PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Publikum bylo svědkem úzkého napojení a vzájemného porozumění obou sólistů v souhře.“

„Dva klavíry samozřejmě nemohou plně nahradit charakter a velikost zvuku orchestru, ale tempové a výrazové obrysy hudby mohou přesto vystihnout poměrně přesně. A to se dělo.“

„Šlo o fyzicky i umělecky imponující výkon.“

Mladoboleslavský cyklus Rok na čtyři doby vzdal hold Roku české hudby uvedením Smetanovy Mé vlasti. V sále Muzea Škoda Auto zahráli 24. září šestici symfonických básní na dva klavíry Slávka Vernerová a Miroslav Sekera. Spolehlivě, obdivuhodně a velmi muzikálně.

„Nebylo to zkrátka klavírní trio, které umí společně dýchat, pouze se hudebníci vzájemně dokázali dohodnout, kdo koho právě pouští do dveří.“

„Orchestr doprovázel spíš decentně a v mnoha pasážích to působilo, že ho dirigent tlumí až moc.“

„Celkově ovšem Dvořákova Praha ukázala, že umí postavit řadu svébytných koncertních programů a pozvat ty nejlepší hosty.“

Dvořákova Praha se rozhodla angažovat pro závěrečný koncert Českou studentskou filharmonii a povolala k ní dirigenta Inga Metzmachera. S trojicí mladých zahraničních sólistů 24. září provedla Beethovenův Trojkoncert a pak Dvořákovu Osmou symfonii. Mladí hráli s maximálním nasazením a radostí, ale v dirigentově pojetí jí mohlo být víc.

„Hudba pro mě neznamená jen něco krásného, je to především prostředek pro vnímání věcí, které nemohu uchopit jinými smyslovými orgány.“

„Možná to zní divně, ale inspirují mě velmi staré a nerestaurované nástroje.“

„Zapůsobila na mě profesionalita Johna Malkoviche. Stal se pro mě velkým vzorem.“

Rakouský skladatel a varhaník Franz Danksagmüller je díky svým inovativním projektům, výjimečným varhanním improvizacím a živým elektronickým vystoupením považován za jednu z nejkreativnějších osobností mezinárodní koncertní scény. Hru na varhany, kompozici a elektronickou hudbu studoval ve Vídni, Linci, Saarbrückenu a Paříži. Pedagogicky působí na univerzitě v Lübecku i na Královské akademii v Londýně. V pátek 27. září bude hostem Mezinárodního hudebního festivalu Silberbauerovo hudební Podyjí v klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie a sv. Václava ve znojemské části Louka.

„Když kytara, tak rovnou španělská hudba.“

„Sestavit takto rafinovaně, vnitřními souvislostmi propletený program nebylo rozhodně snadné.“

„Sympatickým rysem interpretačního výkonu byla přesnost v souhře a po výrazové stránce dobrá orientace v hudbě schumannovského ražení.“

Pojem poznání si zpravidla spojujeme s hledáním něčeho nového, co tu ještě nebylo. Nemusí tomu tak však být vždy. Smysluplně poznávat totiž můžeme i věci staré, o kterých jsme nevěděli nebo jsme si jich prostě dosud nevšimli. Dramaturgie komorního cyklu orchestru Prague Philharmonia právě toto brala v úvahu v začátku své 31. koncertní sezony. Zašla však ještě dál, když vedle poznání neznámého uplatnila ještě dva zajímavé dramaturgické tahy – svoji pozornost soustředila současně na jiné nástroje a na španělskou hudbu.

„Druhá skladba dala název celému cyklu i koncertu. Vychází z literární předlohy Johna Steinbecka, z jeho realistických příběhů se spirituálním přesahem.“

„Závěr koncertu soubor ponechal pro nejzajímavější skladbu večera, dílo skladatele Ondřeje Kyase.“

„Gabriela Tardonová měla celý ansámbl v malíčku své křehké, ale silné osobnosti.“

Téměř patnáct let soubor Ensemble Opera diversa přináší soudobou duchovní hudbu do patřičných prostor. V rámci této dramaturgické linie zaznělo již několik světových premiér. Do ní patří i koncert Nebeské pastviny. V pondělí 23. září byli posluchači pozváni na skutečnou hostinu soudobé duchovní hudby v autentickém prostředí brněnského kostela sv. Augustina. Jedna ze skladeb již před deseti lety vznikla k jedinečnému využití právě jeho funkcionalistické chrámové architektury a specifické akustiky.

„Orchestr Academia Allegro Vivo z Rakouska partnersky propojuje dolnorakouský festival Allegro Vivo s festivalem Mahler Jihlava.“

„Dílo Waltera Kaufmanna bylo pro posluchače novinkou.“

„Přídavek ‚Pozdrav z Vídně‘ rakouského skladatele Fritze Kreislera dýchl espritem a noblesou vídeňského valčíku.“

Festival Mahler Jihlava s podtitulem Hudba tisíců se na počest Gustava Mahlera konal od 18. května do 22. září. Byla to důstojná oslava někdejšího jihlavského spoluobčana; město Jihlava je na svého „téměřrodáka“ pyšné. Poslední koncert, který se konal v neděli ve velké gotické síni jihlavské radnice, zněl na vídeňskou notu.

