PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Rozhodně jim nelze upřít značnou míru odvahy a hledačství, když se odvážili do objemných prostor chrámové lodi přijít se subtilními sólovými zobcovými flétnami a s převážně neznámým repertoárem.“

„Doležalovo kvarteto předneslo v chrámu svatého Mořice čtyři soudobé kvartetní kompozice vzácně jednotného výrazu a jednotné volby kompozičních prostředků.“

Forfest, mezinárodní festival současného umění s duchovním zaměřením, se letos konal v Kroměříži už potřiatřicáté. Vděk za to si zaslouží pořadatelé, neúnavná kroměřížská dvojice manželů Zdeňky a Václava Vaculovičových, která už po léta tento projekt, tuto svoji originální ideu doslova hýčká a za všech příznivých i nepříznivých okolností udržuje v kondici.

„Kateřina Kněžíková písním dává přirozenost i přesnou míru stylizovanosti, jak ji nachází na pomezí prostoty a operních zkušeností.“

„Krásná hudba s velkoryse klenutými kantilénami.“

„Harfa, pod rukama Kateřiny Englichové znějící vznešeně, zřetelně i barvitě, dodává písním mnoho nápadité a sváteční neobvyklosti.“

Album jim pokřtil horolezec Radek Jaroš, v roce 2014 pokořitel K2, druhé nejvyšší hory světa. Název nové nahrávky nemá sice s velehorami nic společného, ale bylo to během koncertu na festivalu Smetanova Litomyšl vtipné, nápadité a milé. Kateřina Kněžíková s Kateřinou Englichovou, které natočily a uvádějí písně s harfou, mají totiž na obalu desky napsáno K2…

„Byla usměvavá, vyrovnaná, byla i přísná, ale vždy s pochopením pro děti a mladé lidi, jichž bylo kolem stále plno.“

„Byla sama výrazným dramaturgem, sbormistrem a pedagogem, dokázala tyto tři profese skloubit a povýšit svou pracovitostí, lidskostí a empatií.“

„V dramaturgii dětského rozhlasového sboru se Blanka Kulínská orientovala zejména na soudobou českou hudbu a úpravy lidových písní, ale také na produkci minulých staletí.“

Dětský pěvecký sbor Českého a předtím Československého rozhlasu a vedle toho Bambini di Praga. To jsou vokální tělesa, ke kterým neoddělitelně patří jméno legendární sbormistryně Blanky Kulínské. Ovlivňovala a vedla je po šest desetiletí. Letos na začátku léta se její život uzavřel. Na umělkyni a pedagožku, díky které si zamilovaly hudbu tisíce dětí a mladých lidí, vzpomíná někdejší rozhlasová redaktorka, hudební publicistka Stanislava Střelcová.

„Nebyl to Martinů sám, ale duch jeho tvorby byl v zachován.“

„Nádherný opus, který nebyl poplatný Otvírání studánek jako neoddiskutovatelnému vzoru, ale přesto v tom nejlepším slova smyslu hovořil jejich jazykem.“

„Kantáta Mikeš z hor přítomné vrátila na začátek, k touze, aby špatné odešlo a zůstalo to dobré, stálé…“

Komorní sbor Martinů Voices na Smetanově Litomyšli uvedl v premiéře komorní kantátu Pochovávání světla skladatele Jiřího Gemrota. Vznikla na libreto Vojtěcha Stříteského, který vyšel z odkazu básníka Miloslava Bureše, spoluautora Otvírání studánek Bohuslava Martinů. Ke koncertu se vrací pravidelný návštěvník festivalových programů Jaromír Kašpar.

