„Kušejovu inscenaci Figarovy svarby považuji za režijně značně nedotaženou a nedůslednou, což platí nejen pro vedení postav a zacházení s dějovou strukturou, ale i pro celkové tempo a způsob práce s vizuální stránkou produkce."
„A jak obstála hudební a představitelská stránka nové ‚Figarky‘? Pokud mohu posoudit, tedy o mnoho lépe."
„Osobně mám ale za to, že každý, kdo dokáže ocenit divadelní inscenaci s jasným názorem, vnitřní logikou, důmyslnou prací se zvolenou symbolikou i překvapivou pointou, našel pro Warlikowského přístup k Verdimu a Shakesperovi pochopení."
Počasí chladné, setrvale uplakané a opravdu podzimní – o konání prestižní přehlídky jménem Salzburger Festspiele svědčily spíš všudypřítomné vlajky, bannery a poutače, než zástupy kulturychtivých návštěvníků v ulicích. Festival ale přesto v plném proudu, a zájem o něj potvrzoval i fakt, že všechny reprízy obou operních inscenací, kvůli kterým jsem přijel, byly beznadějně vyprodané.
„Hlavní blok věnovaný interpretům letošního Pražského jara ovšem začíná ve středu od 20:00.“
„Mladší dvojče Beethovenovy „Deváté“ zazní v pondělí v 22:41. Jedná se o Symfonii č. 2 „Chvalozpěv“ Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, která vznikla na zakázku v roce 1840 u příležitosti 400. výročí vynálezu knihtisku Johannem Gutenbergem.“
„Víkendové dopoledne s českými mistry, kteří dosáhli světového věhlasu: Leopold Koželuh, Jan K. Vaňhal, Pavel a Antonín Vraničtí, Jan V. H. Voříšek.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 8. 5. do 14. 5. 2023?
Nejvýznamnější rakouský operní stánek zveřejnil program pro příští sezónu. Nabídne celkem šest operních premiér, a to Pucciniho triptych Plášť, Sestru Angeliku a Gianni Schicchiho v režii Tatjany Gürbacy v hudebním nastudování Philippa Jordana, Ligetiho Le grand macabre v režii Jana Lauwerse pod taktovkou Pabla Herase-Casada, dále to bude Pucciniho slavný titul Turandot, který bude výsledkem inscenačního týmu, pěvců, režiséra Clause Gutha a dirigenta Franze Welsera-Mösta. Operu na orwellovský námět Farmu zvířat od Alexandera Raskatova nastudují režisér Damiano Michielotto s dirigentem Alexanderem Soddym, Wagnerova Lohengrina pak režijní dvojice Jossi Wieler a Sergio Morabito pod hudebním vedením Christiana Thielemanna. Poslední operní premiérou nové sezóny bude inscenace Mozartovy Così fan tutte z dílny Barrieho Koskyho a Philippa Jordana. Více informací najdete zde.
„Dirigent Philippe Jordan partituru opery Parsifal rozkryl analyticky s hloubkou v detailech, přičemž v orchestrálních vrstvách nalezl efektní smysl pro vystižení dramatického příběhu.“
„Inscenačním pojetím se režisér, scénograf a kostýmní výtvarník Kirill Serebrennikov v průběhu situací vzdaloval úzkému sepětí jevištního dění s orchestrální hudbou.“
„Klaus Florian Vogt prodchnul Parsifala sytým vyrovnaným hlasem ve všech polohách, roli zpíval s mnoha nuancemi barev v pestré škále emocí.“
Vídeňská státní opera se na jaře vrátila k Wagnerově opeře Parsifal a nutno říci, že velmi úspěšně. Po dvou letech od premiéry se konalo 12. dubna teprve osmé představení. Z postu generálního hudebního ředitele světoznámého rakouského divadla dílo hudebně nastudoval a opět řídil švýcarský dirigent Philippe Jordan. Operu tehdy na dálku inscenoval z domácího vězení kontroverzní ruský režisér Kirill Serebrennikov. V divadle s týmem na zkouškách tenkrát režijně spolupracoval jeho krajan Jevgenij Kulagin.
„Východiskem bylo realizovat operu historicky, v době, ve které se děj odehrává, kterou evokují krásné rokokové obrazy na horizontu scény a přitom vnést do vizuálu prostor a vzlet moderní doby.“
„Režie Barrieho Kosky dostává prostor pracovat s pěvci a nakládá s nimi jako s činoherci, a přestože respektuje jejich technické potřeby při zpěvu, nijak je nešetří. Pohybové kreace jsou vtipné a překvapivé, někdy i akrobatické a vždy vyvolávají úsměv.“
„Hudebního nastudování se ujal hudební ředitel Vídeňské státní opery, dirigent Philippe Jordan, který se ujal i partu Hammerklavieru. Jeho pojetí Mozartovy hudby vychází z moderního temporytmického cítění, dává dílu švih a esprit a dbá na barevnost a plastičnost zvuku orchestru.“
Vídeňská státní opera přivedla do svého repertoáru novou premiéru opery Wolfganga Amadea Mozarta Figarova svatba. Premiéra se uskutečnila 11. března 2023 a inscenace je od počátku v repertoáru nasazovaná frekventovaně. Je primárně určena mladému publiku a recenzované představení se uskutečnilo v neděli 19. března v odpoledním čase. Orchestr Vídeňské státní opery řídil jeho hudební ředitel Philippe Jordan, který se ujal i partu Hammerklavieru, režijně inscenaci připravil Barrie Kosky na scéně Rufuse Didwiszuse a v kostýmech Victorie Behr, sbor Vídeňské státní opery připravil Martin Schebesta. Sólisty byli mladí umělci, kteří překvapovali nejen svým pěveckým, ale i hereckým mistrovstvím a nadšením. André Schuen jako hrabě Almaviva, Hanna Elizabeth Müller jako Hraběnka, Maria Nazarova jako Susanna, Peter Kellner v roli Figara a Patrizia Nolz jako Cherubino, to byli pěvci, kteří přikovávali publikum do sedadel nádhernými a technicky bezchybně ovládanými hlasy.
