PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„V úterý ve 20:15 poslouchejte Mahlerovu Devátou symfonii s Liborem Peškem a Českým národním symfonickým orchestrem.“

„Ve středu večer připomeneme, že od smrti vynikajícího dirigenta Claudia Abbada uplynulo deset let. Zazní nejprve Beethovenův Houslový koncert D dur s Isabelle Faust a pak mimořádný koncert z Lucernského festivalu.“

„Sobotní a nedělní Návštěva bude mírně netradiční, vybírat se bude z jubilantů Roku české hudby – a půjde o skladby jiných autorů, než jsou Smetana, Dvořák a Janáček.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 4. do 10. listopadu?

„Pred 75 rokmi sa v Bratislave začala písať história slovenského národného symfonického orchestra.“

„Klavirista Jan Lisiecki potvrdil svoju povesť renomovaného a svetovo uznávaného interpreta.“

„Tak nápadito ako Ľubica Čekovská nedokáže na Slovensku pre orchester písať nikto.“

Slávnostné koncerty v dňoch 24. a 25. októbra otvorili v bratislavskej Redute nielen ďalšiu koncertnú sezónu Slovenskej filharmónie, ale dôstojným spôsobom si tiež pripomenuli 75. výročie založenia nášho národného symfonického orchestra. 27. októbra 1949, na koncerte pod taktovkou Ľudovíta Rajtera, sa totiž v budove Slovenského národného divadla začala písať história profesionálneho domáceho orchestrálneho telesa ako národnej koncertno-symfonickej inštitúcie. Októbrové iniciačné abonentné koncerty Slovenskej filharmónie sa konali pod taktovkou šéfdirigenta Daniela Raiskina, ako sólista spolúčinkoval hviezdny kanadsko-poľský klavirista Jan Lisiecki…

„V úterý si poslechněte Chopinův Klavírní koncert č. 2 f moll s legendární klavíristkou Marthou Argerich.“

„Po osmé hodině večer ve středu následuje blok věnovaný dirigentům mladší a střední generace, Andris Nelsons nebo Yannick Nézet-Seguin…“

„Štěpán Ježek vyučuje housle a komorní hru a předává zkušenosti; do víkendové návštěvy vybral několik nahrávek Hagenova kvarteta.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 14. do 20. října?

„V úterý ve 20:12 si nenechte ujít nejrozsáhlejší Symfonii č. 8 c moll Antona Brucknera z nové nahrávky Andrise Nelsonse.“

„V pátek v 14:32 začíná Beethovenova ‚Eroica‘ s Herbertem von Karajanem z jeho prvního kompletu s Berlínskými filharmoniky z počátku 60. let.“

„Víkendová dopoledne budou na prahu léta patřit populárním kusům české hudby pod názvem České písně a tance.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 1. do 7. července?

„Často se v ranějších skladbách příliš zdůrazňoval Dvořákův vliv, jako kdyby byl významnější než to, co přinesly osobitého, sukovského – a toho je požehnaně.“

„Suk byl po premiéře Epilogu až exaltovaně vyzdvihován jako umělecký filozof, který pronikl k nejvyšším duchovním tajům, jeho kompoziční technika byla označována za vrcholnou, k jaké lze dospět.“

„Staroslovanský kolorit a pohádkovost Zeyerovy legendy Pod jabloní Suka inspirovaly k hudbě natolik kouzelné, že by se měla na koncertní pódia také určitě vrátit.“

První díl nového SeriáluPlus, věnovaného v Roce české hudby 2024 odkazu skladatele Josefa Suka, si všímá paradoxu v přijímání jeho tvorby. Kompozice, díky kterým je přiřazován k největším českým skladatelům, tedy ke Smetanovi, Dvořákovi, Janáčkovi a Martinů, jsou současně skladbami opomíjenými, málo hranými. Jde hlavně o proslulou symfonickou tetralogii a v ní zejména o Epilog. Nepoměr s popularitou Písně lásky je až zarážející. 

„Jako posluchač jsem samozřejmě začínal Dvořákem a Smetanou, což se mi postupně rozrostlo do té míry, že v současné době fandím v klasice téměř všemu a stejně tak i v jazzu.“

„I když jsem měl klasiku rád, jako hráč jsem se věnoval převážně big bandovému hraní. Jednou mě ale oslovili z Pražského komorního orchestru bez dirigenta, abych s nimi jel do Španělska.“

„Trumpeta je nevyzpytatelný nástroj, u něhož ti to jeden hraje a druhý den začínáš znovu.“

