„V úterý ve 20:15 poslouchejte Mahlerovu Devátou symfonii s Liborem Peškem a Českým národním symfonickým orchestrem.“

„Ve středu večer připomeneme, že od smrti vynikajícího dirigenta Claudia Abbada uplynulo deset let. Zazní nejprve Beethovenův Houslový koncert D dur s Isabelle Faust a pak mimořádný koncert z Lucernského festivalu.“

„Sobotní a nedělní Návštěva bude mírně netradiční, vybírat se bude z jubilantů Roku české hudby – a půjde o skladby jiných autorů, než jsou Smetana, Dvořák a Janáček.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 4. do 10. listopadu?

Pondělí začíná Beethovenovou Devátou, symfonií s Ódou na radost, kterou je dobré slyšet celou. Cesta k radosti přes tři instrumentální věty, temnou a bouřlivou první, energickou druhou, lyrickou třetí… A samotná čtvrtá věta je pozoruhodnou prokomponovanou kantátou pro čtyři sólisty a sbor – slavná melodie je tam jen několikrát, vyskytuje se ohromné množství variací, druhá část připomíná velké duchovní dílo. Ne náhodou vznikla v sousedství Missy solemnis a završila počet autorových symfonií na mystickém čísle devět. Téma ódy na radost provázelo skladatele celý život, poprvé na podobnou melodii složil píseň, potom také kratší kantátu pro klavír, sbor a orchestr – až nakonec našel definitní tvar v symfonii. V 8:34 můžete poslouchat jednu z nejslavnějších Karajanových nahrávek s Berlínskými filharmoniky z roku 1962. V 10:36 ji vystřídá jiná rozměrná symfonie, Brucknerova Romantická neboli Symfonie č. 4 Es dur, která je oslavou rakouské přírody – provedení slavným Chicagským symfonickým orchestrem s Georgem Soltim. Ve 12:59 se rozezní Sawallishova nahrávka Dvořákova oratoria Stabat Mater s Českou filharmonií, Pražským filharmonickým sborem i Gabrielou Beňačkovou a Peterem Dvorským. Je to první Dvořákovo opravdu velké dílo na text, který byl zhudebněn mnohokrát. Večer jsou pak na řadě silné váhy hudby 20. století: Arvo Pärt a jeho Tabula rasa, Philip Glass, Pierre Boulez, Jan Novák, Pavel Haas a nakonec Krzystof Penderecki a jeho houslový koncert.

V úterý v 9:08 přednese Ivo Kahánek Dvořákův klavírní koncert za doprovodu Bamberských symfoniků pod taktovkou Jakuba Hrůši. Introvertní a raný Klavírní koncert g moll zazní na své nejnovější nahrávce. Ve 12:16 je na programu Stravinského Pták ohnivák, jedinečná impresionistická partitura, s Leonardem Bernsteinem a Izraelskou filharmonií. Ve 20:15 poslouchejte Mahlerovu Devátou symfonii s Liborem Peškem a Českým národním symfonickým orchestrem – celý komplet natočil významný český dirigent v závěru své umělecké dráhy a dal si na něm záležet. Devátá symfonie končí dlouhým, působivým Adagiem, které evokuje bolestné loučení i smíření. 

Ve středu večer od 20:00 poslouchejte nejprve nedávného hosta festivalu Rudolfa Firkušného Andráse Schiffa v poslední trojici Beethovenových sonát. Schiff natočil sonáty kompletně a poslední trojice zaujímá výjimečné místo – všechny vznikly v době práce na Misse solemnis, kdy se skladatel po přerušení zaviněném nemocí po dokončení Creda potřeboval znovu dostat do kondice: jemně lyrická op. 109 E dur, s dvojitou fugou op. 110 As dur a kompozičně naprosto osvobozená od všech tradic c moll, op. 111. Po sonátách připomeneme, že od smrti vynikajícího dirigenta Claudia Abbada uplynulo deset let. Zazní nejprve Beethovenův Houslový koncert D dur s Isabelle Faust a pak mimořádný koncert z Lucernského festivalu, kde bylo na programu Debussyho Moře a Mahlerova Druhá symfonie. Lucernský festivalový orchestr tehdy tvořili nejlepší světoví hráči jako Sabine Meyer, členové Hagenova kvarteta nebo Natalia Gutman.

Ve čtvrtek v 10:21 přednese Igor Ardašev jednovětou Sonátu h moll Franze Liszta, velkolepé dílo skladatele, půlhodinová přehlídka romantického výrazu a techniky. Ve 12:10 přednese výrazná osobnost klavírní pedagogiky František Rauch jiné ikonické dílo klavírního romantismu: Schumannův Karneval. A ve 12:58 interpretuje Mstislav Rostropovič Bachovu violoncellovou suitu č. 3 C dur a ve 21:04 se Rostropovič představí jako dirigent, když doprovodí Marthu Argerich v Chopinově Klavírním koncertu č. 2 f moll.

V pátek v 8:01 přednese Svjatoslav Richter Etudy-Obrazy Sergeje Rachmaninova, je to slavné a vzorové provedení s velkým zvukem, výrazem, technikou… Ve 14:17 zazní v provedení Alfreda Brendela jeden z vrcholných klavírních koncertů Wolfganga Amadea Mozarta, jeden ze dvou v mollové tónině, č. 24 c moll. Zaujme nezvykle smutnou pomalou větou a variační větou třetí, taktéž velkým symfonickým zvukem. Doprovázet bude orchestr Akademie sv. Martina v polích. A večer po osmé opět hudba 20. století: Husa, Ligeti, Copland, Schnittke, Britten.

Sobotní a nedělní Návštěva bude mírně netradiční, vybírat se bude z jubilantů Roku české hudby a půjde o skladby jiných autorů, než jsou Smetana, Dvořák či Janáček. Dojde na Františka Antonína Míču, Viléma Blodka, Oskara Nedbala, Ervína Schulhoffa, Leopolda Zvonaře, Rafaela Kubelíka, Josefa Bohuslava Foerstera, Bohuslava Matěje Černohorského, Jana Dismase Zelenku, Silvii Bodorovou, Dalibora C. Vačkáře a další. 

V sobotu ve 14:53 začíná Symfonie č. 3 Antona Brucknera, kterou bude řídit zajímavá osobnost dnešního dirigentského světa Francois Xavier Roth. V neděli v operním čase od šestnácti hodin zazní hned dvě zpracování námětu pověsti o Šárce. Nejprve raná opera Leoše Janáčka s Evou Urbanovou v titulní roli a pak vrcholná opera Zdeňka Fibicha se stejným názvem. Pro svou vášnivost byla Šárka neobyčejně atraktivním námětem 19. století, nejen pro Smetanu a další hudebníky, ale i pro básníky, jako byli Zeyer nebo Vrchlický.

Foto: archiv Klasiky+, Festival de Torroella de Montgrí, Benjamin Ealovega, Wikipedie / a.n. / volné dílo