V rámci letních prázdnin mohou příznivci Olomouckých barokních slavností navštívit ještě tři koncerty. Nejbližší z nich se koná už 30. července v neděli v kostele sv. Michala. Jedná se o koncert barokních mistrů, jehož výjimečnost spočívá v provedení mše Pavla Josefa Vejvanovského Missa Martialis v novodobé premiéře. Z díla Adama Michny z Otradovic navíc v podání souboru Societas Incognitorum s uměleckým vedoucím Eduardem Tomaštíkem zazní čtyřhlasé české písně reflektující Slavnost Zvěstování Páně. Dva dny poté patří podium Freskového sálu základní školy Komenium flétnistovi Jakubu Kydlíčkovi, cellistce Věře Kousalíkové, cembalistovi a varhaníkovi Lukáši Vendlovi a hráči na theorbu Janu Krejčovi. Koncert představí zvláště italské autory, jejichž díla byla oblíbena v Londýně kolem roku 1720. A katedrála sv. Václava bude 8. srpna svědkem interpretace Requiem Pavla Křížkovského k poctě tohoto olomouckého kapelníka u příležitosti 140. výročí ukončení jeho služby. Requiem hraje Trombónové kvarteto Moravské filharmonie a varhaník Jiří Stodůlka.

V březnu roku 1682 dokončil kroměřížský biskupský trubač a kapelník Pavel Josef Vejvanovský (1639–1693) mši zkomponovanou k příležitosti Slavnosti Zvěstování Páně. V té době už to byl zkušený, řemeslně vybavený skladatel obeznámený s nejnovějšími hudebními trendy tehdejší evropské hudby. Dokladem toho je jeho Missa Martialis zkomponovaná pro dvě clariny, dvoje housle, violy, trombony, pět zpěváků, sbor a basso continuo. Tato na festivalu Olomoucké barokní slavnosti zazní ve své novodobé premiéře. O něco málo starší byl Vejvanovského kolega Adam Václav Michna (1600 – 1676). Michnův skladatelský odkaz je veřejnosti znám hlavně díky jeho duchovním písním (např. Chtíc, aby spal). V dané souvislosti se Michna, působící celý život v Jindřichově Hradci, jeví jako výrazný lokální autor, který ve srovnání s Vejvanovským vychází mnohem více z lidové kultury a domácí písňové duchovní tradice. Jeho čtyřhlasé české písně, reflektující Slavnost Zvěstování Páně, zastávající v mešním programu koncertu imaginární proprium. Divák obdrží možnost porovnání dvou odlišných skladatelských osobností, pohybujících se ve stejné době na stejném území.

Forma sonáty byla v době kolem roku 1720 především pokusem o „redukci” operního virtuózního stylu do instrumentální podoby. Na to odkazuje Cantata per flauto Johanna Adolfa Hasseho, která je zároveň jediným autorovým opusem pro zobcovou flétnu – Hasse byl jinak prvořadým operním autorem. Zajímavým dokladem „hudební peregrinace” je osud a tvorba Gottfrieda Fingera. Rodák z Olomouce působil dlouhou dobu v Londýně, kde se mimojiné živil pořizováním transkripcí houslové literatury pro zobcovou flétnu. Komorní vystoupení přinese díla i dalších autorů, kterými jsou Francesco Mancini, Hieronymus Kapsberger, Giuseppe Sammartini, Johann Caspar Kerll a Arcangelo Corelli.

Pavel Křížkovský patří k nejvýznamnějším hudebním osobnostem, kteří v Olomouci působili. Je považován za zakladatelskou osobnost české a moravské národní hudby. Komponoval vlastenecké sbory a písně a vedle toho představuje široký záběr hudby duchovní. Zároveň byl vlivným zastáncem cecilianismu, reformy církevní hudby v 19. století. Duchovní koncert 8. sprna v produkci Studia Volantes diriguje Jan Gottwald a vzpomene i na olomoucké mužské sbory, které v minulosti existovaly. Nejvýznamnějším byl Mužský pěvecký sbor (MPS) Nešvera, který byl založen v roce 1920 (činnost ukončena roku 2016), MPS Haná (založen 1952, činnost ukončena roku 2015) a příležitostný MPS Křížkovský, který byl založen v roce 2013 a který vystoupil na několika koncertech s kmenovým repertoárem Pavla Křížkovského, zejména na koncertě v kapli Božího Těla při vydání publikace Hudba v olomoucké katedrále (1872–1985) od Evy Vičarové v roce 2013.

Foto: archiv festivalu