Legendární trumpetista Zdeněk Zahálka je přírodní úkaz. Na trubku začal hrát už před sedmdesáti šesti lety a během svého dlouhého muzikantského života prošel, ať už jako hráč kmenový či hostující, všemi tuzemskými profesionálními big bandy a rovněž Pražským komorním orchestrem bez dirigenta. Desítky let také zasvětil pedagogické práci. Na Konzervatoři Jaroslava Ježka učil až do svých osmdesáti šesti let a patřil zde k nejlepším pedagogům,…

„Má vlast byla imaginativní, lyrická a roztančená, vyprecizovaná do ryze hudebních obrazů, které jako by doprovázely tušenou a možnou „operní“ vizualizaci.“

„Pouštěl se místy do výrazně rychlejších, až hraničních temp. Na druhou stranu však inicioval a vyžadoval neméně osobitá zpomalení, vroucná a šťastná, s velkou emocionální intenzitou.“

„Charakteristické jsou ale naopak i jeho doširoka a do výšky rozpažené ruce v okamžicích vyjadřujících v hudbě štěstí. Našel jich u Smetany ten večer hodně.“

Velký okamžik pro Tomáše Hanuse a pro orchestr Velšské národní opery, kterému už sedmým rokem šéfuje – zahájení festivalu Pražské jaro. Páteční koncert v Obecním domě dal jasně najevo, že Smetanova Má vlast se dá každým rokem hrát a poslouchat trochu jinak, v tomto případě dokonce dost jinak. Málokterý dirigent má na toto mimořádné dílo tak jasný a nekompromisně osobní názor. Tomáš Hanus cítí cyklus šesti symfonických básní kontrastně, barvitě, až operně, ale zároveň upřímně vroucně. Dal mu nevídanou energii, svěžest a napínavost, náboj, který odstranil patos ve prospěch radostnosti – ne nepodobné té z Prodané nevěsty.

„Experimentováním a usilovným snažením začal Josef Horák postupně odhalovat dosud nevyužité schopnosti nástroje. Zjistil, že jich není málo.“

„Barevnost tónu se stala předmětem jeho celoživotního, nikdy neutuchajícího, až vášnivého hledačství.“

„Tak započalo nové, více jak tři a půl desítky let trvající období činnosti Due Boemi, kdy jak koncertně, tak po určitou dobu i pedagogicky působili současně na dvou místech, více než 500 km od sebe vzdálených a železnou oponou vzájemně oddělených.“

Na 24. března 2023 připadá nedožité 92. výročí narození Josefa Horáka, objevitele a neúnavného propagátora nových možností basklarinetu. Ve stejném roce si rovněž připomínáme 60 let od založení souboru Due Boemi di Praga: Dua Josef Horák (basklarinet), Emma Kovárnová (klavír), které celých 42 let systematicky propagovalo sólovou, komorní a koncertantní roli tohoto nástroje jak na domácí scéně, tak i ve světě…

„V českých katalozích neexistuje tak osobitá a především strhující nahrávka Mozartovy Haffnerovy symfonie, jak ji dával tehdy Libor Pešek.“

„Naštěstí existovala firma Panton, která se v oblasti klasiky věnovala novodobé české tvorbě i dalším aktuálním počinům a doplňovala tak konzervativnější produkci Supraphonu.“

„Deska, na níž se Pešek poprvé prezentuje coby první šéfdirigent Východočeského státního komorního orchestru.“

Na konci roku 2022, ve kterém se ve věku 89 let uzavřel život dirigenta Libora Peška, se ohlížíme za jeho odkazem. Figurují v něm četné nahrávky, dostupné dnes na CD. Vybíráme však dlouhohrající LP desku, ze které se skladby od Mozarta a Šostakoviče, nahrané Peškem na počátku sedmdesátých let v Pardubicích, objevily později na CD jen odděleně na různých nosičích.

„Myslel jsem, že natočím film o slavném houslistovi a zajímavém člověku, ale ve výsledku je především poctou manželství, říká režisér Patrik B. Ulrich.“

„Televizní štáb vyrazil s Hudečkem do míst jeho dětství a raného mládí; pracoval také s archivními záběry.“

„Použije-li v dokumentu někdo takzvaně velká slova, je to houslistova žena Eva; jako herečka se ale na kameru umí vyhnout patosu.“

Na kalendáři byl pátek, 23. září 2022, když do posledního místa zaplněný velký sál Nové scény Národního divadla v Praze vstal a – pro tentokrát nikoli v duchu módního návyku, ale opravdu srdečně – zahrnul ovacemi zbrusu nový televizní dokument režiséra Patrika B. Ulricha. Pod názvem „Múzy Václava Hudečka“ nejenže mapuje sedm dekád života, ale i neuvěřitelných pětapadesát let na pódiích čelného českého virtuosa.