„Na programu koncertu tedy nebylo jen loučení, ale také oslava hned dvou kulatin: čtyřicátin Jakuba Kleckera a devadesátin zakladatele sboru Ivana Sedláčka.“

„Za nejhlubší okamžiky sobotního podvečera osobně považuji Západ slunce Bedřicha Smetany, závěr Hrušovského Zaříkání a Bogorodice děvo Sergeje Rachmaninova.“

Jeden z posledních červnových večerů patřil v brněnském Besedním domě sborovému umění. Sobota 25. června se stala novým termínem pro odkládaný koncert, kterým se Jakub Klecker loučil s Kantilénou, sborem dětí a mládeže při Filharmonii Brno. Stál v jejím čele jako sbormistr bezmála patnáct let. Do řad Kantilény se proto vrátili mnozí její bývalí členové a za doprovodu Jiřího Hrubého u klavíru a Jakuba Janšty u varhan nabídli bohatý program.

„Básnické obrazy a osobní úvahy nesené klidnou hudbou, jednoduše znějící, intenzivně jadrné a snadno přístupné vyprávění.“

„Výsledek byl zajímavý, krásný a bez váhání lze říci, že i skvělý.“

Sbor Martinů Voices má v repertoáru novou skladbu. Bohuslav Martinů páté vokální dílo na text Miloslava Bureše už nestihl napsat a námět čekal šest desetiletí. Zhudebnil ho až Jiří Gemrot, kterému libreto komorní kantáty sestavil a dotvořil Vojtěch Stříteský. Krásnou kultivovanou skladbu Pochovávání světla je tak možné vnímat jako volné pokračování Otvírání studánek a tří dalších poetických opusů tematicky spjatých s Vysočinou. V premiéře zaznělo v sobotu na festivalu Smetanova Litomyšl.

„Hudba se nedá exaktně změřit a mnohem zajímavější na ní je hledat nové možnosti, tvary, artikulace, barvy a vůně, než jen a pouze poměřovat všechno dvourozměrným metrem.“

„Nedokázal bych stát na pódiu a vytvářet hudbu podle partitury jednoho a přitom milovat druhého.“

„Martinů si vytvořil vlastní nezaměnitelný jazyk, ve kterém se snoubí velmi osobité harmonické cítění s rytmizovanou melodikou, kterou je lehčí poslouchat než hrát.“

Letos v červnu se dostalo studentce poličského gymnázia Miriam Kašparové jedinečné příležitosti zúčastnit se mistrovského kurzu uznávaného českého houslisty Ivana Ženatého. Konal se v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka ve skladatelových rodných Hukvaldech. Svědectví o výuce spojuje čtenářka s odpověďmi Ivana Ženatého na její otázky.

„Letos jsou pro děti v průběhu června nachystány čtyři velké akce, a to jak v Besedním domě, v Janáčkově divadle, tak open air na náměstí Svobody.“

„V neděli 12. června se odehrál Slavnostní koncert Mozartových dětí v Janáčkově divadle. Tak velké obsazení, téměř dvě stě účinkujících, snad ještě jeviště Janáčkova divadla nevidělo.“

„Třetí akcí byl Koncert dětských sólistů s Filharmonií Brno, který se odehrál v úterý 14. června. Na pódiu Besedního domu vystoupili spolu s orchestrem nejlepší mladí hudebníci, kteří mají za sebou vítězství na mnoha soutěžích a reprezentují své školy.“

Festival Mozartovy děti letos načal druhý tucet svého působení. Spojení Filharmonie Brno a ZUŠ Smetanova na červen přichystalo čtyři akce, na kterých vystupují talentované děti z jihomoravských základních uměleckých škol.

„Repertoár působil na poslech příjemně se silnou vnitřní intenzitou provedení skladeb klasicismu v kontrastu s dílem soudobé hudby.“

„Orchestr podal pod taktovkou šéfdirigenta mimořádný výkon.“

PKF – Prague Philharmonia vzdala 9. června v Císařském sále Lobkowiczkého paláce hold svému hudebnímu řediteli a šéfdirigentovi. Emmanuel Villaume profiluje prestižní těleso úspěšně už sedm sezón. Sólistou koncertu byl dlouholetý první flétnista orchestru Jiří Ševčík. Program zaměřený na díla klasicismu, který je orchestrálním hráčům z pohledu jejich stálého repertoáru nejbližší, zpestřila soudobá klasika. V sále byl přítomen skladatel kompozice Američan Michael Fine. Koncert se konal v rámci donátorské abonentní řady PKF – Prague Philharmonia, která je tradičně realizována v úzké spolupráci s rodinou Lobkowiczů.

