Alan Gilbert poprvé před Českou filharmonií
Českou filharmonii čeká další debut, a to v osobě amerického dirigenta Alana Gilberta, někdejšího šéfa Newyorské filharmonie. Patří k nejetablovanějším dirigentům dneška a také ke známým propagátorům díla Carla Nielsena. Nepříliš známou tvorbu dánského pozdního romantika, reprezentovanou jeho předehrou Helios a Symfonií č. 5, doplní v Praze Mozartův klavírní koncert v podání Kirilla Gersteina. Koncerty se konají ve dnech 18., 19. a 20. prosince.

Carl Nielsen (1865–1934) se na programu orchestrů, i těch českých, neobjevuje zrovna často; přitom jde nejen o „nejznámějšího dánského hudebního skladatele“, ale o autora, jehož dílo obstojí v konkurenci velikánů pozdního romantismu. Nejčastěji je přirovnáván k Jeanu Sibeliovi. Za svůj život složil šest symfonií, tři sólové koncerty, dvě opery a spoustu komorních, vokálních i klavírních skladeb.

Dánský tvůrce má v 21. století jednoho zásadního propagátora, amerického dirigenta Alana Gilberta. Není proto divu, že si bývalý hudební ředitel Newyorské filharmonie (v letech 2009 až 2017) a současný šéf hamburského NDR Elbphilharmonie Orchestru vybral Nielsena i pro svůj debut u České filharmonie. „Nielsenova hudba následuje tradici Beethovena, Brahmse a Čajkovského, ale se svérázným dánským rukopisem. Je zcela přístupná, svěží, podmanivá a k lidem zkrátka mluví,“ láká Gilbert.
Předehra Helios vděčí za vznik Nielsenovu pobytu v Athénách, který ho vedl k hudebnímu zobrazení východu a západu slunce nad Egejským mořem. Při interpretaci Páté symfonie z dvacátých let 20. století pak mnozí interpreti odkazují k první světové válce. Ač sám autor připustil, že „nikdo z nás není stejný jako před válkou“, své dílo vykládal na obecnější rovině. Uvažoval a hovořil o kontrastních silách, o temnotě a světlu, dobru a zlu, ale nejčastěji o trpnosti a činnosti či dokonce vegetativnosti a aktivitě. V tomto ohledu jej lze s nadsázkou označit za „aristotelského wagneriána“.
Mezi Nielsenovu předehru a symfonii se vklíní Mozartův Koncert pro klavír a orchestr č. 20 d moll. Přednese jej častý a mimořádně oblíbený host České filharmonie, klavírista Kirill Gerstein, který patří mezi nejvyhledávanější pianisty současnosti.

Foto: Marco Borggreve, archiv Klasiky+, Wikipedia / Georg Lindstrøm / volné dílo
Příspěvky redakce
- Česká premiéra díla oscarové autorky na Otáčivém hledišti
- Rusalku v Mnichově řídí Petr Popelka. Za Prince má Pavla Černocha
- Hudební občerstvení pro Novohradsko nejen s Jaroslavem Svěceným
- Tři operní premiéry opavské sezony 2026/27, včetně jednoho Smetany
- Česká kolonie v Bregenzu
Více z této rubriky
- Česká premiéra díla oscarové autorky na Otáčivém hledišti
- Rusalku v Mnichově řídí Petr Popelka. Za Prince má Pavla Černocha
- Hudební občerstvení pro Novohradsko nejen s Jaroslavem Svěceným
- Tři operní premiéry opavské sezony 2026/27, včetně jednoho Smetany
- Česká kolonie v Bregenzu
- Labyrint. Úvodní část českokrumlovského festivalu akcentuje hlavní téma
- První sezona Michaely Rózsa Růžičkové s mariánskolázeňskými symfoniky
- Dramaturgická perla. Cappella Mariana s Harantem přímo na jeho hradě
- Janoska Ensemble v Obecním domě s adaptací Vivaldiho ‚Čtveráků‘
- Operní megahit i současný titul ‚šmrnclý‘ jazzem. Liberecká sezona 2026/27