensemble zazněly v Markraběcím divadle ukázky z komorní tvorby Johanna Sebastiana Bacha. Název koncertu Between Light & Dark vyjádřil nápad mladých interpretek Marsyas Baroque Ensemble, které posluchačům nabídly možnost vnímat Bachovy skladby jednak při osvětlení, jednak ve tmě. Aby se mohli plně soustředit pouze na sluchové vjemy, byly divákům před koncertem uvaděči rozdány černé „Schlafmasken“.

„Citácia Bacha bola do diela vsadená ako ten správny diel puzzle.“

„Do toho Ólafsson prechádzal klavírom ako po schodoch vytesaných na predtým neprechodnej skalnatej hore.“

„Obrovská variabilná a prispôsobivá dynamika z neho robila zbor s mnohými tvárami.“

Vo Viedenskom Musikvereine 3. mája odznel mimoriadny koncert Viedenských symfonikov. Klavírista Víkingur Ólafsson predstavil jedno z najnovších diel Johna Adamsa strhujúcim spôsobom, následne znela hudba Leonarda Bernsteina v dvoch rozdielnych podobách. Dirigent Lahav Shani sa ako chameleón dokázal prispôsobiť odlišným náladám a vyťažiť potrebné z oboch autorov.

„Klavírista Nicolas Namoradze, původem z Gruzie, studoval v Budapešti a následně v New Yorku.“

„Dirigent Zsolt Hamar se do interpretace svého krajana vložil celou vahou své osobnosti a vybičoval orchestr k maximálnímu výkonu.“

„Koncert Bély Bartóka je efektní a postavený na maďarské lidové muzikalitě.“

Symfonické cykly sezóny 2024/25 jsou v Moravské filharmonii minulostí. Závěrečný koncert v pátek 2. května v Redutě patřil domácímu orchestru spolu s šéfdirigentem Zsoltem Hamarem. U klavíru spolupracoval Nicolas Namoradze a provedl První klavírní koncert Johannesa Brahmse, druhou polovinu koncertu vyplnil Koncert pro orchestr Bély Bartóka.

„Úterní komorní koncert v rámci Pardubického hudebního jara mimo jiné vyzněl coby sešlost dobrých přátel.“ 

„Martin Hršel své vystoupení založil na lehkosti a oné těžko slovy postižitelné graciéznosti, kterou si může dovolit jen ten, kdo vládne vnitřním klidem a vyrovnaností.“ 

„Sledovat společnou interpretaci Markéty Čepické a Martina Hršela se podle očekávání stalo lahůdkou pro uši, ale i pro oči.“

Festival Pardubické hudební jaro v letošním 47. ročníku vyplňují především komorní koncerty. Příležitost sestavit si svůj vlastní sólový recitál dostal klavírista Martin Hršel, jenž se publiku představil v programu nazvaném Patetická v úterý 29. dubna v Gočárově galerii. Nakonec ale nevystoupil zcela sám, ve Dvořákově Sonatině jej doprovodila koncertní mistryně  pardubické Komorní filharmonie Markéta Čepická.