PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Skála vznikla na objednávku ke čtyřicátému výročí tělesa, Martinů a Szell se dobře znali a Clevelandský orchestr uvedl už v roce 1943 v premiéře skladatelovu Druhou symfonii.“

„V roce 1965 byli se Szellem prvním americkým orchestrem, který během jednoho jediného léta zahrál na třech nejslavnějších evropských hudebních festivalech.“

„Také další clevelandští šéfdirigenti pocházeli z Evropy.“

Amsterdam, Berlín, Kolín nad Rýnem, Drážďany, Hamburk, Linec, Lucern a před Vídní i česká metropole, to je plán evropského turné, při kterém zavítá na festival Dvořákova Praha Clevelandský orchestr. Se svým šéfdirigentem Franzem Welser-Möstem v neděli 11. září v Rudolfinu zahraje tři barvité skladby od Richarda Strausse. Těleso založené v roce 1918 a počítané mezi nejlepší nejen v USA, ale i ve světovém měřítku, má ve své historii nemalé stopy spojené s českými zeměmi.

„Martinů se k naplnění a ovládnutí formy symfonie, vrcholné formy evropské hudby, odhodlal až ve dvaapadesáti.“

„Podmanivý je hudební příběh v pomalé větě, v tryzně odpovídající vznešeným způsobem Kusevického zadání.“

„V jeho symfonismu je zvláštní napětí mezi neoklasickou určitostí a témbrovou proměnlivostí, dialog mezi lidovostí a vysokým uměním, tradicí a novostí…“

Před osmdesáti lety, první zářijový den roku 1942, dokončil Bohuslav Martinů svou První symfonii. Stalo se tak v Manometu ve státě Massachusetts, na pobřeží moře jižně od Bostonu. Na skladbě pracoval od jara toho roku na několika místech – v Jamaice na předměstí New Yorku, v Middlebury a pak i u jezera Mah-Kee-Nac Lake ve státě Vermont a v Tanglewoodu, tedy Berkshire Music Center, na západě státu Massachusetts. Její podzimní bostonskou premiérou byl definitivně přijat do amerického hudebního života, po uvedení v New Yorku o něco později si v tisku dokonce vysloužil pochvalu jako Smetanův dědic.

„Na Lípě Musice budu vystupovat poprvé a velice se na tuto svou premiéru těším.“

„Čím dál tím více zařazuji na svá vystoupení písňový repertoár.“

„Na dramaturgii Phidylé se podílel pan dirigent Robert Jindra, manažer orchestru Ondřej Daněk a já.“

Kateřina Kněžíková otevře 23. srpna 2022 operním recitálem v Liberci Mezinárodní hudební festival Lípa Musica. Zahájí tím i svou novou sezónu 2022/2023, která, jak už je u ní zvykem, bude opět složená z operních představení i koncertů po celé Evropě. A samozřejmá je i její pedagogická činnost. Je až neuvěřitelné, kolik toho tato maminka dvou krásných děvčátek, kterým se jako každá máma chce věnovat, pracovně na té nejvyšší úrovni zvládá. A jak široký má repertoárový záběr.

„Jednoznačně největším dramaturgickým triumfem Státního divadla v Brně a především dramaturga Václava Noska bylo v následujících letech obdivuhodných pět světových premiér jevištních děl Bohuslava Martinů.“

„Martinů a já jsme zkonstruovali operu-film, o němž je možno říci, že má skutečně dva otce – dvojčata, neboť jestliže já jsem dal pouze potravu hudbě, Martinů byl plný nápadů pro libreto.“

„Martinů jednoaktová opera zazněla v jednom večeru věnovaném antické Ariadně spolu s dalšími dvěma díly: Monteverdiho fragmentem Nářek Ariadnin a scénickým melodramem Jiřího Bendy Ariadna na Naxu.“

