PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Máme naplánováno si všímat skladatelů a kompozic dosud spíše opomíjených, přesto však zajímavých. V této souvislosti si i pokládáme otázku, kdo všechno tvoří pojem česká hudba, kdo jsou vlastně čeští skladatelé? Jsou to i ti, kteří se narodili na území dnešní České republiky ale život prožili jinde?“

„V této souvislosti bych ráda vyzdvihla koncert z děl málo uváděných autorů, na kterém zazní Jarní symfonie Jana Nováka spolu s Novým žalmem Antonína Rejchy, který zazní pravděpodobně v premiéře. Zde se v sobě pojí dvě myšlenky, pocta české hudbě a také koncepční péče o méně uváděné, avšak vynikající autory.“

„Rok 2024 by se mohl zapsat do historie brněnské kultury jako počátek nové éry – rok, kdy se začalo stavět Janáčkovo kulturní centrum. Mé velké přání je, aby se tento plán stal skutečností a abychom si užili hudbu z pódia světových parametrů v některé z nejbližších sezón. (Markéta Vaňková, primátorka Města Brna v Katalogu sezóny 2023/24.)“

Marie Kučerová je ředitelkou Filharmonie Brno již deset let. Za tu dobu se jí podařilo dostat brněnskou filharmonii do povědomí evropské i světové veřejnosti a získat větší návštěvnost brněnského publika zajímavou dramaturgií. Pro nadcházející sezónu již filharmonie dramaturgii odtajnila a proto jsem se s ní nad programy koncertů sešla. Současně mne zajímalo, jak vypadá příprava na stavbu nového koncertního sálu.

„Projekt Farinelli et son temps je portrétem jednoho z největších kontratenoristů své doby Farinelliho a hudby, která pěvce inspirovala.“

„S Johnem Eliotem Gardinerem hraji už dvacet let a jeho přesvědčení, vášeň i touha proniknout do emocionálních hlubin každého díla, ke kterému přistupuje, na mne stále mají obrovský vliv.“

„Jsem přesvědčen, že každý výkon by měl být historicky poučený bez ohledu na to, zda se jedná o díla Claudia Monteverdiho nebo Steva Reicha.“

Renomovaný skotský violoncellista Robin Michael zastává prestižní posty ve třech proslulých orchestrech. Je vedoucí violoncellové sekce a sólistou Les Musiciens du Prince-Monaco, prvním violoncellistou Orchestre Revolutionnaire et Romantique a sólovým hráčem Les Siècles. Věnuje se rád také hře komorní a natáčí sólová alba se svými kolegy, z pozice prvního hráče spolupracuje s řadou zahraničních těles. V Praze se představí v projektu Farinelli et son temps / Farinelli a jeho doba…

„První část koncertu zakončila árie Jeníka ze Smetanovy Prodané nevěsty. Je zřejmé, že má pěvec tuto nesnadnou Smetanovu árii dokonale technicky zvládnutou, je vpravdě pokračovatelem slavné české tradice Jeníků v duchu Ivo Žídka, jehož se mi jeví důstojným nástupcem.“

„Za Smetanovu ranou, spontánně zahranou a svěže působící polku – Ze studentského života – jsem byl rád, dlouho jsem již tuto půvabnou, dobře přístupnou a vděčně přijímanou Smetanovu drobnou klavírní skladbu na koncertech neslyšel.“

„Páteř koncertu tvořily ukázky z tvorby Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany a namnoze se jednalo o díla populární, laické hudební veřejnosti známá.“

54. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram uvedl 1. května 2023 benefiční koncert předního českého tenoristy Aleše Brisceina pro vilu Rusalka na Vysoké, letní sídlo skladatele Antonína Dvořáka. Koncert se konal v Galerii Františka Drtikola v Příbrami, kde již několikrát v minulých letech vystoupili na beneficích významní čeští umělci. Součástí prvomájového dne bylo zpřístupnění vily Rusalka veřejnosti na Vysoké za přítomnosti potomků slavného českého skladatele. Aleše Brisceina doprovodil na klavír Tomáš Pindór, jenž zaujal i sólovými vstupy. Hostem koncertu byla Hana Veselá.

