PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Dirigent Popelka coby nový člen orchestru vnesl do interpretace svěžest, živost a smysl pro detail, který aplikoval v působivých gestech hráčům a nástrojovým sekcím orchestru.“

„Ve druhé větě Stravinského symfonie se svými frázemi nejvíce vynikali sólisté z řad dřevěných dechových nástrojů i smyčců.“

„Nevídaná technická zdatnost cellisty mu umožnila naplno rozvinout přednes plný hudebnosti, citového sdělení a viditelného vřelého vztahu ke skladbě.“

V pražském Rudolfinu v pondělní večer koncertoval Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Trojici „amerických“ skladeb autorů Bohuslava Martinů, Igora Stravinského a Antonína Dvořáka s tělesem nastudoval jeho nový šéfdirigent a umělecký vedoucí Petr Popelka. Sólového violoncellového partu Dvořákova koncertu se zhostil Jean-Guihen Queyras. Ačkoliv právě Dvořákův koncert byl pravděpodobně divácky nejpřitažlivějším číslem, celý koncert se nesl ve znamení krásné hudby, svěžího ducha a dlouhých potlesků.

„Secesní sál je smyčcovým nástrojům akusticky příznivý. Sám o sobě by však tento faktor nebyl ničím, nebýt vynikajícího výkonu mladých interpretů.“

„Ve třetí větě hráči s odvahou nasadili živelně riskantní tempo, které však zvládli naprosto suverénně s technickou bravurou.“

„Mladé, pouze dva roky existující kvarteto v Plzni předvedlo výkon, který nás plně přesvědčil o tom, že zde máme důstojného pokračovatele bohaté tradice českých smyčcových kvartet.“

V rámci třetího ročníku festivalu Plzeňský podzim se v Plzni poprvé představilo Ševčíkovo kvarteto založené v roce 2020. Jeden z našich nejmladších komorních souborů vystoupil 6. října v přednáškovém sále Západočeského muzea a pro svůj koncert si zvolil ambiciózní program složený ze skladeb tří stylových období.

„Hudebníci svým spolehlivým výkonem vtáhli publikum rychle do víru skladby.“

„Teprve formující se kvarteto, které dosud nemá vlastní název, bylo svou mladistvou energií a sympatickým výkonem milým osvěžením koncertu.“

„Organizátoři příjemně překvapili publikum krátkou besedou o nové skladbě, kterou spolu v uvolněném duchu vedli fagotista Tria Aperto Pavel Horák a autor díla Radim Bednařík.“

Další z řady Malých koncertů komorní hudby ve Vile Löw-Beer, kterou organizuje Trio Aperto, se odehrál v úterý 4. října. Kromě zmíněného „domácího“ souboru ve složení Barbora Šteflová, Jan Charfreitag a Pavel Horák, vystoupilo smyčcové kvarteto studentek brněnské konzervatoře: Kláry a Terezie Graffových, Kateřiny Kurandové a Lindy Ziklové. Jejich vystoupení bylo mimořádně příjemným večerem s poutavou dramaturgií.

„Nakonec porotu nejvíce přesvědčil pětadvacetiletý japonský violista Takehiro Konoe, který je už ostříleným soutěžním matadorem.“

„Horkou novinkou letošního roku bylo také zavedení ceny publika, kdy posluchači mohli během finálového večera hlasovat pro svého favorita bez ohledu na mínění poroty.“

„Violová soutěž Oskara Nedbala má už ve světě klasické hudby své nezastupitelné místo.“

V neděli 2. 10. hostil nový sál Pražské konzervatoře finálový večer Mezinárodní violové soutěže Oskara Nedbala. Poprvé v této soutěži měli finalisté možnost předvést svůj soutěžní výkon v doprovodu orchestru. Úroveň soutěže byla skutečně vysoká, což dokazovaly naprosto mimořádné výkony všech čtyř finalistů. Výjimečný hudební zážitek umocňoval i profesionální výkon Karlovarského symfonického orchestru v čele s koncertním mistrem Jakubem Sedláčkem.