Před časem jsme přinesli příspěvek o baletních a operních inscenacích Bohuslava Martinů, které byly ve světové premiéře provedeny v Brně v meziválečných letech, týkalo se to let dvacátých a zejména třicátých. Skladatel sám byl tehdy s nastudováním těchto inscenací spokojen, a tak se dalo čekat, že do Brna přibydou ještě další novinky. Bohužel se tak nestalo…

„Po mém koncertě mne pozval na rande a místo kytice vzal noty. A místo do kavárny či do kina mne pozval ke klavíru. Tak jsem současně udělala konkurz na parťáka ke klavíru i na manželku.“

„Nastoupila jsem do budovy konzervatoře jako profesorka před pětasedmdesáti léty a chodím tam jako domů. Já tam zažila všechny ředitele, kromě Janáčka samozřejmě.“

„Jsem z Moravského Slovácka, tam je základem života optimismus, dobrá nálada a hezká písnička.“

Klavíristka Věra Lejsková je brněnským fenoménem. Přestože letos oslaví už třiadevadesáté narozeniny, překypuje elánem a stále vymýšlí projekty, které realizuje ve svých knížkách a v Českém rozhlase na stanici Vltava. Její vzpomínky na bývalé kolegy jsou plné laskavého humoru i relevantních a zajímavých informací. Na klavír už sice nehraje, ale stále se organizačně podílí na akcích, jako je například soutěž Franze Schuberta pro dva klavíry v Jeseníku.  Založila ji kdysi s manželem Vlastimilem Lejskem, se kterým léta koncertovala jako klavírní duo.

„Otevřít mladým lidem ještě třetí oko, dodat jim novou energii ke studiu nebo je znovu nasměrovat.“

„Studenti zprvu nevěděli, co po nich chci, a nechtělo se jim zkoušet něco nového.“

„Hudební kurzy ve Švihově budou volně pokračovat ještě v letošním srpnu v rámci projektu Orchestrální akademie Plzeňské filharmonie.“

Čtvrtý ročník kurzů Davida Niederleho navštívilo letos ve Švihově dvanáct violoncellistů. Někteří poprvé, někteří opakovaně. „Za rok zase“ zaznívalo z úst většiny účastníků, kteří přijeli nejen z okolí Klatovska a Plzeňska, ale třeba i z Prahy a Českých Budějovic. Nejstarší už navštěvují nižší ročníky konzervatoře, nejmladší jsou žáky základních uměleckých škol.

„Rozhodně jim nelze upřít značnou míru odvahy a hledačství, když se odvážili do objemných prostor chrámové lodi přijít se subtilními sólovými zobcovými flétnami a s převážně neznámým repertoárem.“

„Doležalovo kvarteto předneslo v chrámu svatého Mořice čtyři soudobé kvartetní kompozice vzácně jednotného výrazu a jednotné volby kompozičních prostředků.“

Forfest, mezinárodní festival současného umění s duchovním zaměřením, se letos konal v Kroměříži už potřiatřicáté. Vděk za to si zaslouží pořadatelé, neúnavná kroměřížská dvojice manželů Zdeňky a Václava Vaculovičových, která už po léta tento projekt, tuto svoji originální ideu doslova hýčká a za všech příznivých i nepříznivých okolností udržuje v kondici.

„Kateřina Kněžíková písním dává přirozenost i přesnou míru stylizovanosti, jak ji nachází na pomezí prostoty a operních zkušeností.“

„Krásná hudba s velkoryse klenutými kantilénami.“

„Harfa, pod rukama Kateřiny Englichové znějící vznešeně, zřetelně i barvitě, dodává písním mnoho nápadité a sváteční neobvyklosti.“

Album jim pokřtil horolezec Radek Jaroš, v roce 2014 pokořitel K2, druhé nejvyšší hory světa. Název nové nahrávky nemá sice s velehorami nic společného, ale bylo to během koncertu na festivalu Smetanova Litomyšl vtipné, nápadité a milé. Kateřina Kněžíková s Kateřinou Englichovou, které natočily a uvádějí písně s harfou, mají totiž na obalu desky napsáno K2…

