PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Mohlo by se zdát lehce nepatřičné svěřit zahajovací koncert neprofesionálnímu tělesu.“

„Vynikající výkon českých hostů gradoval Smetanovou Českou písní, neoficiální hymnou českých pěveckých sborů.“

„Dirigent David Lukáš, který se na žádost pořadatelů ujal i role moderátora večera, řídil orchestr a sbory nesmírně energicky a s entuziasmem až nakažlivým.“

Koncertem Litomyšlského symfonického orchestru a pěveckých sborů Otakar z Vysokého Mýta a Bendl z České Třebové odstartoval v pondělí 16. září ve slovenské Levoči sedmnáctý ročník mezinárodního hudebního festivalu Levočske babie leto.

„Cítili jsme, jak si každé soutěžní kolo vybralo svou daň, jako by nám vzalo padesát procent energie.

„Když se na pódiu cokoli stane, všichni zaostří antény a toho slabšího v danou chvíli podrží.“

„Když bylo nejhůř, zapli jsme vířivku. To byla naše tajná zbraň!“

Flétnistka Anna Talácková, hobojistka Barbora Trnčíková, klarinetista David Šimeček, fagotista Petr Sedlák a hornista Kryštof Koska jsou výraznými členy předních pražských orchestrů – České filharmonie, Pražských symfoniků, Rozhlasových symfoniků i orchestru Národního divadla. To hudebně nejzajímavější však tvoří tato pětice společně. Jejich komorní soubor Alinde Quintet získal loni třetí cenu na Mezinárodní soutěži Carla Nielsena v Kodani a před týdnem v bavorském Mnichově zvítězil na ARD, jedné z nejprestižnějších hudebních soutěží vůbec.

„Hráči Mendelssohnovu dílu propůjčili dynamicky precizně vymodelovaný a strukturně vybroušený tvar.“

„Velké pochvaly si zde v první řadě zasloužila smyčcová část orchestrálního tělesa.“

„Každá z těchto jepičím životem postižených frází vnášela do dynamiky skladby nový modulační předěl, který zněl přirozeně a stylově autenticky.“

Vídeňští filharmonici v čele s věhlasným dirigentem Christianem Thielemannem představili 18. září na rudolfinských parketách hráčsky obtížný a ambivalentními emocemi prostoupený repertoár, jenž byl složen ze dvou gigantů německého romantismu Felixe Mendelssohna-Bartholdyho a Richarda Strausse. Dualita kompozičně vybroušené, skotskou krajinou inspirované Mendelssohnovy Třetí symfonie a heroicky podbarvené Straussovy symfonické básně Život hrdinův působila v podání orchestru navýsost synteticky a harmonicky. Do dlouhé tradice festivalu Dvořákova Praha se tak otiskl další klenot interpretačního umění, na nějž bude po právu ještě dlouho vzpomínáno.

„Obě dámy se vrhly do kláves s velkou energií a jejich Mozart nepostrádal potřebnou brilantní perlivost rychlých pasáží ani zvukovou křehkost v lyrických úsecích.“

„V Lisztových Consolations ukázala Pacini svůj smysl pro niterný a zpěvný projev, který nepostrádal hloubku a oduševnělost.“

„Strhující muzikalita a fascinující virtuozita působící tak samozřejmě, že by posluchače ani nenapadlo, že právě poslouchají jednu z nejobtížnějších klavírních kompozic všech dob.“

Světová klavírní legenda Martha Argerich opět zavítala do Prahy. 17. září se v rámci festivalu Dvořákova Praha uskutečnil ve Dvořákově síni pražského Rudolfina výjimečný koncert, a to dokonce s dvojím zastoupením nástroje klavíru. Fenomenální argentinská klavíristka totiž přizvala mladou kolegyni Sophii Pacini, pianistku s německo-italskými kořeny.

„Praha v podstatě nedisponuje místem, kam by se podobná věc vešla.“

„Nenápadným hrdinou večera byl sbormistr Jan Pirner.“

„Není možné odročit podobná obří symfonická díla kamsi do mlhavé budoucnosti na holešovických březích v příští dekádě.“

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK zvolil pro zahájení sezóny 18. září ambiciózní program o jediném kusu: Symfonii č. 8 Gustava Mahlera, tak řečenou „Symfonii tisíců“. 309členné těleso muzikantů vedl šéfdirigent Pražských symfoniků Tomáš Brauner, zpívala osmice sólistů.