„Koncert bude při ročním výročí ruské invaze na Ukrajinu zamýšlen jako symbolická bolestná připomínka zbytečného válečného konfliktu.“

„Spolupráce se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu zahrne Vokální symfonii Vladimíra Sommera pro listopadový festival Janáček Brno.“

„Osmaosmdesátou sezónu otevřel sbor s Českou filharmonií na festivalu Dvořákova Praha při trojím koncertním provedení Dvořákovy Rusalky.“

Pražský filharmonický sbor vedle účinkování s orchestry uspořádá v nadcházející sezoně v Praze také trojici vlastních koncertů. Na prosinec ohlásil Adventní koncert ve Státní opeře, na únor 2023 uvedení Brittenova Válečného requiem a v červnu open air koncert ve Valdštejnské zahradě sestavený z gospelů a spirituálů. Umělecká kontinuita je přitom zajištěna – hlavní sbormistr Lukáš Vasilek, který vede těleso už patnáct let,…

„Flétnistka se zaskvěla krásně znějícími vysokými tóny, intonačními skoky, okouzlující kantilénou, škálami připomínajícími rozsypávající se šňůru korálků i rozezpívaným vemlouvavým dialogem s klavírem.“

„Velkou oporou jí byl zkušený klavírní partner Daniel Wiesner, na nějž se sólisté mohou vždy spolehnout a posluchači si vychutnají jeho lahodnou hru.“

„Beethovena zahráli jak zralí mistři, v synagogální akustice pěkně znělo Ruferovo violoncello, s úhozově bohatou hrou nezůstala pozadu ani klavíristka Kateřina Ochmanová.“

Mezinárodní hudební festival Mladá Praha zavítal 29. září do kolínské synagogy, kde se uskutečnil jeden z jeho mimopražských koncertů. Vystoupili na něm maďarská flétnistka Eszter Boglárka Réti, český violoncellista Filip Rufer a jako klavírní partneři Daniel Wiesner a Kateřina Ochmanová.

„Léta budování repertoáru a dobrého jména souboru vynesla Sedláčkovu kvartetu velmi slušné renomé.“

„Ve shodě se svým zaměřením na hudbu nedávné a přítomné současnosti zahájilo Sedláčkovo kvarteto svůj program Smyčcovým kvartetem č. 6 Rafaela Kubelíka.“

„Sedláčkovo kvarteto předvedlo plnokrevné hraní s přesvědčivým nasazením a filigránsky vyvedenou partiturou.“

Zahájení nedělního koncertu festivalu Dvořákova Praha v klášteře svaté Anežky v Praze na Starém Městě – psalo se 18. září – doprovázela průtrž mračen. Pěší návštěvníci dostali tedy nejprve sprchu, ale poté rozhodně velmi dobrý zážitek. Sedláčkovo kvarteto zvolilo skladby Rafaela Kubelíka a Martina Wiesnera, jehož Jubilace zazněla ve světové premiéře, a do kolekce souhrnného provedení Dvořákových kvartetů přispělo jeho Smyčcovým kvartetem a moll, op. 12.

„Hudba je médium. Skýtá neuvěřitelnou schopnost sdělnosti. Je směnou informací mezi jejím tvůrcem a příjemcem.“

„Evidentní symbióza všech členů uskupení včetně dirigenta dala vzniknout výjimečnému hudebnímu počinu.“

„Symfonií proudil nekonečný tok energie smyčců, jejichž srdce bilo do poslední noty, aby puklo při vítězném pochodu spolu s ostatními.“

Brněnští filharmonikové pod taktovkou světového dirigenta Dennise Russella Daviese triumfálně uvedli v neděli 18. září Šostakovičovu symfonii věnovanou Leningradu a Martinů Památník Lidicím a vyslovili se tak jednoznačně proti všem probíhajícím válečným konfliktům. Mistrovská interpretace se stala výsledkem důsledné souhry jednotlivých nástrojových sekcí, osobní přítomnosti každého z hráčů tělesa, které následovalo pokoru svého dirigenta. Janáčkovo divadlo rozeznělo jako přídavek mimo jiné nekončící rezonující tleskání návštěvníků, které jedinečný zážitek doslova zvedl ze židlí.

