PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Dirigentský projev Jakuba Kydlíčka je velmi energický.“

„Dramaturgickým vrcholem se stalo provedení Braniborského koncertu č. 2 F dur Johanna Sebastiana Bacha.“

„Sólisté byli nadšení krásným prostředím sálu.“

Na sklonku prázdnin 29. srpna se v rámci spolupráce Hudebního festivalu J. C. F. Fischera s Karlovarským symfonickým orchestrem v Atriu Císařských lázních uskutečnil koncert, který nepochybně patřil k mimořádným hudebním událostem v kontextu celých Čech. Své umění nabídl i trumpetista světového renomé Reinhold Friedrich.

„Reymaier působí jako kněz a zároveň titulární varhaník ve vídeňském dómu sv. Štěpána, kde se velkou měrou podílel na podobě tamních monumentálních varhan.“ 

„Třívětá Sonáta h moll, op. 15 slepého varhaníka Josefa Labora, rodáka z českých Hořovic, byla nejpozoruhodnějším číslem programu.“

„Pro vlastní improvizaci Reymaier zvolil úryvek z Matoušova evangelia.“

Kněží i profesionálních varhaníků je celkem dost. Ovšem osobností, které jsou zároveň obojím, je jako šafránu. Konstantin Reymaier, který u sv. Jakuba při Mezinárodním varhanním festivalu Audite Organum hrál jak jinak než s bílým kolárkem v černé košili, do Prahy 29. srpna přivezl hudbu rakouských autorů, se kterými se u nás takřka nesetkáme. Nechyběla ani rozsáhlá improvizace na biblické téma. Jeho nekonvenční a anachronicky sestavený program trval i s přídavkem jednu hodinu a pozoruhodné bylo, že umělec hrál z tabletu s funkcí automatického obracení stran; s tímto se u varhaníků často nesetkáme.

„Varhany postavil Josef Silberbauer, znojemský varhanář, jehož nástroje slouží podnes.“

„Zahrál polský varhaník Filip Presseisen, nositel mnoha cen ze zahraničních soutěží.“

„Skladba naléhavá až expresivní, s táhlou kantilénou a dokonalá souhra s doprovodnými varhanami, to byl majestátní závěr koncertu.“

Celkem osmnáctery varhany v kostelích podél řeky Dyje, či z druhé strany hranice Thaya, postavil ve druhé polovině 18. století znojemský městský varhanář Josef Silberbauer. V sobotu 24. srpna byl zahájen již pátý ročník festivalu Silberbauerovo hudební Podyjí, který připomíná jeho osobnost na devíti koncertech a dokumentuje tak trvalou hodnotu jeho práce. První koncert se konal v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Vranově nad Dyjí a nástroj svým vystoupením prověřil polský varhaník Filip Presseisen. Doplňovala ho Katarzyna Czubek, polská specialistka na barokní zobcovou flétnu.

„Následovalo uvedení ohlášené skladby Bonrepos für Orgel, která nově vznikla přímo na objednávku festivalu a zazněla ve světové premiéře.“

„Jiří Vodička provedl posluchače všemi záludnostmi skladby s technickou brilancí a jistotou.“

„Zpěvná melodie houslí v doprovodu varhan byla příjemným zakončením koncertu i letošního ročníku festivalu.“

Letošní „půlkulatý“, patnáctý ročník mezinárodního festivalu Hudební léto Kuks se v sobotu 17. srpna dočkal svého finále. Stejně jako předchozí koncerty i tento závěrečný se konal v prostoru kostela Nejsvětější Trojice, který tvoří dominantu tamního barokního hospitálu. Protagonisty koncertu byli houslový virtuos, koncertní mistr České filharmonie a pedagog Jiří Vodička a švýcarský varhaník Dieter Hubov. Jedním z očekávaných momentů koncertu byla premiéra nově napsané skladby z pera švýcarského skladatele Frédérica Bolliho na téma šporkovské árie Bon repos.

