PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Do Prahy přijíždí poprvé jako interpret, aby v bazilice sv. Jakuba prozkoumal možnosti tamních dvojích výrazně odlišných varhan. Americký varhaník Jens Korndörfer pro svůj český debut na festivalu Audite Organum, který se uskuteční 20. srpna, zvolil program propojující Bacha s Muffatem, britským autorem Thalben-Ballem a francouzským skladatelem Duruflém. Umělec v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz mimo jiné připomíná, že varhany nejsou nástrojem určeným úzkému okruhu znalců, ale fascinujícím světem barev a možností, který má co nabídnout i mladému publiku.

„Varhany postavil Josef Silberbauer, znojemský varhanář, jehož nástroje slouží podnes.“

„Zahrál polský varhaník Filip Presseisen, nositel mnoha cen ze zahraničních soutěží.“

„Skladba naléhavá až expresivní, s táhlou kantilénou a dokonalá souhra s doprovodnými varhanami, to byl majestátní závěr koncertu.“

Celkem osmnáctery varhany v kostelích podél řeky Dyje, či z druhé strany hranice Thaya, postavil ve druhé polovině 18. století znojemský městský varhanář Josef Silberbauer. V sobotu 24. srpna byl zahájen již pátý ročník festivalu Silberbauerovo hudební Podyjí, který připomíná jeho osobnost na devíti koncertech a dokumentuje tak trvalou hodnotu jeho práce. První koncert se konal v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Vranově nad Dyjí a nástroj svým vystoupením prověřil polský varhaník Filip Presseisen. Doplňovala ho Katarzyna Czubek, polská specialistka na barokní zobcovou flétnu.

„Koncert měl jasnou dramaturgickou linii, tvorbu jihoněmeckých skladatelů.“

„Mezi uvedenými skladateli nemohl chybět Johann Caspar Ferdinand Fischer, rodák z Krásna na Karlovarsku.“

„Muffatova Toccata Settima vytvořila gradační vrchol, který v závěru varhanních koncertů podvědomě očekáváme.“

První festivalová neděle českokrumlovského festivalu byla 14. července již tradičně věnována varhannímu matiné. Recitál Michaely Káčerkové, reprezentující současnou mladší generaci českých varhaníků, přilákal početné příznivce tohoto nástroje do kostela Božího Těla a Panny Marie Bolestné, který je součástí unikátního souboru trojklášteří, původně pocházejícího z poloviny 14. století.

„‚Při působení v Essenu jsem měl vlastní barokní soubor a i nyní, když mi to kalendář dovolí, na housle rád hraji sólově,‘ podotkl Netopil.“

„Barbara Maria Willi přišla s průvodním slovem, jímž přiblížila atmosféru 17. století, jeho hravost a hledání kombinací výrazů a stylů.“

„Efektní árii podala sopranistka Markéta Klaudová se sladkým témbrem, emotivními afekty a především brilantními koloraturami.“

Festival Concentus Moraviae je v plném proudu a jako každým rokem si i letos jeden koncert, jemuž poskytl svou záštitu, vybral hejtman Jihomoravského kraje. Ve středu 12. června to byly Valtice, které hostily projekt Metamorfózy baroka v zámecké jízdárně; vystoupil barokní soubor Collegium Colloredo, sopranistka Markéta Klaudová a Tomáš Netopil. Ten nikoli jako dirigent, ale jako houslista. A navíc hrál na housle barokní.

„Registrační změny a citlivý výběr jednotlivých zvukových barev nástroje potvrzuje Laubeho mistrovství a nevšední zvukovou představivost.“

„Na závěr koncertu zařadil efektní Finale, závěrečnou část cyklu Nedělní hudba skladatele Petra Ebena.“

„Nathan Laube přistupoval k interpretovaným dílům s velikou pokorou a bez prvoplánové okázalosti, čímž dostál pověsti umělce nejvyššího renomé.“

V neděli 8. října se konal předposlední koncert třetího ročníku festivalu Varhanní Vysočina. Tentokrát organizátoři posluchače přilákali do kostela sv. Martina v Třebíči, kde se nachází mechanický třímanuálový nástroj z varhanářské dílny Kánský a Brachtl z roku 2014. Koncert festivalu s podtitulem Královský nástroj v mistrovských rukou patřil zahraničnímu hostu Nathanu Laubemu, americkému interpretovi a pedagogovi řadícímu se mezi přední varhanní virtuosy své generace.