„Byla usměvavá, vyrovnaná, byla i přísná, ale vždy s pochopením pro děti a mladé lidi, jichž bylo kolem stále plno.“

„Byla sama výrazným dramaturgem, sbormistrem a pedagogem, dokázala tyto tři profese skloubit a povýšit svou pracovitostí, lidskostí a empatií.“

„V dramaturgii dětského rozhlasového sboru se Blanka Kulínská orientovala zejména na soudobou českou hudbu a úpravy lidových písní, ale také na produkci minulých staletí.“

Dětský pěvecký sbor Českého a předtím Československého rozhlasu a vedle toho Bambini di Praga. To jsou vokální tělesa, ke kterým neoddělitelně patří jméno legendární sbormistryně Blanky Kulínské. Ovlivňovala a vedla je po šest desetiletí. Letos na začátku léta se její život uzavřel. Na umělkyni a pedagožku, díky které si zamilovaly hudbu tisíce dětí a mladých lidí, vzpomíná někdejší rozhlasová redaktorka, hudební publicistka Stanislava Střelcová.

„Nebyl to Martinů sám, ale duch jeho tvorby byl v zachován.“

„Nádherný opus, který nebyl poplatný Otvírání studánek jako neoddiskutovatelnému vzoru, ale přesto v tom nejlepším slova smyslu hovořil jejich jazykem.“

„Kantáta Mikeš z hor přítomné vrátila na začátek, k touze, aby špatné odešlo a zůstalo to dobré, stálé…“

Komorní sbor Martinů Voices na Smetanově Litomyšli uvedl v premiéře komorní kantátu Pochovávání světla skladatele Jiřího Gemrota. Vznikla na libreto Vojtěcha Stříteského, který vyšel z odkazu básníka Miloslava Bureše, spoluautora Otvírání studánek Bohuslava Martinů. Ke koncertu se vrací pravidelný návštěvník festivalových programů Jaromír Kašpar.

„Na programu koncertu tedy nebylo jen loučení, ale také oslava hned dvou kulatin: čtyřicátin Jakuba Kleckera a devadesátin zakladatele sboru Ivana Sedláčka.“

„Za nejhlubší okamžiky sobotního podvečera osobně považuji Západ slunce Bedřicha Smetany, závěr Hrušovského Zaříkání a Bogorodice děvo Sergeje Rachmaninova.“

Jeden z posledních červnových večerů patřil v brněnském Besedním domě sborovému umění. Sobota 25. června se stala novým termínem pro odkládaný koncert, kterým se Jakub Klecker loučil s Kantilénou, sborem dětí a mládeže při Filharmonii Brno. Stál v jejím čele jako sbormistr bezmála patnáct let. Do řad Kantilény se proto vrátili mnozí její bývalí členové a za doprovodu Jiřího Hrubého u klavíru a Jakuba Janšty u varhan nabídli bohatý program.

„Básnické obrazy a osobní úvahy nesené klidnou hudbou, jednoduše znějící, intenzivně jadrné a snadno přístupné vyprávění.“

„Výsledek byl zajímavý, krásný a bez váhání lze říci, že i skvělý.“

Sbor Martinů Voices má v repertoáru novou skladbu. Bohuslav Martinů páté vokální dílo na text Miloslava Bureše už nestihl napsat a námět čekal šest desetiletí. Zhudebnil ho až Jiří Gemrot, kterému libreto komorní kantáty sestavil a dotvořil Vojtěch Stříteský. Krásnou kultivovanou skladbu Pochovávání světla je tak možné vnímat jako volné pokračování Otvírání studánek a tří dalších poetických opusů tematicky spjatých s Vysočinou. V premiéře zaznělo v sobotu na festivalu Smetanova Litomyšl.

