PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Vzhlížím k panu dirigentu Byčkovovi, udělal u vás ohromný kus práce.“

„Nielsenova Pátá symfonie v sobě má hluboce zakořeněnou lidskost, nese silný protiválečný apel.“

„Mou vlast považuji za jeden z největších dosažených úspěchů v klasické hudbě.“

Patří k nejvytíženějším dirigentům dneška. Zastává post šéfdirigenta orchestru NDR Elbphilharmonie v Hamburku, hudebního ředitele Královské opery ve Stockholmu, hlavního hostujícího dirigenta Tokyo Metropolitan Symphony a čestného dirigenta Královské filharmonie ve Stockholmu. Obdržel dvě ceny Grammy a renomé si vydobyl i jako dlouholetý šéfdirigent Newyorské filharmonie. Ve světě je uznáván i jako úspěšný propagátor díla dánského skladatele Carla Nielsena… Alan Gilbert 18. prosince debutuje s Českou filharmonií. Na programu je nepříliš známá, avšak o to působivější tvorba právě tohoto dánského pozdního romantika. Jeho předehru Helios a Symfonii č. 5 doplní Mozartův Koncert pro klavír a orchestr č. 20 d moll v podání Kirilla Gersteina.

„Bedřich Smetana dokončil celkem osm oper.“

„Opera Národního divadla moravskoslezského nastudovala celé Smetanovo operní dílo.“

„Za vydavatelský počin by se dalo označit vydání všech Smetanových oper Supraphonem.“

Celý kulturní svět oslavil 2. března letošního roku dvousté výročí narození zakladatele české národní hudby Bedřicha Smetany, 12. května navíc uplynulo sto čtyřicet let od skladatelova úmrtí. Jakkoli si nemyslím, že by se dramaturgie operního souboru měla sestavovat podle aktuálních výročí, jsem přesvědčen, že toto dvojí Smetanovo jubileum by naše divadla neměla ignorovat. Přesto se tak někde stalo.

„Dirigent byl nadšen z flexibility a citlivé vnímavosti orchestrálních hráčů.“

„Obrazy rakouské přírodní idyly rozehráli Vídeňští filharmonikové s vřelostí a okázalostí.“

„Z interpretace se ztratila charakteristická hloubka díla.“

Zářný mladý finský dirigent Klaus Mäkelä, šéfdirigent Filharmonie Oslo a hudební ředitel Orchestre de Paris, si ke svému letošnímu debutu u Vídeňských filharmoniků zvolil Šestou symfonii Gustava Mahlera. Velkolepou kompozici dirigoval 15. prosince 2024 ve Zlatém sále Společnosti přátel hudby ve Vídni velmi temperamentně.

„Brucknerův orchestr je pro mne vždy zárukou zážitku, jaký se v operních divadlech slýchá vzácně, slavné Intermezzo vyznělo výborně, plasticky ve frázování, s ohromnou šíří dynamiky. Bravi.“

„Takzvaná moderní režie to trochu přehnala. Chce příběh vyprávět z perspektivy titulní role, japonská exotika je odsunuta jako klišé, Cio-Cio-San nezemře. Vše je jednou poprvé…“

„Pěvecké obsazení přináší kvalitní výkony, Linec má dnes 18 interních sólistů čili obešel se ve druhém obsazení zcela bez hostů.“

Rakouské Musiktheater Linz uvedlo 7. prosince u příležitosti 100. výročí Giacoma Pucciniho nové nastudování jeho opery Madama Butterfly pod taktovkou dirigenta Patricka Langa, v režii Isabel Ostermann. Inscenace nezklame vynikajícím výkonem skvělého Brucknerova orchestru, výborným hudebním nastudováním dirigenta a velmi kvalitními pěveckými výkony. Otazníky ovšem vyvolává jevištní ztvárnění díla. Reflexe je psána z první reprízy 12. prosince.

„V Ostravě představuji tu příšernou čínskou princeznu, ale Rocc mi dovolil, abych do ní dala trochu lidskosti.“  

„Dramatický repertoár je třeba občas zjemnit koloraturou, je to zdravé.“ 

„Mezi ženskými hlasy je daleko větší konkurence.“

S koncem roku 2024 si umělecký svět připomíná sto let od úmrtí jednoho z nejslavnějších operních velikánů Giacoma Pucciniho. Výročí je spjaté také se vznikem mistrovské opery Turandot, jež v momentu skladatelova skonu zůstala ležet těsně před svým dokončením na pracovním stole a podle náčrtů operu dokončil Pucciniho žák Franco Alfano. V novém nastudování režiséra Rocca a dirigenta Marka Šedivého ji 19. a 21. prosince uvede Národní divadlo moravskoslezské. V titulní roli kruté čínské princezny při druhém večeru debutuje Frédérique Friess, francouzská sopranistka, která má na našich scénách mnoho jevištních zkušeností.