„Je vždy vzrušující vidět díla optikou nového nástroje, nové akustiky a nového estetického prostředí.“

„Smyslem takových varhan není velikost a síla, ale barva a jemnost.“

„Spojené státy mají velmi zvláštní sbírku historických varhan, která sahá až do osmnáctého století.“

V neděli 8. října uzavře letošní program třetího ročníku festivalu Varhanní Vysočina americký sólista Nathan Laube. V kostele sv. Martina v Třebíči zahraje skladby ve spektru sahajícím od Georga Muffata po Petra Ebena. Festival vznikl v roce 2021 z iniciativy varhaníků Alfreda Habermanna a Lukáše Dvořáka, studentů Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění v Praze, kteří pocházejí z Vysočiny…

„Program celého koncertu se dá rozdělit na dvě poloviny, ve kterých zněly pouze sólové varhanní kompozice, přičemž uprostřed se nacházel violoncellový vstup.“

„Již po prvních tónech slavnostní Ensalady od Sebastiána Aguilery de Heredia bylo jasné, že se jedná o vynikajícího hráče.“

„Zdejší malé barokní varhany dovedly pod rukama interpreta zcela uspokojivě zaplnit prostor kostela.“

První říjnovou neděli se v klášterním kostele Narození Páně v Opočně uskutečnil varhanní recitál na nedávno zrekonstruovaných varhanách králického mistra proložený třemi skladbami pro sólové violoncello. Příjemnou atmosféru vycházející z pozdního babího léta podtrhla i uspokojivá posluchačská návštěvnost. Varhaník Ireneusz Wyrwa hrál pouze skladby renesanční a barokní, violoncellistka Alena Šístková dokonce zařadila i jednu část z Ligetiho Sonáty.

„Dvořákovy hbité, rychlé úhozy do klapek byly slyšet až dole v hlavní lodi kostela.“

„Jako druhý se představil pravidelný frekventant kurzů Martin Droppa, který svou část večera zahájil skladbou Fuga F dur neznámého skladatele.“

„Mozartovo dílo často klade důraz na zvukovou vyváženost a eleganci a tuto estetiku se Adamu Sukovi povedlo přenést do své interpretace.“

Další z řady koncertů Olomouckých barokních slavností zavítal v úterý 6. září netradičně do města Štěpánov. Večer s podtitulem Mekka varhaníků představil v téměř zaplněném kostele sv. Vavřince tři výjimečně nadané, mladé varhaníky Adama Suka, Martina Droppu a za indisponovaného Alfreda Habermanna zastupujícího Lukáše Dvořáka, kteří zde interpretovali skladby autorů jako Wolfgang Amadeus Mozart, Georg Böhm, Jan Křtitel Vaňhal anebo Bohuslav Matěj Černohorský.

„Hlavní změnou se stala výměna rejstříku Akustik, který tvořil zdání 64´ rejstříku, za reálný rejstřík Untersatz 64´, který je pod hranicí slyšitelnosti lidského ucha a také jediný svého druhu v Evropě. Jen tento rejstřík váží úctyhodných 6,5 tuny.“

„Vzhledem k jeho častému využití spojkového aparátu bylo patrné, že mechanické ovládání není jen staromilským bazírováním na co nejpurističtější původnosti, ale opravdu použitelnou variantou.“

„Interpret použil jen v druhé části koncertu téměř 250 barevných kombinací a tak držel posluchače v napětí i v každém momentu Lisztovy půlhodinové kompozice.“

Olomoucký chrám svatého Mořice zažil první zářijový den slavnost, na kterou odborná veřejnost i mnoho olomouckých občanů a příznivců varhanní hudby dychtivě čekalo. Žehnání největších varhan naší republiky se neodehrává často, a tak svatomořická fara přichystala zvláštní celovečerní program. Ten se završil koncertem renomovaného amerického varhaníka Nathana J. Laubeho.

„Jak realizovat varhanní koncert v sále, kde varhany nejsou? Překvapivě jednoduché. Prostě je tam přineseme a postavíme.“

„Pozitiv pochází z počátku 18. století. Od 20. století byl složený v bednách a v roce 2000 ho koupil Pavel Černý a nechal ho zrestaurovat.“

„Na osmou skladbu ohlásil kalkant Ondřej Múčka, že už je unavený, a žádal muže v publiku, aby ho někdo vystřídal.“

Barbara Maria Willi uvádí svůj cyklus staré hudby podevatenácté. Ve čtvrtek 6. října se koncert musel konat ve Sněmovním sále Nové radnice. Vystoupil varhaník Pavel Černý, který hrál na vlastní pozitiv skladby barokních autorů od nejstarších dochovaných až po Bohuslava Matěje Černohorského. Kalkantem a moderátorem mu byl Ondřej Múčka. Ukázky prokládal zajímavostmi z historie stavby varhan a zapojil do prezentace i obecenstvo. Vznikl z toho poutavý a zajímavý večer, strávený mezi přáteli.

„Volantes Orchestra byl skvěle připraven a pojistkou bezpečného a energického provedení byla znamenitá dirigentka Ema Mikešková.“

„Strávit den s festivalem Hortus Magicus se ukázalo jako nejlepší možná varianta naplno prožitého víkendu.“

V široké nabídce letních hudebních festivalů má své nezastupitelné místo Hortus Magicus. Nejen proto, že je situován do nádherného prostředí Arcibiskupského zámku a Podzámecké zahrady v Kroměříži. Hortus Magicus je koncipován především jako zážitkový den s nabitým programem, který je určen opravdu od těch nejmladších až po seniory. Barokní hudba v stylově precizní interpretaci je na tomto dvoudenním festivalu šikovně prokládána aktuálními projekty. Pozoruhodné historické hudební památky se tak snoubí s živou přítomností a to je vždy dobře.