„Hudba se nedá exaktně změřit a mnohem zajímavější na ní je hledat nové možnosti, tvary, artikulace, barvy a vůně, než jen a pouze poměřovat všechno dvourozměrným metrem.“

„Nedokázal bych stát na pódiu a vytvářet hudbu podle partitury jednoho a přitom milovat druhého.“

„Martinů si vytvořil vlastní nezaměnitelný jazyk, ve kterém se snoubí velmi osobité harmonické cítění s rytmizovanou melodikou, kterou je lehčí poslouchat než hrát.“

Letos v červnu se dostalo studentce poličského gymnázia Miriam Kašparové jedinečné příležitosti zúčastnit se mistrovského kurzu uznávaného českého houslisty Ivana Ženatého. Konal se v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka ve skladatelových rodných Hukvaldech. Svědectví o výuce spojuje čtenářka s odpověďmi Ivana Ženatého na její otázky.

„Letos jsou pro děti v průběhu června nachystány čtyři velké akce, a to jak v Besedním domě, v Janáčkově divadle, tak open air na náměstí Svobody.“

„V neděli 12. června se odehrál Slavnostní koncert Mozartových dětí v Janáčkově divadle. Tak velké obsazení, téměř dvě stě účinkujících, snad ještě jeviště Janáčkova divadla nevidělo.“

„Třetí akcí byl Koncert dětských sólistů s Filharmonií Brno, který se odehrál v úterý 14. června. Na pódiu Besedního domu vystoupili spolu s orchestrem nejlepší mladí hudebníci, kteří mají za sebou vítězství na mnoha soutěžích a reprezentují své školy.“

Festival Mozartovy děti letos načal druhý tucet svého působení. Spojení Filharmonie Brno a ZUŠ Smetanova na červen přichystalo čtyři akce, na kterých vystupují talentované děti z jihomoravských základních uměleckých škol.

„Repertoár působil na poslech příjemně se silnou vnitřní intenzitou provedení skladeb klasicismu v kontrastu s dílem soudobé hudby.“

„Orchestr podal pod taktovkou šéfdirigenta mimořádný výkon.“

PKF – Prague Philharmonia vzdala 9. června v Císařském sále Lobkowiczkého paláce hold svému hudebnímu řediteli a šéfdirigentovi. Emmanuel Villaume profiluje prestižní těleso úspěšně už sedm sezón. Sólistou koncertu byl dlouholetý první flétnista orchestru Jiří Ševčík. Program zaměřený na díla klasicismu, který je orchestrálním hráčům z pohledu jejich stálého repertoáru nejbližší, zpestřila soudobá klasika. V sále byl přítomen skladatel kompozice Američan Michael Fine. Koncert se konal v rámci donátorské abonentní řady PKF – Prague Philharmonia, která je tradičně realizována v úzké spolupráci s rodinou Lobkowiczů.

Dvaaosmdesát dětí nacisté odvezli do koncentračního tábora Chełmno a tam je bez milosti zplynovali.“

„Až se nás příští generace zeptají, za co jsme ve válce bojovali, měli bychom jim povědět příběh Lidic.“

„Z hudebníků jako první zareagovali zřejmě pěvkyně Jarmila Novotná a výše zmíněný diplomat Jan Masaryk (coby klavírista).“

Na pátek 10. 6. 2022 připadá osmdesáté výročí vyhlazení obce Lidice. Tragický osud tamních obyvatel našel brzkou odezvu nejen v politické rovině, ale také v uměleckých dílech. Památku obětí uctili svými skladbami například Bohuslav Martinů, Klement Slavický, Milan Báchorek, Václav Lídl nebo Miloslav Ištvan, jehož Odyssea lidického dítěte zazněla na včerejším koncertu v Českém centru New York. Vzpomínkové akce plánuje na víkend 11. až 12. června pochopitelně také Památník Lidice.