 „Zvukem šetřila a v rámci koncertu nikde nezaznělo skutečné pleno celého nástroje.“

„Hrála s velkou chutí a obecenstvu připravila silný zážitek.“

„Laura Schlappa provedla i Vigilii Bohuslava Martinů.“

V rámci Mezinárodního varhanního festivalu u sv. Jakuba v Praze vystoupila na třetím koncertu 15. srpna německá sólistka Laura Schlappa. Dosud studuje varhanní hru na Hochschule für Musik und Theater v Mnichově u Martina Sandera, u nás dobře známého. Přes své mládí získala v posledních letech první cenu na mezinárodních varhanních soutěžích v severním Irsku, v Londýně, lucemburském Dudelange a v soutěži Petra Ebena v Opavě a třetí cenu v německém Korschenbroichu. Vystoupila na koncertech v Německu, Lucembursku, Polsku, Velké Británii, Slovensku a České republice.

„Je dobrou příležitostí zahrát si na zahraničních koncertech skladby místních skladatelů.“

„Jedním z hlavních cílů Martina Sandera je předat studentovi spoustu interpretačních nástrojů a prostředků, ale dát mu také svobodu, aby mohl rozvíjet svou vlastní muzikalitu.“

„Francouzským skladbám lépe porozumíte, když si je zahrajete na nástroje, pro které nebo na kterých byly původně složeny.“

Protagonistkou třetího koncertu pražského Mezinárodního varhanního festivalu Audite Organum je čtyřiadvacetiletá německá sólistka Laura Schlappa. Na čtvrtek 15. srpna přichystala Bachovu a Regerovu hudbu, francouzské autory a z českého hudebního odkazu jedinou existující varhanní skladbu Bohuslava Martinů. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje program, vrací se k opavské Mezinárodní soutěži Petra Ebena, kterou v roce 2022 vyhrála, a uvažuje nad jedinečností nástroje v bazilice sv. Jakuba, kde se festivalové koncerty odehrávají.

„Jan Novák je typ interpreta s absolutní tónovou čistotou, brilantní perlivá technika a samozřejmost, s jakou se pohybuje po hmatníku, jsou okouzlující.“

„Zvučný basbaryton Daniela Klánského zaplnil celý sál, kulatý soprán Karolíny Cingrošové zas pohladil po duši.“

„Je skvělé, jak se soubor dokáže naladit na frázování jednotlivých sólistů a citlivě podpořit a následovat jejich pojetí.“

Už posedmnácté byl v Kulturním domě Elektra zahájen oblíbený festival Svátky hudby v Luhačovicích. Úvodní koncert festivalu byl 29. července zároveň zahajovacím koncertem již 28. ročníku Akademie Václava Hudečka, na kterém tradičně vystupuje kromě dalších Hudečkových hostů především vítěz předchozího ročníku houslové akademie. Tentokrát jím byl osmnáctiletý houslista Jan Novák, čerstvý držitel druhé ceny a zároveň historicky nejmladší laureát naší největší mezinárodní interpretační soutěže Pražské Jaro…

„Mezinárodní varhanní festival u sv. Jakuba na Starém Městě zahájil Gabriele Agrimonti z Itálie.“

„Sólista je vyhlášeným improvizátorem s mnoha vítězstvími v mezinárodních soutěžích.“

„Agrimonti si pro varhany upravil ve svrchovaně virtuózní verzi tři části z Verdiho Requiem.“

Je obdivuhodné, že svatojakubský Mezinárodní varhanní festival se blíží bez výkyvů k magické třicítce. Přináší každoročně osm koncertů interpretů mezinárodní úrovně a dává příležitost i českým varhaníkům. Za dramaturgií festivalu stojí od počátku koncertní varhanice a varhanice svatojakubské baziliky Irena Chřibková. Pestrý výběr účinkujících z celého světa je její volbou a zárukou nejvyšší kvality. O festivalu lze hovořit jako o nejvýznamnějším cyklu varhanních koncertů nejen v Praze, ale v celé republice. Na prvním koncertě vystoupil mladý italský varhaník Gabriele Agrimonti.

