„Varhany postavil Josef Silberbauer, znojemský varhanář, jehož nástroje slouží podnes.“

„Zahrál polský varhaník Filip Presseisen, nositel mnoha cen ze zahraničních soutěží.“

„Skladba naléhavá až expresivní, s táhlou kantilénou a dokonalá souhra s doprovodnými varhanami, to byl majestátní závěr koncertu.“

Celkem osmnáctery varhany v kostelích podél řeky Dyje, či z druhé strany hranice Thaya, postavil ve druhé polovině 18. století znojemský městský varhanář Josef Silberbauer. V sobotu 24. srpna byl zahájen již pátý ročník festivalu Silberbauerovo hudební Podyjí, který připomíná jeho osobnost na devíti koncertech a dokumentuje tak trvalou hodnotu jeho práce. První koncert se konal v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Vranově nad Dyjí a nástroj svým vystoupením prověřil polský varhaník Filip Presseisen. Doplňovala ho Katarzyna Czubek, polská specialistka na barokní zobcovou flétnu.

Pod názvem Polská inspirace se v sobotu konal koncert, který přilákal místní osobnosti i milovníky umění. Kostel Nanebevzetí Panny Marie je v centru Vranova a po třicetileté válce, kdy byl vydrancován a zbořen Švédy, byl vybudován znovu v barokním slohu. Varhany postavil Josef Silberbauer, znojemský varhanář, jehož nástroje slouží podnes, a jejich odolnost prověřil koncert, který zahajoval festival Silberbauerovo hudební Podyjí. „Festival organizuje spolek Opus Organum, který realizuje mezinárodní spolupráci v oblasti varhanní umělecké činnosti. Podporuje mladé talentované děti a poskytuje jim možnosti koncertního vystupování. Má též charitativní cíl, neboť hledá finanční prostředky na opravy varhan především Josefa Silberbauera. Festival má tedy nejen zprostředkovat krásnou varhanní hudbu v místech, kde tyto varhany byly postaveny, ale také upozornit na jejich existenci a i na potřebu jejich udržování a restaurování,“ konstatovala ředitelka festivalu Kateřina Málková, která je sama aktivní varhanicí a pochází z regionu Podyjí. 

Koncert zahájily nezbytné formality z úst místních osobností a pak se již rozezněl starý barokní nástroj a zněly skladby mistrů doby minulé. Nejprve to byla Toccata prima z Apparatus musico-organisticus Georga Muffata a polský varhaník Filip Presseisen, nositel mnoha cen ze zahraničních soutěží, překvapil, jak dokázal starý nástroj přimět k velebnému a hutnému zvuku. Z programu vyplynulo, že hráč je též docentem na institutu církevní hudby v Krakově a expertem v oblasti památkové péče o varhany pro ministerstvo kultury. Prověření nástroje bylo v tomto případě v těch nejlepších rukou… V další skladbě Giovanniho Battisty Coccioly Veni dilecte mi z Tabulatury Braunsbergenses-Olivenses se k varhanám přidala Katarzyna Czubek na zobcovou flétnu a zaujala plným a znělým tónem. Dokonalá souhra obou nástrojů potěšila publikum. Následovalo Intermezzo, kdy varhaník improvizoval na vlastní téma. Allemande, BWV 1013 Johanna Sebastiana Bacha byla výzvou pro flétnu. Přesvědčila vyrovnaným tónem i v častých intervalových skocích při zachování pevně plynoucího rytmu.

Odlehčeněji působila skladba Johanna Ludwiga Krebse s názvem Varhanní imitace slavíka, WV 424. Závažná naopak byla Sonáta d moll, HWV 367a pro zobcovou flétnu a basso continuo Georga Friedricha Händela. Sedmivětá skladba s větami Largo – Vivace – Furioso – Adagio – Alla breve – Andante – A tempo di menuet se nesla do prostoru se sametovým témbrem. Varhaník doprovázel citlivě a docílil vyváženého dialogu obou nástrojů. Při svižných částech se však začal ozývat podivný vrzavý zvuk, který upozornil na skutečnost, že se jedná o vskutku starý nástroj, se kterým je potřeba zacházet s úctou. Podobný hluk se ozýval při další skladbě Johanna Caspara Kerlla s názvem Capriccio Sopra il Cucu, což varhaníka nijak nevyvedlo z míry. Přizpůsobil však následné Intermezzo, ve kterém improvizoval v pastorálním duchu vylehčeně.