„V opeře jsou motivace princezny upraveny, z princezny Salome se stává z pasivní dívky plnokrevná lidská bytost, která se vymkne poslušnosti a podlehne kouzlu proroka natolik, že ho touží mít pro sebe.“
„Pro upřesnění jejího psychického vývoje jsou tu ještě na jevišti dvě Salome, jedna dospívající, kterou tančí Margaryta Lazniuk, druhá je alter ego princezny, tu tančí Anna Chesnova.“
„Divák je přemožen silou hudby, která se valí v jednom proudu v obrovských dynamických vlnách a širokodechých frázích, v dramatické instrumentálně barevné faktuře, ve které dominuje paleta břeskných žesťových nástrojů, se kterými všechny pěvecké hlasy soupeří a díky obratnosti dirigenta nakonec i vítězí.“
Vídeňská státní opera uvedla v premiéře 2. února 2023 dramatickou jednoaktovou operu skladatele Richarda Strausse, Salome. Podle dramatu Oscara Wilda napsal libreto Hugo von Hoffmannsthal a Richard Strauss vytvořil úchvatné lidské drama na základě biblického příběhu. Režie inscenace se ve vídeňské státní opeře ujal francouzský režisér Cyril Teste, v umělecké spolupráci s Célinou Gaudier. Scénografkou byla Valérie Grall, návrhy kostýmů vytvořila Marie La Rocca, světelný design je dílem Juliena Boizarda, Mehdi Toutain-Lopez je autorem video designu. Dirigentem představení je hudební ředitel vídeňské státní opery Philippe Jordan. V titulní roli se představila švédská sopranistka Malin Byström, Jochanaanem je Wolfgang Koch, v roli Heroda vystoupil Gerhard Siegel, jako Herodias se představila Michaela Schuster. Recenze je psána z první reprízy 4. února 2023.
„Vedení Vídeňské státní opery přizvalo společně s režisérem k hlavní roli významného německého barytonistu a jejich volba byla šťastná. Michael Volle v hlavní roli Hanse Sachse exceloval.“
„Tradiční přístup inscenování opery propojil Keith Warner velmi citlivě s moderním pojetím.“
„V režisérově výkladu Wagnerovy opery se do popředí dostaly ideje spojené s uměleckými díly, jejich autory a interprety, stejně jak společenské vztahy a konfrontace generací.“
Po téměř padesáti letech se rozhodlo vedení Vídeňské státní opery zařadit na repertoár novou produkci opery Richarda Wagnera Mistři pěvci norimberští. Velkolepé dílo hudebně nastudoval švýcarský hudební ředitel divadla Philippe Jordan. Společně s generálním ředitelem Bogdanem Roščićem přizval k režii proslulého britského inscenátora Keitha Warnera, který ve světoznámém rakouském divadle debutoval.
„Studium archivní partitury Wagnerovy opery nevnímal Jordan jako pohled do minulosti interpretace, nýbrž jako rozhovor s tehdejším dirigentem díla, Gustavem Mahlerem.“
„Krása zvuku dramatické interpretace ozvláštněné lyrickými okamžiky v souladu s pěveckými výkony vynikala v celém provedení opery.“
„Dominantní poloprázdné jeviště s minimem scénických objektů v současné produkci Calixta Bieita napomohlo vyniknout plastickému znění velkých pěveckých výkonů.“
Vedení světoznámého rakouského divadla zařadilo opět na repertoár velkolepou romantickou operu Tristan a Isolda Richarda Wagnera. Premiéra se konala ve Vídeňské státní opeře 14. dubna. Titulní role svěřil režisér rakouským významným interpretům, pár tvořil hrdinný tenorista Andreas Schager a dramatická sopranistka Martina Serafin. Dílo hudebně nastudoval generální hudební ředitel divadla Philippe Jordan, který inspirativně vycházel i z dobové vídeňské partitury Gustava Mahlera ze sklonku 19. století.
„Režisér Otto Schenk vztahy postav rozehrál pregnantně a detailně v souladu s hudbou, přičemž jejich jednání v gestech, pohybech a vokálním vyjádření se rozvíjela přirozeně a přesvědčivě.“
„Philippe Jordan řídil orchestr energicky, velkými gesty, častěji v ostrých konturách frází s kontrastním ozvláštněním plným něhy a vroucnosti, čímž dokázal v souladu s detailní jevištní souhrou zaručit svěžest a přitažlivost provedení díla navzdory mimořádně vysokému počtu repríz.“
„Barona Ochse rozehrál ve Vídni excelentně a temperamentně rakouský basista Günther Groissböck, který také zpíval roli v Metropolitní opeře v New Yorku.“
Vídeňská státní opera zařadila na program velikonočních svátků operu Růžový kavalír Richarda Strausse, kterou 17. dubna řídil generální hudební ředitel divadla Philippe Jordan. Jednalo se již o 391. představení legendární inscenace slavného rakouského režiséra Otto Schenka, letos dvaadevadesátiletého.