„Epoque Quartet není mladý. Přesto do tohoto konceptu Dvořákovy Prahy zapadl výborně.“

„Je jasné, že Bořislavka jen o kancelářích a ochodech nebude.“

„Nechyběl ani Večerníček na závěr, kterým pánové jasně dali najevo, že se jedná o poslední přídavek.“

V netradičním místě i čase pro koncert klasické hudby vystoupil v úterý 13. září Epoque Quartet. Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha stále rozšiřuje své aktivity zaměřené na mladé umělce i publikum a proto vyzkoušel nový prostor, který nabízí atrium obchodního centra Bořislavka. A bylo plno. Nová podvečerní festivalová řada, kterou tento koncert zahájil, nalákala hned napoprvé víc diváků, než stačilo připravené hlediště pojmout. V nabídce jsou ještě tři další koncerty. Vstup je zdarma.

„Když máte kolem sebe talentované muzikanty a kolegy, tak je to velká inspirace, posouvají vás mílovými kroky.“

„Každá nota je promyšlená, nejde o nějakou spotřební nahrávku.“

„Pro dostatek uplatnění není úplně tak důležité, kde člověk žije.“

Violoncellista Tomáš Jamník stojí za letní Ševčíkovou akademií, jeho jméno se pojí rovněž s Akademií komorní hudby a s projektem domácích koncertů Vážný zájem. S houslistou Josefem Špačkem, se kterým byl v srpnu jako lektor na akademii v Horažďovicích, natočili a letos vydali CD s názvem Cesty. Zní na něm hudba od Janáčka, Martinů, Schulhoffa a Kleina. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Tomáš Jamník probírá repertoár desky, stejně jako své projekty i život v Berlíně…

„Skála vznikla na objednávku ke čtyřicátému výročí tělesa, Martinů a Szell se dobře znali a Clevelandský orchestr uvedl už v roce 1943 v premiéře skladatelovu Druhou symfonii.“

„V roce 1965 byli se Szellem prvním americkým orchestrem, který během jednoho jediného léta zahrál na třech nejslavnějších evropských hudebních festivalech.“

„Také další clevelandští šéfdirigenti pocházeli z Evropy.“

Amsterdam, Berlín, Kolín nad Rýnem, Drážďany, Hamburk, Linec, Lucern a před Vídní i česká metropole, to je plán evropského turné, při kterém zavítá na festival Dvořákova Praha Clevelandský orchestr. Se svým šéfdirigentem Franzem Welser-Möstem v neděli 11. září v Rudolfinu zahraje tři barvité skladby od Richarda Strausse. Těleso založené v roce 1918 a počítané mezi nejlepší nejen v USA, ale i ve světovém měřítku, má ve své historii nemalé stopy spojené s českými zeměmi.

„Martinů se k naplnění a ovládnutí formy symfonie, vrcholné formy evropské hudby, odhodlal až ve dvaapadesáti.“

„Podmanivý je hudební příběh v pomalé větě, v tryzně odpovídající vznešeným způsobem Kusevického zadání.“

„V jeho symfonismu je zvláštní napětí mezi neoklasickou určitostí a témbrovou proměnlivostí, dialog mezi lidovostí a vysokým uměním, tradicí a novostí…“

Před osmdesáti lety, první zářijový den roku 1942, dokončil Bohuslav Martinů svou První symfonii. Stalo se tak v Manometu ve státě Massachusetts, na pobřeží moře jižně od Bostonu. Na skladbě pracoval od jara toho roku na několika místech – v Jamaice na předměstí New Yorku, v Middlebury a pak i u jezera Mah-Kee-Nac Lake ve státě Vermont a v Tanglewoodu, tedy Berkshire Music Center, na západě státu Massachusetts. Její podzimní bostonskou premiérou byl definitivně přijat do amerického hudebního života, po uvedení v New Yorku o něco později si v tisku dokonce vysloužil pochvalu jako Smetanův dědic.

