PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Klavírne recitály sa len máločím môžu oprostiť od svojho tradičného tvaru. Na citlivé oživenie tohoto formátu je potrebné zapojiť nové prvky: napríklad tak, ako to na Dvořákovej Prahe spravili 9. septembra Kirill Gerstein a Brad Mehldau. V programe Musical Dialogues in Concert – Composed vs. Improvised Music spojili Mehlaudove kompozície, improvizácie a niekoľko „klasických“ kusov do pripomienky toho, že (dobrá) hudba funguje nezávisle od žánru.

Rezidenční umělkyně letošního ročníku festivalu Dvořákova Praha, mezzosopranistka Magdalena Kožená vystoupila v pondělí 7. září před vyprodaným Rudolfinem. Jejím brilantním klavírním doprovazečem byl Kirill Gerstein a zněly písně Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka, ale i Ervína Schulhoffa či Bély Bartóka.

Filip Mareček (*2002) je český klavírní technik. Po vyučení v Rakousku a dvouletém působení ve společnosti Klavierhaus Schimpelsberger se v roce 2024 stal technikem salcburského Mozartea. Schopnosti dále rozvíjel v hamburské Klangmanufaktur a letos byl jako jeden ze čtyř uchazečů z přibližně šedesáti zájemců přijat do prestižní Akademie pro mladé koncertní techniky v Dánsku, která připravuje budoucí špičky tohoto vysoce specializovaného oboru. Vedle svého působení v Salcburku Mareček spolupracuje s festivaly Smetanova Litomyšl, Janáček Brno a Concentus Moraviae i s mezinárodní klavírní soutěží Broumovská klávesa.

„Datem svého založení se pasuje na jeden z nejstarších evropských orchestrů…“

„Gerstein je v Rudolfinu častým hostem, takže šlo o setkání se známou tváří a také o další velký zážitek.“

„Vše v jeho podání vypadá vlastně jednoduše. A právě tato skutečnost je vizitkou jen skutečných mistrů taktovky.“

Sächsiche Staatskapelle Dresden je jedním ze zahraničních orchestrů, který se nejčastěji a více méně pravidelně objevuje na pražských koncertních pódiích. Vždy to znamená setkání se znamenitým tělesem přinášejícím prvotřídní orchestrální kvalitu a výrazné obohacení našeho hudebního života – výhodná zeměpisná blízkost obou měst už od dob Jana Dismase Zelenky podporovala tradiční kulturní kontakty a je jen logické a potěšitelné, že přetrvávají dodnes. Na festival Dvořákova Praha drážďanský orchestr tentokrát přijel v čele s novým šéfdirigentem, proslulým italským maestrem Danielem Gattim. Sólistou večera byl 14. září klavírista Kirill Gerstein.

„Kurátorkou Dvořák Collection, věnované písním, je sopranistka Kateřina Kněžíková. Vystoupí ve čtyřech programech.“

„Novinkou je minicyklus Bez kravaty. Propojí klasickou hudbu s humorem, nadsázkou a s jinými hudebními žánry.“

„Priorita, kterou jsou mladí interpreti, se odráží v cyklu pořádaném v Centru Bořislavka.“

Hostující zahraniční orchestry a sólisté, rezidence České filharmonie, písně v interpretaci Kateřiny Kněžíkové a dalších pěvců, koncerty v novém cyklu nazvaném Bez kravaty a pozornost mladým, včetně finále soutěže Concertino Praga… To budou klíčové momenty podzimního festivalu Dvořákova Praha. Jeho osmnáctý ročník se uskuteční od 5. do 23. září a nabídne více než tři desítky programů. Dominuje jim hudba Antonína Dvořáka, ale zazní i velká díla od Mozarta, Mahlera, Brucknera, Ravela, Berlioze, Šostakoviče, Prokofjeva, Korngolda, Martinů nebo Roberta a Clary Schumannových.

„Výrazově závažný začátek rozezněl orchestr s žádoucí intenzitou a rytmicky přesnou akcentací, jež nenechala ležet ladem ani synkopované pasáže bezpečně se ukrývající v Mozartově partituře.“

„Pokud v sobě první věta nesla obsahovou dualitu dramatického neklidu a měkké plynulosti, druhá věta se ponořila do citově rozechvělé formy vzdáleně připomínající emoční rozjitřenost expresivně rozpitého 19. století.“

„Všudypřítomné válečné utrpení vstoupilo do díla v podobě pochodových, agresivně doléhajících bicích a útrpně se svíjejících disonancí, které Nielsen zakomponoval do jinak rozšířeně tonální substance skladby.“

Význačná osobnost americké dirigentské scény Alan Gilbert uvedl ve Dvořákově síni dvě orchestrální skladby dánského skladatele Carla Nielsena. Okořeněn mozartovskou klavírní melodikou vstoupil středeční koncert do povědomí některých posluchačů jako programově ne zcela koherentně řešená událost, jež ovšem zaujala skvělým výkonem klavíristy Krilla Gersteina a zvukově opulentně vygradovanou hrou České filharmonie…

„Snoubením lásky Janáčka a Kožené k české kultuře s kvalitou jejich umu vykvetlo cosi nádherného.“

„Jeho měkký a kulatý, přesto maximálně rezonující a zvučný tón okouzloval v nejširším dynamickém spektru a půvabným až romantickým koloritem dobarvoval hlas pěvkyně.“

„Je to žánr, který má moc svým skromným hudebním charakterem něžně promlouvat do duší obyčejných posluchačů.“

Ve středu 10. července se v Besedním domě v Brně konal slavnostní závěrečný koncert 29. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Letošním tématem se odkazoval k Roku české hudby a nesl název Metamorfózy: Czech Smetana! Programu se zhostila patronka festivalu Magdalena Kožená, která si spolu s klavíristou Kirillem Gersteinem připravila písně od Janáčka, Wolfa, Rachmaninova a Schönberga. Koncert se špičkovými výkony světových umělců zakončil dlouhý potlesk, standing ovation a dva vyprošené přídavky. 