„Sibeliova Siedma symfónia nepatrí k evergreenom našich koncertných pódií.“

„Lotyšský skladateľ Pēteris Vasks naďalej úspešne rozvíja svoju kompozičnú maniéru dojímavých hudobných meditácií.“

„Daniel Raiskin sa uviedol ako autentický dirigentský tlmočník Brahmsovho symfonizmu.“

Posledná tohtoročná dvojica abonentných koncertov Slovenskej filharmónie v dňoch 12. a 13. decembra sa programovo niesla v znamení postromantickej hudobnej atmosféry, ktorú vhodne navodili koncepčne zvolené symfonické diela Jeana Sibelia, Pēterisa Vasksa a Johannesa Brahmsa. Za dirigentským pultom stál šéf nášho prvého orchestra Daniel Raiskin, ako sólista sa predstavil prvý a dlhoročný koncertný majster telesa Jarolím Emmanuel Ružička.

„Nejhlubší lidskost a opravdovost cítím v ukolébavkách.“

„Pokud se týká hudebního jazyka, snažil jsem se zachovat podstatu koled, ale často jsem si je harmonizoval po svém.“

„Nesnažil jsem se být ve Vánoční kantátě samoúčelně avantgardní. V takovémto případě rozhodně nemá skladatelské ego z hudby vyčnívat.“

Druhým rokem zazní v adventním programu Pražského filharmonického sboru a orchestru Prague Philharmonia Vánoční kantáta Jana Ryanta Dřízala. Stejně jako při loňské premiéře, i letos se koncerty konají dva, a to 19. a 20. prosince v Praze na Žofíně. Autor v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje dílo i své prožívání vánočních svátků, které se dá krásně vtělit do hudby. Zas tak moc se o tom nemluví, říká, ale za celým vánočním poselstvím je skryto zobrazení vývoje od tmy a očekávání k rozbřesku, k příchodu světla.

„Prostor dostanou Svatební košile Antonína Dvořáka ve slavné historické nahrávce s Benem Blachutem a Ladislavem Mrázem.“

„Ve středu přichází pocta Mauriziu Pollinimu, fenomenálnímu italskému klavíristovi, který zemřel v letošním roce. Zazní mnohé legendární snímky.“

„Sobotní a nedělní dopolední Návštěva bude bilancí za Rokem české hudby, hostem je ředitel festivalu Smetanova Litomyšl Michal Medek.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 16. do 22. prosince?

„Z rodné Boloni se do Říma přestěhoval v roce 1913. A představivost v něm tehdy povzbuzovaly podle jeho vlastních slov především úžasné fontány a borovice objevující se v každé části horizontu.“

„V ohromujícím crescendu, v postupné gradaci vyjadřující nepředstavitelnou sílu vojenských šiků, dospěje orchestr v nejvyšší možné dynamice k až extatickému výrazu.“

„Už při premiéře 14. prosince 1924 v římském Teatro Augusteo byly poslední takty skladby podle dobového svědectví utopeny frenetickým potleskem.“

Výrazně impresionistické, ale přesto velmi konkrétně a hustě barvitě instrumentované dílo, dovedené expresivně do impozantního finále, to jsou Římské pinie Ottorina Respighiho. Symfonická báseň, strhující skladba plná zvukové fantazie i vitality, je právě stoletá. Pini di Roma zazněly poprvé v Teatro Augusteo v Římě v podání Orchestra dell’Augusteo, který řídil Bernardino Molinari, a to 14. prosince 1924.

„Dirigent Dennis Russell Davies vedl orchestr k lehkému zvuku, který byl vycizelovaný, ve vypjatých částech dramatický, ale vždy mozartovský, soustředěný a kompaktní.“

„Ke spolupráci byl přizván Slovenský filharmonický sbor.“

„Christoph Prégardien byl prezentován jako hlavní hvězda večera. Bohužel se svému renomé zdaleka nepřiblížil.“

V adventním čase uvedení oratoria Georga Friedricha Händela Mesiáš nepřekvapí. Překvapit může uvedení podoby, kterou dílu dal Wolfgang Amadeus Mozart. V době, která spíš preferuje autentickou poučenou interpretaci, je návrat ke znění z roku 1789 ojedinělý. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese hrál orchestr Filharmonie Brno, zpíval Slovenský filharmonický sbor a sólisté.

„Svatomikulášské zvony zněly tehdy 14. prosince 1791 celou půlhodinu.“

„Mozartova obec není schopna Bertramku důstojně zprovoznit a spravovat.“ 

„Mozart Interactive Museum kupodivu nevyužívá skutečnost, že film Amadeus natočil český režisér a že se hodně točilo v Praze.“

Wolfgang Amadeus Mozart dal Praze Dona Giovanniho. Praha mu svým uznáním poskytla pocit štěstí. V dnešní době někdejší Mozartovy návštěvy dávají české metropoli do rukou silné téma pro turismus. Vila Bertramka, kde pobýval, však bez užitku a úcty už roky chátrá. A tak vznikla jiná iniciativa: Mozart Interactive Museum. Moderní expozice, kam asi budou proudit davy turistů, ale kam by měly chodit také školy a v ideálním případě i rodiny s dětmi.