„Jsme svědky počínajícího postupného přerodu soudobého skladatele v klasika.“

„Jde o kompozičně mistrně vystavěnou volnou variační passacaglii, ale to většina posluchačů neví, nepotřebuje vědět a neřeší.“

„Ocenění pro jedno album ze sféry klasiky, pocitově přilepené spíše na chvostu ceremoniálu, odpovídá realitě.“

Mysterium času Miloslava Kabeláče v nahrávce Marka Ivanoviće a Symfonického orchestru Českého rozhlasu získalo v kategorii Klasika prestižní Cenu Anděl. Dává to smysl v sousedství jmen jako Miroslav Žbirka, Robert Křesťan & Druhá tráva, Calin, Lenny, Lazer Viking, Kalle, Štěpánka Balcarová, Insania, 58G nebo Vypsaná fiXa?

„Miloslav Kabeláč nepustil nic polovičatého.“

„Neumím si dost dobře představit, že hraji něco, o čem vím, že to není úplně dobré.“

„Když se živá nahrávka povede, bývá ve všech směrech odvážnější. Je přítomno něco, čeho se ve studiu sice také dá dosáhnout, ale těžce.“

Jako své páté album vydal pianista Jan Bartoš u Supraphonu v možná překvapivé konfrontaci sólové skladby dvou českých autorů. Natočil Smetanovy Sny a dva cykly od Miloslava Kabeláče – Osm preludií, op. 30 a Cizokrajné motivy, op. 38. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se zamýšlí nad spojnicemi mezi oběma skladateli, porovnává Ivana Moravce s Rudolfem Firkušným a Josefem Páleníčkem a prozrazuje některé své další plány. Připouští zároveň, že v sólovém hraní se cítí svobodněji, a zdůrazňuje, že natáčí jen to, co má opravdu hodně zažité.

 „Velikonoce 2023 s sebou přinášejí nový začátek. Chceme navázat na zavedenou tradici hledáním nových možností, jak náš festival učinit ještě výjimečnějším.“

„V centru našeho hledání bude letos postava Tannhäusera. Hrdiny ztraceného a svedeného, ale také poctivě hledajícího sebe sama.“

„Svět Richarda Wagnera, nejradikálnějšího hudebního inovátora v dějinách, pro nás bude novou startovní čarou i laboratoří zároveň, a to v opeře, na koncertech, v tanečních projektech i v elektronické hudbě.“

Chceme navázat na zavedenou tradici hledáním nových možností, jak náš festival učinit ještě výjimečnějším… Tolik ukázka z uvítacího textu programu salcburského Velikonočního festivalu 2023, který se uskutečnil od 1. do 10. dubna. Autorem těchto slov je festivalový intendant Nikolaus Bachler. Výroky o „novém začátku“ jsou skutečně namístě. Co však překvapí, je skutečnost, že se pan ředitel prakticky neobtěžuje s vysvětlením, proč vlastně k jakési nové éře festivalu vůbec dochází. Řekněme si to tedy ve stručnosti alespoň my.

„Mimořádně přesvědčivá byla její výstavba gradací v sekvenčních pasážích, dramatická byla taktéž její práce s pauzami.“

„Již nyní mají vskutku co nabídnout a u každého je jisté, že se posune dál. Užijme si tedy jejich představení ve chvíli, kdy je ještě takto snadno přístupné.“

„Extrémní pochopení pro plastické a dynamické vyklenutí složitých melodických linek provázelo jasné odlišování různých hudebních vrstev, které dohromady utvářely mimořádně procítěný celek.“

V sobotu 1. dubna 2023 se v Koncertním sálu Pražské konzervatoře konal koncert laureátů, v pořadí již 16. mezinárodní soutěžní přehlídky Mladý klavír Pražské konzervatoře. Pět mimořádně nadaných klavíristů (Adéla Mužíková, Leon Koval, Adam Znamirovský, Semjon Yakimov, Klára Skalková) přineslo svým posluchačům široký a rozmanitý program. Mladý klavír Pražské konzervatoře je mezinárodní soutěž, určená pro klavíristy ve věku 12 až 18 let, kteří již za sebou mají výrazné úspěchy. Jejím cílem je právě podpora velmi nadaných klavíristů v počátcích jejich umělecké dráhy. Nejlepší účastníci získají, a to bez udání pořadí, titul Laureát mladého klavíru, popřípadě se uděluje hlavní cena Talent mladého klavíru.