„Italové byli se svým hlavním hostujícím dirigentem na evropském turné. Završili je v Praze v dobré kondici, motivovaní, rozehraní a navíc v souladu s ním napojeni na emoce, že je má u sebe doma.“

„Hrůša působí hodně v cizině, ale doma se o něm moc dobře ví. Když se vrací, je vnímán jako poctivá a už vyzrálá stálice, jako úspěšná a mimořádná osobnost.“

„Spolu s mohutně obsazeným orchestrem dokázali v publiku vzbudit dojem, že je proč ten večer být přítomen.“

Spontánní koncert, neméně spontánní ohlas. Hostování římského tělesa Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia na festivalu Pražské jaro vykazovalo obrovský pozitivní náboj. Lví podíl na tom má jeho hlavní hostující dirigent Jakub Hrůša. Inspiroval a vedl skvěle disponovaný orchestr tak, že se hudbě od Martinů, Gershwina a Rachmaninova dostalo mimořádně velké dávky hráčského umu, krásy a energie. Přídavkem z Prodané nevěsty pak večer definitivně posunuli až ke společnému uměleckému triumfu.

„V hledišti bylo slyšet vše velmi podrobně, ale celkového zvuku bylo méně, než by bylo ideální.“

„Kirill Gerstein je spíše introvert, přinejmenším oproti českému pianistovi Lukáši Vondráčkovi…“

„I když se nejedná o nejznámější a nejoblíbenější hudbu v Dvořákově odkazu, dokázal jí Netopil dát maximum zajímavosti a předat ji jako něco, co přináší potěšení a co stojí za to poslouchat.“

Národní festival Smetanova Litomyšl letos musí improvizovat. Zámek se opravuje, velké koncerty se přesunuly do sportovní haly. Ten zahajovací ve čtvrtek potvrdil, že je to pragmaticky možné řešení. Ani lehké nenápadné dozvučení sice nemohlo úplně odstranit suchost akustiky, také atmosféru zámeckého nádvoří a okolních prostranství nic nenahradí, ale iluze, že se zase až tak moc nezměnilo, byla docela silná. Přijela Česká filharmonie a Tomáš Netopil energicky a muzikálně nabídl hudbu klasiků Smetany a Dvořáka a s nimi Sergeje Rachmaninova.

 „Velikonoce 2023 s sebou přinášejí nový začátek. Chceme navázat na zavedenou tradici hledáním nových možností, jak náš festival učinit ještě výjimečnějším.“

„V centru našeho hledání bude letos postava Tannhäusera. Hrdiny ztraceného a svedeného, ale také poctivě hledajícího sebe sama.“

„Svět Richarda Wagnera, nejradikálnějšího hudebního inovátora v dějinách, pro nás bude novou startovní čarou i laboratoří zároveň, a to v opeře, na koncertech, v tanečních projektech i v elektronické hudbě.“

Chceme navázat na zavedenou tradici hledáním nových možností, jak náš festival učinit ještě výjimečnějším… Tolik ukázka z uvítacího textu programu salcburského Velikonočního festivalu 2023, který se uskutečnil od 1. do 10. dubna. Autorem těchto slov je festivalový intendant Nikolaus Bachler. Výroky o „novém začátku“ jsou skutečně namístě. Co však překvapí, je skutečnost, že se pan ředitel prakticky neobtěžuje s vysvětlením, proč vlastně k jakési nové éře festivalu vůbec dochází. Řekněme si to tedy ve stručnosti alespoň my.

„Když jsem byl před osmi lety vyzván, abych se několika prvních aftertalks zhostil v roli zpovídajícího, nikdo netušil, že se projekt stane nedílnou součástí festivalu.“

„Jakkoli není aftertalk koncipován konfrontačně, je na scéně vždy svého druhu psychologickým soubojem.“

„Na aftertalk zůstává v průměru kolem poloviny publika; letos půjde o další z testů na téma, co udělala s diváckými návyky covidová pauza.“

Co spojuje takové veličiny světové klasiky, jako jsou Gil Shaham, Ivo Pogorelić, Sharon Kam, Gerhard Oppitz, Kirill Gerstein nebo Semjon Byčkov? Případně pojmy jako Vladimir Jurowski, Boris Giltburg, Daniel Hope, Federico Colli či Kian Soltani? A spolu s nimi také domácí výkvět reprezentovaný jmény Jakub Hrůša, Ivo Kahánek, Tomáš Netopil, Pavel Černoch, Josef Špaček anebo Jan Mráček? Říkáte-li „festival Dvořákova Praha“, který začíná právě za týden, jste přesně na půli cesty k dokonalé odpovědi.