„Jako by během obtížné skladby jen meditoval a vnitřně prožíval Lisztovu mysteriózní hudbu.“

„V samotném závěru se v jeho hře místy zračila únava, ale přesto se jednalo fenomenální výkon, který by patrně žádný kytarista nedokázal napodobit.“

„Umění není zahrát co nejtěžší skladbu, ale vystihnout maximum jejího významu“

Na Mezinárodním kytarovém festivalu Brno se odehrálo něco, co lze adekvátně vystihnout jen za použití superlativů. Peruánský kytarista Jorge Caballero je znám svou bezlimitní kytarovou technikou, pro kterou bývá řazen mezi nejvýraznější klasické kytaristy všech dob. Do Brna přijel už podruhé a jeho programu vévodila dvě kolosální díla: Sonáta pro klavír h moll Franze Liszta a Obrázky z výstavy Modesta Petroviče Musorgského. Obě pochopitelně zazněla v úpravě pro sólovou kytaru.

„Anne-Sophie Mutter, má bývalá mentorka, je velmi inspirativní umělkyní.“

„V Augsburgu sídlí Deutsche Mozart-Gesellschaft a nesmírně zajímavý je rodný dům Leopolda Mozarta.“

„Ve spolupráci s orchestrem FOK jsem vnímal citlivě českou tradici, její opravdovost a vitalitu.“

Linus Roth, německý houslový virtuos, dvojnásobný vítěz prestižní ceny Echo Klassik a držitel ocenění Pizzicato Supersonic Award, upozorňuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz nejen na historické muzeum v rodném domě Leopolda Mozarta v Augsburgu, ale i na Mezinárodní Weinbergovu společnost, kterou založil, stejně jako letní mezinárodní hudební festival Ibiza Concerts. Umělec letos debutoval v Praze u Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK a během setkání vyzdvihl i českou tradici tělesa. Je rovněž uměleckým ředitelem tradičního hudebního festivalu Schwäbischer Frühling, který každoročně navštěvují milovníci hudby nejen z Německa, ale i z okolních zemí.

„Koncert měl jasnou dramaturgickou linii, tvorbu jihoněmeckých skladatelů.“

„Mezi uvedenými skladateli nemohl chybět Johann Caspar Ferdinand Fischer, rodák z Krásna na Karlovarsku.“

„Muffatova Toccata Settima vytvořila gradační vrchol, který v závěru varhanních koncertů podvědomě očekáváme.“

První festivalová neděle českokrumlovského festivalu byla 14. července již tradičně věnována varhannímu matiné. Recitál Michaely Káčerkové, reprezentující současnou mladší generaci českých varhaníků, přilákal početné příznivce tohoto nástroje do kostela Božího Těla a Panny Marie Bolestné, který je součástí unikátního souboru trojklášteří, původně pocházejícího z poloviny 14. století.

„Protagonistou byl Lukáš Sommer, český kytarista, který vystoupil v newyorské Carnegie Hall.“

„Členové Aulos Tria náleží ke kvalifikovaným specialistům na poli stylově odpovídající interpretace staré hudby.“

„Program komorního souboru Praga Camerata s uměleckou vedoucí Lucií Sedlákovou Hůlovou volil adekvátní dramaturgii ryze české provenience.“

Druhá polovina 38. ročníku Festivalu komorní hudby Český Krumlov proběhla ve dnech 3. až 7. července převážně v duchu tradičních hodnot, které jeho dramaturgie respektuje, ctí a každoročně se k nim kreativně vrací.

„Prvního koncertu se zúčastnil i prezident republiky s chotí a pražský arcibiskup Jan Graubner.“

„Znamenitě navštívený koncert byl věnován pouze dvěma skladatelům – Johannu Sebastianu Bachovi a Césaru Franckovi.“

„Peninovo pojetí Francka není příliš romanticky rozevláté. Je spíš střízlivé, přitom zpěvné.“

Velký zájem a neobvykle vysoký počet pozorného obecenstva přivedl do pražské katedrály sv. Víta první koncert letního cyklu Svatováclavských varhanních večerů. Význam těchto pěti koncertů podtrhla ještě účast prezidenta republiky Petra Pavla s chotí a pražského arcibiskupa Jana Graubnera na prvním z nich. Poprvé při těchto koncertech byl kamerou snímán varhaník na kůru a obraz promítán na obrazovku dole. Je to pro publikum vítané vylepšení sledování koncertu, protože varhaník bývá většinou zcela neviditelný…

