„Je dobrou příležitostí zahrát si na zahraničních koncertech skladby místních skladatelů.“

„Jedním z hlavních cílů Martina Sandera je předat studentovi spoustu interpretačních nástrojů a prostředků, ale dát mu také svobodu, aby mohl rozvíjet svou vlastní muzikalitu.“

„Francouzským skladbám lépe porozumíte, když si je zahrajete na nástroje, pro které nebo na kterých byly původně složeny.“

Protagonistkou třetího koncertu pražského Mezinárodního varhanního festivalu Audite Organum je čtyřiadvacetiletá německá sólistka Laura Schlappa. Na čtvrtek 15. srpna přichystala Bachovu a Regerovu hudbu, francouzské autory a z českého hudebního odkazu jedinou existující varhanní skladbu Bohuslava Martinů. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje program, vrací se k opavské Mezinárodní soutěži Petra Ebena, kterou v roce 2022 vyhrála, a uvažuje nad jedinečností nástroje v bazilice sv. Jakuba, kde se festivalové koncerty odehrávají. 

Jste v Praze poprvé jako varhanice?

Ano, jde o můj první varhanní koncert v Praze. A nemohla jsem si přát pro takový okamžik lepší varhany, než jsou ty v bazilice svatého Jakuba. V Praze jsem vlastně vůbec poprvé.

Ovlivnila vás před dvěma roky soutěž v Opavě, nesoucí jméno Petra Ebena? Hrajete víc jeho hudbu? 

Soutěže vás vždycky ovlivní. Měla jsem během soutěžních kol možnost hrát v Opavě a okolí na různé nástroje, dostala jsem zpětnou vazbu od porotců a poznala další varhaníky z celého světa. Před soutěží jsem slyšela jen pár skladeb Petra Ebena. Zdálo se mi, že znějí zajímavě – z hlediska harmonie a rytmu. Ráda jsem proto i něco od něj do soutěže připravila. A po soutěži jsem se naučila i něco dalšího, včetně toho, že jsem si zkompletovala jeho soutěžní cyklus Laudes.

Jaký byl tedy váš repertoár pro tuto soutěž?

V prvním a druhém kole si účastníci mohli vybrat mezi množstvím kusů. Skončila jsem u směsice z děl Petra Ebena, Johanna Frobergera, Josefa Segera a věčného favorita Johanna Sebastiana Bacha. Ve finálovém kole jsem pak zahrála věty z Laudes od Petra Ebena a ze Symfonie č. 6 od Charlese-Marii Widora. 

A Vigilii od Bohuslava Martinů, kterou jste teď zařadila do pražského programu, jste tam měla připravenu také? 

Vigilie od Bohuslava Martinů tehdy v mém programu nebyla. Myslím, že je dobrou příležitostí zahrát si na zahraničních koncertech skladby místních skladatelů. Sama poznávám něco nového a líbí se to i místnímu publiku. 

Hrajete původní fragment, nebo dokončenou verzi? 

Novou dokončenou verzi od Bedřicha Janáčka. 

Co je hlavním cílem vašeho mnichovského pedagoga Martina Sandera jako učitele? 

Martin Sander je vynikající učitel. Jedním z jeho hlavních cílů je předat studentovi spoustu interpretačních nástrojů a prostředků, ale dát mu také svobodu, aby mohl rozvíjet svou vlastní muzikalitu. 

Pocházíte ze severního Německa. Jak se žije v bavorském Mnichově?

Mnichov je skvělý. Jako mladá studentka mám spoustu příležitostí navštěvovat klasické koncerty a opery. A vzhledem k tomu, že je ve městě také mnoho kostelů, existuje i řada koncertních cyklů s mnoha skvělými varhaníky z celého světa.

Máte blízký vztah k Francii, k francouzské hudbě?

Mám moc ráda hudbu, ale k Francii nemám žádný další vztah. Několikrát jsem byla v Paříži na mistrovských kurzech a na varhanních exkurzích. Moc mě bavilo hrát na tamní krásné varhany. Některým francouzským skladbám lépe porozumíte, když si je zahrajete na nástroje, pro které nebo na kterých byly původně složeny. Můžete slyšet, proč skladatel učinil nějaká konkrétní rozhodnutí, například v registraci nebo artikulaci. 

Mohla byste krátce říci pár slov o Jeanne Demessieux a Jehanu Alainovi? A o Bachovi a Regerovi, kteří mají jako Němci souvislost s vašimi kořeny?

