Orchestr PKF – Prague Philharmonia se svým šéfdirigentem Emmanuelem Villaumem věnuje třetí abonentní koncert této sezóny českým skladatelům – Dvořákovi, Martinů a Haasovi. Sólistou koncertu ve Dvořákově síni Rudolfina v sobotu 3. prosince od 19:30 hodin bude violoncellista Lukáš Pospíšil. Barokní refektář Profesního domu MFF UK bude v pondělí 5. prosince od 19:30 hodin hostit komorní koncert s hudbou Italů Paganiniho a Bottesiniho, a to v podání kontrabasistů Pavla Klečky a Adama Honzírka a klavíristky Marie Wiesnerové.

Ačkoliv je sobotní program v Rudolfinu sestaven z děl českých autorů, pouze jedna z uváděných skladeb vznikala přímo v Česku – a to za velmi tragických událostí. Studii pro smyčce totiž skládal Pavel Haas v terezínském ghettu jen pár měsíců před svou smrtí v Osvětimi. Koncert pro violoncello č. 2 zase napsal Bohuslav Martinů v USA na konci druhé světové války. Dílo plné vzpomínek na rodnou zemi zazní v podání koncertního mistra PKF – Prague Philharmonia, violoncellisty Lukáše Pospíšila.

V USA vzniklo i nejslavnější orchestrální dílo Antonína Dvořáka Symfonie č. 9 „Z Nového světa“. Zařazení této skladby přitom souvisí i s dramaturgickou linkou sezóny. PKF – Prague Philharmonia se letos zaměřila na odkaz Johannesa Brahmse. Repertoár však orchestr neomezil pouze na díla tohoto velikána, nýbrž i na díla autorů, kteří mají k Brahmsovi blízko: tedy například Schumanna nebo Dvořáka.

„Brahms do velké míry pomohl Dvořákovi stát se tím, kým se stal. Proto má Dvořákova hudba v této sezóně jednoznačně své místo,“ vysvětluje šéfdirigent a hudební ředitel Emmanuel Villaume s tím, že Dvořákova hudba má všechny kvality, které má ta Brahmsova. Rozdíl je v tom, že Dvořákův jazyk je přímější, mluví rovnou k srdci.

„Kontrabas… Většina lidí si jej jako sólový nástroj nedovede vůbec představit. Proto zahrajeme v Komorní řadě PKF společně s jedním z mých nejnadanějších absolventů Adamem Honzírkem ty nejvirtuóznější, nejtěžší sólové skladby, které pro něj kdy byly napsány,“ uvádí k pondělnímu koncertu v Profesním domě Pavel Klečka a doplňuje, že Bottesinimu se přezdívalo „Paganini kontrabasu“. Byl to dirigent (řídil například Verdiho Aidu při otevření Suezského průplavu), skladatel a vynikající kontrabasista, který v pauzách operních představení, která dirigoval, uváděl k úžasu veškerého publika své vlastní virtuózní skladby pro třístrunný kontrabas. Jeho díla, která se nechávají inspirovat italskou operou devatenáctého století, dodnes patří k tomu nejtěžšímu, co kdy bylo pro kontrabasisty napsáno.

„Jedním z vrcholů programu je Paganiniho Capriccio č. 24, které bych já osobně přirovnal k takovému kontrabasovému desetiboji. Co variace, to jedna disciplína. Když zvládnete tuto skladbu, zahrajete na kontrabas už úplně všechno!“ vyznal se Pavel Klečka.

Foto: Milan Mošna, archiv orchestru, Wikipedie (volné dílo)