„Alexander Sitkovetsky přidal Johanna Sebastiana Bacha, snad jako vzpomínku na Yehudiho Menuhina.“

„Na počátku dramatické první věty se do naprostého ticha rozezněla teskná melodie klarinetu.“

„Hoboje a smyčce spolu s fagoty vnesly klid do rozlehlé, námi jen tušené, severské krajiny.“

Na čtvrtek 20. června i na den následující připravila Filharmonie Brno dvě významná díla českého a finského romantismu. Antonín Dvořák i Jean Sibelius čerpali z živé tradice svých zemí a jsou průkopníky, na jejichž základech vyrůstala evropská i světová kultura. Dvořákův Houslový koncert a moll, op. 53 je bez nadsázky vybroušeným drahokamem i prubířským kamenem každého dobrého houslisty. Jeho virtuosního partu se ujal v Moskvě narozený britský houslista Alexander Sitkovetsky. Sibeliova Symfonie č. 1 e moll zase přinesla mezinárodní věhlas severské hudbě a otevřela cestu dalším Sibeliovým symfoniím. Dirigent Michael Schønwandt dbá na jejich souhrnné provedení i s Filharmonií Brno.

„Zastoupení houslistů, jako Hélène Schmitt, Leonidas Kavakos, Isabelle Faust i Chouchane Siranossian, letošní rezidenční umělkyně, trochu evokovalo jejich ‚minisummit‘.“

„Dodnes s hlubokým dojetím vzpomíná na okamžik, kdy před necelými čtyřiceti lety poprvé vstoupil do kostela sv. Tomáše.“

„V závěrečné dny slavností se tak městem mísily příznivci hudby a sportu. Kromě nadšení, každý samozřejmě pro své oblíbence, měli někteří společné ještě jedno. Podsedák.“

Šedesát šest sborových kantát během deseti dní v podání třiceti sborů ze třinácti zemí, hold dvěma velikánům, kteří se doplňovali, byť je od sebe dělilo dvě stě let. Vystoupení desítek slavných i začínajících hudebníků, zbrusu nová Bachova opera, kterou ale Bach nesložil, či koncert pro klima. Tradiční červnové setkání interpretů a milovníků díla Johanna Sebastiana Bacha v Lipsku přineslo výborné výkony, zajímavé objevy, originální projekty i dojemná setkání.

„Se skladbami, které zkomponoval Bohuslav Martinů pro menší tělesa, si pardubičtí filharmonici dobře rozumějí.“ 

„Na Jiřím Bártovi by člověk marně hledal stopy únavy, i když jen pár dnů jej dělilo od letošního ročníku jeho kutnohorského festivalu.“

„Nestává se často, aby sólista před svým vystoupením vyprávěl posluchačům nějakou příhodu.“ 

Na závěr své 55. sezony přizvala Komorní filharmonie Pardubice jako sólistu violoncellistu Jiřího Bártu. Ten svým přednesem Koncertu C dur Josepha Haydna dokonale naplnil předem ohlášený název večera Brilantní cello. Další části programu, v němž zazněla díla Bohuslava Martinů a Antonína Dvořáka, byly věnovány Roku české hudby. Za zaznamenání stojí, jak skvěle dokáže Jiří Bárta komunikovat s publikem.

„Marek Kozák působil klidným a noblesním dojmem od první chvíle, kdy vkročil na pódium.“

„Když došlo na exponovaná místa v rychlém tempu nebo se složitým vedením hlasů, kde by se posluchač u méně zkušeného klavíristy nedivil zaváhání, Marek Kozák působil naopak spíše dojmem, že se může jaksepatří rozehrát.“

„Na Smetanově Litomyšli je Bachovu dílu pravidelně věnován prostor odpovídající významu tohoto geniálního skladatele.“

Dalším z festivalových zastavení Smetanovy Litomyšle byl v pondělí 17. června koncert Johann Sebastian Bach: Dobře temperovaný klavír II. v sále Smetanova domu. Z titulu koncertu bylo zřejmé, na co se tentokrát mohou posluchači těšit. A těšit se skutečně mohli, jelikož nastudování a provedení díla se opět, stejně jako v případě prvního dílu na loňském ročníku festivalu, ujal Marek Kozák.