Česká filharmonie k výročí sametové revoluce se Simonem Rattlem a Magdalenou Koženou
Česká filharmonie na Koncertech pro svobodu a demokracii 16. a 17. listopadu od 19:30 hodin ve Dvořákově síni Rudolfina uvede Řecké a Maďarské lidové písně v úpravě Maurice Ravela a Bély Bartóka a Devátou symfonii Gustava Mahlera. K prvnímu českému orchestru se připojí rezidenční umělci letošní koncertní sezóny, dirigent Simon Rattle a mezzosopranistka Magdalena Kožená. Druhý koncert vysílá Česká televize na programu ČT art v opožděném přímém přenosu.
„Za studií jsme neměli moc možností naučit se francouzský repertoár. Ve školách se učila hlavně ruština a učitelé se obávali i stylového odstínění francouzských děl. Přitom já sama jsem měla odjakživa pocit, že mám k francouzské hudbě přirozeně blízko. I při hře na klavír jsem si vybírala buď Bacha, nebo francouzské autory, hlavně Debussyho a Ravela. Pak jsem ve francouzském prostředí žila a toto hudební porozumění se propojilo s každodenní praxí,“ říká mezzosopranistka Magdalena Kožená. Na koncertu zaznějí vedle Řeckých písní zmíněného Maurice Ravela i Bartókovy Maďarské písně, které objevil Simon Rattle jako „velkou vzácnost, jen zřídka uváděnou koncertně,“ prozrazuje pěvkyně a dodává: „Písně jsou to až na výjimky spíše vážné, temné. Nesmírně zajímavé a bohaté jsou po harmonické stránce. Bude to pro mne jazyková výzva, protože budu poprvé v životě zpívat maďarsky.“
Rezidenční umělci Magdalena Kožená a Simon Rattle se v průběhu 127. sezóny vrátí k České filharmonii ještě dvakrát. Koncem listopadu zazní výběr z písní Antonína Dvořáka, Hanse Krásy a Gideona Kleina spolu s Tarasem Bulbou Leoše Janáčka, v únoru písně Bohuslava Martinů doplněné o předehru k opeře Jenovéfa a Druhou symfonii Roberta Schumanna. Během rezidence Magdaleny Kožené a Simona Rattlea u České filharmonie také vznikne nahrávka písní.
Myšlenka pořádat pravidelné koncerty České filharmonie spojené s tématem svobody a demokracie vznikla už před několika lety. Důvod byl prostý – orchestr chtěl vytvořit tradici výjimečných uměleckých událostí, které by posluchačům připomněly důležité milníky v našich dějinách – sedmnácté listopady a souvislosti kolem nich, jejich cíle, myšlenky, tragické i vítězné momenty. První Koncert pro svobodu a demokracii se uskutečnil v roce 2020. V době pandemické uzávěry ovšem nemohli být ve Dvořákově síni Rudolfina přítomni posluchači. Česká televize tak pouze zprostředkovala přenos Smetanovy Mé vlasti pod taktovkou šéfdirigenta a hudebního ředitele České filharmonie Semjona Byčkova. Poprvé s publikem se Koncerty pro svobodu a demokracii konaly až loni, a to za řízení hlavního hostujícího dirigenta prvního českého orchestru Jakuba Hrůši.
Foto: Petra Hajská, Petr Chodura
Příspěvky redakce
- Debut Lukáše Vasilka u České filharmonie se sporadickou Janou z Arku
- Kristina Fialová zahraje Berlioze společně s Moravskými filharmoniky
- Synergie Plzeňské filharmonie a Cimbálové muziky Milana Broučka
- Tóny Vinohrad pokračují kombinací klarinetu a kytary
- Česká klasická hudba v nových rozměrech na Expu 2025. S Českou filharmonií nebo Ivem Kahánkem
Více z této rubriky
- Debut Lukáše Vasilka u České filharmonie se sporadickou Janou z Arku
- Kristina Fialová zahraje Berlioze společně s Moravskými filharmoniky
- Synergie Plzeňské filharmonie a Cimbálové muziky Milana Broučka
- Tóny Vinohrad pokračují kombinací klarinetu a kytary
- Česká klasická hudba v nových rozměrech na Expu 2025. S Českou filharmonií nebo Ivem Kahánkem
- Dětský sbor Kantiléna odlétá na americké turné
- Stamicovci a horna Nicolase Rameze
- Královský ohňostroj odpálený Collegiem 1704
- Atrium Žižkov doznalo akustických změn a přivítá ‚obývákový‘ koncert
- Komorní únor v Žilině ve znamení opery i masopustu