„V případě Čekovské se jedná o současné dílo, které si vedení Janáčkovy opery objednalo. To není tak časté.“

„Česká rapsodie, kantáta pro baryton, smíšený sbor a orchestr s varhanami Bohuslava Martinů, jež zazní ve Zlíně úplně poprvé.“

„V poslední době se mi nabídky na hraní v pozici cellisty začaly množit.“

Dirigent Robert Kružík stojí za mnohými zajímavými hudebními projekty, a to jak v oblasti symfonické hudby, tak opery. Například právě dnes začíná festival Harmonia Moraviae v produkci Filharmonie Bohuslava Martinů, jíž Kružík šéfuje, a na závěr minulé sezóny, nastudoval světovou premiéru opery Here I am, Orlando, kterou Ľubica Čekovská napsala na objednávku Janáčkovy opery. Tam se dirigent vedoucího postu ujme od sezony 2025/26.

„S debutovým CD jsem v zásadě spokojený. Se Supraphonem plánujeme další čtyři.“

„Co se týče 21. století a dnešní hudby jako takové, je tady hodně tenká hranice mezi kreativností a absurdnem.“

„Lukáš Janata je velmi zajímavý skladatel tím, že jako jeden z mála našel svůj osobitý styl.“

Vítězství v Eurovizní soutěži mladých hudebníků v Montpellier, opanování národní kategorie soutěže Virtuosos V4+, první cena na loňském Concertinu Praga, autorství bestselleru vydavatelství Supraphon… Řeč je pochopitelně o stále pouze devatenáctiletém houslistovi Danielu Matejčovi. V rodném kraji se teď umělec, o jehož disponovanosti a talentu lze nyní jen těžko pochybovat, připravuje na vystoupení v rámci festivalu Lípa Musica, kde hlavním bodem programu bude skladba Talks dalšího z někdejších navštěvovatelů liberecké ZUŠ Lukáše Janaty.

„Schönbergovo umění se neprojevuje ve staticky uzavřeném melodickém tvaru, nýbrž v neustále proměnlivém procesu ze sebe vyplývajících a vzájemně se zprostředkovávajících motivů a frází.“

„Podle Schönberga teprve atonalita dává možnost dokončit to, na čem pracovali jeho chráněnci Wagner a Brahms.“

„Schönberg neuvažuje o dodekafonickém systému jako o sumě zákonitostí, které by kladly překážky umělecké svobodě, nýbrž jako o pouhé podmínce pro tvorbu rozmanitého a široce rozvrstveného množství hudebních frází, motivů, figur, akordů.“

Rakouský skladatel Arnold Schönberg je zcela jistě jednou z nejmysterióznějších osobností hudební historie. Bývá už běžnou praxí, že po uvedení téměř jakéhokoli Schönbergova díla odcházejí posluchači z koncertního či operního sálu tak nějak zmateni, překvapeni, znechuceni, pobouřeni, v mnoha případech ovšem také nadšeni, či dokonce opojeni. Již takovýto slepenec rozrůzněných a protichůdných emocí dává tušit, že tento svérázný suverén umělecké moderny, od jehož narození 13. září uplynulo rovných sto padesát let, znamená pro hudební dějiny důležitý milník…

„Oslovení skladatele Lukáše Hurníka se ukázalo jako velmi šťastný počin, autor ke svému úkolu přistoupil s patřičnou zodpovědností a tvůrčí invencí.“ 

„Sólistům se po jejich výstupech uprostřed skladby tleskalo a nevzbudilo to žádné pohoršení, naopak.“

„Ivan Klánský nemusel přidávat. Ovace publika byly dlouhé a upřímné.“ 

Neobvykle i tradičně, roztomile a současně s grácií a důstojně vstoupila v tomto týdnu do své 56. sezony Komorní filharmonie Pardubice. Trojice zahajovacích večerů v Domě hudby pod vedením šéfdirigenta Stanislava Vavřínka lákala na premiéru skladby Lukáše Hurníka Gingerbread zkomponované autorem na objednávku orchestru, ale i na Mozartův Klavírní koncert c moll se sólistou Ivanem Klánským.

„Konce první a třetí věty zazněly v chirurgicky přesné souhře klavíru a orchestru.“

„Vondráček se dokáže především umělecky zcela rozdat publiku.“

„Lucernský symfonický orchestr se projevil jako velmi spolehlivý partner.“

Klavírista Lukáš Vondráček už je na festivalu Dvořákova Praha stálicí. Na koncertě 16. září provedl První klavírní koncert Sergeje Rachmaninova s Lucernským symfonickým orchestrem a dirigentem Michaelem Sanderlingem, dále zazněla díla Ludwiga van Beethovena a Antonína Dvořáka. Pianistické schopnosti Vondráčkovy neochabují, hudebně ještě stále nezpohodlněl a nepřestal hledat.