V rámci koncertního cyklu Hudba mezi obrazy zazní v pátek 31. října výjimečný program postavený na inovativním propojení tradičního klavíru s mladším vibrafonem. Manželé Nina a Štěpán Honovi představí svou společnou uměleckou vizi prostřednictvím dramaturgie, v níž se setkává spiritualita, prostor a pohyb zvuku. Koncert má na programu pražská Galerie Lapidárium, začátek je stanoven na půl osmou večer.

Pokračování vynalézavého koncertního cyklu, za nímž stojí studenti HAMU v čele s klavíristou Pavlem Praženicou, nabídne poslední říjnový den neotřelý dialog mezi dvěma nástroji s odlišnou tradicí. Moderní klavír pochází z osmnáctého století, vibrafon byl sestrojen sotva před sto lety, v roce 1916. Do dnešní doby není tato nástrojová kombinace příliš ukotvená v repertoáru a hudebním provozu, což manželé Nina a Štěpán Honovi řeší úpravami tradičního repertoáru či oslovováním soudobých skladatelů. 

Dramaturgie říjnového večera cyklu Hudba mezi obrazy nabídne posluchačům skladby od baroka až po současnost. Úvod koncertu bude patřit Toccatě e-moll Johanna Sebastiana Bacha, která vytváří základní architektonický pilíř celého programu a symbolicky představuje počátek klavírní tradice. Na ni naváže současná skladba V mlze od Darii Kukal Moiseevy, jejíž atmosférický charakter rozostřuje hranice mezi zvukem a tichem a otevírá introspektivní prostor pro vibrafon. V podobné zvukové krajině se návštěvníci ocitnou také v případě kompozice Mourning Dove Sonnet z dílny Chrise Deanea, kde vibrafon evokuje melodii hrdliččího zpěvu a klavír jej doplňuje jemnou rezonancí. Tuto duchovní a kontemplativní linii dále rozvíjí část z Messiaenova cyklu Vingt Regards sur l’Enfant Jésus, která svou mystickou harmonií vyzdvihuje téma času jako duchovní dimenze.

Po přestávce se dramaturgie obrací k hudbě dvacátého století a současnosti. Jazzem inspirovaná skladba Chicka Corey Children’s Song č. 6 – Song to the Pharaoh King přináší rytmickou hravost a melodickou jednoduchost, která otevírá prostor pro následnou vibrafonovou improvizaci, jež je klíčovým prvkem celého večera. Následující dílo Roberta Zabelova s názvem Vítr fouká, oheň hoří, voda teče, Země letí vtahuje posluchače do organického rytmu přírodních živlů, zatímco skladba Zugzwang Juraje Gažmerčíka pracuje se situací z šachu, kdy je jeden z hráčů donucený zahrát nevýhodný tah. Pro skladbu se tato situace stala metaforou bezvýchodnosti, ,zacyklenosti‘ se záměrem vytvořit ohraničený hudební prostor, z něhož není úniku. Závěr koncertu bude patřit ikonickému dílu Arvo Pärta Fratres, které svou meditativní strukturou a repetitivní formou završuje celý večer v duchu duchovního klidu a návratu k podstatě zvuku.

Manželské interpretační duo mladých umělců je postaveno na klavíristce Nině Honové, která se věnuje sólové i komorní hře, a jejím muži Štěpánovi. Ten vystudoval obor bicí nástroje na Pražské konzervatoři a HAMU a dále si své znalosti rozšířil studijními pobyty na Královské konzervatoři v Haagu a katowické Akademii Muzyczne im. Karola Szymanowskiego. Vedle sólových a komorních projektů se věnuje také orchestrální hře, je členem Prague Philharmonia, spolupracoval s orchestrem Opery Národního divadla v Praze a absolvoval také Orchestrální akademii České filharmonie.

Foto: Lukáš Mohorko

Facebook X E-mail WhatsApp