„Hymnus Pexidr zkomponoval okolo roku 2012. Ačkoliv program ani z části nenabídl popis jednotlivých skladeb, což byla opravdu škoda, podle autorových slov je jeho skladatelským záměrem hlavně sdílnost a funkčnost hudby k posluchači.“

„Koncert byl celkově příjemným překvapením a bude nesmírně zajímavé sledovat vývoj tohoto orchestru jak po hudební, tak dramaturgické stránce.“

„NeoKlasik se ale nebojí ani soudobé hudby, ačkoliv, jak ukázal publiku, hudba to byla taktéž v náznacích neo-zvuku.“

Smetanovské dny v Plzni zařadily na program letošního 42. ročníku mladé hudební uskupení NeoKlasik orchestr. To se, jak už sám název napovídá, specializuje především na autory, kteří tvořili nebo tvoří v neoklasicistním stylu. Přesto koncert v úterý 21. března večer nabídl mimo skladby Bohuslava Martinů a Leoše Janáčka také dvě soudobá díla plzeňského skladatele Karla Pexidra.

„Díky špičkové akustice jsme se velmi dobře slyšeli navzájem a mohli jsme si doslova hrát se zvukem svých nástrojů, jejich barvou, zacházet do takových pianissim, která jsou v jiných sálech nemyslitelná. Podle mne to byl akusticky nejlepší sál v Kansas City, “ svěřil se klarinetista Lukáš Daňhel.“

„Koncerty v Brně v Janáčkově divadle byly návratem do domácího prostředí a musely být pro hudebníky tvrdou realitou. Několik zkoušek v sále Besedního domu, kde se navzájem hudebníci neslyší, neboť se zvuk slévá do jedné zvukové koule, a poté jedna akustická zkouška a následné dva koncerty v Janáčkově divadle.“

„Dvořákova Osmá patří také k niterným skladbám orchestru. Postrádala ale svěžest, dřevěné dechové nástroje se ztrácely oproti ostatním, houslím chyběl vzlet a jen žestě se prosazovaly pevným a jasným zvukem.“

Návrat filharmonie z amerického turné byl v Brně kulturní událostí. Aby dali umělci ochutnat z jeho programu, představili abonentům na koncertě v Janáčkově divadle sestavu nejúspěšnějších skladeb, které v Americe zazněly. Byla to díla Bohuslava Martinů Thunderbolt P-47, Houslový koncert in D Williama Bolcoma, který byl uveden v české premiéře se sólistkou Yumi Hwang-Williams, a na závěr Symfonie č. 8 G dur Antonína Dvořáka. Vše pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese. Recenze je psána z druhého večera, který se odehrál v pátek 3. března 2023.

„Magdalena Kožená umí zvýraznit význam slov, umí jim dát hudební tvar a přesný výraz.“

„V doprovodu písní Simon Rattle působil téměř neviditelně, neznamená to však, že by neměl vše pevně a hlavně podrobně v rukou.“

„Vystupuje s taktovkou jako opravdový velitel, přesto však ani trochu ne jako dirigentský despota. Nevznáší se nad orchestrem, neopájí se, ale je na všechny strany v blízkém kontaktu – a z detailní práce mu zároveň zřetelně vyvstávají proporce a velké plochy díla.“

Sobotní koncert České filharmonie byl výjimečným setkáním s neokázalým pěveckým uměním Magdaleny Kožené a s dirigentským mistrovstvím, jímž obdobně nenápadně vládne Sir Simon Rattle. Schumann a Martinů, oba v programu dvakrát, spolu sice nijak nesouviseli, ale hodnota koncertu spočívala v něčem jiném než ve vycizelované dramaturgické lince. Společným jmenovatelem písní moderního českého klasika a symfonické tvorby německého romantika bylo oživování partitur, interpretace, tvoření znějící hudby, a to způsobem, který se autoritu nemusí snažit dávat najevo – prostě ji má.

„Byla to shoda koordinovaných náhod, že dva symfonické orchestry a jeden pěvecký sbor, dostali v Carnegie Hall příležitost právě v únoru 2023.“

„Pomyslnou třešničku na dortu představoval fakt, že se mezi české koncerty v Carnegie přidala i Národní ukrajinská filharmonie ze Lvova.“

„Před prosincovým výročím premiéry Z Nového světa v New Yorku, šlo o velmi povznášející moment a českému měsíci v Carnegie Hall to dalo, při dvoutisícové návštěvnosti, lesk.“

Filharmonie Brno, Český národní symfonický orchestr a pěvecký sbor Cancioneta Praga během února dokázaly, jeden po druhém, zaplnit Stern Auditorium v Carnegie Hall. Filharmonie Brno byla první a zažila v New Yorku historickou, zcela unikátní atmosféru. O ČNSO dokonce kritici napsali, že byl v Carnegie jako doma. Cancioneta si získala srdce všech přítomných…