Dvaaosmdesát dětí nacisté odvezli do koncentračního tábora Chełmno a tam je bez milosti zplynovali.“

„Až se nás příští generace zeptají, za co jsme ve válce bojovali, měli bychom jim povědět příběh Lidic.“

„Z hudebníků jako první zareagovali zřejmě pěvkyně Jarmila Novotná a výše zmíněný diplomat Jan Masaryk (coby klavírista).“

Na pátek 10. 6. 2022 připadá osmdesáté výročí vyhlazení obce Lidice. Tragický osud tamních obyvatel našel brzkou odezvu nejen v politické rovině, ale také v uměleckých dílech. Památku obětí uctili svými skladbami například Bohuslav Martinů, Klement Slavický, Milan Báchorek, Václav Lídl nebo Miloslav Ištvan, jehož Odyssea lidického dítěte zazněla na včerejším koncertu v Českém centru New York. Vzpomínkové akce plánuje na víkend 11. až 12. června pochopitelně také Památník Lidice.

„Úpravy pana Temla se opravdu povedly, jsou krásné, udělané s citem a velkou pokorou, není to nic svévolného.“

„Barokní hudba vyžaduje určitou kázeň, kterou v romantické hudbě zpěvák ne vždycky musí mít. Myslím kázeň technickou.“

„Do velkého operního světa jsem ještě nepronikla. Člověk se vyvíjí, budu ráda, když se budu moci romantické operní tvorbě věnovat víc.“

Na křídlech písně. Tak je nazván koncert festivalu České doteky hudby, jehož pěveckou protagonistkou je první červnovou neděli v Praze na Hradčanech Karolína Janů. Mladá sopranistka, kterou si publikum v Plzni pamatuje ze dvou Monteverdiho oper a se kterou se mnozí setkali také na nejrůznějších pódiích jako s koncertní umělkyní…

„Snažili jsme se program koncipovat z děl, která jsou povzbudivá a radostná a která přinášejí, kromě poznání, také naději.“

„První část koncertu barytonisty Erwina Schrotta bude operní, pak zazní řada latinskoamerických písní a tang. Prostě galakoncert!“

„Od blokády Leningradu a premiéry Šostakovičovy Leningradské symfonie uplynulo osmdesát let a najednou – v jedenadvacátém století – je tu utrpení Mariupolu…!“

Příští týden začíná Národní festival Smetanova Litomyšl. Od 9. června do 5. července nabízí čtyři desítky hlavních hudebních pořadů a k nim dění v Klášterních zahradách, Smetanovu výtvarnou Litomyšl a další doprovodné akce. Po dvou ročnících improvizování vynuceného vládními opatřeními proti pandemii se letos pořadatelé vracejí k tradičnímu rozsahu…

„V době příprav nového baletního díla pro brněnské divadlo Martinů nebyl v divadelním prostředí naprostým nováčkem.“

„Byl toho názoru, že opera jako žánr nemá ve své klasické podobě budoucnost.“

„Počtem původních premiér a celkově hodnotným uměleckým nastudováním skladatelových jevištních kompozic, které si považoval i on sám, nemá brněnské divadlo v celosvětovém měřítku obdoby.“

I když Bohuslav Martinů v Brně nikdy nežil ani pracovně nepůsobil, patřilo Brno mezi místa, kde bylo skladatelovo dílo – často poprvé vůbec – pravidelně uváděno. V tomto ohledu vynikalo zejména Národní (později Zemské) divadlo v Brně, které si zakládalo na dramaturgii akcentující mimo jiné díla soudobých skladatelů. V čele zájmu byla samozřejmě především scénická tvorba Leoše Janáčka, nicméně protože vedení divadla hledalo nové zajímavé skladatelské osobnosti, dostal v roce 1925 příležitost poprvé i Bohuslav Martinů.