Začínám Preludiem a fugou D dur od Bacha. Se svými vzestupnými pasážemi je skvělým vstupem do koncertu. Potom jsem se rozhodla pro změnu, nehraju oznámených Šest etud od Jeanne Demessieuxe, ale Chorální improvizace na Victimae paschali od Charlese Tournemirea. Byl skvělým improvizátorem a jeho varhanní díla jsou hluboce ovlivněna jeho vírou. V roce 1930 nahrál v bazilice svaté Klotyldy v Paříži pět improvizací. Nahrávka se dostala k jeho žákovi Maurici Duruflému, který je zapsal. Jsem ráda, že je mohu hrát z not. A zajímavá je v programu určitě i Deuxième Fantaisie od Jehana Alaina. Odráží jeho fascinaci hudbou jiných kultur. Navštívil Koloniální výstavu v Paříži, kde se mimo jiné seznámil se severoafrickou kulturou. A své dojmy do této fantazie zakomponoval. Jsou slyšet zejména v harmoniích, melodiích a ve zdobení. 

Varhany ve sv. Jakuba na Starém Městě pražském jsou největšími v českých zemích. Jsou pro vás podobné informace důležité a zajímavé? Vedou vás jako interpreta?

Takové informace jsou zajímavé, ale nejsou pro mě příliš důležité. Koncertovala jsem na krásných malých i na silných velkých nástrojích. Mám ráda každé varhany, protože každé jsou zcela jedinečné. I díky tomu jsou koncertní cesty velmi zajímavé, protože pokaždé objevíte něco nového. 

Tyto varhany jsou vhodné v podstatě pro všechnu hudbu od baroka přes romantickou po moderní hudbu. Je to inspirující? 

Poskytuje vám to svobodu výběru barvitého programu. Nemusíte se soustřeďovat jen na jednu éru. Myslím, že se právě tohle líbí i divákům.

Hrajete během bohoslužeb pravidelně v nějakém kostele? 

Ne, nemám místo církevního hudebníka. Ale občas zaskakuji za jiné varhaníky. 

Vystudovala jste i klavír. Stále na něj hrajete?

Stále hraju na klavír, ale mým hlavním zaměřením jsou a budou varhany.

Je pro vás něco v rozvrhu těchto měsíců zcela výjimečným?

Právě pražský koncert je teď rozhodně vrcholem mého kalendáře a moc se na něj těším. 

…………….. 

Laura Schlappa, absolventka hannoverské univerzity pocházející z Cuxhavenu, studuje v současné době ve třídě Martina Sandera na Hochschule für Musik und Theater München. Hudební impulsy získala také od Oliviera Latryho, Thierryho Escaicha, Bena van Oostena, Hanse-Oly Ericssona, Bine Bryndorfa, Martina Schmedinga, Wolfganga Zerera, Lorenza Ghielmiho a Kay Johannsen. V roce 2018 obdržela první cenu v soutěži Jugend Musiziert v Německu a na Mezinárodní varhanní soutěži Severního Irska v kategorii středně pokročilých. Následovaly první ceny na Londýnské varhanní soutěži v roce 2019 a Mezinárodní varhanní soutěž Severního Irska v kategorii starších v roce 2020, první cena a Cena veřejnosti na 8. ročníku Concours International d’Orgue Dudelange v Lucembursku v roce 2021, třetí cena na Mezinárodní varhanní soutěži Korschenbroich v Německu a první cena na 21. mezinárodní soutěži Petra Ebena v Opavě v roce 2022. Loni to byly první cena na soutěži Kulturkreis Gasteig Music Prize v Mnichově a třetí cena spolu se zvláštní cenou na IX. mezinárodní soutěži Mikalojuse Konstantinase Čiurlionise ve Vilniusu. Za své výkony byla oceněna nadací Hans und Eugenia Jütting Stiftung a získala stipendium od nadace Cusanuswerk. Koncertovala už na mnoha varhanách od Westminster Abbey, St. Paul’s Cathedral a Southwark Cathedral v Londýně přes St. Anne’s Cathedral v Belfastu, katedrálu sv. Bava v Gentu, Stiftskirche ve Stuttgartu, kostel St.Marien v Lübecku a katedrály v Salcburku a v Mnichově po koncertní sály Philharmonie v Essenu, ORF Radiokulturhaus ve Vídni a NOSPR v Katovicích.

Foto: Nina Duderstadt - Ringfoto Schattke