„Na Lípě Musice budu vystupovat poprvé a velice se na tuto svou premiéru těším.“

„Čím dál tím více zařazuji na svá vystoupení písňový repertoár.“

„Na dramaturgii Phidylé se podílel pan dirigent Robert Jindra, manažer orchestru Ondřej Daněk a já.“

Kateřina Kněžíková otevře 23. srpna 2022 operním recitálem v Liberci Mezinárodní hudební festival Lípa Musica. Zahájí tím i svou novou sezónu 2022/2023, která, jak už je u ní zvykem, bude opět složená z operních představení i koncertů po celé Evropě. A samozřejmá je i její pedagogická činnost. Je až neuvěřitelné, kolik toho tato maminka dvou krásných děvčátek, kterým se jako každá máma chce věnovat, pracovně na té nejvyšší úrovni zvládá. A jak široký má repertoárový záběr.

„Jednoznačně největším dramaturgickým triumfem Státního divadla v Brně a především dramaturga Václava Noska bylo v následujících letech obdivuhodných pět světových premiér jevištních děl Bohuslava Martinů.“

„Martinů a já jsme zkonstruovali operu-film, o němž je možno říci, že má skutečně dva otce – dvojčata, neboť jestliže já jsem dal pouze potravu hudbě, Martinů byl plný nápadů pro libreto.“

„Martinů jednoaktová opera zazněla v jednom večeru věnovaném antické Ariadně spolu s dalšími dvěma díly: Monteverdiho fragmentem Nářek Ariadnin a scénickým melodramem Jiřího Bendy Ariadna na Naxu.“

Před časem jsme přinesli příspěvek o baletních a operních inscenacích Bohuslava Martinů, které byly ve světové premiéře provedeny v Brně v meziválečných letech, týkalo se to let dvacátých a zejména třicátých. Skladatel sám byl tehdy s nastudováním těchto inscenací spokojen, a tak se dalo čekat, že do Brna přibydou ještě další novinky. Bohužel se tak nestalo…

„Po mém koncertě mne pozval na rande a místo kytice vzal noty. A místo do kavárny či do kina mne pozval ke klavíru. Tak jsem současně udělala konkurz na parťáka ke klavíru i na manželku.“

„Nastoupila jsem do budovy konzervatoře jako profesorka před pětasedmdesáti léty a chodím tam jako domů. Já tam zažila všechny ředitele, kromě Janáčka samozřejmě.“

„Jsem z Moravského Slovácka, tam je základem života optimismus, dobrá nálada a hezká písnička.“

Klavíristka Věra Lejsková je brněnským fenoménem. Přestože letos oslaví už třiadevadesáté narozeniny, překypuje elánem a stále vymýšlí projekty, které realizuje ve svých knížkách a v Českém rozhlase na stanici Vltava. Její vzpomínky na bývalé kolegy jsou plné laskavého humoru i relevantních a zajímavých informací. Na klavír už sice nehraje, ale stále se organizačně podílí na akcích, jako je například soutěž Franze Schuberta pro dva klavíry v Jeseníku.  Založila ji kdysi s manželem Vlastimilem Lejskem, se kterým léta koncertovala jako klavírní duo.

„Otevřít mladým lidem ještě třetí oko, dodat jim novou energii ke studiu nebo je znovu nasměrovat.“

„Studenti zprvu nevěděli, co po nich chci, a nechtělo se jim zkoušet něco nového.“

„Hudební kurzy ve Švihově budou volně pokračovat ještě v letošním srpnu v rámci projektu Orchestrální akademie Plzeňské filharmonie.“

Čtvrtý ročník kurzů Davida Niederleho navštívilo letos ve Švihově dvanáct violoncellistů. Někteří poprvé, někteří opakovaně. „Za rok zase“ zaznívalo z úst většiny účastníků, kteří přijeli nejen z okolí Klatovska a Plzeňska, ale třeba i z Prahy a Českých Budějovic. Nejstarší už navštěvují nižší ročníky konzervatoře, nejmladší jsou žáky základních uměleckých škol.