„Propojení zvířat a lidí na jednom jevišti připravovalo nejednu bezesnou noc kostymérům a scénografům.“

„V průběhu hry upletená dlouhá šála paní Revírníkové oddělila čas žití a odcházení.“

„Skutečnými královnami představení byly dvě hlavní protagonistky, Liška Bystrouška Kateřiny Kněžíkové a Zlatohřbítek Václavy Krejčí Houskové.“

Příhody lišky Bystroušky dne 21. září uvedlo Národní divadlo Brno jako jednu ze vzpomínek na jejich premiéru 6. listopadu roku 1924. Současné představení v brněnském Janáčkově divadle se vzácnými hosty, manžely Kateřinou Kněžíkovou v roli Lišky, Adamem Plachetkou v roli Revírníka a jejich dcerou Adélkou v roli Malé Bystroušky, je jednou z repríz původní inscenace z roku 2018.

„Velmi se na inspirativní setkání s mladými hudebníky těším.“

„Ještě jsem neměl to potěšení s Ingem vystoupit.“

„Nástroj Archinto se stal mou spřízněnou duší.“

Na závěrečném koncertu letošního ročníku festivalu Dvořákova Praha vystoupí v úterý 24. září se svými kolegy, houslistkou Alexandrou Conunovou a klavíristou Dmitrijem Šiškinem španělský violoncellista Pablo Ferrández. Za doprovodu České studentské filharmonie řízené Ingem Metzmacherem provedou Beethovenův Trojkoncert C dur, op. 56. Kromě toho v rámci koncertu zazní také Symfonie č. 8 Antonína Dvořáka. Pablo Ferrández pro portál KlasikaPlus.cz pohovořil o nadcházejícím pražském vystoupení i svých dalších aktivitách.

„Režisérka považovala za svoji povinnost sdělit publiku svůj občanský postoj.“

„Scénografovi Volkeru Hintermeierovi se podařilo jednoduchým obrazem vytvořit tajemný a pohádkový les, snad až příliš temný.“

„Orchestr pod vedením Juraje Valčuhy hrál s exponovaným výrazem.“

Operu Příhody lišky Bystroušky Leoše Janáčka uvedla opera Slovenského národního divadla v Bratislavě v sobotu 21. září. Hudebního nastudování a provedení se ujal dirigent Juraj Valčuha, režie Sláva Daubnerová, autorem scény a světelného designu je Volker Hintermeier a kostýmy navrhla Tereza Kopecká. Inscenační tým vytvořil působivé a půvabné dílo s prvky naivního umění, dění oživují neustálé pohybové a baletní kreace choreografky Stanislavy Vlčekové. Vynikající výkony sólistů i orchestru zapříčinily výsostnou uměleckou událost.

„Bratislavský festival už tradične prináša poslucháčom neopakovateľné hudobné zážitky.“

„Kontrabasista Roman Patkoló podal svedectvo o svojom bezkonkurenčnom inštrumentálnom majstrovstve“

„Počúvať Šostakovičove symfónie pod taktovkou Daniela Raiskina znamená vnoriť sa do autentického
hudobného sveta geniálneho ruského skladateľa.“

Za zvukov známej festivalovej zvučky Jána Cikkera v piatok 20. septembra 2024 otvoril generálny riaditeľ Slovenskej filharmónie Marián Turner v bratislavskej Redute 59. ročník Bratislavských hudobných slávností. Na otváracom koncerte sa uviedla Slovenská filharmónia pod taktovkou svojho šéfdirigenta Daniela Raiskina. Ako sólista s orchestrom spoluúčinkoval kontrabasový virtuóz Roman Patkoló, v súčasnosti azda najvýznamnejší európsky hráč na tento nástroj. Na programe boli diela Alexandra Moyzesa, Nina Rotu a Dmitrija Šostakoviča.

„Obraz proslulé švýcarské hory ovšem není v Müllerově zhudebněné představě žádná bukolická idyla. Právě naopak.“

„Richard Strauss nebyl prvním komponistou, kterého inspirovalo prostředí vysokohorské krajiny.“

„Nezbývá než smeknout před výkonem celého rozšířeného orchestru, kromě běžného obsazení obohaceného i o čtyři wagnerovské tuby.“

O tom, že příroda má i svou krutou tvář, jsme se mohli přesvědčit nedávno, přičemž nemusí jít zrovna o katastrofální povodeň. Někdy v sobě nese prvek nebezpečí i příjemná vysokohorská túra, kdy riskujeme přecenění svých sil, úraz či náhlou změnu počasí. Stejné riziko podstoupila i Filharmonie Hradec Králové, respektive její dramaturg Marek Hrubecký, při koncipování programu zahajovacího koncertu 47. koncertní sezóny s motem Ozvěna Alp. Monotematický, doslova „vysokohorský“ večer zahrnoval totiž tři programová díla, čerpající inspiraci právě z tohoto prostředí.