Flétnistka Katarzyna Czubek dostala také prostor k sólové improvizaci, a to v dalším Intermezzu, ve kterém hladila něžnými tóny v umně legatovém projevu. Závěrečnou se stala skladba Quanti Mercenarii ze Selva de varii passaggi od skladatele Francesca Rognoniho. Skladba naléhavá až expresivní, s táhlou kantilénou a dokonalá souhra s doprovodnými varhanami, to byl majestátní závěr koncertu. Oba umělci se dočkali nadšených ovací.

Za všechny posluchače pak umělcům děkovala starší, důstojně a elegantně vyhlížející paní, která se netajila dojetím: „Vita brevis, ars longa, život je krátký, umění dlouhé, a interpretované skladby mistrů z 16.,17. a 18. století jsou důkazem, že krásné umění přežije. Díky mladým interpretům, kterým přeji šťastnou ruku při výběru skladeb, neboť v jejich uměleckém podání jsou opravdovými skvosty. Paní magistře Málkové přeji mnoho sil při tlačení káry starostí s tímto festivalem, jehož tažení potrvá až do října. Přeji mnoho sil i při sestavování programu na příští rok, na který se už všichni těšíme.“ Posléze vyšlo najevo, že šlo o MUDr. Alenu Hornou, žijící ve Vranově nad Dyjí, která se stala zdejší mecenáškou a podporovatelkou umění. Věnuje se, spolu se svým manželem-výtvarníkem, zejména restaurování sakrálních památek. 

„Za největší počin považuju, že se mi podařilo zachránit oltář z dílny Adolfa Loose, který byl demontován a uložen v nedůstojných podmínkách v hangáru v Nové Říši, v klášteře. Investovala jsem do něj všechnu finanční odměnu, kterou jsem dostávala jako tehdejší místostarostka, peníze jsem posílala do kamenické dílny, kde oltář nádherně zrestaurovali. Je to chlouba Vranova a je umístěn v místní rotundě,“ sdělila s mladickým nadšením vitální seniorka. 

Koncert se tak stal také příležitostí k setkání tamních uměnímilovných občanů, kteří jsou hrdí na svoje malé město a na jeho slavnou historii. Touto akcí začal maraton dalších koncertních setkání u starých varhan. A v programu festivalu nechybí ani příležitost pro nejmladší generaci.

„Tradiční koncert s názvem ‚Děti a hudba‘ se uskuteční již počtvrté a jeho cílem je představit a podpořit mladé nadané hudebníky z českých a rakouských ZUŠ a nabídnout jim možnost prezentovat svůj talent před posluchači mezinárodního festivalu. Svou účast přislíbili žáci ZUŠ Mikulov, Pohořelice, Hrušovany nad Jevišovkou, Veselá škola Praha 1 a studenti z rakouské hudební školy Alberta Reitera z Waidhofenu an der Thaya. Koncert se koná 11. října od osmnácti hodin v kostele Nejsvětější Trojice v Drnholci,“ připomněla všem ředitelka festivalu Kateřina Málková. A neopomněla pozvat ani na závěrečný koncert, který se uskuteční v neděli 13. října v šestnáct hodin v kostele sv. Mikuláše v rakouském městě Röschitz. Bude na něm sama účinkovat a spolu s ní vystoupí pražské dechové kvinteto Belfiato Quintet. Na objednávku festivalu budou v rámci odpoledne ve světových premiérách uvedeny také nejnovější kompozice současných skladatelů Lukáše Sommera a Roberta Fuchse.

Festival Sieberbauerovo hudební Podyjí má tedy nakročeno zeširoka a návštěvníky jistě potěší i dalšími koncerty, které v regionu uspořádá.

Foto: Sieberbauerovo hudební Podyjí