PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Varhany postavil Josef Silberbauer, znojemský varhanář, jehož nástroje slouží podnes.“

„Zahrál polský varhaník Filip Presseisen, nositel mnoha cen ze zahraničních soutěží.“

„Skladba naléhavá až expresivní, s táhlou kantilénou a dokonalá souhra s doprovodnými varhanami, to byl majestátní závěr koncertu.“

Celkem osmnáctery varhany v kostelích podél řeky Dyje, či z druhé strany hranice Thaya, postavil ve druhé polovině 18. století znojemský městský varhanář Josef Silberbauer. V sobotu 24. srpna byl zahájen již pátý ročník festivalu Silberbauerovo hudební Podyjí, který připomíná jeho osobnost na devíti koncertech a dokumentuje tak trvalou hodnotu jeho práce. První koncert se konal v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Vranově nad Dyjí a nástroj svým vystoupením prověřil polský varhaník Filip Presseisen. Doplňovala ho Katarzyna Czubek, polská specialistka na barokní zobcovou flétnu.

„Koncert měl jasnou dramaturgickou linii, tvorbu jihoněmeckých skladatelů.“

„Mezi uvedenými skladateli nemohl chybět Johann Caspar Ferdinand Fischer, rodák z Krásna na Karlovarsku.“

„Muffatova Toccata Settima vytvořila gradační vrchol, který v závěru varhanních koncertů podvědomě očekáváme.“

První festivalová neděle českokrumlovského festivalu byla 14. července již tradičně věnována varhannímu matiné. Recitál Michaely Káčerkové, reprezentující současnou mladší generaci českých varhaníků, přilákal početné příznivce tohoto nástroje do kostela Božího Těla a Panny Marie Bolestné, který je součástí unikátního souboru trojklášteří, původně pocházejícího z poloviny 14. století.

„Úvodní skladbou večera byla Cantata a flauto solo německo-italského skladatele Johanna Adolfa Hasseho, která hned prvními tóny navodila typickou barokní atmosféru.“

„Soubor Concerto Aventino svým autentickým provedením skladeb doslova oživil hudbu 15. až 18. století. Každý hudebník vynikl svým mistrovstvím hry na dobové nástroje.“

„Olomoucké barokní slavnosti nám přinášejí výjimečný kulturní zážitek, ale také otevírají dveře do světa hudby minulých staletí.“

V pořadí pátý koncert přinesl festival Olomoucké barokní slavnosti. Odehrál se v úterý 2. srpna v jedinečných prostorách nenápadné budovy olomoucké Základní školy Komenium, v překrásném Slavnostním freskovém sále, jehož stěny i strop jsou vyzdobeny ve stylu neorenesančního dekorativismu s prvky barokního iluzionismu. O autentický zážitek se postaral soubor Concerto Aventino, zaměřující se na provozování evropské hudby 15. až 18. století na dobové nástroje, ve složení Věra Kousalíková (violoncello), Lukáš Vendl (cembalo/varhanní pozitiv), Jan Krejča (theorba) a v záskoku za indisponovaného Jakuba Kydlíčka Michala Roubalová (flétny).

„Propojení skladeb vytvářelo působivé napětí.“

„Přítomnost harfy a psalteria dodávala ansámblu až snový nádech.“

„Vrcholem večera bylo Sancesovo Stabat Mater a Salaverdeho variace na Susanne un jour.“

Druhý koncert letošních Letních slavností staré hudby, konaný v pondělí 24. července v Císařském sále Trojského zámku, byl ve srovnání s tím zahajovacím velmi podobně chronologicky zaměřen. Obdobný časový záběr však nabídl zcela jiný typ hudby – doprovázenou monodii, která rovněž neodmyslitelně patří k ranému 17. století. I tentokrát se jednalo o český debut, jehož protagonistou byl belgický komorní soubor Hathor Consort, který ke spolupráci přizval islandsko-skotskou sopranistku Hannah Morrison.

„Jak realizovat varhanní koncert v sále, kde varhany nejsou? Překvapivě jednoduché. Prostě je tam přineseme a postavíme.“

„Pozitiv pochází z počátku 18. století. Od 20. století byl složený v bednách a v roce 2000 ho koupil Pavel Černý a nechal ho zrestaurovat.“

„Na osmou skladbu ohlásil kalkant Ondřej Múčka, že už je unavený, a žádal muže v publiku, aby ho někdo vystřídal.“

Barbara Maria Willi uvádí svůj cyklus staré hudby podevatenácté. Ve čtvrtek 6. října se koncert musel konat ve Sněmovním sále Nové radnice. Vystoupil varhaník Pavel Černý, který hrál na vlastní pozitiv skladby barokních autorů od nejstarších dochovaných až po Bohuslava Matěje Černohorského. Kalkantem a moderátorem mu byl Ondřej Múčka. Ukázky prokládal zajímavostmi z historie stavby varhan a zapojil do prezentace i obecenstvo. Vznikl z toho poutavý a zajímavý večer, strávený mezi přáteli.